Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda je normalni, že kojenec v 5 měsících po položení na hrudník hledá prs jako po prvním přiloženi po porodu ?

Dobrý den, chci se zeptat jestli vývoj mého syna je v pořádku. Syn má za 3 dny 9 měsíců. Plazí se už od 6 měsíců, stále je na 4, ale ještě neleze. Včera si poprvé stoupl u nábytku. Vůbec nežvatlá, zatím jen kouká. Zatím nenapodobuje. Když s ním chci dělat paci paci, tak se na mě nekoukám. Na jméno reaguje. Zvládá dávat kolečka na kužel. To spolu děláme. Nevím kdy bych se měla mít na pozoru ohledně toho žvatlání a napodobování. Moc děkuji za odpověď.

Dobrý den paní doktorko, prosím Vás o radu, zda je normální, že můj syn, kterému je nyní 20 měsíců nemluví,tak jako jiné děti v jeho věku? Konkrétně tedy říká jen slovo "ham", které pořád opakuje a to nejen u jídla a pak už jen říká "táta a máma" (jiná jednoduchá slova nezopakuje). Jinak je sám o sobě moc "upovídaný", pořád si něco breptá, je chápavý a reaguje na zvuky, sluch má podle mě dobrý.Místo slov jen ukazuje nebo vydává zvuky. Neustále se mu snažím opakovat jednoduchá slova, jako auto atd.. ale nechce je zopakovat, vždy úsměvně reaguje slovem "ham". Zvuky zvířat také neříká,ale z knížek umí už poznat spoustu věcí,včetně zvířat. Z okolí slyším jen slova typu, že je ještě malý a nebo že každé dítě se vyvíjí jiným tempem a že bude mluvit později než jiné děti.Platí to i v tomto případě a v jeho věku? Mám se obávat, jestli nebude mít opožděný vývoj řeči a nebo něčeho jiného?Další prohlídka u pediatra je až ve 3 letech,znamená to tedy, že další psychomotorický vývoj dítěte stačí konzultovat zase až ve 3 letech?Děkuji vám za odpověď.

Dobrý den. Mám syna 3 a třičtvrtě roku starého. Od narození žijeme v Německu, kde i od dvou let chodí do sloky. Vývojově byl úplně v pořádku, jen se bal pustit ruky při chůzi, takze sám chodil na roce a půl a dlouho preferoval kasovirpu stravu. V reci tedy od cca roku a půl je jasne ze zaostává. Na foniatrii vyšetření sluchu proběhlo v pořádku. Ve školce se dětem neskutecne věnuji, máme několikrát do roka seslost z vychovatelkou, kde se řeší jak se dítě vyvíjí a zda je vše v pořádku. Ve školce dlouho nemluvil vůbec nic, ted pomalubzacina par slov a začal chodil na logopedii zde v Německu. Můj bratr byl také v reci opožděný a dohnal to až pusu nezavře. Můj problém s nim ale už není jen o reci. Jsem typ rodice, který hodně mluví, povídá si, zpívá, ukazuje, takze barvicky uměl před 2. rokem, bez moji snahy skládá puzzle o level vyšší než na jeho věk, počítá do deseti bez problému a umí poznat písmenka abecedy, příchod sestřičky zvladnul úplně v klidu a je i celkem empaticky, děti má rad, ve školce má jednoho nejlepšího kamaráda a další děti prý toleruje, je na ne hodný, ale nijak zvlášť ho nezajímají. Má mimo školku sestřenici, kamarádku a kamaráda, které má moc rad. Dnes jsem se ale jen tak mimoděk zeptala ve školce, jak to jde s Jonaskem a vychovatelka rekla, ze prý když jich je málo tak to jde, ale když jich je hodně, tak nic moc a ze má svůj svět, a ze by po každých pěti sezenich na logopedii chtěla mluvit s tou logopedkou. Ze se jako jediny nepoznal na fotce, kde byl jako miminko...Dneska jsme přišly domu a on začal zouvat mladší sestřičku, v obchodě mi pomáhá, všechno v klidu udělá, zpívá dlouhé písničky ( ale většinou, když u toho nikdo není a rozumím tomu jen já, jeho rec je velice nesrozumitelna. Některá slova i dlouhá řekne hezky, ale jablko je stále ,,makoje” sestra Johanka ,,Taba” a podobne. Jsou chvíle hlavně večer, kdy mám pocit, ze je úplně z jine planety, ze vůbec nevnímá, ze na něho mluvím a je úplně mimo, nereaguje na mě a ,,jede si to svoje” - zvuky, činnost. Velice těžko něco v půlce ukončuje. Když mu někdo rozpuli banán, je z toho plac, když ho vyzvedam ve školce, nejde ke mě dřív než docte knížku do konce. Pokud na neco kouká, něco vidí, tak to čile komentuje, ale když se ho zeptám jak bylo ve školce, co dělal, co by si dal k jídlu, tak sám vůbec nic neřekne, vůbec, prakticky žádná odpověď na dotaz, kde není odpověď jednoslovná. Většinou řekne nechci. O co má zájem o to si říct ale umí. Všimla jsem si, ze je zpleseni pokud tráví čas s prarodiči, ale to je ted v době koronavirove dosti obtížné. Nevím, zda už je to na podrobnější psychologické vyšetření, jestli jsou nám náznaky nějaké patologie, nebo to chce jen čas a dal trpělivost a vřelé prostředí. Děkuji velice za odpověď. Je to tu pro mě v lehce cizím prostředí a odříznuta od rodiny občas trochu náročné. Děkuji

