Dobrý den,

pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je potřeba splnit alespoň 270 dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Tuto podmínku byste měla splňovat při započítání předchozího zaměstnání. Druhou podmínkou je, že na PPM nastoupíte v době trvání zaměstnání (pojištění) nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta ze zaměstnání, které skončilo v době těhotenství, je tak dlouhá jako toto zaměstnání (pojištění), maximálně 180 dní. Neuvádíte přesná data předchozích zaměstnání a přesný termín porodu a není ani jasné, jestli a kdy by případně skončilo nové zaměstnání, není možné tedy posoudit, zda byste se případně vešla do ochranné lhůty. Pokud byste nárok na PPM měla, výše dávky by se počítala z posledního zaměstnání (s účastí na nem. pojištění) před nástupem na PPM.

Dobrý den, pro nárok na PPM je potřeba splnit 2 základní podmínky: účastnit se nemocenského pojištění alespoň 270 dní za poslední 2 roky před nástupem na PPM (tady je možné započítat i dobu z Vašeho současného zaměstnání) a zároveň nastoupit na PPM z pojištěné činnosti (zaměstnání) nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta ze zaměstnání (pojištění), které skončilo v těhotenství, je maximálně 180 dnů; pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, je ochranná lhůta pouze tak dlouhá jako dané zaměstnání. Pokud otěhotníte až po konci současného zaměstnání a do práce byste už nenastoupila, neměla byste nárok na PPM. Abyste nárok měla, je potřeba nastoupit do nového zaměstnání (s účastí na nemocenském pojištění) a být v něm do nástupu na PPM nebo alespoň tak dlouho, abyste se vešla do ochranné lhůty z tohoto nového zaměstnání. Případná pracovní neschopnost po nástupu do nového zaměstnání neovlivní nárok na PPM. Pokud trvá pracovní poměr, jste i v době pracovní neschopnosti účastna nemocenského pojištění. Upozorňuji ale, že i v době pracovní neschopnosti (kromě prvních 14 dnů pracovní neschopnosti) může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr ve zkušební době a v takovém případě byste se nemusela vejít do ochranné lhůty.

Dobrý den,

pokud máte souběžně více nemocensky pojištěných činností, posuzuje se splnění podmínek pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství (PPM) v každé z nich zvlášť. To znamená, že musíte splnit pro každé zaměstnání podmínku 270 dní nemocenského pojištění za poslední 2 roky před nástupem na PPM a zároveň nastoupit na PPM z těchto pojištěných činností (zaměstnání) nebo v ochranné lhůtě.

Pokud trvají obě zaměstnání (0,7 úvazek i 1,0 úvazek) tak platí, že na 0,7 úvazek splňujete podmínku 270 dnů přímo v tomto zaměstnání, bez nutnosti započítat další jiné doby pojištění v posledních dvou letech. Z této činnosti tedy máte nárok na PPM. Dohoda o provedení práce Vám skončila a z ní neplyne ochranná lhůta, dohoda se tedy nebude počítat z hlediska výše PPM. V novém zaměstnání nesplníte podmínku 270 dnů nemocenského pojištění započítáním jen této nové doby pojištění, ale protože v prvním zaměstnání ji splňujete bez nutnosti započítat jiné doby pojištění, je možné nárok na PPM získat i z nového zaměstnání za určitých podmínek. Je to možné v případě, že v období 2 let před nástupem na PPM byl alespoň 270 dnů souběh alespoň dvou pojištění, tedy pokud souběh úvazku 0,7 a 1,0 plus dříve souběh úvazku 0,7 a DPP s odvodem nemocenského pojištění dají dohromady alespoň 270 dnů pojištění. V takovém případě se PPM bude počítat z obou úvazků a budete potřebovat 2 žádosti o PPM od gynekologa.

