banner

Celkem výsledků pro výraz "zuby": 41

Dobrý den, mám syna narozeného v listopadu 2016, proběhlo u něj očkování na hexavakcinu ve dnech 9.2.,21.3.,26.04 2017 teď podle nového zákona pro rok 2018 se čtvrtá dávka podává jen u nedonošených dětí, což syn není. Potřebuji vědět,zda je potřeba doočkovat další dávku hexavakciny ve 20.měsících, případně že ano, kdy nejpozději se to může odsunout. Jde i o to, že syn ještě není naočkovaný vakcínou Priorix, rostou mu zuby a má vyrážku po těle a já ho nechci nechat teď očkovat, ale až se mu to ztratí. Podle nového zákona se může v rozmezí 15-18.měsíců a to by znamenalo, že nejpozději by to mohlo být někdy v květnu. Doktorka chce naočkovat i přes vyrážku, aby ji to pak pasovalo s tou hexavakcínou. A na hexavakcínu nemá jinou odpoveď jen tu, že jedeme podle starého schématu, což opakuje pořád dokola. Zajimalo by mě tedy jestli je ta čtvrtá dávka povinná a proč,nebo teď ta vakcinace 2+1 se očkuje, nějakou jinou dávkou, než máme my ?( Infanrix), a jaký tam má být odestup od Priorix vakcíny, pokud se rozhodneme ještě chvíli počkat. Paní doktorka chce mit jen splněno a moc ji nezajíma stav dítěte. Vzhledem k tomu, že moje první dítě mělo velmi vážnou reakci v 15.měsících na vakcínu Priorix, kdy mě ji přeočkovali s rýmou a tvrdili, že to vůbec nevadí, nechci podobné peklo zažívat znovu a ráda bych názor nezávislého odborníka. Děkuji.

Dobrý den, 

pokud byl rozestup mezi první a druhou dávkou menší než 2 měsíce, což je i váš případ dle platného očkovacího schématu v loňském roce, musí se použít schéma 3+1. Všechny děti, které vloni obdrželi první tři základní dávky musí letos dostat ještě přeočkování. Ať už se v prvním roce aplikují dvě nebo tři dávky, posilující dávka v druhém roce života musí být aplikována vždy. 

SPC vakcíny Infanrix-Hexa uvádí: Přeočkování má být provedeno nejdříve 6 měsíců po poslední dávce základního očkování a nejlépe před dovršením věku 18 měsíců. 

V každém případě by se měla aplikovat do druhých narozenin. 

Ne každá vyrážka je kontraindikací vakcinace, takto na dálku to však není možné posoudit bez toho, abych znal detaily. 

Vakcínu Priorix je vhodné aplikovat do 18 měsíců, pokud by však existovala kontraindikace, kterou konstatuje praktický lékař pro děti a dorost, je možné aplikovat první dávku i později. Musí to však mít medicínské opodstatnění. Po hexavakcíně se nemá očkovat jiná vakcína 2 týdny, po Priorixu min. 1 měsíc. 

Od letošního roku se děti nově očkují vakcínou Hexacima, avšak ty, které v minulosti zahájily vakcinaci Infanrixem hexa vy měly mít možnost dokončit své schéma stejnou vakcínou. Jinak bude Infanrix-hexa rezervovaná pro nedonošené děti. 

Dobrý den, jsem ve 39. týdnu těhotenství, za 10 dní mám termín porodu. Včera večer mi při čištění zubů vypadl kousíček staré amalgámové plomby (jakoby hrana plomby, na pohled i dotek prstem patrné, zub je jinak ale celý zaplombovaný). O amalgámu vím, co se píše souvislosti s těhotenstvím a uvolňováním rtuti, nicméně dokud jsem neřešila žádný problém se zuby, brala jsem tak, že s tím nic neudělám, mám amalgám téměř ve všech zubech. Teď mám ovšem obavy, zda vypadnutím kousíčku amalgámu a tím jakoby "rozbití" té celistvosti plomby se nemůže rtuti uvolňovat více a nemůže to miminku způsobit ještě nějaké problémy (předpokládám a doufám, že vývoj miminka je již dokončen a vývojové vady by tímto nehrozily)? Zub mě nebolí, ani mi ta ostrá hrana plomby, která vznikla, nevadí, jazykem ji necítím, ráda bych tedy vše řešila až po porodu. Myslíte, že to je v pořádku? Moc děkuji!

Dobrý den,

odlomení části staré amalgámové výplně miminku rozhodně neuškodí. Pokud Vás okraje výplně či zubu nedřou do jazyka či tváří, určitě počkejte s řešením až po porodu (ideálně po šestinedělí, pokud se jedná opravdu o malinký kousek a nehrozí rozlomení zubu). Po dobu kojení ovšem nedoporučuji nechat si zhotovit novou výplň z amalgámu. Broušení starého amalgámu a čerstvý amalgám jsou mnohem vyšší zátěží než pravděpodobně všechny letité výplně, které člověk v ústech již má.

Srdečně zdravím a přeji Vám i miminku všechno dobré.

MUDr. I. Červená

Dobry den, paní doktorko, rada bych Vas pozadala o radu ohledne nasi dceri, ktere je 11 mesicu. Jeji porodni vaha byla 3,490g 49cm. Vse od zacatku v poradku, nikdy nebyla nemocna, plne kojena. Problemy nastaly trochu s prikrmy. Jiz od zacatku nam spatne ji. Vzdy si jen trochu zobne. Nyni je situace takova, ze jedine co ji, tak je rano kase (delam nemlecnou, vzdy nakombinuji s ovocem), dopoledne sni par mesicku treba hrusky nebo jablka, obedy neji vubec... zeleninu do ni nedostanu, to same maso, jogurt obcas propasuji do kase. Behem dne obcas sni trochu rohliku, krupky, chleba. Vecer sni opet kasi, nic jineho nechce a ja jsem rada, ze sni alespon neco, jinak bych ji kasi dvakrat denne davat nechtela... Rekla bych,ze sni tak 100 g... rano plnou porci. Nase dr se nynejsi vaha nelibi a vyhrozuje nam nemocnici pro neprospivani. Me se nezda, ze by byl nejaky vyrazny problem, je cila, vesela, stale ji kojim cca 6krat denne a cca dvvakrat v noci. Jiz dva mesice ji rostou zuby, coz mi prijde, ze take zpusobuje jeji nechut k jidlu, protoze, kdyz ma lepsi dny, tak ji vice. Dcera je extreme zive dite, od 6 mesice se zacala stavet na nozicky a nyni neustale obchazi co se da. My s manzelem jsme oba hubeni a vysoci. Zasilam vahu k posouzeni, zda je problem opravdu tak zavazny. Váha ve 3 mesicich - 5550g, delka 61cm, 6 mesicu - 6550g, delka 69cm, 8 mesicu - 6900g, 70cm, v 11 mesicich 7490, delka 76cm. Dr mi doporucila, abychom malou co nejvice nutili do jidla a dala jednu porcni UM... ale prijde mi,ze cim vice ji nutim, tim vetsi ma odpor. UM nechce. Denne ji navarim cca 6 jidel na zkousku a ona ani neochutna, prijde mi, ze na to neni jeste pripravena. Nasi dr verim, ale posledne nas dost vynervovala a clovek je ted kazdy den ve stresu kvuli jidlu a aby mala pribirala. Rada bych proto znala i jiny nazor doktora. Předem Vám moc dekuji za odpoved! Hezky vecer.