Dobrý den paní Mgr. Matoušková.Ráda bych se poradila ohledně svého syna. Synovi jsou 2 roky a 2 měsíce. Porod proběhl klasicky přirozenou cestou bez komplikací. Porodní výška a váha v pořádku. 1. rok byl velice náročný, protože byl hodně plačtivé nespící miminko, které trpělo dlouhodobě na bolesti bříška, prdíky a pak se k tomu přidaly bolesti z rostoucích zoubků. Takže celým . rokem se doslova probrečel a to byl ohodně psychicky a fyzicky náročné. Po 1. roce se to začalo zlepšovat, s příchodem 1. kručků. Bolesti bříška postupně vymizely. Syn od malička navazuje oční kontakt, v řeči se stále vyvíjí. Umí napodobovat skoro všechna zvířátka, používá více jak 20 slov, rozezná pár barev. Učíme se krmit lžičkou, na nočník a tento týden si sám řekl, že už chce spát sám ve velké posteli v pokojíčku. syn od porodu nikdy neprospal celou noc. Každou noc se budí (ať jde o bolest při růstu zubů - chybí nám ještě 4 poslední stoličky), nebo ho budí žízeň nebo zřejmě i sny. Spí ještě po obědě 1-2 hodiny. Nemá ani problém s jídlem. Můj dotaz spíše směřuje k jeho vývoji a chování k okolnímu světu. Je na mě hrozně fixovaný, zřejmě separační úzkost a do toho období vzdoru (vztekání). Pokud ho hlídá manžel nebo moji rodiče, nemá s tímto problém vydržet beze mne pár hodin. K dospělým lidem má větší důvěru než k dětem, kterým se vyhýbá. Dopolední program se odehrává doma, kdy uklízíme, vaříme, čteme si knížky a hrajeme si. Po obědě se vyspí a odpoledne, pokud je počasí, tak chodíme na vycházky a hřiště. Syn se jeví na hřišti pasivně, neustále vyžaduje mou pozornost u všeho - hraní doma, na pískovišti. Nemá zájem o ostatní děti. Když k němu nějaké přijde, ihned couvá a utíká před nimi. Říká, že se jich bojí. Nenavazuje stále vztah s vrstevníky. Když se ho snažím vzít do cukrárny s dětským koutkem - vede mě za ruku a chce, abych si s ním hrála jen já (když nejdu, tak začne brečet a nechce tam být) a jakmile se k němu přiblíží cizí dítě, tak říká mami domů. Je mu nepříjemná společnost jiných dětí. Mateřskou mám na 3 roky a syn by měl jít za rok do školky a já se bojím, aby neměl problém se socializací. Zkoušela jsem i dětská centra, ale nic nepomáhá. Nechci syna do něčeho tlačit nebo nutit, ale nevím, jak mám postupovat, co dělat, jestli čekat až ten jeho velký strach odezní časem? Taky se bojí zvuku vrtačky, mixéru a některých zvuků hraček. Sám od sebe nás neobjímá a nedává pusinky, ale když si o ni řekneme, tak nám ji dá. Oční kontakt je, reaguje na jméno a pokyny. Má rád čtení stejných knížek stále dokola, rád jezdí na odrážedle a hraje si s autíčky. Režim máme věsmes každý den stejný, někdy obohacený o výlet. Snažím se ho dávat ke svým rodičům, ale trápí mě jeho vztah k vrstevníkům. Děkuji za názor! Budu moc ráda za vyjádření.