Dobrý den,

u OSVČ platí kromě dvou zmíněných podmínek, o kterých jsem psala u Vašeho předchozího dotazu, také třetí podmínka – být účastníkem dobrovolného nemocenského pojištění jako OSVČ alespoň 180 dní v posledním roce před nástupem na PPM. Pokud byste všechny tři podmínky v situaci a) splnila, měla byste nárok na PPM jako OSVČ a v době pobírání PPM byste samostatně výdělečnou činnost nemohla vykonávat osobně. Pokud byste se stala OSVČ, musela byste také hradit zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Výše nemocenského pojištění se odvíjí od vyměřovacího základu. Minimální nemocenské pojištění je 138 Kč měsíčně, od 1. 7. 2019 by to mělo být 126 Kč (aktuální informace se dozvíte na webu ČSSZ).

V situaci b) by Vaše samostatně výdělečná činnost nehrála roli, pokud byste v ní nepokračovala po  nástupu do nového zaměstnání. Tato doba by se započítala do podmínky 270 dní nemocenského pojištění, ale tu můžete splnit i započítáním současného zaměstnání v rozsahu, ve kterém by spadalo do období 2 let před nástupem na PPM. Výši PPM by podnikání neovlivnilo, ta by se počítala pouze z nového zaměstnání.

Dobrý den,

270 dní nemocenského pojištění za poslední 2 roky je jen jednou z podmínek nároku na peněžitou pomoc v mateřství (PPM). Do těchto 270 dní se započítávají všechna zaměstnání (doby pojištění) v období daných 2 let před nástupem na PPM a nemusí daná zaměstnání na sebe navazovat (nevadí tedy, že je mezi nimi např. evidence na ÚP). Další podmínkou je, že musíte nastoupit na PPM ze zaměstnání (v době trvání nemocenského pojištění) nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta je tak dlouhá jako zaměstnání (pojištění), které skončilo v době těhotenství, max. 180 dnů. Pokud by se například stalo, že otěhotníte krátce po nástupu do nového zaměstnání a zaměstnavatel s Vámi zruší pracovní poměr ve zkušební době, do ochranné lhůty byste se nevešla.

Dobrý den,

doba na ÚP se nezahrnuje, DVZ se počítá jen z posledního zaměstnání (pojištění). V případě nástupu na PPM v ochranné lhůtě se při výpočtu DVZ postupuje tak, jako by k nástupu na PPM došlo následující den po skončení zaměstnání. Rozhodným obdobím je pak 12 měsíců před tímto měsícem "fiktivního nástupu". Pokud by zaměstnání bylo kratší, počítalo by se s kratším obdobím. 

Dobrý den, bohužel to tak je, protože druhý pracovní poměr vám skončil a tedy už se nyní nezapočítává.

Dobrý den,

pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je potřeba splnit alespoň 270 dní účasti na nemocenském pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM. Druhou podmínkou je, že na PPM nastoupíte v době trvání zaměstnání (pojištění) nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta ze zaměstnání, které skončilo v době těhotenství, je tak dlouhá jako toto zaměstnání (pojištění), maximálně 180 dní od konce pracovního poměru. Na PPM je možné nastoupit v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před termínem porodu, den nástupu musí spadat do ochranné lhůty. Předpokládám, že jste v tomto zaměstnání déle než 270 dní a obě podmínky splňujete, tedy budete mít nárok na PPM, i když pracovní poměr na konci srpna skončí. Je zcela na Vašem uvážení, kdy těhotenství v zaměstnání oznámíte.

Pokud zaměstnání skončí, můžete se registrovat na úřad práce jako uchazeč o zaměstnání a čerpat podporu v nezaměstnanosti (při splnění podmínek). Pokud byste měla rizikové těhotenství, je možné čerpat nemocenské i po skončení pracovního poměru až do nástupu na PPM za předpokladu, že pracovní neschopnost vznikla v době trvání zaměstnání nebo do 7 dnů od jeho skončení.

Dobrý den,

konec jednoho zaměstnání v době po nástupu na peněžitou pomoc v mateřství nemá na posuzování nároku vliv. 

