Ahoj. Hledám nějakou spřízněnou dušičku s podobnou zkušenost... - diskuze

@Lenka/79 To je mi hrozně líto s tvým prvním přítelem..Člověka napadne kdo ví, jak by to dopadlo..S tím rozcházením máš pravdu. Tohle jsem měla u jednoho bývalého přítele..Byli jsme spolu dva roky a já mu po po roce přestala věřit a celej rok jsem přemýšlela o vztahu, chovala jsem se jak hysterka, shazovala jsem ho...Prostě bych si za to naliskala...A tady u toho druhého jsem věděla, že je něco špatně. Všechny starosti o byt házel na mě..Já jsem nevěděla jak co má být, nikdy jsem nic takového nezařizovala...prý jaký chci barvy, jak bude rozmístěnej nábytek v obýváku...Kvůli tomuhle to začalo...Začala jsem zjišťovat, že mi pořád radí a chce, abych všechno dělala podle něho, protože jeho způsob řešení je nejlepší a on má vždycky pravdu a všechno má podložený...Tak tímhle ve mě dokázal probudit takovej vzdor, že ke konci už jsem s ním nemohla ani mluvit a jen jsem na něj štěkala a dávala pozor na to, kdy co řekne, abych se s ním mohla začít hádat...Prostě už to bylo špatný a někde v hloubi duše už jsem věděla, že to není na svatbu...Včera jsem dostala od něj pěknou tečku..On mi řekl, že ano, že podíl na rozpadu vztahu máme oba dva a svým kamošům vykládá, jak jsem byla strašná a že je to jenom moje chyba..Docílil toho, že mě srazil na kolena a připadám si jak ta nejhorší ženská na světě..A to se ho zastávají takoví idioti, kteří ho znají z doby před x lety a teď o něm neví vůbec nic..a mě taky vůbec neznají, ale prostě ano, já jsem ta nejhorší a Viktor je hroznej hrdina...Tohle mě tak neuvěřitelně štve, až to není možný!!! Leni, doufám, že máš pravdu a ten pravý se někde objeví...Teďka tomu nějak nemůžu uvěřit

@Renie to věřím,když je člověk sám a má najednou víc volnýho času v kterým je prázdno,tak to je blbý,já takový pocity měla např. večer,přes den dobrý,ale večer to na mě padalo,když jsem si říkala každý s někým je a já sama doma,bylo to o to horší,že jsem sama nebyla ,ale cítila jsem se tak neustále,protože ten předešlý partner byl pořád někde v čoudu.Když máš chut brečet,tak klidně breč,musí to ven,to jsou prostě takový ty blbý a nejhorší fáze po rozchodech,i když já ti moc radit nemůžu,můj první přítel zemřel,když mu bylo 22,byli jsme spolu 4,5 roku,takže podle toho soudím ztrátu partnera at je to důvod jakýkoliv,s druhým jsme byli 6let a poslední 2 roky jsem dělala vše pro to ,aby jsme se rozešli,řešila vztah horem dolem ,po dobrým i po zlým,měla jsem ho pořád ráda a,ale věděla jsem,že to v životě klapat nebude,protože jsme měli každý uplně jiný směr,a já se každý den trápila tím jak to skončit,měla jsem ho rád a i když mě štval a už mezi námi téměř nic nebylo,každý den po dobu 2let jsem se s ním nejen v duchu rozcházela ,jezdila ubulená do práce a z práce,začla se obvinovat z toho,že nejsem schopná vyjít s druhým a udržet vztah,ale ted už vím,že ty 2 roky byla zbytečně dlouhá doba a dlouho starostí a trápení,když to šlo udělat hned,jen člověk musel chtít,ale čím dýl to trvalo tím mín jsem na to měla sílu s tím něco dělat.Snad z tohodle pochopíš,že pokud jsi přesvědčená,že ho máš jen ráda,ale víš ,že by to nefungovalo,tak bud pyšná na to,že jsi to dokázala takhle brzy a nenecháš se trápit a ničit někým druhým uplně zbytečně.Uvidíš postupem času,to bude lepší alepší a ty se budeš cítit líp,co ti můžu poradit,co mě pomohlo v obou případech ,mít o tom s kým mluvit o tom špatným i o tom dobrým,.Budu ráda,když zase napíšeš časem jak se máš.Držím palce,toho pravýho určitě poznáš a přijde ,když to nejmín čekáš

