Dobrý den, 

pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musíte být v době nástupu na PPM buď zaměstnaná nebo v ochranné lhůtě. Na PPM se nastupuje v rozmezí od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před termínem porodu. 

Pokud jste nyní v 10 tt, byla jste těhotná už v zaměstnání, které skončilo 11. 10. a běží Vám tedy ochranná lhůta z tohoto zaměstnání. Ochranná lhůta je tak dlouhá jako dané zaměstnání, což by Vám pro nárok na PPM nestačilo, nestihla byste v ní na PPM nastoupit. Pokud ale nastoupíte do dalšího zaměstnání, ze kterého bude odváděno nemocenské pojištění, běh ochranné lhůty se přeruší. Pokud by s Vámi v nové práci zrušili pracovní poměr ve zkušební době, po konci tohoto zaměstnání by Vám běžel zbytek nevyčerpané ochranné lhůty z předchozího zaměstnání plus ochranná lhůta z nového zaměstnání (maximálně dohromady 180 dnů). Pro nárok na PPM potřebujete tedy v novém zaměstnání být alespoň takový počet dnů, aby Vám vyšel součet nevyčerpané a nové ochranné lhůty až do nástupu na PPM.

Jestli po případném konci zaměstnání budete na nemocenské nebo ne, to neovlivní nárok na PPM. Pokud byste ale byla v pracovní neschopnosti a nárok na PPM by Vám nevyšel, lze pobírat nemocenskou až do konce šestinedělí.

Dobrý den, pro nárok na PPM potřebujete splnit podmínku alespoň 270 dnů nemocenského pojištění za poslední 2 roky před nástupem na PPM a zároveň nastoupit na PPM ze zaměstnání nebo v ochranné lhůtě. Pokud daných 270 dnů nemocenského pojištění nesplníte v novém zaměstnání, připočítají se i předchozí doby pojištění, tedy předchozí zaměstnání, pokud spadá do období daných 2 let, bez ohledu na to, jestli jste v té době skutečně vykonávala práci nebo jste v zaměstnání čerpala rodičovskou dovolenou. Výše PPM se ale počítá pouze z nového zaměstnání.

Dobrý den,

pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je potřeba splnit podmínku alespoň 270 dní nemocenského pojištění za poslední 2 roky před nástupem na PPM. Pokud 270 dní nesplňujete ze zaměstnání, je možné započítat dobu úspěšně ukončeného vysokoškolského studia, pokud se jednalo o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Druhou podmínkou nároku je nastoupit na PPM v době trvání zaměstnání (pojištění) nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta je tak dlouhá jako zaměstnání (pojištění), které skončilo v době těhotenství, maximálně 180 dnů. Pokud by Vám tedy skončil pracovní poměr ve zkušební době například po 2 měsících, ochranná lhůta by byla také pouze 2 měsíce. V případě, že byste si v ochranné lhůtě našla jiné zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění, běh ochranné lhůty by se přerušil a v případě konce tohoto druhého zaměstnání by běžela nevyčerpaná ochranná lhůta plus ochranná lhůta z nového zaměstnání, maximálně 180 dní. Pokud byste se do ochranné lhůty nevešla, můžete od narození dítěte čerpat rodičovský příspěvek ve výši 10 tis. Kč měsíčně (při této částce to vychází na 30 měsíců) nebo vyšší částku, pokud byste doložila vyšší denní vyměřovací základ otce dítěte.