Dobrý den,chtěla bych se poradit ohledně mé mladší dcery K. (2 roky 3 měsíce). Porod byl císařským řezem, kojila jsem jen krátce. Má starší sestřičku (4,5 roku), u té je diagnostikována PAS, lehká mentální retardace a motorická dysfázie. Každá je jiná. To co mě nejvíce trápí je, že od 1. narozenin je hodně mrzutá a ukňouraná. Do té doby mě přišel vývoj v normě. Nic zvláštního se ale neudálo. Od malinka se potřebuje uklidňovat mými a svými vlasy, hraje si s nimi. Dále vyžaduje dudlíka a látkovou plenu na držení při usínání a uklidňování. Stále si do pusy chce strkat všechny věci. Její vývoj je opožděný, začala chodit ve 22. měsíci. Doma běhá bez problémů. Ale venku se jí nechce chodit, kňourá, sápe do mé náruče nebo do kočárku či auta. Nevím si s tím rady.... Od podzimu do jara jsme byly stále nemocné. Střídaly si rýmu a kašel se sestřičkou, která to přinesla ze školky. Říká jen pár slov (mama, tata, dede, baba, jde, Klárka...), na svoje jméno (zavolání) moc nereaguje. U dětské doktorky jsme neměly v normě dotazník PAS. Zatím stále neukazuje po věcech. Když něco chce, tak jde, kde to je a začne křičet a mlátit rukama. Když něco nechce, tak to dá jasně najevo - odstrčí rukou nebo zavře oči. Mezi sebou si dcery nehrají, jsou jen vedle sebe. Každá si hraje zvlášť. Dávají ale na sebe pozor, kde je ta druhá, neperou se. Trochu na sebe žárlí, každá by chtěla maminku a její pozornost. Ráda se se mou mazlí. Nejšťastnější je u pohádky v televizi. S hračkami si moc nehraje nebo jen krátce. Ráda hází všechny věci na zem. Na cizí lidi reaguje kňouráním. Ráda zkoumá různé materiály, které dává do pusy. Také se ráda schovává pod stůl. Stále má plíny.Byla bych ráda za každou radu, jak dceři pomoct....Jakou metodu použít? Děkuji moc za odpověď.

Dobry deň, Sama mám 2 deti ktoré sú velmi sikovne a zdrave. Od narodenia dcery zijem s detmi sama a pred par mesiacmi som sa zoznamila s partnerom, ktorý je rozvedeny a ma tiez 2 deti. Trápí ma vývoj toho mladšieho a z mojej pozicie je velmi tazke rodicom dohovarat aby urobili to co ja ( som ten typ co riesi radsej 80% preventivne aby som vedela ze deti su poriadku a ze nic som nepodcenila.Vela sa im venujem ale bavi nas to).Mám ale obavu že jeho syn nieje uplne vporiadku a trapi ma to tak by som sa rada uistila. Má takmer 3,5 roku a nemluvi. Zvládá jedno slovo a nesprávné artikuluje (máma,táta,papat,tam,vak (vlak)atd. )Slovna zasoba je takmer totozna so zasobou mojej dcery ktora ma 1,5 roku. Slov je pár ,odhadujem max 50.sem tam sa mu podari spojit 2 slova ale to je menej často ako raz za deň a to sa vsetci po velkej namahe raduju ( napriklad tata papa). Pletie si oslovenie ako mama/táta a ani na úpomenutie nereaguje. Mne taktiez na 2 navsteve hovoril mama , co ma šokovalo pretoze to povazujem za velmi intimní a jedinečný a nezamenitelny vztah. Svoje vlastne slova ktorým nerozumiem a zneju velmi podobne a maju rovnaku melodiu(atata). Na pokyn 'hoď kouly' urobi hop a podskoci. Viem ze mohol zle slyšet ale v tej chvíli stal na sněhu medzi detmi ,držel kouly a vsetci sa v okoli hrali so snehom.Strašně vela spi, například 12-14 hodin v noci a 3 -4 hodiny pobede a to bez akejkolvek velkej namahy čez deň . Sam sa neoblieka ani nevyzliekala, v noci ma plienky, nevie ziadnu básničku a písničku, ale na hudbu reaguje tancom,takze pocuje. Jeho mama mala tiež obavu ale zevraj jej pediatr povedal že je to v pořádku a tak to neriesi a na dotazy partnera velmi neda. Maly zacal chodit do školky a zevraj je jediný co nemluvi. Myslíte si že je to stále v norme, co by ste popřípadě doporučila mně alebo jeho rodicom? Je to pre mňa tazke lebo oni maju radost z každej drobnosti v jeho vyvoji a myslia si že to pride samo...časom. Moj syn v 2 rokoch uz plynule rozpraval dokonca mal aj vianocny koncert koled v kostole s celou skolkou a velmi intenzivně sme rozeberali rozvod, často sme si povidali a mal mnoho dotazů, proste premyslal o tom. Priatelov syn je mentálně inde, velmi tazko zopakuje spravne slovo, vetu vobec...mnoho veci mam pocit že este nevnímá (napriklad pocity inych, trest, pochvalu). Ja by som uz davno obehala psychologa, logopeda, specialne vysetrenie mozu,sluchu atd... Bojím sa že odkladanim zistenia že není ok,sa len oddialuje možná pomoc a jeho potencialny pokrok. Taketo deti nemá ani syn v školke a to je smíšená trieda s detmi od 2,5 roku do predskolakov.

