Ahoj zlatíčka - diskuze

Vlastně ani nevím, jak začít. :) Poslední dva roky toho na mě bylo fakt strašně moc. Holky, co jsou i na FB, toho ví docela dost, tam jsem to řešila v přímém přenosu. :) Takže v krátkosti. Mí rodiče se rozhodli, že se po téměř čtyřiceti letech rozejdou a tíhu toho všeho postupně přenášeli na mě. Do toho všeho se začalo hroutit i mé vlastní manželství. Tohle vysvětlovat by dalo na román. No, nakonec jsme to ustáli a rozvod se nekonal. Mezi tím vším zmatkem jsme zvládli se přestěhovat, koupit nové auto, já jsem nastoupila do práce na celý úvazek na podatelnu našeho úřadu, pořídil si společné tetování a tak vůbec jsme začali žít "znovu". Našim to klape lépe než dřív. Mamka bydlí sama v paneláku s pejsem, táta zůstal v baráku má tři psy a kocoura, co si nezadá ve váze s prasetem na výkrm a má přítelkyni, která už u něj bydlí. S mamkou jsme se bohužel díky mému skoro rozvodu dost odcizily, ale ono už to nějakou dobu nebylo úplně ono, protože ona spíš tíhne ke švagrové. Vídáme se, telefonujeme si, ale je to o dost chladnější. Nemůžu si pomoci. Až budu psát další příběh pro BOL, tak to tam vysvětlím. Co mě překvapilo je můj taťka. Dost k nám přilnul a je Tomáškovi dědou. Chodí za námi na návštěvy a dokonce začal hlídat Tomáška. Jo, jo opravdu jo. :D Tomášek jde od září do školy, dali jsme mu odklad, takže mu bude sedm, až tam půjde. I tak mají bohužel někteří jedinci pochybnosti, jestli to zvládne. Poradkyně z SPC nám ho chce nacpat do speciální školy, ale to nechci. Chci ho integrovat do klasické školy. To je v kostce asi od nás vše. Koukám, že začnu sepisovat pokračování příběhu, protože budete chtít znát podrobnosti. :) Mrzí mě, že jsem vás na tak dlouho opustila, ale nějak mi byl v tu chvíli FB blžší. Teda do té doby, než jsem se rozhodla tu skupinku tam opustit. To by taky bylo na delší povídání. :) Jo a ještě další novinka. Jsem o 25 kilo lehčí. :)