@Lenka/79 Ahoj Leni. Tento týden bylo líp, ale teď o víkendu to na mě zase nějak padlo. Pořád přemýělím o tom, jak můžou ti chlapi jenom tak zabouchnout dveře a zapomenout na to, že tě kdy milovali, že s tebou strávili několik let života. Slyšela jsem od lidí, že se chová, jakože je v pohodě a že má teďka klid a je spokojenej. Tak mě štve, že nevím, jestli to hraje nebo jestli to tak opravdu je. Skáču z jedné nálady do druhé, jednou jsem naštvaná, jednou mi strašně chybí, jednou se mi chce brečet, jednou zase smát...Ale jediný co vím, že ho nechci vidět a ani s ním mluvit, dokud nebudu v pořádku..Až to prostě všechno odezní a bude dobře...A to může trvat celkem dlouho..Pořád v sobě potlačuju bolest a nic si nepřipouštím...Potřebovala bych se pořádně vybrečet, ale zadržuju to jak můžu...Ale snad jednou bude líp a budu zase šťastná...Chtěla bych tomu věřit...

@Renie to je teda,to by mě namíchnnul ještě víc,a aspon bych viděla jakej je,,no aspon ,že víš na čem jsi a můžeš se podle toho zařídit podle sebe.Myslím,že je naprosto zbytečný se obvinovat,to určitě nedělej,já jsem si později říkala,že všechno špatný je pro něco dobrý ,i když vím,že někdy je to těžký,ale myslím,že i když ještě není úplně dobře ,tak už je určitě líp,že máš větší jistotu např. v tom,že se můžeš spolehnout na sebe a svojí rodinu a ne na nějakýho podrazáka.že vše co děláš ,děláš pro sebe a lidi ,kteří tě mají rádi. A určitě ve vztahu,kde tě chce někdo předělávat to není dobrý,,to by jsi nebyla.Doufám,že už je o něco líp.

@Lenka/79 Ahojky. Máš pravdu..Tady těch 14 dní bylo úplně naprd. Já jsem s ním v pátek mluvila, vrátil mi klíče a těch 14 dní se nechal proto, ne že by o nás přemýšlel, ale prý jsem ho vytočila natolik, že se chtěl uklidnit, aby se mnou mohl komunikovat normálně. No takže mi tam všechno vmetl do tváře a za všechno můžu já..Ale kašlu mu na to. Pocit viny sice mám, ale už to nějak neřeším..Naši mě celý víkend podporovali a říkali, že s nima můžu vždycky počítat a že to zvládnu..A já to opravdu zvládnu. Přece nebudu s někým, kdo si mě neváží, chce mě předělat, nedokáže se do ničeho vcítit, ustoupit a nechce se mnou být...To bych byla úplně blbá. Děkuju za podporu a za cenné rady. Ještě určitě bude ouvej, ale teďka mám strašně moc síly začít znovu a jinak...

@Renie Lenka to napsala asi tak jak si to myslím taky, když zrušil svatbu ,tak by to pro mě bylo asi taky jasný konec a nějakých 14dní by pro mě už bylo naprosto nesmyslných,pokud měl třeba jen strach z tý svatby a ulevilo se mu,tak se pak ozve sám,ale neznám ho nemůžu soudit.držím palce at je líp,je důležitý se ponořit do svých koníčků a mezi lidi,ale tto co je v srdci všechny myšlenky dost omezuje,ale časem to bude určitě lepší,ale je těžký začít jinak,když ti dává nějaký ultimátum a nevíš co on vlastně chce po těch 14dnech dělat,pokud sama víš co chceš dál,tak se podle toho můžeš zařídit nebo začít až po těch jeho 14dnech,ale já bych to nevydržela,chtěla bych mít jasno hned,bud je to rozchod nebo se s tím bude něco dělat ,ale na tohle bych asi nepřistoupila.Já se se svým bývalým rozcházela 2 roky,protože jsem ho měla ráda,ale věděla jsem,že nám to spolu nebude klapat jako rodině,takže doporučuju bud a nebo ,ale ne si to trápení zbytečně posouvat o další měsíce dál.Držím palce ,at se to nějak rozsekne a případně at najdeš chlapa,kterýho si budeš moct vážit a on tebe.