Holčička by podle tabulek měla v roce vážit kolem 10 kg, ale pokud nevázně psychomotorický vývoj a je čilá, nemyslím se, že by byl ve výživě problém, je dost dětí, které pokud jsou kojeny, nechtějí jíst příkrmy.Je ale nutné příkrmy nabízet, aby si dítě alespoň zvykalo na jiné příchutě, a to děláte. Často to bývá tak, že jakmile od roku začnete se stravou batolecí, tak se dítě v jídle polepší, ale je vhodno potom omezovat kojení.

Zkuste jí nyní přidat Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl, podporuje chuť k jídlu.

Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o radu: dcera má 9 let a za poslední měsíc 6x večer zvracela. Nejdříve to bylo po třech týdnech, pak po 14 dnech a teď po 2-3 dnech. Vždycky to přijde večer. Celý den je zdravá, v pořádku, nic ji nebolí...., ale přijde večer 20 hod, jde si vyčistit zuby a spát a do 5 minut, co ulehne do postele se jí udělá špatně a vyzvrací celé poslední jídlo...zvažovala jsem i možnost, jestli to není psychika (zažila si teď za poslední rok a půl stresové období, úmrtí v rodině, děti se ve škole straší nesmysly, nechce sama spát v pokoji), ale kolikrát tam s ní ležím večer a je v pohodě a stejně začne mít bolesti břicha a zvrací. Už jsem z ní bezradná. Dětská doktorka udělala CRP, moč a stolici..... Děkuji moc za vaši odpověď. M.

Dobrý den, doporučuji vyšetření na reflux, sono břicha a neurologické vyšetření.

Dobrý večer,Dcera 12 měsíců 1.5. v noci zvracela druhý den měla teplotu 37,7 a v sobotu 38,1 a jinak pořád zvýšený a dnes měla 38,7 s odečtem půl stupně v konečníku byli sme 2.5. u lékaře a viděl že jí rostou stoličky tak říkal že to budou nejspíš stoličky a dneska sme tam byli znovu a dělal jí stěr z konečníku protože má průjem někdy ne pokaždé jinak má kašovitou stolici, jí a pije normálně a normálně si i hraje ale pořád si strká prsty do té pusy ale dneska je víc taková mrzutá a jde na ní vidět že jí opravdu něco je jinak kašel a rýmu nemá, přijde mi to na zuby zvláštní takový horecky a hlavně už to trvá dlouho potřebovala bych názor i někoho jiného děkuji za odpověď s pozdravem Zuzana

Dobrý den. Podle popisu příznaků se pravděpodobně jedná o syndrom prořezávání zubů, kdy může být teplota, průjem, zvracení, rýma, kašel, po prořezání zoubků se vše upraví. Pokud si nejste jistá, zajděte na kontrolu k pediatrovi.

Dobrý den, mela bych dotaz ke spánku sveho syna. Jestli touto cestou muzu. Mam 7 měsíčního syna. Od jeho 3.tydnu je na UM.Co se spánku tyče, Teo od konce druhého mesice spal celou noc, az do cca pátého mesice, kdy se tak 3x vzbudil, ale poté co se napil čaje nebo po dudlíku hned usnul.Od asi 12.4. je vsechno jinak. Prvni dny byl nastydlý, tak jsem to přicítala tomu, jenze nastydlý uz dávno neni a nase noc vypadá tragicky. Nas vecer vypada takto: Kolem 19 vykoupu, pak dostane řídkou ryzovou kaši z flašky. Kaši na lžičku jsem zkusila, ale jak je unavený, vzteka se u toho. Kolem 20 h usne. Poprvé se vzbudí uz kolem 22, pak 23h. To mu staci dat dudlik. Následně kolem jedne a pak uz ma problem zabrat, takze je i nekolik desítek minut napůl vzhůru, vetsinou uz zacina byt i vztekly, ze nemuze usnout. Usne treba na 10 min a pak je zase 20 min vzhuru a pobrekavá. To ho vetsinou vzbudí natolik, ze mezi 3 a 4 rve, a to v podstate pravidelne kazdou noc. Snazim se ho uklidnit čajem, dudlikem, přebalim ho... kdyz se neuklidni, dam mu mleko. Ale nezda se mi, ze by brecel vyloženě hlady, kolikrát to ani nedopije. Obcas usne i bez mleka. A kolem 6 uz je zase vzhuru. Vetsinou se rano budí s pláčem a cele dopoledne zivá jako o závod.Pres den se zredukoval jeho spánek vetsinou jen na 1 polední. Odpoledne uz spi jen obcas cca 30-45 min. To jestli odpoledne spi nebo ne, vliv na noc nemá, zadny velky rozdíl jsem nezaznamenala.Vsechny noci jsou dost podobné a musim rict, ze uz toho mam dost. Je tohle u 7 měsíčního dítěte “bezne”? Mate s tim zkusenost od ostatních maminek? A co s tim muzu delat?Pres den je syn v pohode, hraje si, směje se. V puse to na zuby nevypada. Nezavádím zadne nove potraviny, začali jsme s příkrmy ve 4 měsíci a nevsimla jsem si, ze by s necim mel problem. Teploty nema, na zadnou nemoc to take nevypada. V loznici mame nastavených 19 stupnu. Na okně mam cerny neprusvitny hadr. Pred spaním vetram. V lekarne jsem koupila caj na spánek od 6.mesice (medunka, levandule, anýz) a davam mu ho pit pred spaním a pak v noci.Nevim, co bych mohla udelat vic. Zrejme ho neco trápí a ja nemuzu prijit na to co. chci zeptat, co s tim mam delat ? existuje treba nejaky přípravek, ktery bych mu mohla dat, aby se tak casto nebudil? Nebo co jineho mam delat?DekujiEva

Dobrý den. Myslím se, že dítě má hlad, v 7 měsících na noc řídká rýžová kaše je málo, proto se bodí po 2 hodinách, sice se dá uchlácholit čajem, ale často se budí.

Zkuste na noc kojeneckou mléčnou krupicovou kaši již lžičkou, pokud je tak unavený a nechce ji, dejte ji dříve před koupáním, před spaním by mohl dostat láhev mléka, v noci 1x mléko. Další dávka mléka ráno. Jakmile se nebude v noci tak často budit, nebude unavený dopoledne a odpolední spánek bude delší.

Mužete zkusit nasadit Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamin skupiny B6, podporuje vyzrávání mozkových funkcí a zklidnění.

Dobrý den, chtěla bych se Vás zeptat, zda je normální, že dítě (11,5měsíce) přes den nadměrně slintá, dostane nové triko a za chvíli ho má mokré,jdou mu proudy slin,hlavně když leze,ale i při sezení,takže denně střídám několik trik. Souvisí to s růstem zubů? Zatím má pouze jedničky dole a nahoře, ale další věc je, že poslední dobou je vzteklý a ubrečený,teď byl i asi 2 dny bledý a večer měl teplotu 38,bylo na něm vidět,že mu nebylo dobře.Většinou má i řidší stolici,ale průjem nemá. Při usínání brečí a v noci se také několikrát budí a brečí.Nikdy to takhle neměl problémy s usínáním. Můžou všechny tyto příznaky souviset s růstem nových zubů? Zatím není vidět,že by se mu další zuby prořezávaly,tak vážně nevím, jestli ho to bolí už takhle dopředu.Mažu mu dásně Calgelem,ale nezdá se,že by mu to nějak pomáhalo.Doporučíte jít s tímto k lékaři?

