A pak, že dneska neporodím - diskuze

Tak to teda byla akce. Ještě se celá klepu. Chtěla jsem dneska s Kubíkem k doktorce pro razítko kvůli plavání, tak jsem Kubíka oblíkla, já že si skočím na záchod a obleču se taky. Na záchodě se nikdy nezavírám... jenže přiběhl Kubík a do dveří strčil. Ozvalo se \"cvak\" a to jsem věděla, že jsem v pr*deli. Zlomenej zámek. Naštěstí se dveře otvírají směrem ven... jenže v devátém měsíci se mi prostě nepodařilo ty dveře vykopnout. Tak plán B. Naštěstí máme na záchodě okno - bohužel do dvora. No ale co. Volala jsem a volala. Do toho uklidňovala plačícího Kubíka. Přemluvila jsem ho, ať přinese knížku, že si budeme prohlížet. A on si zlatíčko fakt sedl za dveře a hledal obrázky. O chvíli později zaslechla sousedka moje volání a zavolala hasiče. Přijeli fakt za chvíli - naštěstí se rozhodli rozbít okno v obýváku a tím zachránili naše bezpečnostní dveře - no s těmi by měli větší honičku. Kubíček byl statečnej a ani neplakal. Jeden hasič si ho vzal a šel mu ukázat velký auto... Pak vysvobodili i mě z toho záchoda. No už se nedivím, že jsem to nevykopla i ti siláci s tím měli docela dost práce. Pak se na mě sesypaly sousedky - vypadaly chuděry hůř než já. Já byla uřvaná ale ony ještě totál rozklepané... Prej, že obdivujou můj klid...jenže upřímně já jsem si nemohla dovolit se složit... Já potřebovala uklidnit Kubíka a zabavit ho, aby se nemotal, kde nemá. Pak jsem ještě musela opakovat, že jsem se na tom záchodě nezamkla... že se prostě zlomil zámek. No zážitek otřesnej, ale mělo to dobrej konec. Ony pak vymýšlely, že jsem měla říct, že jeden náš kámoš má klíče... Jo jenže je v práci, tam je s sebou určitě nemá, takže by musel domů a k nám by se dostal nejdřív za hodinu. Na to nebyl čas. I těch 10 minut nebo jak dlouho to trvalo než dojeli hasiči bylo nekonečných... a stejně by mi to neřešilo, jak se dostanu já z toho záchoda - myslím, že běžně s sebou kámoš páčidlo nenosí. :-)))Tak jsem zvědavá, jestli z toho dneska porodím.