Dobrý den. Kojencům a malým dětem, kreří neudrží teploměr, se měří teplota v konečníku, půl stupně se odečítá vždy.Teplota u takových dětí pokud je po odečtení 38 st C a výše, znamená onemocnění, do 38 st C teplota nic neznamená.

Dobrý den, neznám přesně výsledke vaší histologie z abraze, takže se nemůžu vyjádřit bohužel přesně k vaší otázce. pokud se jedná o !komplexní hyperplasii endometrie" ( ale opravdu se mkohu z vašeho popisu pouze domnívat), pak ve vašem věku při splnění reprodukce je rozumnější dělohu odstranit. Hormonální terapie je na místě u žen, který mají stejný nález, nicméně ještě plánují těhotenství.

Dobrý den Deniso,

děkuji za Váš dotaz, který bych si dovolila rozdělit na dvě části. V té první zmiňujete poměrně časté buzení u Vašeho 11 měsíčního chlapečka, v té druhé zmiňujete jeho bouřlivé noční "záchvaty", které Vás poslední dobou znepokojují.

Začnu tedy tím častým buzením. Nepíšete víc o synově spánkovém režimu přes den, o tom, zda máte nastaveny nějaké večerní uspávací rituály, zda usíná syn sám, jestli je uspáván kojením apod. Vyjdu tedy z informace, že s Vámi spává v posteli. Rozumím tomu, že ho chcete mít nablízku (přitulení dítěte je tak příjemné!) a určitě je i praktičtější, že při každém probuzení nemusíte vstávat a vytahovat syna z postýlky :-) Zkusme se na to ale podívat z jiného úhlu: není možné, že právě společné spaní může mít svůj podíl na častějším buzení syna? Blízká přítomnost maminky je určitě pro dítě potřebná a uklidňující, mám ale pocit, že toto v noci tak úplně neplatí a mnoho dětí se v těsné blízkosti maminky naopak budí daleko častěji, než když spí ve své postýlce (a mají správně nastavené spací "návyky"). Osobně jsem zastáncem toho, že v noci je lepší, když mají děti (a tím pádem i rodiče) svůj vlastní prostor sami pro sebe. Určitě je dobré mít postýlku blízko postele, ale přece jen-vlastní postel je vlastní postel :-)

Samozřejmě záleží na každých rodičích, jak si vše nastaví a zda to tak celé rodině vyhovuje, pokud ale uvažujeme nad tím, co udělat pro to, aby dítě spalo lépe, je dobré pouvažovat i nad dosavadním uspořádáním, zda je to jediné možné řešení a zda na to nejít trochu jinak.

Více než vřele doporučuji pročíst knihu „Každé dítě může dobře spát". Je k dispozici i volně ke stažení, takže můžete začít čerpat praktické návody a příběhy mnoha dětí (a jejich mnohdy znavených rodičů) třeba hned. Najdete v ní myslím vše, co k dobrému spánku dětí potřebujete vědět J.

Tímto se dostáváme k druhé části otázky, která se týká synových nočních stavů , ze kterých máte s manželem obavy. Vše najdete krásně vysvětlené ve výše zmíněné knize, ale než si ji přečtete, alespoň stručně se dotkneme toho, oč se jedná.

Rozumím tomu, že tyto stavy, kdy nevíte přesně, co se s chlapečkem děje, zda nemá z něčeho strach, případně, zda se nejedná o nějaký vážnější zdravotní problém, vypadají mnohdy až děsivě a naplňují Vás obavami. Jsem ráda, že Vás mohu v tomto směru uklidnit. Nejen, že se z největší pravděpodobností o žádný zdravotní problém nejedná, ale syn neprodělává v noci žádné hluboké úzkosti a strachy, dokonce nejde ani o žádné hrozivé sny.

Oč se jedná: dítě přechází během noci z fáze hlubokého spánku do fáze neúplného probuzení (dítě polospí – polobdí) a zase zpět, do spánku hlubokého. Přechodová fáze je u většiny dětí plynulá, méně nápadná – dítě se pouze zavrtí, otočí, něco si zamumlají a opět upadnou do fáze spánku hlubokého. U části dětí, ke kterým zřejmě patří i Váš syn, jsou tyto přechody kostrbatější - déle zůstávají ve fázi polobdění a tam se právě odehrává ten noční pláč, křik, případně výrazné pohyby, kopání nohama apod. Nejde o sen, ale neúplné probuzení a déle trvá, než se pak dítě dostane zpět do fáze hlubokého spánku. Jedná se v podstatě o to, že není stále dokončen proces dozrávání mozku a proto tyto přechody nejsou tolik plynulé. Vše by se tedy mělo upravit samo, společně s dozráváním mozku. Protože děti v této polobdělé fázi příliš nereagují na jakékoliv uklidňující taktiky, naopak někdy se zdá, že uklidňování děti ještě více rozrušuje, nejlepší, co můžete udělat, je dítě v postýlce zkontrolovat, případně pohladit a počkat, až se samo zklidní tím, že se opět propadne do hlubokého spánku. Nejedná se o nic nebezpečného a pokud dítě jinak prospívá a je spokojené, jak píšete, není třeba se znepokojovat, jen to přijmout jako jednu z vývojových, tedy přechodných záležitostí, která sama odezní.

Držím Vám palce, ať se spaní daří!

Míša

K Vašemu dotazu jen tolik – pokud odběry krve ošetřující lékařka odložila o několik dnů, tak k tomu má jistě nějaký důvod (např. současná šířící se chřipková onemocnění a riziko nákazy Vašeho dítěte ). Pokud se týká kožního vyšetření, poraďte se se svou dětskou lékařkou, kde je možno vyhledat jiného specialistu v okolí Vašeho bydliště, který nebude mít tak dlouhé objednací doby (internet). S pozdravem Ludvíkovská

Dobrý den, pokud se vyskytne u kojence vodnatá zapáchající stolice, i když se situace zlepšuje, je to důvod k odběru stolice na bakteriologické vyšetření u ošetřujícího lékaře. Ten Vás také poučí, jak správně u průjmového onemocnění kojence postupovat. Z Vašeho dotazu také není zřejmé, jak jste mrkev s jablíčkem připravovala, pokud bylo takto podané jídlo syrové, je to chyba. S pozdravem Ludvíkovská

Dobrý den, popisované příznaky nemusí hned znamenat závažnou diagnózu, je to méně pravděpodobné. Je vhodné doplnit vyšetření. U rakoviny vaječníků se břicho obvykle zvětšuje až v pozdních (závažných) stadiích onemocnění. Častěji se může například jednat o nadměrné hromadění plynu v trávicím traktu, což se obvykle projevuje nafouklým břichem, bolestmi břicha. Tento stav je většinou způsoben požitím nevhodného jídla nebo složky v jídle, kterou Vaše tělo příliš netoleruje. Zkuste nyní dietní šetřící stravu, pomáhá i preparát Espumisan (volně prodejný v lékárně), pokud jsou Vaše potíže vyvolány stravou, uleví se. Při zhoršení potíží či při jakýchkoliv problémech vyhledejte lékaře. V rámci gynekologického vyšetření se mimo jiné provede ultrazvuk, na kterém se prohlíží děloha s vaječníky. Hezký den.