Při souběhu zaměstnání (nemocensky pojištěných činností) se posuzuje nárok na PPM v každém zaměstnání zvlášť. Na PPM se nastupuje v rozmezí od počátku osmého do počátku šestého týdne před porodem. Pokud v obou zaměstnáních pracujete na pracovní smlouvu, v obou budete zaměstnaná v době nástupu na PPM a každý ten pracovní poměr (doba pojištění) bude k datu nástupu na PPM souvisle trvat alespoň 270 dní, tak nárok budete mít z obou zaměstnání. V takovém případě si vyžádejte 2 žádosti o PPM od gynekologa. Pokud by jedna práce byla např. na dohodu nebo by některé zaměstnání (nemocenské pojištění) nebylo v kuse 270 dní, ale třeba s přestávkou, pak by v některých případech taky mohl být nárok z obou zaměstnání, ale posuzování by bylo složitější a potřebovala bych k němu další údaje (konkrétní délky zaměstnání, druh dohody apod.).

Dobrý den, 

pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství musíte být v době nástupu na PPM buď zaměstnaná nebo v ochranné lhůtě. Na PPM se nastupuje v rozmezí od počátku osmého týdne do počátku šestého týdne před termínem porodu. 

Pokud jste nyní v 10 tt, byla jste těhotná už v zaměstnání, které skončilo 11. 10. a běží Vám tedy ochranná lhůta z tohoto zaměstnání. Ochranná lhůta je tak dlouhá jako dané zaměstnání, což by Vám pro nárok na PPM nestačilo, nestihla byste v ní na PPM nastoupit. Pokud ale nastoupíte do dalšího zaměstnání, ze kterého bude odváděno nemocenské pojištění, běh ochranné lhůty se přeruší. Pokud by s Vámi v nové práci zrušili pracovní poměr ve zkušební době, po konci tohoto zaměstnání by Vám běžel zbytek nevyčerpané ochranné lhůty z předchozího zaměstnání plus ochranná lhůta z nového zaměstnání (maximálně dohromady 180 dnů). Pro nárok na PPM potřebujete tedy v novém zaměstnání být alespoň takový počet dnů, aby Vám vyšel součet nevyčerpané a nové ochranné lhůty až do nástupu na PPM.

Jestli po případném konci zaměstnání budete na nemocenské nebo ne, to neovlivní nárok na PPM. Pokud byste ale byla v pracovní neschopnosti a nárok na PPM by Vám nevyšel, lze pobírat nemocenskou až do konce šestinedělí.

Dobrý den, pro nárok na PPM potřebujete splnit podmínku alespoň 270 dnů nemocenského pojištění za poslední 2 roky před nástupem na PPM a zároveň nastoupit na PPM ze zaměstnání nebo v ochranné lhůtě. Pokud daných 270 dnů nemocenského pojištění nesplníte v novém zaměstnání, připočítají se i předchozí doby pojištění, tedy předchozí zaměstnání, pokud spadá do období daných 2 let, bez ohledu na to, jestli jste v té době skutečně vykonávala práci nebo jste v zaměstnání čerpala rodičovskou dovolenou. Výše PPM se ale počítá pouze z nového zaměstnání.

Dobrý den,

pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství je potřeba splnit podmínku alespoň 270 dní nemocenského pojištění za poslední 2 roky před nástupem na PPM. Pokud 270 dní nesplňujete ze zaměstnání, je možné započítat dobu úspěšně ukončeného vysokoškolského studia, pokud se jednalo o soustavnou přípravu na budoucí povolání. Druhou podmínkou nároku je nastoupit na PPM v době trvání zaměstnání (pojištění) nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta je tak dlouhá jako zaměstnání (pojištění), které skončilo v době těhotenství, maximálně 180 dnů. Pokud by Vám tedy skončil pracovní poměr ve zkušební době například po 2 měsících, ochranná lhůta by byla také pouze 2 měsíce. V případě, že byste si v ochranné lhůtě našla jiné zaměstnání s účastí na nemocenském pojištění, běh ochranné lhůty by se přerušil a v případě konce tohoto druhého zaměstnání by běžela nevyčerpaná ochranná lhůta plus ochranná lhůta z nového zaměstnání, maximálně 180 dní. Pokud byste se do ochranné lhůty nevešla, můžete od narození dítěte čerpat rodičovský příspěvek ve výši 10 tis. Kč měsíčně (při této částce to vychází na 30 měsíců) nebo vyšší částku, pokud byste doložila vyšší denní vyměřovací základ otce dítěte.