Dobrý den. Ano, popsané potíže mohou souviset s prořezáváním zubů.

Dobry den,memu mladšímu synovi za tyden bude 14 mesicu..Mam par obav zda je u nej vse v poradku co se tyka vyvoje.Mam jeste starsiho syna,u toho resime otazku autismu ci VD,jeste nema stanovenou diagnozu a je mu 4,5 roku..Co se tyka mladsiho,tak ten se narodil od 14 dni drive,co se tyka motorickeho vyvoje,je zrejmne vse tak jak ma byt,leze po čtyřech,sedi,obchází nabytek,za ruku jde ale nema odvahu se pustit a jit sam.Vsude tedy vyleze na gauc,postel,schody uplne bez problemu uz od 11 ti mesicu..Spis co me trapi je to zda je to ostatni v poradku..Kdyz mu treba ukazu 5 zvířátek v radě a zeptam se kde je krava,prase,kocka,pes atd tak bez váhání bud schodi nebo vezme do ruky.Kdyz se ho zeptam aniz by je videl tak je videt ze hleda,ale jakmile vidi neco jineho tak si jde proste po svem :-) Kdyz mu reknu dej,bud se zacne rozcilovat ze mi to neda,nebo to po me hodi a parkrat tedy mi to dal do ruky.Ale nejake prines,ukaz to zatim jinak ne..kostky kdyz postavim komín schazuje ale nepostavi.Za to kazde smitko na zemi sebere..Zacina tedy pouzivat na vse ukazovacek autickem jezdi i tim ukazovackem,ale ucelne k ukazovani ho jeste nepouziva,to taky nevim zda je v normlne nebo ne.Co se tyka ocniho kontaktu tak ten je v poradku,je mazlivej,kdyz delam blbinky smeje se,kdyz se mu nevo nelibi da tez najevo,kdyz znizim z dohledu ted jde ke dverim a place.Co se tyka reci,tak po ockovani 1 hexy mi prestal zvatlat,pak zacal po 2 mesicich opet zvatlat,takze jedeme bababa,dadada,dedede,tatata,bada,vaba atd a obcas kdyz teda me vidi tak rika mamama..paci paci umi,papa taky,varila myšička kasicku tez ale udela jen kdyz se mu chce.Co se tyka treba návštěv taky nema problem,je vcelku kontaktni,takze se smeje kdyz se na nej nekdo usmeje,necha se pochovat atd..Ale porad si me hlida.Na fotce ukaze kde je mama a kde je tata a kde je bracha taky uz se nam povedlo..Na jmeno reaguje tez z 90 ti procent,pokud neni nejak zaneprázdněn ..Na starsiho je spise jako lepidlo :-) porad by s nim chtel byt nejak v kontaktu ale kdyz ma starsi špatnou naladu tak se mu to nelibi,samozrejme tahanice o hracky jsou u nas bezna vec.Co ma starsi musi mit i mladsi.Kdyz neni po jeho je tez problem a vyjádří svuj nesouhlas.Co s tyka zvirat,mame dva psi takze s tim problem taky neni..Porad jim zkoumá usi,zuby,oci :-)Prijde mi jako zvídavé ditko.Posila auticka po zemi,vse musi zmacknou a vyzkouset co to dela a umi.Kdyz mu neco nejde tak se vzteka.A dalsi vec co mne trapi,je to,ze sve jidlo musi mit rozmixovane,kousky nesnese,ale pecivo a mnamky co se mu da do ruky sni bez problemu.Nevim zda jsem vse popsala srozumitelné ale zajimal by mne Vas nazor zda mam popripade vyhledat i nejakeho odborníka a nebo zda pockat.Vim ze se dela screening ale jen by mne zajimal Vas nazor na dane veci.Dekuji moc za odpoved.S pozdravem Monika

Dobrý den, pouze podle popisu chování vašeho synka a bez možnosti chlapce vidět, vám nemohu zodpovědně odpovědět na dotaz ohledně jeho vývoje. Vývoj syna by podle některých popisovaných projevů mohl být nerovnoměrný. Píšete ale, že se starším synem chodíte na nějaká odborná vyšetření, je v řešení možnost poruchy autistického spektra. Pokud vám jde o vyloučení obdobných potíží u mladšího chlapce, pak bych vám doporučila dohodnut si konzultace u odborníků, kam chodíte se starším synem, což bych považovala za nejrychlejší řešení. Potom samozřejmě probíhá screening, který pravdivě vyplňte. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Hezke dopoledne pani doktorko.Chtela bych se Vas zeptat na synuv problem.Budou mu brzy 4 roky a v poslednich cca 2 tydnech jsem si u nej vsimla zvyseneho slineni.Neni to klasicke slineni, ale jen ve chvilich pred usnutim ci pri spanku.Uz se parkrat stalo, ze se mu po usnuti sliny v pusine nahromadily a on pak jak je nedokazal vsechny najednou spolknout z toho zacal kuckat. Nastesti jsem byla u toho a rychle reagovala zvednutim syna aby sliny nevdechl.Zvladli jsme to, ale dost me to vylekalo.Co by prosim mohlo byt dle Vas pricinou? Je mozne ze treba zvetsene krcni mandle, nebo napr.i to ze mu jeste nevyrostly vsechny zuby stolicky? Mam o nej starost a nechci nic podcenit.Nas ORL lekar ma ted dovolenou, tak jsem se chtela zatim zeptat na Vas nazor.Syn je totiz velmi bojacny a z lekaru ma veljy strach :-(.Predem moc dekuji za Vas cas a pripadne rady. E.H.

Dobrý den. Může se jednat o zvětšené krční mandle, nebo o prořezávání stoliček, jak píšete. Pokud lékař ORL má dovolenou, počkejte a stav sledujte, ale velmi doporučuji kontrolu ORL.