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o posouzení vývoje mého syna. Spíš bych napsala co mě trápí. Opravdu nevím co je v normě a co ne. Tak se předem na mě nezlobte. Synovo slovní zásoba je asi okolo 20 slov, plus zná jak dělají zvířátka a auto atd. Ale jeho výslovnost je hodně špatná. Já jsem šťastná, že mluví, ale nevím do kdy je v mezích špatná výslovnost. Co hodně zaměňuje , je M a N. Řekla bych, že dost věcem rozumí, ale má teď období, že nechce skoro vůbec poslouchat. Na jméno se otočí vždy. Nebaví ho moc hračky a tak se bohůžel doma dost nudí. I když si s ním hraju já, tak u toho vydrží opravdu tak max 2 minuty. Miluje, když mu čtu. Oční kontakt je asi v pořádku. On se Vám bude koukat do očí, ale nerad se kouká z blízka. Z dálky je to vždy na 100%. Je hodně na mě fixovaný. Budu ráda za každou odpověď. Děkuji

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na vývoj řeči u dvouletého dítěte. Malý moc nemluví. Má potřebu komunikovat, ale vše spíše ukáže gestem. Jeho slovní zásoba: ham, mňam, máma, bába, děda, váva (tata), na, já, dej, dík, brm, Bing, bim, bam, bum, bac, auva, am (tam) a zvuky zvířátek. Vůbec netvoří dvouslovná spojení. Ani se nesnaží opakovat. Jinak rozumí všemu. Hodně se vzteká a když se mu něco nelíbí, tak piští. Myslíte, že je to v normě nebo by se mohlo jednat o expresivní dysfázii?

Dobry den,memu mladšímu synovi za tyden bude 14 mesicu..Mam par obav zda je u nej vse v poradku co se tyka vyvoje.Mam jeste starsiho syna,u toho resime otazku autismu ci VD,jeste nema stanovenou diagnozu a je mu 4,5 roku..Co se tyka mladsiho,tak ten se narodil od 14 dni drive,co se tyka motorickeho vyvoje,je zrejmne vse tak jak ma byt,leze po čtyřech,sedi,obchází nabytek,za ruku jde ale nema odvahu se pustit a jit sam.Vsude tedy vyleze na gauc,postel,schody uplne bez problemu uz od 11 ti mesicu..Spis co me trapi je to zda je to ostatni v poradku..Kdyz mu treba ukazu 5 zvířátek v radě a zeptam se kde je krava,prase,kocka,pes atd tak bez váhání bud schodi nebo vezme do ruky.Kdyz se ho zeptam aniz by je videl tak je videt ze hleda,ale jakmile vidi neco jineho tak si jde proste po svem :-) Kdyz mu reknu dej,bud se zacne rozcilovat ze mi to neda,nebo to po me hodi a parkrat tedy mi to dal do ruky.Ale nejake prines,ukaz to zatim jinak ne..kostky kdyz postavim komín schazuje ale nepostavi.Za to kazde smitko na zemi sebere..Zacina tedy pouzivat na vse ukazovacek autickem jezdi i tim ukazovackem,ale ucelne k ukazovani ho jeste nepouziva,to taky nevim zda je v normlne nebo ne.Co se tyka ocniho kontaktu tak ten je v poradku,je mazlivej,kdyz delam blbinky smeje se,kdyz se mu nevo nelibi da tez najevo,kdyz znizim z dohledu ted jde ke dverim a place.Co se tyka reci,tak po ockovani 1 hexy mi prestal zvatlat,pak zacal po 2 mesicich opet zvatlat,takze jedeme bababa,dadada,dedede,tatata,bada,vaba atd a obcas kdyz teda me vidi tak rika mamama..paci paci umi,papa taky,varila myšička kasicku tez ale udela jen kdyz se mu chce.Co se tyka treba návštěv taky nema problem,je vcelku kontaktni,takze se smeje kdyz se na nej nekdo usmeje,necha se pochovat atd..Ale porad si me hlida.Na fotce ukaze kde je mama a kde je tata a kde je bracha taky uz se nam povedlo..Na jmeno reaguje tez z 90 ti procent,pokud neni nejak zaneprázdněn ..Na starsiho je spise jako lepidlo :-) porad by s nim chtel byt nejak v kontaktu ale kdyz ma starsi špatnou naladu tak se mu to nelibi,samozrejme tahanice o hracky jsou u nas bezna vec.Co ma starsi musi mit i mladsi.Kdyz neni po jeho je tez problem a vyjádří svuj nesouhlas.Co s tyka zvirat,mame dva psi takze s tim problem taky neni..Porad jim zkoumá usi,zuby,oci :-)Prijde mi jako zvídavé ditko.Posila auticka po zemi,vse musi zmacknou a vyzkouset co to dela a umi.Kdyz mu neco nejde tak se vzteka.A dalsi vec co mne trapi,je to,ze sve jidlo musi mit rozmixovane,kousky nesnese,ale pecivo a mnamky co se mu da do ruky sni bez problemu.Nevim zda jsem vse popsala srozumitelné ale zajimal by mne Vas nazor zda mam popripade vyhledat i nejakeho odborníka a nebo zda pockat.Vim ze se dela screening ale jen by mne zajimal Vas nazor na dane veci.Dekuji moc za odpoved.S pozdravem Monika

Hezky den, jsem ve 20tt podle plodove vody mi vyslo ze to bude kluk ale na ultrazvuku to vypada na zensky genital. Doktor mi rekl ze je to vzacne. A nebyl si poradne jisty ale tipoval by to spis na holcicku. Muze se ten pohlavni organ vyvynout? Uz tak jsem mela dost komplikaci.