Dobrý den, vaše pocity jsou legitimní a pochopitelné, maminka je opravdu jen jedna a můžete se zjištěním, že syn oslovuje mamko cizí paní cítit zraněná, zkuste se však od těchto pocitů oprostit a uvažujte racionálně. To že jste jeho jediná maminka syn zcela jistě ví a určitě není vaší chybou nebo zaviněním, že začal mamko oslovovat novou otcovu přítelkyni. Zkuste nebrat situaci osobně, zamyslete se nad tím, jaké by to bylo, kdyby to bylo opačně, vy byste měla nového přítele a syn by mu začal říkat třeba taťko při zachovaných kontaktech také s biologickým otcem. Také by vám to tolik vadilo? Syn se pravděpodobně v otcově "nové rodině" cítí opravdu dobře a spokojeně, jeho oslovení nové otcovy přítelkyně zřejmě vzešlo skutečně od něj a může pramenit z toho, že k ní navázal pozitivní vztah a také nová paní v této "rodině" zřejmě roli matky zastává. Jak vlastně oslovuje syn vás, skoro bych řekla, že oslovení mamko není určeno vám, je to takové "náhradní" oslovení pro osobu, která se zřejmě mateřsky chová. Vám syn pravděpodobněji říká oslovením "mami" či "maminko". Berte to jako svůj úspěch, že syn dobře dokáže navazovat vztahy, buďte ráda, že je v přítomnosti otce a jeho partnerky spokojený a cítí se dobře, vždyť o jeho klid a spokojenost jde přeci mamince především. O svých pocitech s ním však ale můžete určitě mluvit a pokud se s takovým oslovováním otcovy přítelkyně nedokážete vyrovnat, tak mu to vysvětlete a zkuste společně najít nějaké pro vás méně bolestivé oslovení pro otcovu novou partnerku (může jí říkat teto, nebo křestním jménem..). Také byste se neměla bát domluvit se s bývalým manželem, zkuste navrhnout setkání na nějaké neutrální půdě, tedy ne u vás ani u něj doma a zcela věcně a bez emocí se s ním zkuste dohodnout na oslovování jeho nové partnerky vaším synem. Vyhněte se negativním vyjádřením směrem k ní i k bývalému manželovi, oceňte, že o syna doře pečují, že se u nich dobře cítí, vysvětlete mu, jak se cítíte, když slovem mamka oslovuje jeho novou partnerku a jak jste se synem dohodli, že ji může oslovovat. Pokud je manžel rozumný a nechce si kazit vztahy se synem, pak by měl vaši dohodu akceptovat. Dohoda dospělých je velmi důležitá a i když váš partnerský vztah skončil, pak by měla fungovat směrem k vašemu společnému dítěti, jehož jste rodiči. Snažte se syna co nejméně zatěžovat řešením rodinných potíží. V případě, že by se dohoda nedařila, nebo byste potřebovala více poradit, pak bych vám doporučila kontaktovat některou Poradnu pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, které jsou v každém větším městě, služby těchto poraden jsou bezplatné a odborně vám zde poradí, jak postupovat. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, psycholog