Dobrý den, 14m syn obcas v noci place a usne jen u nas v posteli, ve sve postylce byt nechce. Dela to az nyni, drive spal dobre. Mohou to byt zuby, separační úzkost, nebo si jen vymysli? Může si na spani s nami zvyknout a pak si ho vynucovat? Děkuji

Dobrý den, noční pláč vašeho chlapce může souviset  s jeho vývojovým obdobím. Může se mu měnit potřeba spánku, v tomto věku děti často přecházejí ze dvou denních spánků jen na jeden a tento přechod může dočasně jejich spánkový mechanismus narušit. Syn může také prožívat úzkost související s vývojově podmíněným strachem z odloučení, který je typický pro děti v období 12 - 18 měsíce. Tento strach je vývojově podmíněný a neznamená tedy žádnou poruchu ve zdravém vývoji dítěte. Samozřejmě mu mohou růst i zoubky, což kvalitu spánku může snižovat. Malé dítě si nikdy své úzkosti nevymýšlí, nemá na to vývojové kapacity. Jen vám svým pláčem dává najevo, že se něco děje a že se necítí dobře. Na místě je proto hodně trpělivosti, chlapečka vždy utište, poskytněte mu podporu, ujištění, pochování. Ohledně spaní ve vaší posteli záleží na vás, jak budete chtít postupovat. Skutečně hrozí, že dítě si v tomto období na spaní s vámi zvykne a bude jej vyžadovat. Kontakt s rodiči mu navozuje pocit bezpečí. Pokud nechcete, aby s vámi syn spával, tak jej utište, pochovejte, uklidněte a pak byste ho měla vrátit zpátky do postýlky. Můžete u něj zůstat, hladit jej, konejšit a klidně a tiše na něj mluvit, dokud neusne. Další z krátkodobého pohledu rychlejší a účinnější možností je nechat jej spávat u vás v posteli a smířit se s nočním návštěvníkem. Některé děti se s postupujícím vývojem nemají problém vrátit do vlastní postýlky, některé si ale mohou spaní s rodiči vynucovat. Musíte zvážit a probrat s partnerem, co vám do budoucna více vyhovuje a podle toho chlapce zvykat. Samozřejmě pokud je dítě nemocné, nebo má nějakou jinou tělesnou nepohodu je na místě jej do postele rodičů vzít. Také neplatí, že když s vámi spal párkrát, tak už bude muset s vámi spát vždycky. Jste ale asi teď právě v době, kdy se tzv. "láme chleba" a záleží na vás, co si váš syn zafixuje. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobry den, pred nejakou dobou (1-2 mesice) zacala mit ma 4leta dcera zvlastni (zlo)zvyk. Macka si prsty jedne ruky kuzi na vrchni casti ruky druhe (pod prsty). Dela to vzdy, kdyz se na ni zlobime, ale take jsem si toho vsimla, kdyz treba kouka na pohadku nebo ji cistim zuby. Nekdy mi to prijde, ze to dela ve chvili, kdy je nervozni, ale nekdy mam pocit, ze to je jen takovy bezdecny zvyk. Nemyslim si, ze si tu kuzi macka bolestive, spis je to takove hrani s kuzi. Premyslim, jestli je to neco, co bych mela resit a kontrolovat nebo to proste nechat byt.Dekuji za radu.

Dobrý den, popisovaný zvyk vaší dcery patří do skupiny zvyků dětí jako například cucání palce či dudlíku. Správně jste vypozorovala, že slouží dítěti k uklidnění, uvolnění při nervozitě, nebo jen k relaxaci, často jim také pomáhá ke zklidnění před usnutím, nebo právě u pohádky či jiné klidové činnosti. Oproti cucání palce nebo dudlíku, kdy se dá mluvit o zlozvyku, se zvyk vaší dcerky jeví být naprosto neškodný a společensky přijatelný (nemá dopad na její zdravý vývoj či zdravotní stav ani nevzbuzuje ve druhých odpor či nechuť). Proto bych tento zvyk považovala za zcela nevinný, dokonce i prospěšný, protože pomůže dceři vhodným způsobem uvolnit nahromaděné napětí. Vždyť kolik dospělých dělá různé neuvědomované pohyby, mne si ušní lalůček, hraje si s řetízkem, náušnicemi, pohrává si s vlasy a je to zcela normální a přirozené, pomáhá jim to také k uvolnění napětí, k relaxaci, při nervozitě apod. Tento neškodný zvyk u dítěte není třeba řešit, pokud nikoho neohrožuje. Naopak, pokud na její chování začnete upozorňovat, pak dceru můžete znejistit, způsobit jí psychický problém. Pokud by vaše pochybnosti přetrvávaly, můžete vyhledat konzultaci u dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #ruce #vývoj

Dobrý den, má dcera se narodila jako hypotrofická s nedovinutou trávicí soustavou. Od narození bojujeme se stravou. Kojila jsem 3 týdny, pak jsem byla nucena přestat. Dceři diagnostikovali úplnou intoleranci laktózy. Několikrát jsme před určením diagnózy měnili mléka a s úspěchem skončili na mléku neocate infant. Jiné mléka ji dělala hrozné problémy se zažíváním. Všude je navíc byť minimum laktózy, třeba i v probiotikách. Dcera měla ale vždy problém neocate infant pít, ale po vyhladovění ho pak pila normálně. Nepomáhá jakékoliv dochucovadlo, ani ho míchat do příkrmů. Po zavedení prvních příkrmů v 5-ti měsících ale nastal zlom. Pochopila, že existuje něco lepšího a striktně odmítla mléko pít a dělala, že se dáví, než aby pila. Já se od té doby snažím udělat z jídla hru. Nebo jí zpívám, napodobují zvuky zvířat. To se směje. Když si hrajeme, jako kdyby zapomene, že jí a odpolyká vše. Podotýkám, že mléko už že zoufalství podáváme jen lžičkou. Sát odmítá. Jen v noci, když u jídla spí. Jako by to už ani neuměla. Několikrát jsem to řešila s pediatrem, konzultovali jsme dceru s odborníkem na gastru a skončili v nemocnici. Tam ze mě pouze udělali hysterickou matku, která při krmení neumí vytvořit dítěti přátelské prostředí a upravili mi dávkování jídla tak, že ještě v 10 měsících krmíme 7x denně. Nesmí se přejídat. Jako bonus totiž trpí masivním refluxem. Ten se průběžně lepší a horší dle toho, zda je malá nemocná, rostou zuby, či ne. Ale už ho máme celkem podchycený. Všeobecně už svou dceru dobře znám a vím, že je to malá herečka. Klidně předstírá kašel a dávení, což po rozptýlení ihned ustane. Mléko neocate ale poslední dobou tak nenávidí, že už si zprotivila jakékoliv jídlo. Vše musím stále mixovat. Větší kousky a husté jídlo zvrací. Pořád to však zkoušíme. Jsou dny, kdy to je dobré a dny, kdy jen zvrací. Na žádném jídle si však už nepochutná. Moc dobře ví, že když si strčí prsty do krku, tak bude zvracet. Dokonce nás tím i ovládá, protože, když se ji nevěnujeme. Několikrát na sebe upozorní, pak si strčí prst do krku a zvrací. To se ji pozornosti dostane. To samé dělá při jídle. Když ji nechutná, strká prsty do krku... Může to dělat schválně? A co dělám špatně, když se maximálně snažím rozptylováním jídlo neprotivit? O jídlo, co jíme my, zájem má, vždy ochutná. Po nabídnutí s ním flákne o zem. Jinak pediatr řekl, že už to má psychické. Ale že není na trhu jiné mléko a min. do roku ho musí pít, že nesmí jiný zdroj vápníku jako jogurty a tak. Rádi ji jídlo neprotivit. To samé mi radili v nemocnici i na gastru... Ale už nikdo neřekne, jak na to. I přes to, že se před dcerou maximálně ovládám (pochopila jsem, že po zlém to nepůjde), mi někdy ujedou nervy, jak jsem zoufalá. Dceru odmítá kdokoliv z rodiny krmit. Pouze občas tatínek. Podotýkám, že bez většího zlepšení. Dcera sice prospívá, jsme těsně nad hranicí přispívání. VTo je ale pouze díky mému každodennímu úsilí. Už mi ale dochází energie. Navíc mě vytáčí představa, že mou snahu snad jen sabotuje.

