Inzerce
Inzerce
Inzerce

Vztahy v dospívání

  1. Vztah k sobě, hledání vlastní identity
  2. Vztahy k rodičům
  3. Vztahy s vrstevníky
  4. Erotické vztahy

1. Vztah k sobě, hledání vlastní identity

Vývojový psycholog E. H. Erikson popsal vývoj člověka od narození až do stáří v osmi základních stádiích, přičemž ke každé fázi přiřadil specifická vývojová témata a úkoly. Vývojový úkol adolescence je formulován jako vytvoření identity vlastního já, tedy určitého stabilního obrazu o sobě sama, o svém místě ve společnosti. Zjednodušeně řečeno je tento proces iniciován otázkami jako: kdo jsem, kam patřím, kam směřuji atd. a bezprostředně se dotýká vlastního sebevědomí a sebehodnocení. I v dospělosti jsou tato témata často živá, člověk průběžně přehodnocuje, koriguje své představy o sobě. V adolescenci však dochází k první uvědomělé reflexi této oblasti, poprvé jsou tyto otázky v plném světle vrženy na scénu života, adolescent těmito otázkami doslova „žije“, hledání odpovědí je jeho vývojový úkol. Nástrojem tohoto procesu je introspekce, sebepozorování, sebepoznání dějištěm pak všechny situace, které adolescentovi přináší život v rodině, mezi vrstevníky, ve společnosti.

Teenagerský věk je pak společensky chápán jako období určitého moratoria, kdy dospívající může de facto beztrestně (či alespoň s větší tolerancí okolí) zakoušet různé aspekty života, hledat svoji cestu, sebe sama a to prostřednictvím vztahů, poznáváním vlastních fyzických i psychických limitů (např. tendence k tzv. adrenalinovým aktivitám), ale i konfrontací s hodnotami blízkých, především pak rodičů. Báze sebepoznání se tím rozšiřuje a postupně se identita vyvíjí směrem k dospělosti, což se projeví především příklonem k zodpovědnosti. Tato cesta je však málokdy přímá, hledání identity je náročný proces, kdy si adolescent (i jeho rodina) kolikrát sáhnou až „na dno“. Příkladem je varianta (v lepším případě pouze přechodná fáze) negativní identity, když dospívající definuje sebe sama především jako toho, kdo je v opozici vůči hodnotám, názorům atp. autorit, především rodičů. Výraznou roli v tomto procesu hraje sociální kontext, tedy identifikace s vrstevnickou skupinou, ale i se vzory z řad pop kultury atp. Člověk je definován i tím ke komu patří, což platí v dospívání dvojnásob. Také zájmy a preferované aktivity vypovídají o identitě adolescenta. Společně sdílená hudba je známkou příslušnosti k určité skupině, je symbolem emancipace, oslovuje pudové potřeby - hluboké tóny a stereotypní rytmy jsou zpracovávány pravou mozkovou hemisférou, což vede k emoční odezvě (oproti levé hemisféře, která zpracovává podněty spíše logicky a racionálně).

Hledání sebe sama je proces, který se v optimální variantě stává pro adolescenta i celou rodinu výzvou, dobrodružstvím, v opačném případě pak noční můrou. Určitá obava je na místě, vývoj není bez rizika a právě v tomto věku je člověk senzitivní na celou škálu podnětů bez ohledu na jejich společenskou přijatelnost. Na druhou stranu k tomu, aby se posléze mohl člověk kompetentně a zodpovědně rozhodovat potřebuje určitou plastickou zkušenost se sebou i s druhými. Přejatá identita (tedy to, když potomek převezme hodnoty, popř. životní názory, styl rodičů) od potenciálně rizikových projevů sice částečně ochraňuje, ale vyznačuje se rigiditou a malou autenticitou.

Inzerce

2. Vztahy k rodičům

Vztahy v primární rodině jsou pro adolescenta stále významné. Je pro něj však důležité, aby byl vzorec rodič-dítě stále více doplňován a nahrazován také komunikační dimenzí dospělý-dospělý. Tento proces je často spojen s konflikty, vznikají třecí plochy mezi tím, jaké atributy spojují s dospělostí rodiče (zodpovědnost) a jaké dospívající (svoboda, nezávislost). V tomto kontextu pak skutečně nejde o to, kdo má pravdu (tu mohou mít ze svého úhlu pohledu obě strany), ale o schopnost udržet a rozvíjet komunikaci, resp. nalézt takovou její formu, která umožní vzájemný respekt obou stran. V takové komunikaci se musí rovnovážně uplatňovat dva základní aspekty a to - sebeprosazování (schopnost sdělit svůj vlastní pohled tak, aby ho pochopili druzí) i schopnost citlivosti k druhým (naslouchání). Výzkumy dokazují, že vyváženost těchto dvou složek komunikace posiluje osobní identitu adolescentů.

