banner

Celkem výsledků pro výraz "pleny recenze": 28

Dobrý den paní doktorko, mám velké problémy při uspávání. Synovi je 5 měsíců a je to čím dál horší. Do 3 měsíců měl velké koliky, takže je nošený při uspávání i přes den to byla jediná utěšovací metoda. Zvykl si a jinak než v náručí ho neuspím. Bohužel uspávání předchází pláč, řev, nespokojenost. Od narození mu zpívám ukolébavky. přes měsíc se snažím o uspání v postýlce. Před spaním má klid aby se uklidnil, dám mu plenku, hladím po hlavičce, když začne plakat a už se tím stresuje, tak aby nechytl druhý dech a nepřetáhl se, vezmu si ho do náruče a uspím ho v náručí, ale trvá to dlouho a kroutí se, křičí a vzpouzí. Je to čím dál horší a náročnější a zkusila jsem vše, mám pocit že po každé na něj platí něco jiného. Přes den se snažím dodržovat režim: v 7 se budíme, hodinu si hrajeme, v 8 mléko, po jídle se snažím ho zklidnit a jde se spát, spí cca 1 a půl, pak si hodinu hrajeme a cca v 11 dostane zel.příkrm, pak klid a uspávání, po spánku hraní nebo procházka, ve 14hod ovocný příkrm, klid a spánek, po spánku hry a v 17 hod mléko, to jde ještě na chvíli spát, pak si hrajeme ale už jen v klidu, po 7 hod chystám koupání a před 8 mu dám poslední jídlo a jde se spát. V noci se budí hodně často, buď má hlad nebo počuranou pleny, takže někdy co hodinu. V lepším případě se vzbudí na plenu i krmení po 2hod a pak v 5. V 7 vstáváme a v 8 už baští . Potřebovala bych poradit, jestli ho nenutím spát moc často, dřív jsme to neřešili, když si začal žmoulat oči, šlo se spát, ale jak jsem mu nastavila pevný časový režim přijde mi to horší Navíc mu teď rostou zoubky, takže mi nechce jíst nebo jí málo a ten harmonogram se tím pádem úplně rozhodí a je to chaotické. Nechávala jsem i vyplakat, ale to jsem se dostala na 3min řevu, kdy se třepal a nemohla jsem ho utišit, tak jsem si řekla, že tudy cesta nepovede, akorát v něm vyvolám další stres. Prosím o radu, opravdu už nevím co dělat. Děkuji

Dobrý den, pravděpodobně je neklid způsoben prořezáváním zoubků. Jsou děti, které to velmi špatně snášejí.Režim máte nastavený dobře, potřebu spánku si děti do 1 roku určují samy.Uspávání je problém, na který je zvyklý, to se špatně odnaučuje, chování si řevem vynucuje.Jako rada je: pochovat, odejít,pochovat, odejít...až si zvykne, že má usítat sám.Nechat vyřvat je špatně, sama píšete, že je to mnohem horší.Zkuste mu nasadir Pyridoxin 1xdenně 1/2 tbl, je to vitamin skupiby B6, podpopruje vyzrávání mozkových funkcí a zklidňuje.

Dobrý den, ráda bych se zeptala na jednu věc, se kterou si nevím rady- syn ( 2roky) měl přes půl roku trvající období, kdy si říkal na kakání na nočník( na čurání zatím ne). Bývalo to zpravidla ráno, snědl snídani, řekl si, posadili jsme ho, vykakal se, pochválili jsme ho. Pak tak nějak postupně přestal říkat, ale vždycky jsme ho po snídani posadili a vše proběhlo zdárně. Posledních asi 14 dní je to ale tak, že sedí cca 10 minut na nočníku,maximálně se vyčurá, pak ho znova obleču a dám mu plínku ( pleny má stále,protože čurání ještě nechytneme) a on si hraje a cca za 20 minut se nepozorovaně do plenky vykaká. Vysvětluju mu, že se kaká do nočníku, on to odkýve a druhý den to udělá zas. Nevím, co s tím. Teď až se trochu oteplí,chceme ho už nechávat bez plen, ale přijde mi na to ještě zima. Děkuju moc za radu

Dobrý den. Ano, zatím vydržte, ale co nejdříve odstraňte plenky.