Dobrý  den, potíže vaší dcerky jsou závažného zdravotního charakteru a je možné, že potíže se zažíváním bude v nějaké formě řešit dlouhodobě. Obrňte se proto trpělivostí, snažte se k ní přistupovat co nejklidněji a nejvlídněji. Mějte na paměti, jak nepříjemné pocity musí hlavně ona zažívat. Musí jíst mléko, které jí evidentně velice nechutná a to se vám snaží dát najevo celým svým tělem a chováním včetně zvracení. Ne že by ve svém věku byla schopna tak mentálně složité a náročné myšlenkové operace či zákeřného jednání, jako si úmyslně vyvolat zvracení. Dokáže ale pochopit, že určité chování jí zajistí stoprocentní pozornost okolí a to potom opakovat. Potřeba pozornosti dospělých a zejména matky je pro dítě to nejdůležitější. Po stránce zdravotnické proto řešte situaci s odborníky, postupujte podle jejich doporučení. Pokud jste nebyla s přístupem v nemocnici nebo někde jinde spokojena, tak můžete zkusit odborníka změnit, hledat jinou poradnu, lékaře apod. Při krmení vaší dcerky se snažte postupovat co nejvíce uvolněně, snažte se zaměřit na pokusy, kdy jídlo přijala bez větších potíží a těm potom věnujte svou pozornost. Pokusy, které se nezdařily nezdůrazňujte, ani o nich před dcerou s někým dalším nemluvte, nevěnujte jim nepřiměřenou pozornost. Stavte se k jídlu jako k normální a zcela běžné součásti dne a života. Obecně podporujte svou pozorností to jednání a chování, které je požadované a ne to, které nechcete aby nastalo. Můžete také zkusit vyhledat odborníka jako dětského klinického psychologa, který by mohl pracovat zatím zejména s vámi, abyste dokázala zvládnout svou úzkost spojenou s krmením dcery a vytvořit jí to požadované bezpečné a přátelské prostředí. To, že zažíváte pocity úzkosti v souvislosti se stravou vaší dcery a s jejím zdravotním stavem a že se třeba i na ni zlobíte, když vaši snahu jak píšete snad sabotuje je naprosto legitimní. Ve vaší situaci by asi byla úzkostná a trochu hysterická snad každá matka. Jde o to, jak tyto svoje pocity úspěšně zvládnout a naučit se s nimi pracovat. Je potřeba vidět také vaše úspěchy, byť jsou za cenu velkého úsilí. Vždyť dcerka přes všechny vrozené zdravotní komplikace prospívá a jinak se zřejmě normálně vyvíjí. Podle možností je dobré, abyste se s někým v krmení dcerky prostřídala (nejlépe vždy, když dostanete pocit, že je to malý sabotér). Nejde o to, jestli toho s někým jiným sní více či méně, ale že vás to tolik psychicky nevyčerpá. Pokud bude dceru krmit někdo jiný, tak se vzdalte a odpočiňte si. I kdyby toho snědla méně, tak se při jednom krmení toho tolik nestane. Podle doporučení odborníků jí podávejte jen malé dávky a častěji, využívejte osvědčené metody, které pomáhají. V případě zdravotních komplikací tohoto charakteru zapomeňte na to, že u jídla si dítě nemá hrát a zabavujte a hrajte si, aby dcerka jedla. Jestliže je mléko ochotna přijmout lžičkou, tak podávejte lžičkou. Co funguje se nesnažte změnit. Přeji hodně úspěchů při péči o dcerku. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj
Dětský Blok
avatar Pavelll 12. 02. 2021

Dobrý den, jedná se o mojí první zkušenost s psychologickou poradnou obecně. S manželkou bychom potřebovali poradit, co by mohlo platit na našeho syna (3). Znamení vodnář, jestli vám to pomůže. Pro info máme ještě dceru(2). Něco k seznámení se synem. Je společenský a veselý, docela i poslouchá, když se mu vysvětlí, proč má danou věc udělat. Případně jiná možnosti nabídnout, co zajímavého se bude dělat po činnosti, která mu v daný okamžik zas tak zajímavá nepřijde. Klasika, někam jít, když zrovna nechce, s něčím zajímavým naopak skončit, vyčistit zuby a podobně. V průměru tak jednou týdně třeba opakovaně neposlechne jasný příkaz či důrazný zákaz a dostane vařečkou. Zabrečí si a za chvíli je zas úplně v poho a veselí a vše je v pořádku. Poslední dobou už to bude spíše tak jednou za dva týdny. Některé situace chce řešit po svém a když se tak neděje, je z toho trochu rozhozený, ale často to přejde, anebo to s manželkou změníme a uděláme to tak, jak chtěl, pokud se nejedná o úplnou pitomost. Příklad : Nastupujeme do auta a první musíme dát do sedačky dceru, pak až syna. Jiná varianta znamená v lepším případě jen řev a pláč. Občas ale, řekněme tak jednou dvakrát do týdne, dostane amok. Třeba dnes, jdeme z procházky, 200 m od domu zmíníme s manželkou slovo boby , on se toho chytne, že chce zbytek cesty jet na bobech. Ukázání, že zrovna s sebou žádné nemáme nemá smysl. On trvá na tom, že buď pro ně někdo z nás dojde. To neschválíme s tím, že si zajezdí třeba na zahradě. Zbylou cestu pak už je dost nesvůj, u branky pak už dostává absolutní amok, že chtěl jet na bobech z toho místa 200 od domu. Varianta provezu tě po zahradě , nebo jít někam jinam neexistuje. Pouze varianta jít zpět těch 200m v bobech a pak zase zpět domů a boby uklidit. Obecně podobné situace známe, párkrát jsme na tu jeho hru přistoupili, abychom poznali, o co mu v situacích jde. Dopadlo to tak,že stál u zamčených vrat na zahradě s amokem třeba 10 minut. Po přenesení do domu amok samozřejmě pokračoval. Občas přijedeme autem domů, ale on nevyleze, že tam chce zůstat v autosedačce a zásadně připooutaný. Tak už ho tam občas necháváme prostě v autě, cokoli jiného je stejně často amok. Amok asi nemusím dlouze popisovat, smyslů zbavený, zkoušeli jsme na něj být extra hodní a chápavý, vysvětlující , nabízející alternativy, či něco příjemného, nic nezabralo. Zkoušeli jsme i velké seřvání, či zvařečkání. Často ten amok předvádí až do konce, třeba 10 minut jen řev, brek , odtaživé pohyby. Párkrát se nám povedlo ho uchlácholit hezkým hlasem , ale mnohem častěji se úspěch nedostaví. Co jsem dvakrát vyzkoušel já, vyšlo to, ale už to nedělám, je seřvání do obličeje a drobné třesení.. to už bylo krajní řešení, když měl amok 15 a víc minut. To tedy zabralo, najednou byl zase s námi, jako bych ho "nahodil". Vztah se sestrou mají hezký, jen jí donekonečna bere vše, s čím si ona začne hrát, její brek mu nevadí, ale to je asi dost běžné v každé rodině. Snažíme se, aby to nedělal. Poslední věc, pravý amok předvádí asi jen před námi rodiči a občas babí ,se kterou je více, třeba na návštěvách , s jinými dětmi, ve školce a podobně amok nemívá. Pouze vyjímečně pokud návštěva končí a on nechce domů, ale to je pochopitelné. Dokážete nám z těchto řádků nějak poradit? Velice děkuji.

