Dobrý den, chtěla bych se jen zeptat, po druhém dítěti (obě císařským řezem) mám podvázané vaječníky kvůli zdravotním komplikacím v těhotenství. Je to od té doby už dva roky. Za poslední půl rok mám nepravidelnou menstruaci přijde vždy dřív, takto to bylo i v dubnu, kdy jsem měla 8.4. a další mi začala 29.4. (trvá těch pět dní). Dnešním dnem jsem už třetím dnem bez menstruace a při styku s partnerem jsem začala znovu krvácet. Ke svému gynekologovi jsem objednaná na příští týden, ale spíš se chci ujistit, že to není něco, kvůli čemu bych měla navštívit gynekologa dřív. Děkuji za odpověď.

Dobrý deň, môžem sa Vás prosím opýtať čo je to nezrala metaplazia? Vyšlo mi to z výsledku cytologie a na kontrolný ster mam ísť znova o pol roka. Je kontrola za pol roka postačujúca? Ďakujem pekne

Dobrý den. 11 září máme s přítelem letět na Krétu, v té době budu ve 21 týdnu těhotenství, teď mi doktor řekl že mám sníženou dělohu. Chtěla bych se zeptat jestli to při dvou hodinovém letu není problém.

Dobrý den chci se na vás obrátit z velikovou prozbou a chci vás poprosit o 100% úpřimnost. Zapojila sem se pred několika měsíci do procesu darovat vajíčka. 8.2 mám termín darování od zitra 26.1 začínám ze stimulačními injekci do břicha Cetrotide a Bemfola.Problém mi ale nastal až dnes po návštěvě svého gynekologa. Testy cytologie dopadli húř. (lékařskou správu můžu poslat),od gynekologa sem dostala čípky a prášky Polygynax,Cicatridina a Silvincin..o mím darování věděl nic mi ktomu neřekl jestli tam jít a byt v klidu že se nepohrším ještě víc skrz nálezu z cito.,nebo to radši neryskovat kvůli nejistotě co ten nález vůbec je. Každopádně sem se objednala z doporučením 22.2 do onkoginekologické ambulance. Prosím poraďte mi co mám dělat a vše úprimne..Cena vlastního zdravý a cena peněz je nesrovnatelná,zdravý mi je přednejši než cokoli.

Dobrý den,minulý týden jsem byla na pravidelné kontrole v těhotenství (22. týden). Paní doktorka mě vyšetřila a řekla, že "je to dost slezlý" (bohužel jsem se nedopátrala, co tím myslela). Napsala mi kontrolu za čtyři týdny a do těhotenské průkazky "klid na lůžku" s tím, že budu ráda, pokud na kontrolu vůbec dorazím "celá", a pokud nebudu dodržovat klidový režim, může mi hrozit předčasný porod nebo dokonce potrat. Dodala, že si za celou situaci můžu sama, neboť jsem na rodičovské dovolené s dvouletou dcerou, která samozřejmě vyžaduje celodenní péči. Při kontrole průkazky a celá vyděšená jsem nakonec zjistila, že mi do Cervix Score tabulky napsala hodnotu 1 pro zkrácený čípek. Nepozvala mě na dřívější kontrolu ani nepředepsala žádné léky, ani neposlala do nemocnice, jen nařídila klidový režim. Samozřejmě, že mě její slova vyděsila natolik, že se snažím hledat dostupné informace, snažím se ležet, jak jen to jde. Nevím, zda mě chtěla pouze vystrašit (což se jí podařilo), nebo je situace opravdu tak vážná. Proto bych se Vás chtěla zeptat na Váš názor jako odborníka.Předem Vám děkuji za odpověď a přeji Vám příjemný den.Jana Volfová

