Světový den diabetu / Praha - 14.11.2014

V pátek 14. listopadu 2014 bude od 10:30 do 17:30 hodin na Karlově náměstí v Praze probíhat měření glykémie, cholesterolu, krevního tlaku, tělesného tuku a hodnoty BMI. Na místě bude zájemcům k dispozici také například nutriční poradenství, prezentace zdravé výživy či konzultace jídelníčku. V 11:30 hodin pak odstartuje již 11. ročník Pochodu proti diabetu, který připomíná, že i chůzí se dá účinně bojovat proti diabetu 2. typu. Stejně jako v Praze se tak budou konat Pochody proti diabetu i v jiných městech České republiky, například v Děčíně, Písku, Třebíči, Strakonicích, Táboře či Slavkově u Brna. Kompletní seznam míst a více informací k Světovému dni diabetu v České republice naleznete na www.dendiabetu.cz a www.ceskosehybe.cz.

Více než 382 milionů lidí na světě trpí diabetem neboli cukrovkou. Do roku 2035 vzroste tento počet podle odhadu odborníků až na 592 milionů! Takováto pandemie je hrozivá zejména z toho důvodu, že ve většině světa zůstává neodhalená a to až u poloviny nemocných. V České republice se s diabetem léčí přes 840 tisíc lidí a každý rok přibude až 20 tisíc nově registrovaných diabetiků. Nejvíce obyvatel přitom postihuje diabetes 2. typu, který má často souvislost s nezdravým životním stylem a který můžeme včasným odhalením a prevencí ovlivnit. 

Pohyb pomáhá v boji proti cukrovce
Diabetes mellitus neboli cukrovka, patří mezi chronická onemocnění. Základním projevem je hyperglykémie, ta je způsobena nedostatkem inzulínu anebo jeho nedostatečným účinkem. Může vzniknout jak v nejútlejším dětství, tak ve stáří. Rozeznáváme pak Diabetes I. typu a Diabetes II. typu. „Riziko vzniku diabetu stoupá s věkem – u osob nad 65 let se vyskytuje až ve 20 %. Fyzické aktivity se vždy řídí individuální situací, ale také věkem každého jednotlivce. Nicméně jsou významným faktorem. Fyzická aktivita u osob vyššího věku, stejně tak u mladších jedinců zvyšuje účinek inzulinu, příznivě působí na psychiku a podporuje redukci tělesné hmotnosti. U obézních diabetiků pak přispívá alespoň k jejímu nezvyšování. To musí být fyzická aktivita ale prováděna pravidelně,“ říká fyzioterapeutka Andrea Hašková.
Každému jednotlivci by měla být pohybová aktivita „ušita na míru“ s respektováním individuálního stavu, sekundárních obtíží, metabolických potřeb a pohybových schopností.
Jaký druh cvičení zvolíme, je na každém z nás – každému vyhovuje něco jiného a má jiné fyzické možnosti. „Důležitá je ale rozhodně pravidelnost pohybu, která by měla být úměrná ostatním denním aktivitám. Komu nevyhovují čistě aerobní druhy cvičení, může zkusit jógu či jen do svého života zařadit každodenní procházky. Chůzi ostatně považují odborníci za nejzdravější cvičení vůbec,“ podotýká Jana Havrdová z Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz, který svým projektem Česko se hýbe, bojuje proti pasivnímu životnímu stylu.