Rodič ztrácí ve vztahu k adolescentovi definitivně privilegované postavení dospělé autority, což není vždy jednoduché přijmout. Je tak postaven před obtížný úkol proměny své rodičovské role. To vyžaduje dostatečnou sebedůvěru, aby nepodléhal pocitům ukřivděnosti a malého vděku, který by si vynucoval vyčítáním či doprošováním. To jsou většinou neefektivní způsoby komunikace, které adolescentovi neimponují a mohou prohlubovat vzájemnou neupřímnost v komunikaci.

Vysokou míru střetů a konfliktů mezi rodiči a dospívajícím není možné zobecňovat jako nutný a z hlediska vývoje nezbytný úděl rodinného života. Některé novější výzkumy poukazují na to, že vztah mezi rodičem a dospívajícím může zůstávat trvale pozitivní a přesto se daří dosáhnout základních úkolů této etapy, totiž snížení závislosti na rodičích a získání pocitů vlastní autonomie. Tato skutečnost podtrhuje pozitivní úhel pohledu na tuto etapu v životě rodiny – dospívání potomka je procesem, na kterém může růst a učit se každý zúčastněný, je to proces s mnoha úskalími, ale nikoli nutně jen etapa, kterou je nutné pouze „přetrpět a přežít“.

Inzerce

3. Vztahy s vrstevníky

Vrstevnická skupina má pro dospívajícího velký význam, a tím se nemyslí pouze přátelé, či partneři, ale v nejširším slova smyslu celá generace, která dospívá v určité historicko - společenské situaci. Tato vytváří totiž pro každou generaci jedinečnou platformu pro získávání zkušeností se světem, se vztahy i se sebou samým. K tomu patří např. i společně sdílená hudba, humor či móda. Potřeba společného sdílení, potažmo identifikace s určitou vrstevnickou skupinou, je reakcí na ztrátu dřívějších jistot. Rodiče ztratili podobu neotřesitelné autority, ale vlastní identita ještě také neposkytuje dostatečně pevnou oporu.  

Vývojové úkoly jako zvládnutí separace od rodičů, hledání vlastních hranic, vlastní identity, navazování partnerského vztahu atp. se po generace příliš nemění, jiné je však instrumentální a informační zázemí každé generace. Rozvoj komunikačních technologií i změna společenského systému přináší zcela jiné prostředí pro dospívání dnešních náctiletých a pro generaci dospívající např. v 70. letech minulého století. Je zřejmé, že například internet je nástroj, který rozšířil možnost komunikace do nebývalé extenzity. Tato možnost je pro adolescenta přirozeně velmi lákavá, dalo by se říci, že přímo oslovuje jádrovou potřebu tohoto období, tedy potřebu experimentovat s vlastní identitou. Tyto virtuální aktivity, i přes obavy rodičů většinou nezmenšují potřebu intenzivního, zcela konkrétního vztahu. Jsou spíše určitou „přípravou“ na vztah, testováním vlastních schopností, popř. substitucí za vztah dosud nerealizovaný.

Přesto je zde určité riziko „fixace“ na tomto komunikačním modu, a to pokud tyto aktivity nahrazují „živý“ kontakt dlouhodobě, bez testování realitou a stávají se samoúčelné. Tento virtuální svět totiž posiluje užívání určité role, masky, člověk se může stylizovat, vystupuje z pozice ideálního já, chrání se tak před frustrací, kterou mohou přinést reálné reakce druhých na jeho samého. Ty jsou totiž nejen podpůrné a potvrzující, ale také konfrontační a odmítající, což bývá pro často křehké sebevědomí ohrožující.
Adolescenti obsáhnou oba extrémy, zatímco někteří se téměř bezhlavě pouští do testování kontaktů a vztahů, experimentují s hranicí svojí i hranicemi ostatních téměř bez zábran, jiní mohou až příliš opatrně setrvávat v bezpečí své virtuální identity a vytvářet si tak falešné či přinejmenším neúplné představy o sobě sama. Obojí má svá úskalí a rizika, u prvních je třeba posilovat určitou vnitřní korekci, sebekontrolu u druhých pak odvahu k reálné akci.

Inzerce

4. Erotické vztahy

S plným pohlavním dozráním přichází již v pubertě i plné uvědomění vlastní sexuality. Pubertální vztahy jsou však ještě inspirovány spíše potřebou dosažení jisté prestiže ve skupině vrstevníků, tedy určitými vnějšími atributy. Skutečně „niterná“ potřeba intimního vztahu se probouzí až v průběhu adolescence. A v tomto věku je jako cit lásky v té nejčistší podobě opěvován umělci napříč staletími (viz „náctiletí“ Romeo a Julie).

