17.listopad -revoluce - diskuze

mě bylo 18 let...ten den jsme byli s mamkou a bráchou v NDR na nákupech a že se něco děje jsme se dozvěděli na hranicích, protože nás tam drželi dlouho do noci a nechtěli nás domů pustit.bylo to šílený, nevěděli jsme pořádně o co jde, otec tady bláznil, kde jsme a co se nám stalo, protože mobily nebyly a neměli jsme možnost mu podat zprávu.Dodnes si pamatuju ten strach...Proto jsem se k téhle \"akci\"stavěla chladně, zrovna jsem nastoupila do svého prvního zaměstnání a makat se muselo.V Praze jsem nebyla ani jednou, nesnáším stádovost a připadalo mi to stejné jako první máj, akorát se oslavoval někdo jiný....Bohužel leta ukázaly, že pravda a láska nad lží a nenávistí stále nevítězí a nevítězí....

Ach jo,já jsem ale stará.Revoluci jsem jako pražák měla z první ruky a i když jsem přišla o první střet s policií a vojáky,ten zbytek jsem si docela užila.Včetně několika denního bydlení na Václavském náměstí a okolí,prostě všude kde se dělali studenské buňky a bylo zapotřebí roznosit letáky,sehnat jídlo atd.Jen jsme si to tenkrát představovali jinak,no byli jsme mladí a plní ideálů.A pro neznalé,do ulic sice vyrazili studenti,ale byli jsem mohutně financováni západními zeměmi.To jejich marky zajistili dostatek sponzorů co nám dováželi potravu a jiné věci a oneckonců,to jejich lidi rozpoutali první bouři včetně vypuštění falešné zprávy o zabití studenta.Uvědomte si,že studenti a herci mohli stávkovat a dělat revoluci jekkoli dlouho a národ se za ně postavil.Kdyby totéž provedli tenkrát třeba pekaři s řidičema MHD,už druhý den by bylo po revoluci neboť zbytek národa by řval že nemá chleba a není čím jezdit.Takže ano,slavme den studenstva,ale nezapomínejme jak to DOOPRAVDY bylo.

My s našima byli na chatě, a nic netušili :-D Po návratu jen zírali... Dodneška si na dovolených děláme legraci, že by bylo třeba koupit aspoň jednou za tři dny noviny, kdyby náhodou byl zase nějaký převrat :-)... Jinak mě bylo nějakých třináct, a pro mě to bylo tak trochu vysvobození od naší \"milé\" ideologické pionýrské vedoucí - nebuzerovala mě pak s pionýrem a naši nemuseli řešit ne zrovna kladné posudky na sřední... (jinak milou pionýrskou vedoucí jsme další rok dostali na občaskou výchovu... dodneška se s tím nějak nemůžu smířit...) A šesit z občanské výchovy mám schovaný dodneška

Joo a přestože mi byly čtyři,tak si pamatuju,že poprchávalo a do dneška mám zakodovaný že v televizi hrála VELKÁ SÝROVÁ LOUPEŽ (ale nevím jestli je to pravda)

moc si z toho nepamatuji

Mně bylo zrovna 13, takže jsem byla jen ve škole ...nikam jsem nesměla Ale doma jsem byla přilepená na TV a hltala vše co tam bylo , a s tátou jsme o tom hodně diskutovali

ja se nechala mlatit na narodni

U nás byl listopad zastíněn rodinnou tragédií. Pouze si pamatuji, že jsme s holkama ze školy jednou prodávaly Lidové noviny - velmi úspěšně, dodnes si pamatuji na titulek jednoho článku: Jmenování opata Opaska. Pak jsem nevím jakou náhodou získala lístky do brněnského divadla na setkání s Václavem Havlem - byl tam tehdy ještě s Věrou Čáslavskou.Dnes Sofi dělala úkol do angličtiny, měli si vybrat herce nebo herečku a popsat ji, vybrala si jmenovkyni Sophii Marceau, a jen tak mimochodem jsme zjistili, že dnes slaví 44. narozeniny. Hrála tu holčinu ve Veselých Velikonocích s mým miláčkem Belmondem.

Tím že mi bylo poměrně málo 7 let, tak si z té doby moc nepamatuju, jen že pořád se hráli písničky Kryla a Nohavici.