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz.  Je dobře, že Vás jako rodiče nenechává lhostejným zvládání vzdělávacího procesu dítěte. Toto prvotní zvládání může být počátkem utváření vztahu k celkovému institutu školství a k autoritám učitele. Proto je důležité, aby dítě zažilo zejména příjemné okamžiky a přijetí učitelů. Adaptace na nové prostředí a nová pravidla je někdy zdlouhavá. Je však potřeba ji podpořit, jak ze strany rodiče, tak ze strany učitele. Každá MŠ má jasně daný a veřejně dostupný (často na internetových stránkách MŠ) školní řád a vzdělávací program, které by měli obě zaujaté strany respektovat. Ze zkušenosti vím, že většina MŠ již v dnešní době ve školním řádu, např. v části určené k odpočinku, počítá i s dětmi s menší potřebou spánku a jinými návyky. Ve školním řádu tento bod bývá zahrnut a je tedy právem rodiče dovolávat se tohoto požadavku.  Záleží však, jak je to uvedeno ve Vaší školce. Pokud jeden den je paní učitelka schopna reagovat na potřeby dítěte (číst si s ním knihu místo spánku) a druhý den nikoliv, je tu vždy problém. Každá nejednotnost v dítěti vyvolává zmatek a nejistotu. Proto je třeba sjednotit přístup k těmto základním bodům denního režimu. Jinak Anička nemá šanci zvnitřnit si pravidla, když jsou pokaždé jiná. Ve svém dotazu zmiňujete vzniklé podezření na plácání dětí. Podezření z fyzického trestání dětí je velice ošemetná záležitost. S takovým obviněním je třeba být opatrný. V případě opodstatněného podezření, bych však neváhala projednat situaci s vedením, když už pokus jednat s konkrétní paní učitelkou byl učiněn. Pokud by nebylo vedení vstřícné k řešení situace, tak je samozřejmě možné dát impuls vyšším orgánům k přešetření. Důležité je zvážit takové postupy vzhledem k možným důsledkům - vliv na další spolupráci se školkou a vliv na Aniččino další setrvání ve školce. Pokud máte pocit, že osobní domluvy s pedagogy o naplňování školního řádu a jednotném přístupu již nepřinesou nějaký posun, je zde na místě návštěva psychologa, kde může být situace probrána komplexněji, může být posouzeno Aniččino prožívání dané situace a mohou být společně hledány další cesty k řešení. Nabízela by se možnost změny školky, což v dnešní době často není nic snadného. Nevíme, zda vůbec taková možnost ve Vašem místě bydliště je. Školní řád však má většina školek podobný a záleží vždy na osobnosti pedagoga, jak zvládá reflektovat potřeby dítěte a přistupovat k nim. Je zde možnost i soukromého školství. Je však třeba znát přístup jednotlivých školek a moci zhodnotit prospěšnost určitých postupů pro další, navazující vzdělávání.  To je však velmi složité a zhodnocení není někdy ani zcela možné. Je těžké odpovědět na dotaz, když chybí znalost celé situace a není možno se doptat na další aspekty, proto bych osobní návštěvu odborníků zvážila.

Dobrý den,

začnu odpovídat od konce:

6) Ano, oba rodiče mohou čerpat rodičovskou dovolenou v zaměstnání současně a oba budou státními pojištěnci z hlediska zdravotního pojištění. Případně může být matka na mateřské dovolené a otec na rodičovské dovolené nebo například jeden rodič na rodičovské dovolené s mladším dítětem a druhý rodič jako osoba celodenně pečující o starší dítě (do 7 let).

5) Při čerpání PPM nesmíte vykonávat pouze tu činnost, ze které nárok na PPM vznikl. Pokud budete čerpat PPM ze zaměstnání, nemůžete dané zaměstnání po dobu čerpání vykonávat (budete v něm na rodičovské dovolené), ale samostatně výdělečnou činnost přerušovat nemusíte.

4) Manžel (otec dítěte) má nárok na PPM nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu, nemůže tedy PPM čerpat před porodem. Podpůrčí doba je u manžela maximálně 22 týdnů. Do této doby se započítává doba, po kterou byla PPM vyplácena matce dítěte, s výjimkou doby od porodu do konce šestého týdne po porodu.

3) Pokud si žena nezvolí nástup na PPM v rozmezí 6 až 8 týdnů před termínem porodu, bude za nástup na PPM a tedy začátek podpůrčí doby považován počátek šestého týdne před termínem porodu.

2) Zákon o nemocenském pojištění sice přímo nespojuje čerpání PPM s povinností čerpat mateřskou dovolenou v zaměstnání, ale z charakteru dávky vyplývá nutnost čerpat nějakou podobu "volna" v zaměstnání, jelikož není možné vykonávat činnost, ze které nárok na dávku vznikl. A tímto "volnem" je pro ženy mateřská dovolená, která je navíc na rozdíl od rodičovské dovolené považována za výkon práce pro účely řádné dovolené (u muže je za výkon práce považována rodičovská dovolená do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou).

1) Pokud žena bude čerpat PPM, podpůrčí doba poběží nejpozději od šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Pokud by nečerpala PPM, bude Vám jako manželovi náležet PPM nejdříve od sedmého týdne po porodu, ale jen po dobu 22 týdnů. Nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě však zaniká nejpozději poslední den měsíce, který předchází měsíci narození mladšího dítěte.