Dobrý den, mam 2,5měsíční dcerku, kterou od 2 týdnů trápí bříško. Do té doby měla učebnicovou stolici i hezky prděla. Teď má vodnatou stolici s hlenem a občas s pěnou, barvu má od žluté přes oranžovou až po zelenou, jak kdy, střídá se to i během dne. Sama ji nevytlačí, takže jí už 2 měsíce pomáhám, naše doktorka je přesvědčena, že se o žádnou potravinovou alergii nejedná. Musím jí pomáhat třeba i 4x denně, protože neustále tlačí a když už se kvůli tomu ani nenají nebo tím tlačením vše vyzvrací, nemám jinou možnost. Paní doktorka celou dobu tvrdila jak je to u kojených dětí normální a že je to jen kolika. Když jsem dávala dceři kapičky, ať už na prdíky nebo probiotika, přišlo mi, že se to akorát zhoršilo. Přestala jsem jíst mléko a po měsíci i lepek, vejce a kuřecí maso a po týdnu dcera začala hezky prdět i sama kadit, sice byla stolice pořád šílená a dcera hodně tlačila, než se jí to povedlo, ale šla ven sama, nicméně nám teď po 2 měsících trápení konečně udělala Dr. stěry a zjistilo se, že má dcera ve střevech campylobakterii, takže jsme museli nasadit probiotika a dcera už zase nevytlačí stolici a ani neprdí. Může to být těma kapičkama nebo spíš tím lepkem? Přestala jsem hlídat stravu, protože Dr. říkala, že nemám důvod se omezovat.Předem děkuji za Váš názor

Dobrý den,můj syn (narozen 29.10.2021, 2700 g, 48 cm) byl 21.1. operovaný s tříselnou i pupeční kýlou. Od 14. dne je plně na UM Nutrilon AR. Před operací jedl 7x denně 150 ml (dle domluvy s pediatrem), v nemocnici mi bylo řečeno, že je to příliš. Dávku jsme tedy snížili. Nyní dostává 120 ml 7x denně a ubývá na váze. Při propuštění z nemocnice v pondělí 24.1. vážil 4915 g, dnes 4850 g. Můžu dávku UM zvýšit? Nebo se může jednat o nějaký pooperační problém? Dnes mu jsou 3 měsíce.Děkuji

Dobrý den,mám dcerku,3 a čtvrt roku a před 2 měsíci se nám narodil syn. Dcera byla od malička zvyklá chodit s tatínkem,babičkou a dědou nebo tetou ven,na hřiště,na zmrzlinu, na výlety,prostě kamkoli. Vždy byla nadšená že má někdo přijít,hodinu předem už byla obutá a oblečená,jen čekala a těšila se že za ní někdo přijde a postará se jí o zábavu. U babičky bývala i celý den,spinkala tam přes poledne a na mě si ani nevzpomela... když se ale narodil syn,z ničeho nic chce být jen se mnou,24h denně,chodí se mnou i do sprchy,na záchod,neustále mě musí mít na očích a jakmile na minutu zmizím z dohledu,začne dělat hrozné scény,brečí,třepe se řve kde je maminka... překvapuje mě že ji nikdo z rodiny nenaláká na to,co dřív tak zbožnovala,dokonce ani tatínek(jízda na kole,plavání...) tatínek na ni nesmí ani sáhnout,(třeba ji obléct mikinu atd)jinak zase spustí,všechno musím dělat já. Nechce být například ani na zahradě zatímco já jsem vevnitř v baráku. Nedávno byla s manželem v pokojíčku(to měla výjimečně na tatínka naladu)a dívali se na pohádky,já chystala večeři když v tom uviděla na zdi moji fotku a v tom chytla zase úplnou paniku až ji manžel musel přinést do kuchyně za mnou. I přes to ze se starám o miminko, se toho pro dcerku moc nezměnilo,pořád se jí věnuju (skoro)stejně,chodíme spolu ven,usínáme spolu,vstáváme spolu,hrajeme si...Připadá mi to jako celkem extrém,chápu že miminko je pro sourozence celkem šok,ale neumím si vysvětlit proč najednou nechce jít s nikým ani na hodinu na procházku,dokonce i když jim dám malého syna do kočárku,ona chce být se mnou doma.Nevím jestli je to jen období a časem to přejde samo,a hlavně nevím jak se k ní mám momentálně chovat během dne,i během těch histerických záchvatů. Mám si toho nevšímat nebo naopak se ji snažit uklidnit?