Dobrý den. Momentálně jsem v 24+6 týdnu těhotenství. Měnila jsem gynekologa kvůli stěhování a hned teď na první kontrole mě nová paní doktorka hrozně vyděsila. (Ještě 2 týdny před tím bylo vše v pořádku). Dělala mi i stěry a při nich jsem začala hrozně krvácet, prý je to normální. Řekla, že mám nejspíš zánět a dala mi Macmiror na zavádění (svědění nebo něco dalšího nepociťuju). Jen mám po celou dobu těhotenství bolesti v podbřišku, ale říkala jsem paní doktorce, že je to nejspíš od pohybů miminka. Jsem hodně hubená a miminko je hrozně akční. Od toho vyšetření mě o hodně více bolí v podbřišku a miminko je ještě víc akční než obvykle, mele sebou na všechny strany ve dne v noci. Při vyšetření ultrazvukem mi řekla, že mám dráždivou dělohu a že se to musí zaléčit. Ale čípek a vše prý v pořádku, i miminko. Mám brát 3x denně 2 tablety hořčíku a Duphaston 2-0-2. Docela mě vyděsilo, že tam píšou indikaci na zamezení potratu. Navíc jsem myslela, že se tento typ léků dává jen na začátku těhotenství na udržení a já už jsem v druhé polovině. A taky tam nepíšou, že by se mohlo dlouhodobě brát 4 tablety denně jen tak preventivně. Paní doktorka mi skoro nic neřekla, tak jsem nemyslela, že je to nějak vážné. Ale teď jsem z toho úplně vystresovaná. Jen říkala, že mám mít klidovější režim. Ten jsem ale měla i do teď. Tak jsem se chtěla jen ujistit ještě i názorem od jiného lékaře, jestli jsou ty léky opravdu v pořádku jen tak preventivně dlouhodobě brát a nemůže to ublížit miminku. Já mám hrozný respekt z hormonů, protože jsem po nich vždy cítila hrozné depky, nejraději bych se lékům vyhnula. Jenže nechci ohrozit miminko. Předem děkuji za odpověď. I. M.

Dobrý den, paní doktorko, chtěla bych Vás požádat o zodpovězení svého dotazu.Nyní jsem 17+0 tt, asi týden mě trápily silné záchvaty kašle, bolelo mě z nich až v podbřišku. Nakonec jsem kvůli zkrácenému děl. hrdlu dostala u magnesium. Nyní kašel přetrvává nicméně už “jen” vykašlávám. Vím, že kašel zatěžuje břišní lis, vyčerpává atd. Chtěla bych se ale zeptat jak je to s miminkem v děloze. Znám z utz, jak se při lehkém zakašlání mimčo v děloze “natřásá”, a tak bych se chtěla zeptat, zda to s miminkem při silném kašli v děloze doslova “nehází” a nemůže tak dojít třeba k poškození jeho mozku? Či je miminko v děloze tak dobře chráněno, že ho to nijak neohrožuje?Předem děkuji za odpověď

Dobrý den,na cytologii mám podle výsledků nález, který již nestačí sledovat, ale musí se již dle doktorky řešit. Mám dvě možnosti, buďto biopsii nebo konizaci čípku, pro kterou je moje doktorka spíše nakloněna. Četla jsem však, že výsledky z 1 cytologie nemusí být přesné a výsledek může být nad/podhodnocený či falešně pozitivní. Napadlo mě, zda není lepší pro kontrolu udělat ještě jeden stěr a to již placený LAB test. Nechce se mi věřit, že bych najednou měla takový problém, na prohlídky chodím pravidelně, jsem očkována a mám několik let stálého partnera. Mám 3měsíční mimi a doporučení po zákroku je nezvedat těžké věci, což si nedovedu v mém případě představit. Plánujeme později ještě jedno a tak se obávám, zda chir. zásahem bych pak neměla problémy např. s donošením.Je mi 26 let.Děkuji moc za odpověď.

Dobrý den, mála má tři roky, nechce kadit do záchodku, vždy jenom večer do pleny. Čůrat chodí bez problémů sama, zkoušíme ale úplně tlačí až jí tečou slzičky a nic. Teď už ani do pleny, trvá to už čtrnáct dní, zkoušela sem čípek, ten je v pleně a malinká kulička stolice, nic víc, mám mít obavu, poraďte paní doktorko, děkuji.