@Renie Bolí to, protože jste spolu strávili část života a to prostě nejde jen tak vymazat. Držím pěsti, ať to ustojíš. Já se řídím heslem, nikdy nedělej nic čeho bys později litovala. Co uděláš, za tím si pak stůj. Pokud se rozejdete, nepiš mu a nevolej, teda, alesoň ne nějaký čas. Třeba se k sobě vrátíte, třeba budete kamarádi, ale to chce čas. Zaměř se na sebe, dělej to, co bys nedělala, kdyby jsi s ním byla. Užívej si sama sebe, přátel, rodiny, života a než se nadáš bude líp.

@LenkaM23 Já vím, že to asi beru za špatný konec..Udusal ve mě poslední jiskru sebevědomí..Ale teď jsem udělala to, že jsem mu napsala, že to chci ukončit a on, že kdy a kde. Tak se mi zítra ozve, až se vrátí z Brna..Bylo to nejtěžší rozhodnutí jaký jsem kdy udělala, ale muselo to být..Stejně by se tou pauzou nic nevyřešilo a já to chci mít za sebou a na nic už se neohlížet..Buďto mu to pak dojde nebo ne..Ten vztah nebyl špatnej, ale jen do určité doby..Pak už nerozlišoval ke komu se jak chová a byl tvrdej i ke mě a řekl mi nějaký hnusný věci, který mě zasáhly...Ale jinak začátek vztahu byla pohádka..Podlomila se mi kolena, když jsem ho viděla..Ale to už je prostě pryč..Jednou mi na to zůstane hezká vzpomínka, ale teď to zatím bolí..Ale jsem na sebe trochu pyšná, že jsem se rozhodla a napsala mu, že to chci skončit...Asi začínám dospívat..Jenže se bojím, že teď to vidím hezky růžově a pak třeba za měsíc se budu trápit...Proč je to sakra tak strašně těžký???

@Renie Za špatný konec to bereš. Jak se mu to povedlo, aby sis tak moc nevěřila. Nejde přece o to, aby sis udržela vztah, ale aby jsi se v tom vztahu cítila dobře. Ten vztah ti už nic nedával. Je čas to změnit. Nemusíš mít přece hned další vztah, ten příjde (ať už se současným nebo jiným partnerem), užívej života, svobody, že se nemusíš na nikoho ohlížet. Láska je bonus od života, ale musíš být na ni připravena. Psala jsi Janney, že začneš jinak. Schvaluju, super nápad, toho se drž. Nehledej chyby v sobě, nebabrej se v tom.

@LenkaM23 Máš pravdu..Já jsem ten minulý víkend byla u našich a šla jsem se psem ven a tak mě napadlo, že bych se s ním měla rozejít, protože už s ním být nemůžu..Jenže teď je to zase jinak..Chybí mi a to je špatně..Já vím, že nepřemýšlí o ničem...Já taky nechci přemýšlet. Tak jsem tak nějak dospěla k tomu, že si s ním dám scuka, vrátí mi klíče a ukončíme to...Na tohle opravdu nemám. Potom se buďto rozhoupe nebo ne...Jenže on je zaslepenej svou hrdostí a podruhé by za mnou nepřišel a nevrátil se...Jsem tak zmatená až to hezký není...A jestli se objeví někdo jiný...Nevím...Netuším co bude. Nějak už tomu přestávám věřit a hledám chyby hlavně v sobě..Že nejsem schopná udržet vztah..