Dobrý den, mám dvouletou dceru a řešíme tisíckrát omýlaný nočník. Postavila si hlavu, že prostě na nočník, ani na záchod čůrat nebude. Při bezplenkové metodě se prostě někam schová a udělá jakoukoli potřebu do kalhot, či kalhotek. Většinou zahlásí až je vše vykonáno. Já mám pocit, že bych to měla nechat na ní, až sama řekne předem a bude chtít čůrat, či kakat na nočníkk, nebo na záchod sama. Bohužel bydlíme dvougeneračně a dcerka musí neustále poslouchat od svých prarodičů: ´´Máš chodit na nočník, a fuj fuj styď se, taková velká a má plínu.´´ a tak podobně. Myslíte, že toto může být důvod, proč se tak zablokovala? Pokud mi potvrdíte, že na tom něco je, ráda jim to totiž zatrhnu. Díky a srdečně zdravím.Martina.

Dobrý den, nervový systém každého dítěte vyzrává individuálně a právě připravenost pro ovládání vyměšování je věc zralosti nervového systému, s inteligencí dítěte ani s nějakým vývojovým opožďováním nesouvisí. Na dceru proto netlačte, nejlepší by v této vámi popisované situaci asi bylo nácvik na nočník úplně přerušit, nechat jí pleny a vyčkat buď na její signály, nebo cca třeba po měsíci vysazování na nočník opět vyzkoušet. Jinak platí, že připravené dítě se konání potřeby na nočník či některé děti raději na záchod naučí v průběhu cca jednoho týdne. Nepřiměřený nátlak na dítě, které ještě není připraveno ovládat vyměšovací ústrojí může vést k jeho neurotizaci či případně blokaci nácviku a přinášet právě opačný efekt, než kterého chceme docílit. To že dcerka hlásí po vykonání potřeby je již předstupeň úspěchu, začíná si uvědomovat, že potřebu vykonává, jen ji ještě nedokáže účinně ovládat. Přeji hodně trpělivosti při nácviku chození na nočník a také při vyjednávání s prarodiči. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj
BEZ STOLICE
avatar JASONKOVA 22. 03. 2021

DOBRÝ DEN PANÍ DOKTORKO MÁME SVÉHO LÉKAŘE ALE CHCI SE ZEPTAT MÁM 3 MĚSÍČNÍ MIMINKO UŽ PŘEZ TÝDEN POŘÁDNĚ NEKADIL NMINULÍ TÝDEN MĚ NAPADLO VYSÁT MU ZADEK PŘEZ HADIČKU ODSAVACKOU NA NUDLE VYSÁLA JSEM MU PULKU TE LAHVIČKY PŘEDTÍM NEKADIL 3 DNY a OD TÉ DOBY SKORO TÝDEN A JÁ VÝM ŽE MÁ plný zadek co mám delat dr mi předepsal čaj nebude mít problémi když mu znovu nepomužu vyprázdnit se ??

Dobrý den, intervaly vyprazdňování dětí v kojeneckém věku jsou buď několikrát denně, nebo taky za 7 - 10 dní, pokud je dítě klidné, má pomočené pleny a dobře odcházejí větry, nemusíte se obávat a dítěti pomáhat odsáváním. Většinou to znamená, že je dítě v růstovém spurtu a z mléka spotřebovává maximum živin a nemá odpady. Dítě si v té době žádá častější kojení, tím výživová hodnota mléka nastoupí a stolice se opět upraví.

Hlen ve stolici
avatar MirkaLO 13. 04. 2021

Dobrý den, ráda bych se zeptala. Mám 5měsíčního syna. Porodní váha 3300 g, v 5 měsícich 7300 g. Asi od 8 týdnu začal mít občas nitku krve ve stolici. Na radu naší paní doktorky jsem začala držet bezmléčnou dietu. Po asi 2 týdnech diety se stolice stala řídká hlenovitá, občas nitka krve. Vysadila jsem tedy ostatní alergeny jako hovězí, kuřecí, vejce, sója, ryby, ořechy... Nitky krve se už neobjevovaly, ale stolice zůstala hlenovitá. Po měsíci nasazeny probiotika laktobacilky baby. Po nich byla stolice bez hlenu ale hodně řídká, celá vsákla do pleny. Nevím, jestli je to dobrá nebo špatná reakce na probiotika. Probiotika už nyní nebere. Nyní jsme začali podávat příkrmy, cuketu. Prosím mohli byste dle fotky zhodnotit, jestli je stolice v pořádku a jestli je v ní hlen nebo ne? Pokud není v pořádku doporučili byste nějaká vyšetření? Naše doktorka, i když se jí stolice nelíbí, nám žádné vyšetření nedoporučila. Říká, pokud přibírá, stolici nebudeme řešit. Děkuji moc za odpověď. Přeji hezký den.