Dobrý den, váš syn se vývojově nachází v období vzdoru, pro které jsou právě vámi popisované reakce charakteristické a naprosto normální. Jedná se o důležité vývojové období, kterým dítě musí projít. Jeho nervová soustava je nezralá a nezvládá řešit pro něj zátěžové situace, proto nastávají afektivní záchvaty. I když je toto období pro vychovatele náročné, jedná se o důležitý vývojový krok kupředu, s vyzráním nervového systému tyto záchvaty samy odezní.
Nedávno jsem na podobný dotaz odpovídala:
https://www.babyonline.cz/poradna/zachvaty-vzteku-kvuli-nepodstatnym-vecem/4337

Pokud se dítě do afektu dostane, pak je potřeba jej nechat odeznít, dítě vás v té chvíli nevnímá, případné domlouvání či rozebrání situace nechte až se uklidní. Rozhodně na něj nekřičte, spíše mu vyjádřete podporu, můžete jeho chování okomentovat, třeba takto: "Vím, že se zlobíš, že nemáme s sebou boby, ale nedá se nic dělat, dnes jsme je s sebou nevzali, tak bobovat nemůžeme, ale můžeme je vzít příště." A nechte chlapce si afekt odžít. Učí se tak svoje výbuchy vzteku postupně ovládat, jejich frekvence se bude snižovat až ustanou úplně. Někdy se dá výbuchu vzteku předejít formou připravení dítěte na situaci, pokud o ni předem víme, nebo nevystavovat dítě situacím, ve kterých víme, že se spolehlivě začne vztekat. V nepodstatných věcech je možné dítěti vyhovět, není třeba s ním stále bojovat. Ať si posedí v sedačce, když chce, můžete se domluvit, že například vynesete nákup a vrátíte se pro něj, klidně můžete do autosedačky dát nejdříve dcerku a pak až synka. Ustupovat nelze pouze v záležitostech, kdy se jedná o bezpečnost a zdraví dítěte. Snažte se s chlapcem předem komunikovat, domluvit se, dát mu vybrat z několika možností a na jeho výběru pak trvat. Období vzdoru může být pro syna náročnější a výraznější i díky mladšímu sourozenci, u kterého vnímá konkurenci. Sestru má zcela jistě rád, ale potřebuje se proti ní vymezovat, vyjasňovat si role a zabírat si území. Je to normální chování, je potřeba je citlivě usměrňovat, pomáhat jim se vzájemně domlouvat a najít kompromis. Synovi poskytněte podporu a ocenění, pokud se chová vámi požadovaným způsobem, ale také v horších chvilkách. Buďte s ním trpěliví, dávejte mu najevo, že ho máte bezpodmínečně rádi a přijímáte ho takového jaký je, i když se vzteká a zlobí. Pomůžete mu tak toto i pro něj složité období překonat a upevnit vzájemné vztahy s vámi jako rodiči i se sestrou. Přeji brzké zvládnutí tohoto náročnějšího vývojového období a hodně radosti ze zdravých dětí. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den,Syn 2roky a 4 měsíce. Cca od 2let u něj pozoruji agresivitu vůči dětem. Jakmile se v jeho blízkosti objeví jiné dítě, zle se na něj podívá a hned ho začne bít pěstičkami nebo štípat. Zatne zuby a útočí. Je mu jedno jak velké dítě je. Dřív hned děti objímal, smál se na ně... Ale teď je to neskutečný obrat a mě to ubíjí. Jeho bratranec o kousek starší si s nim nechce hrát, bojí se ho. Vůbec nic na něj neplatí. Dále, když není po jeho, švihne sebou o zem a ječí. Většinou slovní útoky směřuje proti mě, ať jdu pryč a ječení zintenzivňuje. Když ho obejmu, ječí ještě víc. Je to jen "období" a přejde to nebo jak toto řešit? Hlavně útoky na děti. Moc děkuji

Dobrý den, kooperativní hra se u dětí rozvíjí teprve kolem třetího roku věku. Dítě ve věku vašeho syna je sebestředné a přirozeně sobecké, není schopné si uvědomit a  respektovat pocity a potřeby druhých dětí, převažuje hra souběžná tzv. vedle sebe. Dítě není schopno rozlišit mezi půjčením hračky a tím, že mu hračku někdo vezme. Ostatní děti jej mohou zajímat a může chtít kontakt navázat i tímto způsobem. Záleží na více aspektech, také na temperamentu a osobnosti dítěte jak reaguje. Váš syn se navíc dostává do období vzdoru, pro které jsou prudké emoční negativistické reakce typické a normální. Je potřeba k němu přistupovat trpělivě, věnovat se mu, pokud se objeví jiné děti, tak jeho hru monitorovat, zapojit se, usměrňovat vzájemné interakce dětí. Dojde-li k fyzickému násilí nebo útokům, syna netrestat, což jeho agresivitu může jen zvýšit, ale ze situace jeji odnést a snažit se mu klidným hlasem situaci vysvětlit přiměřeně jeho věku. Např. biješ děti, tak si na písku nemůžeš s nimi hrát a odejít s ním jinam. Můžete mu také ukázat, jak si s dětmi hrát, vysvětlit mu, že je potřeba se zeptat, když chci něčí hračku a učit ho přijmout, že i když požádá, tak mu druhé dítě věc vždy půjčit nemusí. Agresivitu ale určitě netolerujte. Pokud by se potíže nedařilo řešit, pak je vhodné kontaktovat dětského klinického psychologa, který by vám při osobním kontaktu mohl více poradit a pomoci. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog

Dobrý den paní doktorko, podávám dítěti každý večer hodinu před spaním kaši,pak po hodině ho ještě nakojím,kdy mi pak usne u prsa.Tento režim bych chtěla takto dál dodržovat,jen si nejsem jistá kolik té kaše může sníst,když je mu 7 měsíců.Připravuji mléčnou kaši s lepkem - odhadem do mističky a co sní tak sní,jenže v kolem osmé jde spát a někdy už kolem půlnoci se budí-nevím jestli hlady,nebo ho bolí zoubky-s tím ted také bojujeme,ale vždy z prsa v noci pije.Pak se budí někdy ještě tak 1-2x za noc ale od 5hod.ráno už zase nespí.Napadlo mě zkusit zvýšit množství kaše-myslím že by asi jedl dál dokud bude,ale bojím se že když zase po hodině to zapije ještě mlékem,tak aby to nebylo moc,jelikož je mateřské mléko na pití i na jídlo zároveň. Tu kaši ještě zapije také trochou vody.Nejraději bych ho dala spát po tom co sní kaši a už ho nekojila,ale prso má jako uspávací rituál,pak v klidu usne.Mám si teda hlídat to množství kaše co mu dám nebo je moje obava zbytečná a nemám to řešit? Nemělo by už dítě v 7 měsících spát celou noc když má kaši,nebo max.se jednou za noc vzbudit na to kojení? Jsou dny kdy takhle často kojím,jenže nepoznám jestli ho zrovna bolí jenom zuby nebo má hlad.