Dobrý den, vaše pocity jsou legitimní a pochopitelné, maminka je opravdu jen jedna a můžete se zjištěním, že syn oslovuje mamko cizí paní cítit zraněná, zkuste se však od těchto pocitů oprostit a uvažujte racionálně. To že jste jeho jediná maminka syn zcela jistě ví a určitě není vaší chybou nebo zaviněním, že začal mamko oslovovat novou otcovu přítelkyni. Zkuste nebrat situaci osobně, zamyslete se nad tím, jaké by to bylo, kdyby to bylo opačně, vy byste měla nového přítele a syn by mu začal říkat třeba taťko při zachovaných kontaktech také s biologickým otcem. Také by vám to tolik vadilo? Syn se pravděpodobně v otcově "nové rodině" cítí opravdu dobře a spokojeně, jeho oslovení nové otcovy přítelkyně zřejmě vzešlo skutečně od něj a může pramenit z toho, že k ní navázal pozitivní vztah a také nová paní v této "rodině" zřejmě roli matky zastává. Jak vlastně oslovuje syn vás, skoro bych řekla, že oslovení mamko není určeno vám, je to takové "náhradní" oslovení pro osobu, která se zřejmě mateřsky chová. Vám syn pravděpodobněji říká oslovením "mami" či "maminko". Berte to jako svůj úspěch, že syn dobře dokáže navazovat vztahy, buďte ráda, že je v přítomnosti otce a jeho partnerky spokojený a cítí se dobře, vždyť o jeho klid a spokojenost jde přeci mamince především. O svých pocitech s ním však ale můžete určitě mluvit a pokud se s takovým oslovováním otcovy přítelkyně nedokážete vyrovnat, tak mu to vysvětlete a zkuste společně najít nějaké pro vás méně bolestivé oslovení pro otcovu novou partnerku (může jí říkat teto, nebo křestním jménem..). Také byste se neměla bát domluvit se s bývalým manželem, zkuste navrhnout setkání na nějaké neutrální půdě, tedy ne u vás ani u něj doma a zcela věcně a bez emocí se s ním zkuste dohodnout na oslovování jeho nové partnerky vaším synem. Vyhněte se negativním vyjádřením směrem k ní i k bývalému manželovi, oceňte, že o syna doře pečují, že se u nich dobře cítí, vysvětlete mu, jak se cítíte, když slovem mamka oslovuje jeho novou partnerku a jak jste se synem dohodli, že ji může oslovovat. Pokud je manžel rozumný a nechce si kazit vztahy se synem, pak by měl vaši dohodu akceptovat. Dohoda dospělých je velmi důležitá a i když váš partnerský vztah skončil, pak by měla fungovat směrem k vašemu společnému dítěti, jehož jste rodiči. Snažte se syna co nejméně zatěžovat řešením rodinných potíží. V případě, že by se dohoda nedařila, nebo byste potřebovala více poradit, pak bych vám doporučila kontaktovat některou Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, které jsou v každém větším městě, služby těchto poraden jsou bezplatné a odborně vám zde poradí, jak postupovat. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz.  Je dobře, že Vás jako rodiče nenechává lhostejným zvládání vzdělávacího procesu dítěte. Toto prvotní zvládání může být počátkem utváření vztahu k celkovému institutu školství a k autoritám učitele. Proto je důležité, aby dítě zažilo zejména příjemné okamžiky a přijetí učitelů. Adaptace na nové prostředí a nová pravidla je někdy zdlouhavá. Je však potřeba ji podpořit, jak ze strany rodiče, tak ze strany učitele. Každá MŠ má jasně daný a veřejně dostupný (často na internetových stránkách MŠ) školní řád a vzdělávací program, které by měli obě zaujaté strany respektovat. Ze zkušenosti vím, že většina MŠ již v dnešní době ve školním řádu, např. v části určené k odpočinku, počítá i s dětmi s menší potřebou spánku a jinými návyky. Ve školním řádu tento bod bývá zahrnut a je tedy právem rodiče dovolávat se tohoto požadavku.  Záleží však, jak je to uvedeno ve Vaší školce. Pokud jeden den je paní učitelka schopna reagovat na potřeby dítěte (číst si s ním knihu místo spánku) a druhý den nikoliv, je tu vždy problém. Každá nejednotnost v dítěti vyvolává zmatek a nejistotu. Proto je třeba sjednotit přístup k těmto základním bodům denního režimu. Jinak Anička nemá šanci zvnitřnit si pravidla, když jsou pokaždé jiná. Ve svém dotazu zmiňujete vzniklé podezření na plácání dětí. Podezření z fyzického trestání dětí je velice ošemetná záležitost. S takovým obviněním je třeba být opatrný. V případě opodstatněného podezření, bych však neváhala projednat situaci s vedením, když už pokus jednat s konkrétní paní učitelkou byl učiněn. Pokud by nebylo vedení vstřícné k řešení situace, tak je samozřejmě možné dát impuls vyšším orgánům k přešetření. Důležité je zvážit takové postupy vzhledem k možným důsledkům - vliv na další spolupráci se školkou a vliv na Aniččino další setrvání ve školce. Pokud máte pocit, že osobní domluvy s pedagogy o naplňování školního řádu a jednotném přístupu již nepřinesou nějaký posun, je zde na místě návštěva psychologa, kde může být situace probrána komplexněji, může být posouzeno Aniččino prožívání dané situace a mohou být společně hledány další cesty k řešení. Nabízela by se možnost změny školky, což v dnešní době často není nic snadného. Nevíme, zda vůbec taková možnost ve Vašem místě bydliště je. Školní řád však má většina školek podobný a záleží vždy na osobnosti pedagoga, jak zvládá reflektovat potřeby dítěte a přistupovat k nim. Je zde možnost i soukromého školství. Je však třeba znát přístup jednotlivých školek a moci zhodnotit prospěšnost určitých postupů pro další, navazující vzdělávání.  To je však velmi složité a zhodnocení není někdy ani zcela možné. Je těžké odpovědět na dotaz, když chybí znalost celé situace a není možno se doptat na další aspekty, proto bych osobní návštěvu odborníků zvážila.