Dobrý den. Omlouvám se, podle fotky nelze stolici spolehlivě posoudit. Zavedení příkrmů stolici postupně upraví.

Řídká stolice
avatar Halin 30. 01. 2022

Dobry den pani doktorko,rada bych se zeptala, jestli je normalni, ze ma syn (4,5 mesice) porad řídkou stolici. Nekdy je to takova řidší hořčice, vetsinou je stolice ale cela vsakla do pleny. Stolici ma vetsinou 1x denne. Pred 4 mesici jsem vyradila mleko, protoze mel napenenou stolici, zacala jsem davat probiotika Smidge. Od te doby nevypada stolice jako michana vajicka, ale je řídká, bez kousku. Nase pediatricka rika, ze pokud nema objevnou stolici vice jak 7x denne, pak je to v poradku. Dale mam jeste jeden dotaz. Resime ekzem, ten se zlepšil a skoro uz neni videt. Nasadila jsem si eliminační dietu a zkousim zařazovat potraviny. Na ekzem to nema zadny vliv, ale po vejcích se objevil hlen, pak v jedne stolici byly nitky krve, pak uz jen hlen. Muzu se zeptat, jestli mam brat hlen jako ukazatel toho, ze na potravinu ma dite alergii? Nevim, jestli se s tou krvi jednalo o nejakou náhodu, kdyz to bylo jen v jedne stolici a jen par nitek. Syn je plne kojeny. Na druhe fotce je stolici tyden po tom, co jsem si dala omylem trosku mleka. Nevim, zda se mi to dost dlouho po požití alergenů. Nikdy driv ale nitky krve ve stolici nemel. Dekuji za odpoved

Dobrý den, plně kojené dítě, které dostává probiotika, může mít tento charakter stolice, pokud měl změnu stolice po vejcích, vysaďte je a opakujte zařazení po 1 měsíci, napřed bych doporučila žloutek, poté celé vejce. Doporučuji zařazovat zeleninový příkrm, postupně různé druhy zeleniny, pokud se zhorší stolice a ekzém, danou zeleninu vysaďte a opakujte po 1 měsíci. Zeleninou se stolice zahustí. Pokud se objeví krev se stolici, kontaktujte svého pediatra.

Dobrý den,syn (momentálně 2 roky a 7 měsíců) chodil pravidelně od dvou let na nočník. Už chodil i na velký záchod s dětským prkénkem a pořídili jsme i dětský pisoár s vrtulkou. Vlastně na nočník začal chodit ukázkově při narození mladší dcery - to bylo září. Zhruba do konce roku vždy bez problémů a už jsem uvažovala nechat ho i v noci spávat bez plenek. Po Novém roce však začalo počurávání přes den a stále se to stupňuje a je to doteď horší a horší. Snažíme se ho nijak neodstrkovat a dopřát mu stejně (i více) času než mladšímu sourozenci, netlačíme na něj, když se počurá nenadáváme mu ani se mu nijak nesmějeme a podobně. No i přes to je to mnohdy i 10 počurání denně. Ráno 2x nebo 3x bez problému zajde na nočník a pak to začne. Vidíme, že se mu chce čurat, chceme mu pomoci a posadit ho na nočník, on nechce a do vteřiny je počůraný. Snažíme se motivovat , uplácet, ale nijak to nezabírá. Dle doktorky je moč i ledviny v pořádku a dává tomu psychologický důvod. Ptám se tedy, zda je nějaká rada nebo máme prostě vytrvat a čekat až se to upraví? No už jsou to 4 měsíce a pomalu začínám být zoufalá, v podstatě neustále převlékáme a převlékáme. Když jdeme někam na návštěvu, tak se děsím, že se mi tam počurá, protože plenku si mnohdy nechce dát. Nemám třeba zase naběhnout na plenky jako kdyby ještě na nočník nechodil? Děkuji za radu