Dobrý den, dceři bude za týden 9. měsíců a zatím stále neleze. Aktuálně se už pár dní staví na všechna čtyři (viz. foto), jinak se otáčí dokola na všechny strany a občas i couvá. Myslíte si, že je nutné podstoupit rehabilitaci v podobě tzv. Vojtově metodě? Děkuji, s pozdravem Jan Zamrzla.

Chci Vás poprosit o radu, mám 3,5 letého syna, fyzicky i psychicky je vyspělý cca na 5 let. Chci se s vámi poradit, zda je normální, že se upnul na hračky na roboty a stále si hraje s roboty a hraje si, že spolu bojují a povídají si. I když jdeme ven, stále všude vidí a mluví i robotech, i když třeba řekne, že je to jen jako, tak stále myslí a je fascinován roboty. Snažím se třeba přejít na jinou hru nebo odlákat jeho pozornost a stejně vždy skončí u robotů. Byl teď tedy 14 dní nemocný a máme s manželem střídavou péči týden/týden, tak byl doma a hrál si s nimi víc. Zejména asi u manžela, který si s ním moc jiné hry nehraje, asi se to zas změní, až bude chodit do školky a bude chodit víc ven, ale celkově se ho roboti drží už od 2 let. Je to normální, že je roboty a válkou a bojem tak fascinován? Vlastně loni to byly ještě také tanky, ty ho tedy po roce asi opustily… prosím jen o radu, zda se snažit ten jeho svět trochu korigovat a snažit se ho přeorientovat i na jiné věci a hračky, nebo ho nechat být a samo ho to časem pustí? Občas mu pustíme v TV nebo na tabletu nějakou pohádku, ale není to přehnané.

Dobrý den, se synem chodím od jeho 4 měsíců na placené cvičení pro kojence a mimo to docházíme na rehabilitace kvůli upřednostňování jedné strany (to už je v pořádku ). K memu dotazu : na tom placeném cvičení mi byla doporučena změna lékařky ke které chodíme na rehabilitace s tim, že by měla více rešit, že je syn pozadu. Synovi bylo 10.4. šest měsíců a otočí se na bříško oběma směry a na bříšku se dostane do druhého vzprimeni, ale prý už by měl válet sudy a točit se kolem vlastni osy. Já si myslím, že je v pořádku, jen je linejsi, ale nerada bych něco zanedbala a ráda bych znala další názor. Myslíte si, že by bylo.vhodnější změnit lékařku a nebo má syn ještě čas? Předem moc děkuji za odpověď.

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Nejen o Silvestru ale i o Vánočních svátcích, lidé pouštěli petardy,ohňostroje atd. Už přes týden moje dcera ( 4 roky ) špatně spí a má z toho trauma. Neustále i teď, když má jít spát ( a i přes den ) si myslí, že budou pouštět petardy. Nemůžeme jí to vysvětlit, že už nic není. Nemohla spát, chodila až kolem 00:00 v doprovodu breku. Na spaní chtěla světýlko, tak má menší světýlko vždy před spaním. I když tam jsem s ní, tak usnout nemůže. Včera jsme zkusili na doporučení MUDr. sirup, který se jmenuje Radepur baby, poté usnula na 2 hodiny. Po dvou hodinách se probudila a bylo to stejný - že nechce spát, říkala že slyšela petardy, že si chce hrát a ne a ne ji vysvětlit, že už nic nepouštějí. V naší rodině již máme dětičky, u kterých se ukázala hyperaktivnost a autismus. Chtěla bych se Vás zeptat, zda si myslíte, že to přejde a stačí mít trpělivost a zachovat klid, nebo jestli máme s mužem raději zajít k dětskému psychologovi, aby se malé ještě nedej Bůh něco nerozjelo - i z toho začínám mít obavy.Předem děkuji za odpověď a přeji pěkný zbytek dne.