Cit lásky zahrnuje nejen fyzickou přitažlivost, ale potřebu blízkosti, emočního sdílení. Je to potřeba konfluence, tedy určitého splynutí, setření hranic, kdy je objekt zamilovanosti idealizován a dochází k mohutné projekci přání a představ na osobu, která ve skutečnosti tyto vlastnosti ani mít nemusí. Fáze zamilovanosti se často více odehrává ve fantazii zamilovaného než v realitě. První lásky jsou jakousi další variací na téma experimentování se sebou samým a slouží k sebepoznání, i když prostřednictvím druhého.

Dospívající objevuje novou a vzrušující dimenzi intimity, když ji, většinou poprvé v životě, vědomě navazuje s někým mimo primární rodinu.

Inzerce

Fyzické sexuální kontakty se přes počáteční aktivity typu petting (nejdříve často ve skupině vrstevníků) postupně rozvíjí k aktivitám v páru. Věk prvního pohlavního styku se různí, většinou v rozmezí 16-20 let. Potvrzuje se, že větší informovanost, ač podporuje přirozenou zvídavost, nevede k časnějšímu zahájení pohlavního života, ale spíše k větší uvědomělosti. Zodpovědnější chování také posiluje množství životních příležitostí, jako např. studium, cestování, profesní seberealizace, které by případná gravidita mohla znemožnit. Toto se však týká adolescentů s určitým soc. statusem i osobními dispozicemi a příležitostmi, větší promiskuita bývá u adolescentů z horších sociálních podmínek, kde není podporováno více životních alternativ.

Dyadický (párový) vztah je základní jednotkou, ve které může dospívající realizovat své „právě probuzené“ a uvědomované potřeby a dojít tak k plnějšímu prožívání sebe sama. To, že první vztahy plní především roli určitého zrcadla k sebepoznávání dokládá to, že i přes jejich velkou intenzitu se brzy vyčerpávají a jen v malém procentu přerůstají ve vztah dlouhodobější.

Použitá literatura:
Macek, P. (2003): Adolescence. Portál, Praha
Vágnerová, M. (1999): Vývojová psychologie, Karolinum – nakladatelství UK, Praha

Autor: Mgr. Pavel Strašák
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Pavel Strašák
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Vztahy v adolescenci (dospívání) - diskuze

  • kdyby náš kluk říkal jen to "dost hustý" byla bych v pohodě.ale ještě před prázdninama mě pozvala učitelka do školy a krom obvyklého zapomínání věcí se řešila taky exkurze do světa pohádek,kde čertíci popisovali jak se mrňaví ďáblíci klubou na svět z vajíček.náš kluk osvícen výkladem látky o pohlavním rozmnožování to okamžitě oživil,když to okomentoval větou:"a k čemu mají to dole???"
    následoval výbuch všech spolužáků.ani se tomu nedivím,že se tak stalo,když pohlavní rozmnožování se probírá ve 4. třídě.
    lukesova.kollerova   | 16.07.2015 12:23:02
    Reagovat | URL příspěvku
  • No našemu teenegerovibude 14 let,takže je to u nás občas DOST HUSTÝ!!!!!
    sandina   | 09.10.2009 17:25:00 | Reakcí: 1, poslední: 09.10.2009 21:10:56
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
  • tak to mě zajímá, ale nemůžu zatím sničím přizpět. Možná tak za 2-3 roky. 
    Stáňa   | 05.10.2009 12:47:53
    Reagovat | URL příspěvku
  • děkuju,budu v brzké době potřebovat    na tom že je třeba přejít na rohovor ve stylu dospělý s dospělým,něco je.Díky 
    lucie73   | 05.10.2009 10:27:53
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den,
potřebovala bych poradit ohledně dcery - skoro 2 roky a půl. Dcera se začíná vztekat před lidmi, ječet, dělá přesně opak toho co jí člověk řekne, občas hází věcmi (když jí třeba člověk zakáže to mít), dělá hysterický scény i kvůli tomu, že dostala například jinou lžičku než chtěla, nechce půjčovat hračky (ani nám rodičům). Myslím, že na to má vliv i to, že když si s ní manžel hraje a ona mu například nechce něco dát a řekne, že to je její, tak on sklopí hlavu a hraje si podle ní. Dcera mi například i zabouchne dveře před nosem, když si hrajou spolu, když s manželem mluvím, on jí na to nic neřekne. Do těch 2 let jí nechal dělat si co chtěl, že je ještě malá. Když to s malou zkouším po dobrém a v klidu vysvětluju, žádná odezva. Když zvýším hlas, tak bude řvát nebo se vztekat ještě víc, občas se to prostě snažím ignorovat... co mám dělat? Začínám se stydět s ní někam jít, nebo pozvat někoho k nám, že nevím jak se bude chovat a nechci, aby si někdo myslel, že jí neumím vychovávat, že mám doma spratka + jí chci dát do školky.. jak na to?