Dobrý den, dítě v 7 měsících může spát již celou noc bez kojení, ale v tomto období se prořezávají zoubky a to jsou děti často neklidné. Ponechejte na noc kaši, kterou zapije vodou - čajem a v noci kojení podle chuti.

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jak mám postupovat u dcery nyní 21 měsíců, která je od jara velmi často nemocná a nyní má již měsíc zvýšenou teplotu. Na začátku května měla covid, který se projevoval pouze dlohotrvající rýmou bez teploty. Na konci června byla očkovaná vakcínou mmr, po 9 dnech měla 2 dny horečky, ty odezněly, ale po dalších asi 10 dnech měla virozu, kdy měla 1 den vysoké horečky, pak tři dny teploty. Potom byla asi 14 dní v pořádku a znovu viroza s vysokými horeckami, trvala cca 5 dní, potom se osypala, zřejmě 6.nemoc(u lékařky jsme byli 2. den. nemoci, potom už ne). Poté znovu asi za 14 dní teploty, kolem 38, trvaly 4 dny, pak byla 2 dny bez teploty, ale byla hodně unavená. Když únava přetrvávala, za další 2 dny jsem ji změřila a zjistila, že má celodenní 37-37,5, vyjma ráno a v poledne ihned po probuzení, to je chvíli bez teploty. Tento stav trvá doteď bez přerušení již od začátku září, nejdříve k tomu byla i dost unavená, to se docela zlepšilo. Lékařka udělala v polovině září krevní odběry- krevní obraz, jaterní testy, eb virus, borelie- všechno v pořádku. Výtěr z krku a moč v pořádku. Co mě znepokojuje, je, že od 18 měsíční kontroly na konci června přestala přibírat na váze, má stále 12kg(předtím přibírala velmi dobře).Chuť k jídlu má normální. Nyní má opět virozu od sestry, kdy jeden den měla téměř 39 horečku, poté opět přešla ke svým teplotám 37-37,5, přičemž má trochu rýmu a kašel z rýmy, je unavenější. Tu virozu s rýmou a kašlem má poslední týden, všechny předchozí virozy(kromě covidu) a teploty byly bez nachlazení. Zuby jí v současné době žádné nelezou. Byli jsme také na orl, kde se na nic nepřišlo. Poradíte mi prosím, jaká další vyšetření si mám u dcery vyžádat, na jakého odborníka se obrátit? Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den. Ještě bych doporučila vyšetření moči a sono břicha k vyloučení dilatace dutého systému ledvin, pokud bude vše negativní, potom interní vyšetření.

Dobrý den,nadpis není úplně všeříkající k tomu, na co se chci zeptat, ale mám dva syny, přesně o dva roky od sebe (nyní 2,5 a 4,5 roku). Každý je úplně jiný a je pro mě hrozně těžké to skloubit. Začnu starším - je velmi živý a i když se snažíme být venku kdykoli to jde, je těžké ho unavit, takže například když jsme šli ven s kolem, ujel 6 km, hrál si na hřišti, tak po obědě nejde spát a doma mi pořád běhá. Když se s někým baví, tak přitom klidně skáče na gauči. U žádné činnosti nevydrží déle než 15 minut (i to je úspěch, dřív to byly třeba jen dvě minuty) a to musí mít absolutní klid, protože pokud dělá někdo něco jiného, pořád odbíhá a k předchozí činnosti se už třeba nevrátí. Na záchodě při čůrání vymotává toaletní papír, když mu čistím zuby, přerovnává mi přitom věci na poličce. A když byl miminko, tak doma přes den nespal, jedině v kočárku a ten musel jezdit, jakmile se zastavilo, řval a byl vzhůru. V noci se často budil a vlastně celou noc začal spát až teď ve 4 letech, i tak se ale 1-2x týdně vzbudí a volá nás. Nemá rád změny, při nástupu do školky brečel skoro 2,5 měsíce, než se povedlo že šel bez breku do školky, přitom tam už byl v pohodě. Když máme určitou trasu na procházku a jednou jsme zvolili jinou odbočku, tak probrečel celou cestu, dokud jsme se nedostali tam, kde už jsme byli. Ve školce šli poprvé ven a měli si vzít reflexní vesty, řev; každé dopoledne chodí ven a když šli poprvé i odpoledne, zase řev; chtěli jim ukázat prostory celé školky a protože to tam neznal, řev. Pak už se to zlepší, ale i když ho na to připravujeme, řekneme co se bude dít, tak to moc nepřijme a probrečí to. Podle učitelek je prostě svůj, ony to vědí a počítají s tím, prý je dost chytrý v odhadu na lidi a dokáže rychle poznat, co si na koho může dovolit. Má tři kamarády a o ostatních dětech říká, že to nejsou prostě kamarádi, takže když náhodou zůstane ve školce jako poslední z té jeho skupinky, tak tam brečí, že je sám a opuštěný, ač tam má ostatní spolužáky. S bráchou si doma hrají výjimečně, většinu času se hádají a pořád se u nás brečí, nedávno se pomalu poprali kvůli toho, jestli je na cestě nakreslená zebra nebo přechod, oba mají svou hlavu a nepomáhá jim vysvětlit, že obojí je správně. Teď k mladšímu - jako miminko byl celkem hodný, starší brácha ho miloval. Od 6 měsíce, kdy se začal hýbat více, tak v noci byl schopný budit se co půl hodiny (jak přecházel do jiné fáze spánku, vypadl mu třeba dudlík a už byl vzhůru a takhle to trvalo několik hodin než byl klid). Pak začal staršímu brát hračky, a už to začlo být divočejší. V 10 měsících přišla separační úzkost, která mě stála nervy, úbytek váhy a celkové vyčerpání. Snažila jsem se tu být pro mimčo i pro staršího, mladší odmítal úplně všechny, i otce, a dokázal brečet i když ho měl manžel na klíně a seděl s ním naproti mě. Skoro jsem nejedla, protože ten řev se nedal poslouchat. Když měl rok a měli jsme svatbu, přijeli hosté a on z přítomnosti lidí dostal 39°C horečky, celou dobu prořval, krom chvil, kdy měl čípek na sražení teploty a z vyčerpání usnul. Tahle separační úzkost už není tak extrémní, ale doma ani venku se beze mě nehne, radši bude dvě hodiny stát vedle mě na hřišti a jen koukat. Doma bez jeho přítomnosti nic neudělám, jakmile se jen pohnu, tak okamžitě začne hystericky brečet a běží za mnou. Přitom mu řeknu, že jdu třeba na záchod. V noci řve několikrát, takže vlastně každou noc spím s klukama, i tak se ten mladší klidně 2-3x vzbudí aby se ujistil, že tam jsem. A to máme klidně noci, kdy je třeba od půlnoci do půl 3 rána vzhůru a pořád jen "mami?" a šťouchá do mě, kope, brečí, když se k němu nedejbože otočím v posteli zády. Poslední dobou to vygradovalo tak, že když nezačnu hned reagovat na jeho řev, tak se poblije (jak brečí, hrozně mu tečou snople a on se v tu chvíli odmítá vysmrkat, potáhne to a pak se samozřejmě poblije). Od dvou let chodí do dětské skupiny (návrh mojí psycholožky, protože já sama už jsem byla psychicky na dně) a tam si ho vždycky chválí, jak je samostatný, že je tak dlouho bez plen, jí sám, obléká se sám, hezky tam spí. Akorát se nezapojuje do žádných skupinových akcí, jen sedí a kouká, ale do ničeho ho nenutí.A já už prostě nevím jak na ně, starší potřebuje být pořád v pohybu a něco dělat a mladší pořád vyžaduje moji pozornost a do nějakých aktivit se moc nehrne (oba svého tátu moc nevyhledávají, ač ten se snaží). A prarodiče sice máme, ale oboje přes půl republiky.Asi jen potřebuju slyšet od někoho, kdo trochu víc rozumí dětem, že to je normální a prostě to někdy přejde a já to jen musím vydržet..Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den, ve vašem dotazu popisujete celý souběh obtíží, na které není možné nijak jednoduše odpovědět. Doporučuji vám proto kontaktovat dětského klinického psychologa, případně by stálo za zvážení zahájení rodinné terapie či vyšetření dětí u dětského psychiatra. Zkuste požádat paní psycholožku, ke které chodíte, zda sama terapie nevede, nebo zda by vám nedala nějaké doporučení. Alespoň krátce k popisovaným obtížím vašich dětí. Starší syn podle popisovaného chování od útlého kojeneckého věku, by mohl vykazovat projevy poruchy aktivity a pozornosti či hyperkinetické poruchy (dle klasifikace nemocí v USA se jedná o ADHD syndrom). Diagnostika obtíží tohoto charakteru spadá pod dětského psychiatra. Obvykle se sice tato diagnóza uzavírá až kolem šestého roku věku, protože nervový systém dítěte vyzrává,  ale při výrazných projevech je možné diagnostikovat i v dřívějším věku, záleží na lékaři - psychiatrovi. Výchovně se syna snažte vést k dokončování započatých úkolů, při činnosti pracujte nebo trénujte krátce, ale častěji, dělejte přestávky, střídejte činnosti, prokládejte pohybovými aktivitami. Po případné přestávce se k činnosti vraťte a dokončete ji. Volte také činnosti, které jsou pro syna atraktivní, hravou formou a úměrné jeho schopnostem. Zapojte do výchovy obou synů více otce. Věnujte čas také sobě a svým potřebám. Vyjděte třeba jedenkrát týdně s kamarádkou nebo sama do kavárny, do cvičení, na procházku a to bez dětí. Separační úzkost obvykle začíná ve věku 9 či 10 měsíců tak, jako u vašeho mladšího syna. Její vznik je vývojově normální a není třeba se znepokojovat. Obvykle však její projevy cca během měsíce odezní. V rámci vývoje dítěte se může samozřejmě opakovaně vracet v souvislosti se zátěžovými situacemi v životě dítěte. Dlouhodobé přetrvávání takto silné úzkosti, jakou u mladšího syna popisujete, již není zcela fyziologické. Bylo by dobré tyto obtíže nepodceňovat a vyhledat odbornou pomoc. Dlouhodobá nezdravá separační úzkost se může vyvinout až v separační úzkostnou poruchu, která závažně ovlivňuje život celé rodiny, ale i život dítěte do budoucna. Vyhledejte tedy pro své syny odbornou pomoc. Raději, aby proběhla konzultace u psychologa nebo vyšetření u dětského psychiatra zbytečně, než aby synům, při přehlížení nebo bagatelizaci obtíží vznikly pak větší problémy. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj
9x kaz dítě 5 let
avatar JJAN 07. 06. 2022