Dobrý den, u vašeho dotazu začnu trochu od konce, ne pleny zpět svému synovi nevracejte. Došlo by k regresu ve vývoji a mohlo by to na něj do budoucna mít špatný vliv. Obrňte se proto trpělivostí, snažte se vysazovat chlapce častěji na nočník, připomenout mu potřebu, když si všimnete, že vysílá signály, že se mu chce. Připravte si také dostatek oblečení k převlečení, zkuste mu nachystat oblečení volnější, které se mu snadněji obléká a veďte ho k tomu, že když si oblečení pomočil, ať si ho sám převlékne. Pokud dojde k nehodě, tak situaci nijak emotivně nekomentujte, nekárejte jej, mluvte věcně, řešte příčinu a následek - počůral ses, teď je potřeba se převléct. Také na návštěvu si vezměte pro něj oblečení navíc a prostě syna bez velkých komentářů převlečte. Snažte se zklidnit a nestresovat se předem, že se syn pomočí, protože z vás cítí napětí a vnímá svoji moc, kterou nad vámi prostřednictvím počůrávání získává. Také si dejte pozor, abyste jeho potíže nerozebírala s partnerem nebo s kamarádkami či rodinou před synem. Děti vše slyší, i když to vypadá, že vás nevnímají. Ouška mají obzvláště nastražená, když se mluví o nich, ostatně asi tak jako každý z nás.  Rozebíráním potíží a upozorňováním na ně můžete nevědomky vybudovat a zveličit "problém". Někdy méně pozornosti, která se věci věnuje, je více. Ve hře může být i žárlivost na mladšího sourozence. Pokud se sestřička narodila v září, tak nyní ve věku kolem sedmi měsíců je její vývoj rychlejší a rychlejší včetně vývoje pohybového. Syn proto sestru může vnímat čím dál více jako konkurenci, bez ohledu na to, že i jemu se snažíte věnovat dostatek pozornosti. Pomoci by mohla pozornost dělená, to znamená, že si vyhradíte dobu, kdy se budete věnovat jenom jemu zvlášť. Můžete se s tatínkem nebo třeba s babičkou střídat a občas vzít syna samotného ven nebo až to bude možné na nějakou akci. Bude to váš společný vyhrazený čas, který strávíte jen s ním bez mladší sestry. Pomůže mu to získat ztracené pozice a ubezpečí se o své důležitosti pro vás a že jej mladší sourozenec nechce nahradit. Můžete si na společné činnosti vyhradit pravidelně třeba jedno odpoledne v týdnu. Až sestřička povyroste, můžete děti střídat, protože i ona uvítá, že vás bude mít jen pro sebe. Mladší sourozenec to ale má v této situaci jednodušší, jednak má sourozence už od svého narození a vnímá jej jako samozřejmost a za druhé po nástupu staršího sourozence do školky má rodiče přirozeně jen pro sebe. V případě, že by obtíže stále přetrvávaly a lékař možnou fyziologickou příčinu obtíží vyloučil, jak píšete, pak bych vám doporučila kontaktovat dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den, dcera 15 měsíců na mne začala být v posledních týdnech hodně fixována - neustále mě pronásleduje, kdykoli zjistí, že jsem z dohledu, tak se mě vypráví s velikým řevem hledat. Když je na hlídání u prarodičů, tak je v klidu, žádné scény nedělá, ale jakmile se objevim, tak ji nesmím pustit z ruky a k nikomu jinému už nechce. Přikládala jsem to separační úzkosti. Teď ovšem začala i špatně spát - ještě před pár týdny spala celou noc a teď se několikrát vzbudí, pláče, nejde odložit do postýlky, tak poslední dny spí vždy alespoň část noci s námi - často i s bdělými okny. Začalo to narušovat i spánek naší starší 3 leté dcery, kterou často uprostřed noci probudí. Každopádně jsem si uvědomila, že v posledních týdnech ( koresponduje s dobou, kdy přestala v noci spát) byla dvakrát přes noc u prarodičů, kde nebyl žádný problém, spala celou noc jako "andílek". Po návratu domů se ovšem začaly projevovat problémy se spaním. Můj dotaz tedy zní: může to souviset se separační úzkostí a je možné, že se to zhoršilo spaním u prarodičů? A pokud ano, jak to řešit - na nějakou dobu přespávání mimo domov vynechat nebo si na to časem zvykne a je nevyhnutelné, aby si tím prošla? Jak se k tomu správně postavit? Předem moc děkuji.