Děkuji,
a přeji Vám hezký den

Dobrý den, dcera se nachází ve věku, kdy u dětí nastupuje takzvané období vzdoru. Nejedná se o žádnou výchovnou chybu ani vás a ani vašeho manžela. Jedná se o přirozený vývojový proces a i když toto období nepatří právě k těm nejpříjemnějším pro rodiče, tak je jeho nástup signálem správného vývoje vašeho dítěte. O období vzdoru si můžete najít mnoho informací na internetu, v literatuře a také v mých předchozích odpovědích. Nebudu se tedy o něm podrobně rozepisovat, pouze se pokusím shrnout základní znaky. Do té doby hodné děťátko se najednou stává čertem, který hystericky křičí při každé známce odporu nebo při nevyhovění jeho požadavkům. Nebo také prakticky úplně bez příčiny, nebo si důvody vymýšlí, nemusí být ani skutečné. Nervová soustava vašeho dítěte se vyvíjí normálně, jen u dítěte v tomto věku není nervový systém ještě dostatečně zralý, aby dítě dokázalo zpracovat své emoční výkyvy. Na průběh období vzdoru má vliv osobnost dítěte přičemž platí, že čím silnější osobnost dítěte, tím dřívější nástup a těžší průběh toto období mívá. Nevěšte ale hlavu, při trpělivém a citlivém přístupu k dítěti se dá zvládnout poměrně rychle a tak jako přišly, tak vzteklé záchvaty zase pominou. Délka trvání tohoto období závisí také na přístupu k dítěti a je u každého dítěte odlišná. Pro výchovný přístup platí několik zásad, pokud se dítě dostane do afektu, tedy křičí, válí se po zemi, kope nožkama apod., pak je potřeba nechat mu prostor a čas, nechat afekt odeznít a teprve až se dítě uklidní, tak je možné situaci s dítětem úměrně jeho věku probrat. Mějte na paměti, že dítě vám to nedělá schválně, nebrat výlevy dítěte osobně, nechce nám dělat ostudu před okolím, jen prostě ještě neumí zvládnout svoje emoce. Můžete se snažit aktivně ovlivnit a vyhnout se situacím, kdy víte, že afekt zaručeně přijde. Třeba nejít někam, kde víte, že budou lákadla, která bude chtít dítě koupit a vy si to například nemůžete dovolit, zapojit dítě aktivně do rozhodování co se bude dělat, do výběru oblečení apod. Dávat mu však na výběr vždy z možností, které jsou pro vás obě přijatelné (např. dvě trička s dlouhým rukávem, pokud je venku chladněji, lžičku ať si také vybere sama, hlavně že se s ní nají......). Projevujte o své dítě zájem, hrajte si s ním, povídejte si s ním. Není chybou se ve hře řídit pravidly, která určuje dítě, zde jej nemusíte vychovávat a ani s ním soupeřit, dítě si tak ověřuje a zkouší svoje schopnosti. Rodič, který s dítětem tráví čas a hraje si s ním rozhodně neztrácí na své rodičovské autoritě, ale naopak získává důvěru dítěte a vytváří si s ním pozitivní vztah. Pokud nastoupí záchvat vzteku, pak na dítě určitě není vhodné zvyšovat hlas, nebo používat jiné donucovací prostředky. Tyto metody záchvaty jen zhorší a průběh tohoto období prodlouží. Vy se obrňte trpělivostí, protože není vyloučeno, že vám dcerka ztropí scénu před známými či okolím. Mějte na paměti, že se jedná o vaše dítě a vaši výchovu a nikdo jiný do ní nemá co zasahovat, případných významných pohledů si nevšímejte, nenechte se vyvést z míry. Každý tímto obdobím prošel, jen si to možná někteří u svých dětí nepamatují. Ohledně školky, je dost pravděpodobné, že tam dcera problémy mít nebude. Děti většinou potřebují získat pozornost rodičů, potřebují podporu a pocit, že rodiče je mají rádi, i když se zrovna vztekají a zlobí. Přeji zdárné zvládnutí tohoto důležitého vývojového období vašeho dítěte. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 04.05.2022, 17:18
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×