@Renie Co na to říct. 14 dní stejně nic nevyřeší. Jaká pauza, myslíš, že o vašem vztahu přemýšlí? Já myslím, že ne, to chlapi nedělají. Je to jen pomlka, kdy budeš čekat, jak se vyjádří, budeš se tím trápit a on se nevyjádří, takže se regulérně rozejdete a teprve pak o tom začne přemýšlet. Taky jsme se s manželem rozešli, když jsme ještě nebyli manželé, ale ne před svatbou, ale mělo to význam až poté, kdy jsme se přestali úplně vídat, psát, volat. A po měsíci a půl jsme se dali opět dohromady. Důležité je, co chceš ty. Jestli si myslí, že ty se musíš změnit a on je bezchyby, pak má špatný přístup a je čas na rozchod, a je také možné, že teprve pak zjistí, jak moc se mýlil. A pokud to zjistí, bude záležet na obou, jestli k sobě cestu najdete. Ale také je možné, že na to nepříjde. Nikdy nevíš. Ale pak by se určitě objevil někdo jiný.

@LenkaM23 Oba bysme se asi museli začít chovat jinak a to on neudělá, protože je přesvědčenej o tom, že já na rozpadu našeho vztahu mám větší podíl..Takže on PAN DOKONALÝ nemá důvod se měnit..Já jsem se sní shodla na tom, že tady tahle situace není na svatbu a řekla jsem mu ať to jde zrušit..Že na tohle už nemám a nezvládnu to..Tak na to mi jen řekl: Jo, neboj zařídím to, ale nevím kdy..Ale opravdu nechápu proč se sobě nemáme 14 dní ozývat a pak si promluvíme a to vím, že dostanu zpátky klíče od bytu a řekne sbohem...Tak proč to tak protahuje? Nechápu to...Řekl mi, že poprvé v životě neví co chce..A že jsem první ženská s kterou bydlí delší dobu...No tak místo toho, aby se to nějak řešilo, tak radši zdrhne..Já už opravdu nechápu vůbec nic!!!!

@Renie Nikdy nevíš, třeba spolu ještě budete, ale to by se musel začít chovat jinak. Já osobně si teda nedokážu představit, že bych mu to jen tak odpustila. Pochopila bych, že zpanikařil, že chtěl těch 14 dní, ale nepochopila bych, že tu svatbu zrušil aniž by těch 14 dní uplynulo. To nechápu a nepochopila bych. To udělat nemusel, kdyby na ten úřad šel týden před termínem to zrušit, tak mu nikdo neřekne ani popel. I bych pochopila, že si to rozmyslel, že na to není připravený, že to posunete, třeba za rok, ale proč to udělal tak, fakt nechápu. Ale neboj bude líp. Pro jedno kvítí slunce nesvítí a je to tak. Postěžuj si, pobreč si, ale nech ho být. Pokud by za to stál, tak příjde sám a bude se mlátit do hlavy, že to podělal.

@LenkaM23 Máš pravdu. Já taky nechápu na co je těch 14 dní...Akorát mě to utvrzuje v tom, že jsem pro něj byla balvan, kterýho se zbavil...Já už bych s ním stejně asi nedokázala být, protože jsem strašně zklamaná a už nikdy bych si ho nevzala...A já se jednou vdát chci..Ale za člověka, kterej si mě bude vážit a ne se snažit předělávat..Akorát je strašný, jak mi chybí..Tady tyhle pocity jsou nejhorší a mám pocit, že mi to kalí racionální úsudek...

@Renie Je to vůl, tím zrušením svatby by mě namíchl teda dost.To se dá přece zrušit vždycky, nemusel tak spěchat, když chtěl 14 dní na rozmyšlenou. Já bych na jeho sms, případné telefonáty taky nereagovala. A popravdě bych mu nedala ani těch 14 dní. Po zrušení svatby bych mu napsala, že je konec, že se evidentně rozhodl.

@Renie Tak to jsem ráda, že jsem ti malinko pomohla :)Ono to trošku pomůže i psychicky, že se pořád nezaobíráš tím, co mu napsat a tak, a věř že on až napíše 4., 5., 6. SMSku a ty nic, tak mu to začne vrtat... úplně nejlepší bude, když mu někdo představí nějakou \"pipinu\" jako jeho potenciální přítelkyni a jemu se rozsvítí (náš případ).Přeju pevné nervy a hodně sil