banner

Celkem výsledků pro výraz "vyvoj": 100

Dobrý den, s manželem máme po dvou neúspěšných cyklech IVF. Mně je 23, manželovi 27. Oba zdravý živ. styl, veškeré doplňky stravy z IVF. V srpnu první IVF krátký protokol 14 vajíček, 13 zralých. Do třetího dne OK, do pátého nic. ICSI a IMSI. Manžel spermiogram 1% morfologie, 18 fragmentace a 4,14 oxidační stres. Druhé IVF dlouhý protokol, 10 vajíček, 9 zralých, třetí den ukázkový vývoj 7 embryí, 4 den všechna opožděna až na jedno, které došlo do 4AB, implantace výborná 12 den po et 1500 Hcg, 16 den po et 5 500 Hcg 21 den po et 760 Hcg a konec. Bylo použito ICSI, IMSI i čip. Manžel měsíc po stimulaci opětovný spermio se stejnými hodnotami ale oxidační se snížil na hranici normy. U mě po ztrátě silné bolesti a proběhla laparoskopie v rámci které byla zjištěna perionetální endometrioza na pobřišnici a odstraněn srůst mezi dělohou a slepým střevem. Dle specialisty není na místě odstranění zbytku endo ale další IVF co nejdříve. AMH 2,6. Veškeré výsledky krve máme s manželem výborné až na moji imunologii, která se zjistila před druhým IVF a proběhlo s medrolem kde byla i úspěšná implantace. Ještě před snížením jsme si nechali udělat rozšířenou prekoncepční genetiku a vše v pořádku. Centrum ani my nevíme, kam dál. Z 21 vajíček jen jedno embryo které v 6tt skončilo. Přemýšlíme s naším panem doktorem v jiném centru nad TESE a také dárcem spermií/vajíček. Na čí straně může být pravděpodobnější chyba při zpoždění a konci od 4ho dne? Je něco, co byste nám doporučili? Moc Vám děkujeme.

Dobrý den, ve Vašem případě se nejspíše kombinuje několik možných příčin neúspěchu. Za prvé: endometrióza. Toto chronické , progresivní onemocnění bohužel zásadně zhoršuje kvalitu Vašich vajíček. Takže přestože jich získáte dost, jejich kompetence/ kvalita není úplně ideální. Za druhé: patologie ve spermiogramu, hlavně mám na mysli nízké procento morfologicky normálních spermií. Jistě bych doporučovala další IVF, tedy vaše třetí, nejspíše opět dlouhý protokol. Event. se můžete domluvit na oplodnění vajíček 1/2 partnerem, 1/2 dárcem. TESE bych jistě neviděla jako vhodnou možnost, ejakulované spermie mají vždy vyšší kvalitu než spermie operačně získané. Držím palce.

avatar
MUDr. Nicole Mardešićová, MHA Vedoucí lékařka, PRONATAL Sanatorium, vedoucí lékařka skupiny PRONATAL

Dobrý den,Chtěla bych Vás poprosit o radu. Jsem babičkou dvaceti mesíčniho vnuka,kterého mám již sedm mecisu ve své péči. Vnouček byl v desíti mesicich svého věku odebrán matce a po dobu čtyř mesíců umísten v chovánku (nez proběhl soud a maly mi byl svěřen do péče). Po tuto dobu čtyř mesícu jsem vnuka navštěvovala a brala si ho na vikendy domu (jeho matka bez zajmu). Po te mi byl vnuk svěřen do péče a od te doby sme pořád spolu. Vše bylo v pořádku, bohuzel posledních čtrnact dní sleduji zmeny v chování. Malý má neustálou potřebu nošení v náruči prakticky trictvrtě dne ho pronosím, když ho nechci pochovat(vařím,vytírám podlahu..) spusti histericky plač, když ho chce utišit a vzít do náruči muj syn 13let tak nechce křičí mami a natahuje na mě ruce začne se válet po zemi a nekolikrát jsem si všimla jak schválne bouchá hlavičkou do podlahy nebo o zed. Samozdrejme ho chovam jak jen to jde ale je to hrozne vycerpavajici . Další vec je ze me nikdo z mich deti nemuze ani obejmout nebo chytit za ruku vnoucek je okamzite zacne odstrkovat se slovy pa ,pa a hned ho musim vzit a on me objima a pevne tiskne. Proste porad musi byt s semnou a nejlepe v narucí. Muzete mi vysvetlit jeho chovani? Mam strach ze tohle nikdy neskoni a nebude moct nastoupit ani do MŠ. Myslite si ze maly trpi separačni úzkosti a co bych s tim mohla delat aby to nejak odeznelo. Mockrat Vam dekuji. S pozdravem Vladka

Dobrý den, Vlaďko,

děkuji za dotaz, ale především za to, že se snažíte vnukovi nahradit všechno, o co byl v prvních měsících života ochuzen.

Dobrá zpráva je, že se  i přes nepříznivý start do života v emocionální oblasti  správně vyvíjí a důkazem toho je právě vámi popisované chování chlapečka, které jste správně označila za separační úzkost.

Separační úzkost je pro vývoj dítěte velmi potřebné období, které nám ukazuje, že dítě dokázalo navázat vztah s nejbližším člověkem, což je velmi důležité pro jeho další zdravý vývoj.