Dobrý den,

na základě popisovaného chování vaší dcerky se s největší pravděpodobností opravdu jedná o projevy separační úzkosti. K tomuto období opravdu patří nejen strach z odloučení od nejbližší pečující osoby (matky), který se projevuje křikem, pokud se vzdálí, ale může se také zhoršit spánek, dítě prožívá různé strachy a úzkosti z neznámého, u dětí, které již nemají pleny, může být spojen i s pomočováním. Nástup tohoto období mohl být u vás spojen i s přespáním dcery u prarodičů, a tedy s delším odloučením od vás jako mateřské osoby. Ovšem toto období by přišlo stejně, takže si nic nemusíte klást za vinu. Doporučila bych trpělivý a citlivý přístup k dcerce, umožněte jí být ve vaší přítomnosti co nejvíce, pokud to vyžaduje, tak také při usínání a spánku. Bylo by dobré na přechodnou dobu omezit přespávání mimo domov bez vás. Pokud budete volit přístup vstřícný a budete trpěliví, tak toto období dítě brzy překoná a opět bude schopno spávat samo, celou noc, i u prarodičů. Jinak se o tomto období nebudu více rozepisovat, lze k jeho průběhu nalézt velké množství informací na internetu, v literatuře, a také na stránkách webu Babyonline, kde jsem i já na toto téma již mnohokrát odpovídala. Přeji hodně trpělivosti a sil při zvládání tohoto možná pro vás nelehkého období, které je ale znakem zdravého a správného psychosociálního vývoje vašeho dítěte.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog

Dobrý den,mám 3letého syna Damiena, od minulého roku od září dochází do školky, ze začátku se samozřejmě bál, ale časem to přešlo, občas nějaké nemoci. No v únoru letošního roku se mu stal úraz, popálenina na ručičce, museli jsem do nemocnice, byli jsme tam 14 dní a po celou tu dobu měl na spinkání přes den (v noci jsem ještě neodnaučili) no a po nemocnici jsme se vrátili domů a opět se začal počůrávat, už je to 3 měsíce a on se stále počůrává jak doma tak ve školce. Já už jsem z toho zoufalá, přijde mi to ostuda a mrzí mě to, páč vím, že už to uměl. Nevím si rady, tak se vás ptám co s tím? P. doktorce jsem volala, říkala, že je to trauma a musím mu dát čas.Můj další dotaz zní, ve školce se nechce oblékat a musí mu pomáhat, ale doma to dělá bez problému. Kde je tedy chyba? Nechci, aby říkali, že je pomalý a nebo zaostalý. Můžete mi poradit?A poslední dotaz zní, když jdeme ze školky nebo kamkoliv jinam, syn je nezvladatelný, neposlouchá i když "odejdu" opodál a dělám, že jdu pryč, je mu to jedno. Já ho nechci uhodit ale pravda je, že občas na zadek dostane, protože se bojím, že mi třeba vběhne do silnice. Už opravdu si nevím rady a ptám se zda nezajít k odborníkovi, pořád si ale říkám, že malý vyroste.Je mi to opravdu moc líto a ano syn je živý oproti jiným dětem, ale takhle se nikdy nechoval a já na něj nechci být neustále zlá. Sama si myslím, že ho vedu k dobrému slušnému chování, avšak on jakoby to ignoroval. Můžete mi prosím poradit, opravdu nevím jak dál. Děkuji

Dobrý den, u vašeho synka dochází nejspíše ke kombinaci více faktorů, které ovlivňují jeho chování. Jedná se o souběh období vzdoru, které je v synově věku vývojově normální a traumatického zážitku, který si odnáší z bolestivého úrazu a pobytu v nemocnici. V období vzdoru je normální, že dítě vzdoruje, je "neposlušné", živější, vynucuje si některé věci, vzteká se a další jiné projevy. Jedná se o projev normálního vývoje dítěte a bylo by špatně, kdyby se u chlapce neobjevilo. O období vzdoru a výchovném přístupu k dětem je možné najít mnoho rad a materiálů na internetu, v literatuře a také na webu babyonline jsem několikrát na dotazy odpovídala

https://www.babyonline.cz/poradna/zachvaty-vzteku-kvuli-nepodstatnym-vecem/4337

https://www.babyonline.cz/poradna/detsky-blok/4391

https://www.babyonline.cz/poradna/muj-syn-stale-breci-/4410

 