Dobrý den, mám skoro 10 měsíčního chlapečka. Trápí mě, že prozatím neříká žádnou slabiku. Bohůžel ani nenapodobuje. Cokoliv mu ukazuji nebo mu říkám ať řekne např. baba, tak kouká jak když mi nerozumí. Leze po 4 a stoupá si k nábytku a snaží se i obcházet. Co začal lézt a stoupat si, tak ho nezajímají hračky. Jen otvírat dveře a šuplíky. Má rád jak to bouchá. Jinak je usměvavý i vztekací, jako každé miminko. Na mého slyší a oční kontakt bych řekla, že je v pořádku. Když řeknu , kde je táta a nebo jeho sestra, tak se na ně otočí. Ale na babičku moc nereaguje. Asi tím, že je často nevídá. Lidí se nebojí, jen se musí vždy rozkoukat. Snad jsem napsala to důležité. Od kdy se řeší, že nežvatlá a neukazuje a nenapodobuje? Děkuji za odpověď

Dobrý den,moje dcera má 10,5 měsíce. V 8. měsíci se začala plazit. V 9. měsíci si poprvé klekla, ale vždy jen, pokud byla ručičkami o něco opřená. Nyní si sama stoupá k nábytku a snaží se ho obcházet. V leže už málo vydrží, pořád si chce stoupat. Nicméně sama z polohy na bříšku si pod sebe nestrčí kolínka. Pokud stojí u nábytku a neúmyslně spadne, padá jako prkno a ne na zadeček, navíc jelikož sama nesedí, tak by se při pádu na zadeček na něm stejně moc dlouho neudržela. Pokud se jí snažím ukazovat na zemi položenou hračku a držet jí tak, aby klečela, začne se vzpírat do lehu, to samé dělá, pokud jí ručníkem podepřu hrudníček a snažím se s ní lézt. Pokud jí nechám, aby se za moje ruce přitáhla do na chvilku do sedu, přitáhne se bez problému, ale poté se násilím vzepře nohama a chce si hned zase lehnout. Je možné, že jí je sed a klečení na kolínkách nějakým způsobem nepříjemné? Tento "trénink" s ní neprovádím často, ale tak 1-2x denně. Jako podložku máme pěnové puzzle. Je na ní vidět, že v leže je již delší dobu nespokojená a už jí pozorovat svět v leže nebaví. Prosím o radu, zda můžu malé nějak pomoci v jejím vývoji, nebo počkat, až se vše naučí sama.Děkuji.Denisa

Dobrý den, mám dva syny, jeden 7 let je ve 2 třídě a druhý 1 rok. U staršího syna dlouhodobě pozoruji jeho změnu chování, neposlouchá, každé věci se směje, i když se to týká, že by si mladší bráška mohl něco udělat, chová se jako mimino. A celkově mi přijde že se celkově zastavil a je tak rozumem o 3 roky méně. Nic mu nepřijde důležité, nad určitými věcmi vůbec nepřemýšlí i co se týče školy vše bere hrou, nic nebere vážně, přitom když začal chodit do školy, bylo vše v naprostém pořádku. Tuto změnu jsem začala registrovat letos v létě, od té doby to je jen horší a horší. Už nevím, co mám dělat. Mazlím se s ním, kolikrát si spolu povídáme, malý když spinka, jdu k němu a trávíme spolu čas, věnuji se mu, to samé manžel se mu také věnuje, jezdí i spolu pryč na houby jsou jen spolu. Nevím proč tahle razantní změna nastala, jestli i žárlí na svého mladšího sourozence?

Dobrý den, děkuji za rychlou odpověď paní doktorko. Ještě jeden dotaz, prosím Vás. Má vliv na miminko náhodné užívání antikoncepce? Pokud jsem již byla těhotná a brala antikoncepci? Děkuji mnohokrát.

Dobrý den, začíná mě trápit psychomotorický vývoj mé dcery. Je narozena 4.12. A zatím se ani sama nepřetočí, natož aby se posadila nebo podobně. Dle pediatra je ještě čas (byly jsme tam před měsícem) a jinak je vše v pořádku. Je možné, že si jen dává na čas? Nebo je něco špatně? Mohu s ní nějak třeba cvičit nebo něco dělat pro to, aby se to zlepšilo? Toto je moje 3. dítě a s žádným jsem něco podobného neřešila. Moc děkuji.

Dobry den mam skoro 4 mesicni holcicku a furt se neumi prekulovat ze zad na brisko ani z briska na zada kdyz je na brisku udrzi hlavicku klidne i minutu zveda telo do strany jako by se uz prekulit chtela ale furt to nedokaze prosim vas nazor dekuji

Dobrý den,chci poprosit o radu,dcera 8.měsíců se začíná stavět.Na pravé nožce stojí na celé plosce,ale levou stojí stále na špičce.Je nutné odborné vyšetření?Děkuji za odpověď