Dobrý den,vzhledem k tomu že náš druhý, mladší syn otevřel pusu až teď, bylo mu zjištěno 9x kazů a doporučení opravy pod celkovou anestezií a že se máme připravit na cc 15tisíc korun českých, plus 1000,- za vyšetření.....Každý na nás kouká jako na odpad, na rozdíl od staršího syna nemá ten maličký takový přísun sladkého, vlastně téměř žádný, sladké pití nekupujeme a ten starší je v 6té třídě a má jen 1 spravovaný zub, protože je lajdák a kašle na čištění. Ten maličký má větší péči než ten starší a přesto to takto dopadlo. Proč to nejde zajistit někde u zařízení které má smlouvu s pojišťovnami? Znáte nějaká?Kolik to stojí jinde?Díky za odpovědi.

Dobrý den,

ošetření zcela jistě lze zajistit v zařízení, které má smlouvu s pojišťovnou. Avšak otázkou zůstává, co vše danému zařízení pojišťovna proplácí a jaké ošetření je u Vašeho syna plánováno - pojišťovna nehradí zdaleka vše. Těchto zařízení je po republice velmi málo - ošetřování dětí v celkové anestezii je velmi náročné na personální i přístrojové vybavení (minimálně zubní lékař se zkušenostmi s ošetřováním dětí, jeho sestřička, anesteziolog a jeho sestra, stomatologická a anesteziologická souprava, dospávací pokoj, sestra dohlížející na pacienty po výkonu). Z toho je zřejmé, že tuto péči nemůže poskytovat zdaleka každé zdravotnické zařízení. A i proto jsou na těchto pracovištích velmi dlouhé čekací lhůty. Osobně mám zkušenosti se stomatologickými klinikami VFN v Praze a FN Motol. Předpokládám, že dané ošetření bude prováděno i v ostatních fakultních nemocnicích, kde mají dětské zubní oddělení. Není však pravidlem, že každé pracoviště je schopno zajistit v celkové anestezii i sanaci chrupu (zuby opravit) - pokud na operačním sále dané nemocnice není zubní souprava, pak je možné pouze ošetření extrakcemi (vytržením zubů). Ostatně při ošetření v narkóze je potřeba vždy postupovat radikálněji než při běžném ošetření (narkózu za týden nezopakujeme, ošetření zubních kanálků není až na výjimky možné, atd.).

Ceník má každé pracoviště svůj, dle kalkulace cen, kterou musí mít ze zákona provedenou (promítají se tam mj. náklady daného pracoviště a naprosto nelze srovnávat např. nájem ordinace v centru Prahy a ve vlastním rodinném domku někde na vsi). Proto bohužel nemohu znát ceny jiných pracovišť. Vím jen, že rodiče mých pacientů, kteří byli ošetřeni v pražských zdravotnických zařízeních, platili běžně částky 20 - 30 000Kč. Jestli jim část ošetření hradila pojišťovna, jsem se nikoho neptala (teoreticky by pojišťovna mohla hradit např. extrakce a rodiče výplně, narkózu, pooperační péči).

Pokud chcete hledat zařízení, kterému pojišťovna Vašeho dítěte proplatí ošetření v celkové anestezii, doporučuji se obrátit právě na Vaši pojišťovnu, resp. jejího revizního lékaře pro oblast stomatologické péče ve Vašem kraji. Ten má přehled, komu co proplácejí a kde jakou péči poskytují. Druhá věc jsou čekací lhůty v jednotlivých zařízeních a rychlost, jakou kazy postupují právě u Vašeho syna.

Držím palce, ať vše co nejdříve a co nejlépe vyřešíte a malého nezačne nic bolet.

Srdečně zdravím,

MUDr. Irena Červená