Separační úzkost se obvykle dostavuje trochu dříve než ve 20 měsících, ale není nijak neobvyklá ani v tomto věku, navíc, když přihlédneme k tomu, že v dřívějším věku neměl vnuk vhodné podmínky k tomu, aby si takový blízký a bezpečný vztah k pečující osobě mohl vytvořit.

Přesto, že separační úzkost je důkazem toho, že je vývoj chlapečka na dobré cestě, jedná se především pro vás o náročnější období.

Dítě vyžaduje více vaší přítomnosti, více trpělivosti, více kontaktu s Vámi, více všeho. Vy jste teď ta jediná osoba, kterou potřebuje a ostatní ustupují do pozadí. Je třeba ostatním dětem (případně i dalším osobám) citlivě vysvětlit, proč malý potřebuje teď hlavně vás a ostatní odmítá. Neznamená to, že nikoho jiného nemá rád, jen teď potřebuje mít nablízku vás, jako tu nejdůležitější osobu, která mu nikam nezmizí a neopustí ho, obrňte se trpělivostí a vnukovi dávejte tolik pozornosti, co to jen jde. Starším dětem zkuste vysvětlit, že i ony mají za sebou toto období (i když třeba ne tak bouřlivé), popište jim, jak to teď bude nějakou dobu probíhat a vysvětlete jim, že vnuk se teď učí, že k vám do rodiny patří. Když Vám s tím starší děti pomůžou, zvládnete toto období společně lépe. I když je to náročné, věnujte jim dostatek času, je pravděpodobné, že můžou na vnuka žárlit a cítit se jím ohroženi.

Se separační úzkostí není třeba bojovat, jen ji přijmout jako přechodnou záležitost, která odejde stejně tak, jako přišla.

Věřte, že podlaha na umytí nějakou dobu počká, oběd jde uvařit přinejhorším i s dítětem v nosítku na zádech:-) a pohlazení se najde pro všechny děti.

Čím více se vnukovi teď budete věnovat, tím lépe období zvládne, získá potřebnou důvěru v to, že jste tady pro něj, nikam mu nezmizíte a on se bude moct dále spokojeně vyvíjet, postupně se zase pomalinku osamostatňovat, prozkoumávat svět a "pupeční šňůru" prodlužovat.

Zde více informací k tématu:

https://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/separacni-uzkost

Přeji hodně radosti a trpělivosti se všemi vašimi dětmi :-)

Míša

Dobrý den, obracím se na Vás s prosíkem o Váš názor na naši malou Ellinku. Je jí 7,5 měsíce, je to celkem slušnej nerváček, ale v posledním týdnu se to vyhrotilo nějak víc, pořád se vzteká, ať ji položím, vezmu na ruce, hraju si s ní, přebaluju, převlíkám, tak buď brečí, řve nebo jakoby bručí. Jako malej zombík. To dělá i jen tak, když je v klidu. A když si odběhnu někam, kde mě nevidí, tak je zle, to začne okamžitě hulákat.Četla jsem, že to může být separační úzkost, ale ji neuklidní, ani když si ji vezmu na ruku, chvilku, asi půl minuty je v klidu a pak zase začíná. Co se s ní může dít? Hlad nemá (příkrmy+kojení), břísko má volné, zima jí není, horko ji není, přebalená je. Pak mě napadá, může to být i zubama? Má vylezlé dva spodní už od 6. měsíce. Dívala jsem se a nevidím žádnou změnu na dásních. Tak jsem už tak zoufalá. Pořád jen prostě řve. Ale podle mě ji nic nebolí, protože když jdu s ní třeba ven, tak je klidnější. V noci spí paradoxně líp jako před těmito stavy. Tak moc prosím o Váš názor, co se to děje a co můžu dělat, aby to bylo lepší a míň uřvanější.Pak bych se chtěla ještě zeptat na jednu věc, jsme trošku pozadu s lezením atd. Pase koníčky stylem, že je na břiše, ale neopírá se o ruce tak, jak má. Pořád není úplně vzpřímená, je stále na místě, snaží se dávat kolínka pod sebe, ale lehne si u toho na tvář. Je nějaká metoda, jak ji v tom pomoct? Máme měsíc na to udělat pokrok, pokud se nezlepší, musíme na fyzioterapii. A mě se tam s ní, když pořád jen řve a řve moc nechce dělat teatr. Tak mockrát prosím o rady a názory. :) Moc děkuju a přeji krásný den. Jarka :)Přikládám fotečku jak cca vypadá, když pase. Nalevo Ellinka, napravo o dva měsíce mladší chlapeček, který vše zvládá mnohem lépe.

Příčiny neklidu Vašeho dítěte mohou být různé, včetně začínajícího prořezávání zoubků, ale pokud je to spojeno i s opožděným pohybovým vývojem – jak píšete – zkuste si prostudovat kapitolu „Vývoj a cvičení v 1. roce dítěte" a následně „Cvičení a stimulace v 1.roce", kde je velmi srozumitelně i graficky popsáno, jak s malým kojencem cvičit. V každém případě ale konzultujte situaci a s ošetřujícím lékařem.