Dobrý den,můj dotaz se týká mého synovce 34 měsíců, u něhož mě znepokojuje jeho chování, téměř ve třech letech stále umí pouze slova typu bába, tati a mami (babička, maminka neřekne). Slovní zásoba je téměř na nule a např. skloňování slov je absolutně neznámý pojem. Mám syna, který je pouze o 3 týdny starší a rozdíl je diametrální, nejenže plynule mluví, ale zpívá písničky, říká básničky, poznává písmena... Bohužel se mi zdá, že se nejedná pouze o řeč, ale chlapec má problém i s chůzí, často zakopává jakoby sám o sebe, když upadne, ve většině případů nepláče (jakoby necítí bolest), na knihy nereaguje, neudrží pozornost, nenechá si nic vysvětlit, hraje si výhradně sám a to né obvyklým způsobem (např. najíždí autem proti zdi), když si náhodou hraje s mými dětmi, jedná se pouze o strkání. Nechce dávat pusinky, málo navazuje oční kontakt. Další problém je s jídlem, nechce jíst, v ústech jídlo nechává velmi dlouho než polkne. Možná už vidím problém i tam kde není, ale srovnání s mým synem je neúprosné a ten rozdíl mezi nimi se stále zvětšuje. Rodiče si stále myslí, že vše dožene, že má čas. Zajímalo by mne, jestli je vůbec v silách pediatra např. při tříleté prohlídce, zjistit že dítě má nějakou poruchu, lehkou formu retardace, protože mi je jasné, že ne všechny děti v ordinaci spolupracují a rodiče mohou nemluvení omlouvat právě lékařským prostředím. Případně mne zajímá, zda je možné dítě odvést z vlastní iniciativi na nějaké specializované pracoviště, psychologie, logopedie... nebo je toto podmíněno doporučením od pediatra.Moc děkuji

Dobrý den,Chtěla bych Vás poprosit o radu. Jsem babičkou dvaceti mesíčniho vnuka,kterého mám již sedm mecisu ve své péči. Vnouček byl v desíti mesicich svého věku odebrán matce a po dobu čtyř mesíců umísten v chovánku (nez proběhl soud a maly mi byl svěřen do péče). Po tuto dobu čtyř mesícu jsem vnuka navštěvovala a brala si ho na vikendy domu (jeho matka bez zajmu). Po te mi byl vnuk svěřen do péče a od te doby sme pořád spolu. Vše bylo v pořádku, bohuzel posledních čtrnact dní sleduji zmeny v chování. Malý má neustálou potřebu nošení v náruči prakticky trictvrtě dne ho pronosím, když ho nechci pochovat(vařím,vytírám podlahu..) spusti histericky plač, když ho chce utišit a vzít do náruči muj syn 13let tak nechce křičí mami a natahuje na mě ruce začne se válet po zemi a nekolikrát jsem si všimla jak schválne bouchá hlavičkou do podlahy nebo o zed. Samozdrejme ho chovam jak jen to jde ale je to hrozne vycerpavajici . Další vec je ze me nikdo z mich deti nemuze ani obejmout nebo chytit za ruku vnoucek je okamzite zacne odstrkovat se slovy pa ,pa a hned ho musim vzit a on me objima a pevne tiskne. Proste porad musi byt s semnou a nejlepe v narucí. Muzete mi vysvetlit jeho chovani? Mam strach ze tohle nikdy neskoni a nebude moct nastoupit ani do MŠ. Myslite si ze maly trpi separačni úzkosti a co bych s tim mohla delat aby to nejak odeznelo. Mockrat Vam dekuji. S pozdravem Vladka

Dobrý den, obracím se na Vás s prosíkem o Váš názor na naši malou Ellinku. Je jí 7,5 měsíce, je to celkem slušnej nerváček, ale v posledním týdnu se to vyhrotilo nějak víc, pořád se vzteká, ať ji položím, vezmu na ruce, hraju si s ní, přebaluju, převlíkám, tak buď brečí, řve nebo jakoby bručí. Jako malej zombík. To dělá i jen tak, když je v klidu. A když si odběhnu někam, kde mě nevidí, tak je zle, to začne okamžitě hulákat.Četla jsem, že to může být separační úzkost, ale ji neuklidní, ani když si ji vezmu na ruku, chvilku, asi půl minuty je v klidu a pak zase začíná. Co se s ní může dít? Hlad nemá (příkrmy+kojení), břísko má volné, zima jí není, horko ji není, přebalená je. Pak mě napadá, může to být i zubama? Má vylezlé dva spodní už od 6. měsíce. Dívala jsem se a nevidím žádnou změnu na dásních. Tak jsem už tak zoufalá. Pořád jen prostě řve. Ale podle mě ji nic nebolí, protože když jdu s ní třeba ven, tak je klidnější. V noci spí paradoxně líp jako před těmito stavy. Tak moc prosím o Váš názor, co se to děje a co můžu dělat, aby to bylo lepší a míň uřvanější.Pak bych se chtěla ještě zeptat na jednu věc, jsme trošku pozadu s lezením atd. Pase koníčky stylem, že je na břiše, ale neopírá se o ruce tak, jak má. Pořád není úplně vzpřímená, je stále na místě, snaží se dávat kolínka pod sebe, ale lehne si u toho na tvář. Je nějaká metoda, jak ji v tom pomoct? Máme měsíc na to udělat pokrok, pokud se nezlepší, musíme na fyzioterapii. A mě se tam s ní, když pořád jen řve a řve moc nechce dělat teatr. Tak mockrát prosím o rady a názory. :) Moc děkuju a přeji krásný den. Jarka :)Přikládám fotečku jak cca vypadá, když pase. Nalevo Ellinka, napravo o dva měsíce mladší chlapeček, který vše zvládá mnohem lépe.