Dobrý den,

začnu odpovídat od konce:

6) Ano, oba rodiče mohou čerpat rodičovskou dovolenou v zaměstnání současně a oba budou státními pojištěnci z hlediska zdravotního pojištění. Případně může být matka na mateřské dovolené a otec na rodičovské dovolené nebo například jeden rodič na rodičovské dovolené s mladším dítětem a druhý rodič jako osoba celodenně pečující o starší dítě (do 7 let).

5) Při čerpání PPM nesmíte vykonávat pouze tu činnost, ze které nárok na PPM vznikl. Pokud budete čerpat PPM ze zaměstnání, nemůžete dané zaměstnání po dobu čerpání vykonávat (budete v něm na rodičovské dovolené), ale samostatně výdělečnou činnost přerušovat nemusíte.

4) Manžel (otec dítěte) má nárok na PPM nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu, nemůže tedy PPM čerpat před porodem. Podpůrčí doba je u manžela maximálně 22 týdnů. Do této doby se započítává doba, po kterou byla PPM vyplácena matce dítěte, s výjimkou doby od porodu do konce šestého týdne po porodu.

3) Pokud si žena nezvolí nástup na PPM v rozmezí 6 až 8 týdnů před termínem porodu, bude za nástup na PPM a tedy začátek podpůrčí doby považován počátek šestého týdne před termínem porodu.

2) Zákon o nemocenském pojištění sice přímo nespojuje čerpání PPM s povinností čerpat mateřskou dovolenou v zaměstnání, ale z charakteru dávky vyplývá nutnost čerpat nějakou podobu "volna" v zaměstnání, jelikož není možné vykonávat činnost, ze které nárok na dávku vznikl. A tímto "volnem" je pro ženy mateřská dovolená, která je navíc na rozdíl od rodičovské dovolené považována za výkon práce pro účely řádné dovolené (u muže je za výkon práce považována rodičovská dovolená do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou).

1) Pokud žena bude čerpat PPM, podpůrčí doba poběží nejpozději od šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud by nečerpala PPM, bude Vám jako manželovi náležet PPM nejdříve od sedmého týdne po porodu, ale jen po dobu 22 týdnů. Nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě však zaniká nejpozději poslední den měsíce, který předchází měsíci narození mladšího dítěte.

Dobrý den,

obecně pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) v ČR musíte splnit podmínku alespoň 270 dní nemocenského pojištění (ne zdravotního) za poslední 2 roky před nástupem na PPM a zároveň nastoupit na PPM z pojištěné činnosti (zaměstnání) nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta ze zaměstnání (pojištění), které skončilo v těhotenství, je tak dlouhá jako dané zaměstnání, max. 180 dnů; z některých zaměstnání však neplyne (např. z DPP).  Na PPM se nastupuje v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před termínem porodu. 

