Ako som prežil - diskuze

Mě včera tak štval ten její chlap. Bych mu musela vyliskat. Vůbec jsem nechápala, proč jí nechce dovolit udělat testy. Co by se mu jako stalo. Naopak tchýně super.

já chtěla malou nechat v porodnici a utýct. Ne proto, že bych si myslela, že není moje, protože podobná mi byla, poznala jsem se v ní hned, jak ji ze mě vytáhli, ale myslela jsem si, že je vadná, postižená a já nevim co. Nechtěla jsem ji. Doma jsem na ni koukala a nic necítila, nechtěla jsem ji ani fotit a fungovala jsem jen na autopilota, nakojit, přebalit, položit. Vyloženě ráda jsem ji začala mít asi až ve 3 měsících.

nikdy jsem to neviděla. ale já Vojtu podobou nezapřu ani náhodou někdy si říkám, jak je možné, že mám dítě. a jindy zase, jak jsem mohla žít bez něj

nepochybovala...oba si byli podobní jak vejce vejci ikdyž Patriček byl hodně plačtivý,uknouraný ani na vteřinu jsem nepochybovala..cítila jsem že je můj..když mě napadla myšlenka co kdyby někdo přišel a řekl mi že Patriček nebo Danielka není naše tet\', vím že bych je 100% nedala,protože já bych to nedala..jsou moji

Viděla jsem poprvé.Je fakt,že jsem měla celé těhotenství strach,aby mi dítě na sále nevyměnily,ale naštěstí jsem tam byla jediná a Kája byl celou dobu s malým,zatím co mě doktorka šila.A hned,jak mi ho přinesl,tak jsem se do něj zamilovala.

Já se včera poprvé dívala,protože jsem věděla,že to nebude tak drsné jako ty první díly a bylo mi z toho úzko při té představě,že by se nám to mohlo stát.Já jsem měla hrozné štěstí,že jsem se do Karkulky zamilovala fakt hned po porodu.Ale zase jsem neměla ten pocit,když jsem byla těhotná,že se už nemůžu dočkat,až se narodí.Těšila jsem se,ale víc jsem se bála toho,jaké to bude.Jaký bude porod,jestli se o ni budu umět postarat a tak.

nikdy jsem neměla pocit, že dítě není moje. oni ho ani neměli kdy a jak zaměnit za jiný, tak mě to doposud ani nenapadlo. že je můj, to bylo jasný hned, ale opravdu milovat jsem ho začala až o moc později, minimálně celý šestinedělí jsem se o něj starala, protože jsem věděla, že musím a že nikdo jinej to za mě neudělá..

Díl jsem neviděla.Jinak u nás měl pochybností Martin,když jsem šla na IVF,že tam dají jiné oplodněné vajíčko.Dost ho to trápilo celé moje těhu.Pořád se ujištoval,kontroloval papíry atd.Nakonec je Honza celý on.Ja zas před narozením Gabky jsem měla chvilky,že se jí budu bát.Jak ja mám tu zoofobiii tak jsem si říkala jestli mi nestřelí v hlavě a nezačnu se bát svého dítěte.Naštěstí jsem si na to po porodu ani nevzpoměla.

Ja na to nekoukam, nechci se drasat. Ale na Tvou otazku - nastesti zadny problem, obe deti jsem okamzite prijala za sve. Je pravda, ze s Beatkou me trochu nahlodala mama, ze fotka z porodniho salu je jina, nez Bea doma, ale protoze ten den byl v porodnicich stop stav a ja rodila z protekce, musi byt nase:) Navic, je mi neuveritelne podobna. Kdyz ji bylo pet dni, hospitalizovali nas, Bea na JIP a to jsem se k ni upnula nejvic na svete Matysek byl vymodleny, tam to byla Laska jako tram hned, jak se objevily dve carky na testu

já nikdy ten pocit neměla, ta naše opice se prostě nikoho jiného být nemůže! a pamatuju si ji, jak jsem ji viděla u porodu, je to prostě ona eli si zase tatínek popsal rovnou na porodním sále lihovým fixem, to fakt smazat nešlo mi tak ani nevadil celý ten díl, jako závěr, když si je jen tak chtěli vyměnit na chodbě nemocnice, jakože pak půjdou normálně domů a všechno bude ok to mi drásalo nervy

neviděla jsem

tak my jsme doma po dokoukani spis resili ten problem s tou vymenou.

A jak to dopadlo? Já na to koukala, pak Klára spustila hysterák, takže jsem se k ní musela zdekovat a když jsem se vrátila byl konec. Viděla jsem to do té doby, kdy manžel dostal novou práci, s jeho matkou jí hlídali a ona nebrala prášky.

:-))) Ono to není vtipné, ani jsem to neviděla, jen asi půl minuty, co jsem brala ze stolu v obýváku prázdné talíře, ale mívám často pocit, že děti nejsou moje, dokonce i manžel má tentýž pocit :-))).

Asi se na to budu muset taky někdy podívat, když o tom tak všichni mluví.

Ja dva mesice fungovala jak robot. Obstarat a nic vic. Brecela jsem mame do telefonu, ze ho nemam rada. Tento dil mi to hodne pripomnel, stejne jako to zpropadeny mliko, na to se fakt netesim. Jo a jinak bordel v porodnici: pamatuju si, ze eldovi na porodnim sale zamenili cisla na naramku a na karte. Zatimco tata slzel, ja zajistovala DNA. :-)))