Dobrý den,nadpis není úplně všeříkající k tomu, na co se chci zeptat, ale mám dva syny, přesně o dva roky od sebe (nyní 2,5 a 4,5 roku). Každý je úplně jiný a je pro mě hrozně těžké to skloubit. Začnu starším - je velmi živý a i když se snažíme být venku kdykoli to jde, je těžké ho unavit, takže například když jsme šli ven s kolem, ujel 6 km, hrál si na hřišti, tak po obědě nejde spát a doma mi pořád běhá. Když se s někým baví, tak přitom klidně skáče na gauči. U žádné činnosti nevydrží déle než 15 minut (i to je úspěch, dřív to byly třeba jen dvě minuty) a to musí mít absolutní klid, protože pokud dělá někdo něco jiného, pořád odbíhá a k předchozí činnosti se už třeba nevrátí. Na záchodě při čůrání vymotává toaletní papír, když mu čistím zuby, přerovnává mi přitom věci na poličce. A když byl miminko, tak doma přes den nespal, jedině v kočárku a ten musel jezdit, jakmile se zastavilo, řval a byl vzhůru. V noci se často budil a vlastně celou noc začal spát až teď ve 4 letech, i tak se ale 1-2x týdně vzbudí a volá nás. Nemá rád změny, při nástupu do školky brečel skoro 2,5 měsíce, než se povedlo že šel bez breku do školky, přitom tam už byl v pohodě. Když máme určitou trasu na procházku a jednou jsme zvolili jinou odbočku, tak probrečel celou cestu, dokud jsme se nedostali tam, kde už jsme byli. Ve školce šli poprvé ven a měli si vzít reflexní vesty, řev; každé dopoledne chodí ven a když šli poprvé i odpoledne, zase řev; chtěli jim ukázat prostory celé školky a protože to tam neznal, řev. Pak už se to zlepší, ale i když ho na to připravujeme, řekneme co se bude dít, tak to moc nepřijme a probrečí to. Podle učitelek je prostě svůj, ony to vědí a počítají s tím, prý je dost chytrý v odhadu na lidi a dokáže rychle poznat, co si na koho může dovolit. Má tři kamarády a o ostatních dětech říká, že to nejsou prostě kamarádi, takže když náhodou zůstane ve školce jako poslední z té jeho skupinky, tak tam brečí, že je sám a opuštěný, ač tam má ostatní spolužáky. S bráchou si doma hrají výjimečně, většinu času se hádají a pořád se u nás brečí, nedávno se pomalu poprali kvůli toho, jestli je na cestě nakreslená zebra nebo přechod, oba mají svou hlavu a nepomáhá jim vysvětlit, že obojí je správně. Teď k mladšímu - jako miminko byl celkem hodný, starší brácha ho miloval. Od 6 měsíce, kdy se začal hýbat více, tak v noci byl schopný budit se co půl hodiny (jak přecházel do jiné fáze spánku, vypadl mu třeba dudlík a už byl vzhůru a takhle to trvalo několik hodin než byl klid). Pak začal staršímu brát hračky, a už to začlo být divočejší. V 10 měsících přišla separační úzkost, která mě stála nervy, úbytek váhy a celkové vyčerpání. Snažila jsem se tu být pro mimčo i pro staršího, mladší odmítal úplně všechny, i otce, a dokázal brečet i když ho měl manžel na klíně a seděl s ním naproti mě. Skoro jsem nejedla, protože ten řev se nedal poslouchat. Když měl rok a měli jsme svatbu, přijeli hosté a on z přítomnosti lidí dostal 39°C horečky, celou dobu prořval, krom chvil, kdy měl čípek na sražení teploty a z vyčerpání usnul. Tahle separační úzkost už není tak extrémní, ale doma ani venku se beze mě nehne, radši bude dvě hodiny stát vedle mě na hřišti a jen koukat. Doma bez jeho přítomnosti nic neudělám, jakmile se jen pohnu, tak okamžitě začne hystericky brečet a běží za mnou. Přitom mu řeknu, že jdu třeba na záchod. V noci řve několikrát, takže vlastně každou noc spím s klukama, i tak se ten mladší klidně 2-3x vzbudí aby se ujistil, že tam jsem. A to máme klidně noci, kdy je třeba od půlnoci do půl 3 rána vzhůru a pořád jen "mami?" a šťouchá do mě, kope, brečí, když se k němu nedejbože otočím v posteli zády. Poslední dobou to vygradovalo tak, že když nezačnu hned reagovat na jeho řev, tak se poblije (jak brečí, hrozně mu tečou snople a on se v tu chvíli odmítá vysmrkat, potáhne to a pak se samozřejmě poblije). Od dvou let chodí do dětské skupiny (návrh mojí psycholožky, protože já sama už jsem byla psychicky na dně) a tam si ho vždycky chválí, jak je samostatný, že je tak dlouho bez plen, jí sám, obléká se sám, hezky tam spí. Akorát se nezapojuje do žádných skupinových akcí, jen sedí a kouká, ale do ničeho ho nenutí.A já už prostě nevím jak na ně, starší potřebuje být pořád v pohybu a něco dělat a mladší pořád vyžaduje moji pozornost a do nějakých aktivit se moc nehrne (oba svého tátu moc nevyhledávají, ač ten se snaží). A prarodiče sice máme, ale oboje přes půl republiky.Asi jen potřebuju slyšet od někoho, kdo trochu víc rozumí dětem, že to je normální a prostě to někdy přejde a já to jen musím vydržet..Předem děkuji za odpověď.