Ach jo - diskuze

Tak jsem tuhle po dlouhé době potkala sousedky z baráku.... a tak mi nezbylo nic jiného, než kápnout božskou a říct jim, že se v dohledné době budeme stěhovat. Čekala jsem, že to bude těžké... a taky bylo. Ta jedna se div nerozplakala a byla fakt hotová... naštěstí se trochu uklidnila, když jsme jí pověděli, že budeme de facto jen za rohem... a navíc podle všeho v tom domě bydlí její švagr. No ale od té doby jsem jí potkala několikrát a pořád nás přemlouvá, abychom si to ještě rozmysleli. Na jednu stranu jsem ráda, že nás mají rádi... na druhou stranu je mi to i líto. Já bych si myslela, že si oddechnou, když jim ti udupaní a ukřičení \"parchanti\" odejdou z domu a oni jsou místo toho smutní. To loučení bude těžké. Jsme tu 8 let.