Do chování vašeho syna se také významně promítá stresový zážitek z pobytu v nemocnici a trauma z úrazu. Popáleniny jsou velice bolestivé a jejich hojení náročné. I když jste v nemocnici byla s ním, tak se jednalo o velmi nepříjemný zážitek. U dětí může docházet k regresu v jejich vývoji, kdy se nejdříve ztrácí dovednosti, které se naučily nejpozději. U vašeho synka je to spojené s pomočováním. Z vašeho dotazu mi není jasné, jestli se pomočuje i přes den, nebo jen při odpoledním spánku. Pokud ve spánku, je potřeba dát chlapci čas na zklidnění jeho psychiky, nalezení ztracené sebedůvěry. K plenkám obecně není dobré se vracet, ale ve vašem případě, pokud se s jeho pomočením nejste schopna srovnat, bych možná doporučila začít s tréninkem této dovednosti znovu. Tedy vrátit se dočasně k plenám na odpolední spánek a domluvit se tak i ve školce. Na synka netlačte a jak se začnou objevovat opět suché pleny po spánku, tak je zrušte. Důležité je v tomto pro syna složitém a těžkém období přistupovat k němu trpělivě, laskavě, dát mu čas, netlačit na něj. Zároveň se snažte být důsledná, ale vlídná, nastavte synovi pravidla a hranice zejména tam, kde se to týká jeho zdraví a života (pohyb u vozovky a jiné nebezpečné situace). Ohledně oblékání ve školce se může jednat o projev období vzdoru, ale je také možné, že se chlapci do školky nechce a proto oblékání zdržuje, není na tom nic špatného, když mu pomůžete. Spolupracujte s učitelkami, povídejte si s chlapcem. Synovi se hodně věnujte, mazlete a hrajte si s ním. Svým pro vás provokujícím chováním vám dává naopak najevo, jak vás potřebuje, potřebuje vaši pozornost a lásku, potřebuje opět nabýt pocitu jistoty a bezpečí. Doporučovala bych vám konzultaci u dětského klinického psychologa, kde budete moci chování synka podrobněji probrat a odborník se vás bude moci doptat na více informací a dát vám více výchovných doporučení. Určitě se nejedná o žádnou ostudu, vždyť do těžké situace se může dostat každý rodič a proto tito odborníci existují. Chování vašeho syna také rozhodně neznamená, že je pomalý nebo zaostává  ve vývoji, naopak. Potřebuje jen dostatek času a prostoru, aby se mohl se vším vyrovnat. A nemusíte se obávat, že by si neosvojoval zásady slušného chování, které mu vštěpujete, jen potřebuje čas. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj

Dobrý den, paní doktorko,máme 2 roky a 4 měsíce starého chlapečka, kterého jsme již v létě zkoušeli odplenkovávat, ale bohužel bezúspěšně. Kdykoliv jsme mu plenku sundali, tak vždy když byl na posteli, gauči apod. tak schválně začal říkat čůrat a začal čůrat a smát se u toho. Několikrát jsme ho dali i na nočník a vyčůral se v pořádku do nočníku, ale neustále zkoušel dělat tyto jeho naschvály a ačkoliv dostal přes zadek, nebo jsem se na něj já či manželka přísně ohradil, tak i když ho to rozplakalo, tak další den se opakovala stejná situace. Zkoušeli jsme se toho i nevšímat, ale to nám upřímně moc nešlo. Tak jsme usoudili, že ještě není dostatečně zralý na odplenkování a začali mu plenku dávat dál, i když v létě se to hodí samozřejmě nejvíce. Teď cca. 3 týdny sám od sebe si začal plenku sundavat, že už jí nechce, tak jsme si řekli, že zkusíme znovu. 1. týden jsme se ho vždy ptali po nějaké chvíli zda půjdeme čůrat, občas sám vyskočil poté co jsme se ho zeptali občas nic neřekl, ale bylo vidět, že se mu chce, tak jsme ho prostě vzali a šli. A v pořádku čůral na dětském prkénku přímo na záchodě. Kakat do záchodu zatím nedokáže, to si vždy řekne o plenku a vykaká se. Nebo mu plenku necháváme i ven, jelikož venku už je zima a byl teď i často nastydlý, tak že vím že to není dobře mu dávat plenku ven, ale je teď na to blbé období, Na večerní spánek samozřejmě plenku dáváme. No ale teď opět v posledním 1-2 týdnech když mu ráno vždy plenku sundáme a necháme ho doma jen tak, tak občas většinou mě schválně zlobí a říká zase na posteli či koberci čůrat, a opět to i párkrát udělal, dostal opět na zadek, opět nic z toho nezabralo, ačkoliv teď již plenku mu nedáváme, jelikož ji sám nechce. Chtěl jsem se s Vámi poradit, jak se máme v této situaci zachovat? To právě s manželkou nevíme. Jestli mu dávat pořád přes zadek a důrazně mu říci, že takhle ne (ačkoliv mi přijde, že to nezabírá), či jestli to máme ignorovat a nevšímat si ho. Opravdu nevíme. Ačkoliv je bez plenky přes den asi 3 týdny, tak sám od sebe si neřekne když potřebuje čůrat nebo že by vstal a šel sám od sebe na záchod. Kakání to ano, to si řekne o plenku nebo čeká až půjdeme ven kdy plenku dostane a vykaká se. Dokonce když i kaká s plenkou, tak pak se i ujišťuje zda opravdu plenku má aby se nepokakal. Od narození je ve všem hodně dopředu. Začal brzo chodit, začal brzo mluvit, ve dvou letech už zpíval říkánky a básničky, jediné co nám na něm vadí, je právě tyto naschvály co dělá, protože jsme si 100% jisti, že to dělá schválně a provokuje nás. Předem Vám moc děkuji o radu a přeji pěkný den ať se Vám daří

Dobrý den, schopnost udržovat tělesnou čistotu u dětí souvisí se zralostí jejich nervové soustavy. Není prokázána žádná souvislost s inteligencí a rozumovou vyspělostí dítěte. Kolem dvou let věku děti často začínají být připravené na nácvik udržování čistoty, vydrží delší dobu suché, začínají potřebu signalizovat.  Nedá se to ale vztáhnout na všechny děti, nervová soustava  vyzrává u každého dítěte individuálně. Podle popisovaných obtíží se jeví, že váš synek není ještě na udržování čistoty docela připravený. Začíná si již uvědomovat, že vyměšuje, ale není pravděpodobně vyměšování vždy schopen vůlí ovlivnit. Občas se mu to podaří, občas ne. Určitě vám nedělá žádné schválnosti, pouze asi pojal vyměšování jako hru a baví ho vaše zřejmě vyděšená reakce, když řekne, že chce čůrat na koberci nebo na posteli. Nežádoucí chování posilují i negativní emoce a pozornost. Vypadá to, že přitáhne vaši plnou pozornost a pozornost je také to, že dostane na zadek, jak píšete. Za pomočení ho rozhodně netrestejte, vyjádřete naopak pochopení, např. slovy: tobě se chtělo čůrat a nedokázal jsi to stihnout na záchod, nočník, nic se neděje, pojď, zkusíme to společně uklidit a zapojte ho do následného úklidu. Pokud se mu podaří vykonat potřebu na záchod, pak jej velmi pochvalte a věnujte pozornost tomuto žádoucímu chování. Případnou nehodu nerozebírejte, nebavte se o ní před synem, nevěnujte jí nadměrnou pozornost. Prostě okomentujte stala se nehoda, uklidíme ji a více již nerozebírejte. Můžete zkusit pozorovat signály syna, že se mu chce vykonat potřebu a vysadit jej na záchod či nočník. Vzhledem k tomu, že si sám ještě neřekne, tak je potřeba mu potřebu připomínat. Na druhou stranu je to znamení, že ještě zcela připravený není, i když pleny odmítá. Pokud by se dlouhodobě nedařilo, pak zvažte opětovné zavedení plenek na přechodnou dobu, ať syna neúspěšné pokusy nedemotivují a nedochází k jeho neurotizaci. Přeji brzké zvládnutí udržování čistoty. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

avatar
Mgr. Michaela Matoušková dětský psycholog
Štítky: #dítě #vývoj