Na PPM byste mohla mít nárok po práci v zahraničí za předpokladu, že po návratu do ČR nastoupíte do zaměstnání, ze kterého bude odváděno nemocenské pojištění. V tomto zaměstnání byste musela pracovat do nástupu na PPM nebo alespoň tak dlouho, abyste se vešla do ochranné lhůty z tohoto zaměstnání. Zároveň byste musela splnit podmínku 270 dní nemocenského pojištění za poslední 2 roky. Do této doby lze započítat všechny doby nemocenského pojištění v období 2 let, lze započítat taky dobu úspěšně dokončeného studia (při splnění podmínek) a lze započítat i dobu pojištění ze zahraničí, pokud jste tam byla účastna obdobného pojištění pro případ mateřství (v takovém případě je potřeba doložit evropský formulář E104, nebo příslušný papírový SED, potvrzující dobu pojištění od příslušné instituce v zahraničí, tento formulář si od dané instituce může vyžádat i OSSZ za Vás, ale může to trvat déle).

Za určitých okolností je možné získat PPM i v případě, že po práci v zahraničí žena nenastoupí do práce v ČR, pokud i tak splní podmínku 270 dní a zároveň se vejde do ochranné lhůty, ale musí splnit také další podmínky (registraci na ÚP, získání podpory v nezaměstnanosti) a týká se to přeshraničních pracovníků, kteří si zachovali centrum zájmu v ČR.

Doporučuji Vám obrátit se pro podrobnější informace na call centrum ČSSZ (pro klienty volající ze zahraničí +420 257 066 077, jinak 800 050 248). A ohledně evidence na úřad práce a k tomu potřebných dokumentů na příslušný úřad práce nebo celorepublikové call centrum (844 844 803).

Dobrý den,

pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) je vždy potřeba splnit podmínku alespoň 270 dní nemocenského pojištění za poslední 2 roky před nástupem na PPM. Zároveň je potřeba nastoupit na PPM ze zaměstnání (pojištění) nebo v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání (pojištění). Na PPM se nastupuje od počátku osmého do počátku šestého týdne před termínem porodu. Pokud nejste zaměstnaná a jste nahlášená na pojišťovně jako osoba celodenně pečující o dítě do 7 let (2 děti do 15 let), nejste v tu dobu účastná nemocenského pojištění, které je potřebné pro nárok na PPM. Nárok na PPM může vzniknout nejen z pracovní smlouvy, ale z i DPP nebo DPČ. Výše úvazku není podstatná, podstatná je účast na nemocenském pojištění. U dohod je to ale složitější. V případě, že se jedná o DPP nebo o zaměstnání malého rozsahu (což často DPČ bývá), jste nemocensky pojištěná pouze v těch měsících, ve kterých dosáhnete hranice příjmu pro odvod pojistného (u DPP nad 10 tis. Kč, u DPČ od 3 tis. Kč). V těchto případech neplyne ochranná lhůta a je tedy nutné trvání zaměstnání a pojištění v době nástupu na PPM, nebo trvání zaměstnání v době nástupu na PPM a účast na pojištění z DPP nebo zaměstnání malého rozsahu alespoň ve 3 bezprostředně předcházejících měsících.

Dobrý den,

na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) můžete nastoupit v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, který uvede lékař do žádosti o PPM (nemusí se shodovat s termínem, který máte vypočítán na začátku těhotenství podle poslední menstruace). Abyste na PPM měla nárok, musíte splňovat alespoň 270 dní účasti na nemocenském pojištění za poslední 2 roky před nástupem na PPM. Pokud toto splňujete, potřebujete v novém zaměstnání být zaměstnaná (pojištěná) alespoň tak dlouho, abyste se s nástupem na PPM vešla do ochranné lhůty. Ochranná lhůta je tak dlouhá jako zaměstnání (pojištění), které skončilo v době těhotenství, max. 180 dnů. Pokud budu počítat podle termínu porodu stanoveného na 20. září, mohla byste nastoupit na PPM nejdříve 26. července a tento den musí spadat ještě do ochranné lhůty. Potřebovala byste být tedy zaměstnaná alespoň od 1. března do 13. května (včetně). Vycházím z předpokladu, že jste otěhotněla v době bez zaměstnání (pojištění).