Dobrý den,mám obavy o vývoj své neteře. Děvčátku budou v srpnu dva roky. Je to velmi šikovné vnímavé dítě, hezky mluví, snaží se opakovat jednoduché říkanky, zvládne si obout botičky. Ráda papá, na pokyny i vysvětlování reaguje velmi vstřícně, pokud ji požádáte aby něco udělala (něco přinesla, utřela po sobě stůl, obula si botičky) reaguje okamžitě snahou vyhovět.Bohužel je celá rodina v nelehké situaci, zhruba před rokem, tedy cca v jejím jednom roce jí zemřela maminka. Od jejího narození byla maminka vážně nemocná, o holčičku ale láskyplně pečovala (jak to dovolil její zdravotní stav), nejčastěji střídavě s babičkou, se kterou bydlí rodina ne ve společné domácnosti, ale ve stejném domě. O holčičku se nyní stará střídavě tatínek a obě babičky. Často tak mění "opatrovatele" a domácnosti ve kterých pobývá, skoro po dni nebo po dvou. Dosud to vypadalo, že s tím holčička nemá problém, v posledních týdnech je více fixovaná na tatínka, plačtivější pokud není v dohledu. To mi připadá celkem normální, také si pamatuji období, kdy mlůj syn zoufale vřískal, když jsem šla jenom na záchod. Co mi ale připadá znepokojivé a tady se dostávám k jádru mého dotazu - holčička ve společnosti velmi snadno přejde od "malá malá" k rychlému útoku, ať už se jedná o plácání, škábání, či stisk. Útočí často na obličej nebo krk s překvapivou silou. Vypadá to, že útočí bez zjevného důvodu (není za tím žádný zákaz, nebo jiné omezování, nedostatek pozornosti). Nerozlišuje mezi rodinou - lidmi které zná a např. dětmi, které náhodně potká na koupališti. Jak říkám, není za tím hádka o hračky, nebo boj o pozornost. Z opatrovatelů reaguje každý jak umí, samozřejmě říkáme, že to nesmí, vysvětlujeme , ale v tomto se vše míjí účinkem. Táta se s ní někdy v odpověď "pere" čímž se mi zdá, že její projevy vlastně zlehčuje a dělá z nich legraci. To samozřejmě neplatí pokud si vybere za cíl cizí holčičku. Obávám se, aby to nebyla známka toho, že jí ubližuje poněkud kočovný život, který z mého pohledu může vypadat jako nedostatek jistot. Že nás trestá, za to že si s ní hrajeme a pak ji "opouštíme". Do tohoto modelu ale nesedí útok na cizí děti.Ve výchově svých dětí jsem byla v jejich nízkém věku zstáncem pravidelného denního režimu, samozřejmě porušeného občas nějakou návštěvou, s jedním vychovatelem. To u neteře bohužel není možné, ale možná to není pro její zdravý vývoj nutné? Ráda bych se sama do péče o holčičku zapojila, ale tři rodiny se nám zatím vzhledem k jejímu věku zdají až až. Máme se obávat? Nebylo by prospěšnější, dát děvčátko na dopodne alespoň na čtyři dny v týdnu do školky, aby se režim více opakoval a dodal jí na jistotě? V obci, kde bydlí je malá školka a asi by rodině vyšli vstříc, ale obáváme se jak útoků na děti, tak i toho, jak by holčička vnímala další prostředí a jak by opouštěla tatínka, na kterém je nyní docela závislá. Neradi bychom jí vzhledem ke složitému startu do života neuváženými rozhodnutími a experimenty ublížili.Děkuji za radu.

Vážená paní Eliášová, máme starost o naši holčičku z důvodu nedostatečného přibírání. Žena ji od začátku kojí, od začátku 5. měsíce dostává zeleninomasové příkrmy k obědu. Tyto dny jsme jí chtěli dávat i sunar, ale nechce, vyplivuje ho. Dnes jsme jí zkusili dát ovesno-mléčno-rýžovou kaši nutrilon - tu jedla.Vývoj jejích měr byl následující. V posledním období měla dokonce váhový úbytek:-por. hmotnost 3200 (při propuštění z odd. 6nedělí 2970), výška 50-6. týden 4850, výška 56,7-3 měsíce 5495, výška 59,5-4 měsíce 5835, výška 62,1-4,5 měsíce 5975-6 měsíců 5835, výška 63,5Moc prosím, jak bychom měli postupovat. Moc by nám vaše rada pomohla.S díky a pozdravem Ivo Bystřičan