Dobrý den, váš syn se nachází v takzvaném období vzdoru, které je právě výbuchy hněvu a afektivními záchvaty dítěte charakteristické. V nedávné době jsem odpovídala na dva obdobné dotazy, tak snad najdete nějaké informace a odpovědi jejich pročtením:
https://www.babyonline.cz/poradna/zachvaty-vzteku-kvuli-nepodstatnym-vecem/4337
https://www.babyonline.cz/poradna/detsky-blok/4391

Jen ještě k vašemu dotazu bych chtěla dodat, že toto období je naprosto normální, probíhá přibližně ve věku dítěte od 3 do 5 let. Jedná se o krok kupředu ve vývoji dítěte a je důležité, aby si jím dítě prošlo. Průběh, intenzita a délka tohoto období samozřejmě záleží na povaze, osobnosti a nastavení dítěte a určitě jej ovlivňuje i rodičovský přístup. Snažte se zůstat s dítětem v kontaktu, porozumět jeho pocitům, podpořte ho, obejměte, snažte se pojmenovat, co jej asi trápí a vést i dítě postupně k verbalizaci svých pocitů. Důležité je nechat záchvat odeznít, pokud se do něj dítě dostane, na dítě nekřičet, netrestat jej, netřást jím, nesnažit se situaci probírat. Je potřeba nechat dítě vyplakat, vyvztekat a teprve po zklidnění je možné si o situaci popovídat, probrat případně, jak by se dala řešit jinak, nebo co by dítě potřebovalo, aby se příště neopakovala. Některým záchvatům se dá předejít, jako matka znáte své dítě nejlépe a už asi dokážete odhadnout, co u něj spolehlivě takový výbuch vyvolá, pak je lepší se takovým situacím vyhnout. Na některé situace je možné dítě předem připravit rozhovorem, například že na hřišti budou asi jiné děti, co asi mohou dělat, že se může s dětmi vystřídat na klouzačce, houpačce apod. Dohodnout se na pravidlech chování. Jindy je zase možné, pokud nejde o bezpečnost nebo zdraví dítěte, jeho přání vyhovět, dát mu na vybranou, co si oblékne, kam se půjde, jestli se půjde ven teď nebo později, co bude jíst. Respektovat to, že se dítě stává svébytnou osůbkou, která není vaší součástí a může mít jiné preference, povahu, přání, chutě, vkus. I když je toto období opravdu psychicky náročné, pak mějte na paměti, že emoce dítěte jsou opravdové, nedokáže se s nimi ale ještě ve svém věku vyrovnat jinak, než výbuchem vzteku. Dítě vám to nedělá naschvál, neberte jeho chování osobně, není namířeno proti vám, přesto že vám váš drobeček stále vzdoruje, tak vás a vaši podporu velmi potřebuje. Pomozte mu proto toto nelehké období překonat, přeji vám hodně trpělivosti a sil. V případě potřeby je možné vyhledat konzultaci u dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den,

těhotenství se takto vyloučit nedá, doporučuji provést těhotenský test, dle výsledku event. navštívit Vašeho gynekologa.

Hezký den.

Dobrý den, ohledně synovy stravy se poraďte s ošetřujícím lékařem. Pokud dítě prospívá, i když konzumuje jen určitá jídla, pak není důvod k obavám. S lékařem byste ale také měli konzultovat případné doplňky stravy, které dítěti dáváte. Ne všechny musí být pro takto malé dítě vhodné. Také by možná bylo dobré, aby lékař chlapci udělal krevní obraz, jestli mu opravdu nějaké živiny chybí, abyste mu nepodávali nadbytečné množství některých živin či vitamínů. Některé děti vykazují při jídle zvláštnosti, jedí jen určitá jídla a vybírají si. Není dobré dítě do jídla nutit a nutit jej k experimentování. Nová jídla však je dobré nabízet, v případě zájmu nechat ochutnat. Chutě dětí se mění a časem třeba syn může být ke zkoušení jiných jídel přístupnější. Zvláštnosti v jídle však ale také mohou vykazovat děti např. s poruchami autistického spektra, či děti hodně v jídle konzervativní. Mám příliš málo informací a váš syn je příliš malý. Ohledně pobytu bez vás nepíšete, kdo syna hlídá, když jste v práci. To že pláče, když odcházíte bývá u dětí normální. Je potřeba mu to citlivě vysvětlit na úrovni jeho chápání a vývoje. Dobu odchodu však neprodlužovat, dítě ani nadměrně nelitovat, nemazlit apod. Potom by si myslelo, že váš odchod je něco mimořádného a je důvod se bát. Takto malé dítě také nemá ještě vyvinutý pojem času, žije přítomností a myslí si proto, že odcházíte navždycky. Trošku mi z vašeho popisu připadá, že maličko chcete, aby na váš syn byl závislý, že vám to dává dojem výlučnosti a důležitosti. To vše dítě vycítí. Proč myslíte, že dobu bez vás protrpí. Žádné malé dítě se pokud je o něj dobře postaráno, má dobře rozvinuté citové vazby a navíc třeba už zná osobu, která jej hlídá, se celé čtyři hodiny určitě netrápí a také není důvod , aby bylo nešťastné. Nemohou to být spíše vaše domněnky? Zkuste chování a vývoj syna zkonzultovat s dětským klinickým psychologem. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Dobrý den,

jestli jsem správně pochopila z vašeho dotazu, syn jí stravu tekutou (pokud ji mixujete). Proces přechodu z tekuté stravy na pevnou je zcela individuální a měly bychom s ním začít již po 6.měsíci (individuálně). Je celkem normální, že dítě některé jídlo - chutě či konzistenci odmítá. Od rodiče to vyžaduje velkou dávku trpělivosti. Obecně lze říct, že  je důležité jídlo připravit zajímavě, jak barevně, tak vzhledově. Dítě si vybírá jídlo i podle toho, jak vypadá. Mohlo by fungovat to, že používáte oblíbený talířek, příbor, který je opatřen třeba obrázkem oblíbené postavičky, zvířátka, na který se může těšit. Pokud používáte pouze lžičku (předpokládám) nebo jí rukama, jídlo je stejně nutné připravit tak, aby bylo i s dopomocí danou konzistenci schopno sníst. Přechod z tekuté stravy je nutné realizovat postupně přes stravu kašovitou, kterou již nemixujete, ale pouze např. pasírujete, lisujete nebo používáte pouze vidličku na rozmělnění. Tento proces je postupný a nemusí být jedno jídlo nutně podáváno v jedné konzistenci. Nabídněte pár lžiček a postupně množství v požadované konzistenci zvyšujte. Pokud nějaké jídlo vysloveně odmítá, tak mu je nenuťte, ale zkuste to znova s odstupem času. Musí si vše zažít a zvykne si. To, že jídlo odmítá dnes, neznamená, že ho nebude chtít později. Stačí ho např. upravit jinak, rozmačkané jídlo - brambory, zelenina i maso aj. lze zatraktivnit na talíři za pomoci formiček na foodstyling nebo můžete použít formičky, jejichž původní určení je na hraní na písku. No, a postupně se bude v jídle/jednotlivých pokrmech objevovat více a více kousků až jídlo bude v kompaktní konzistenci. Buďte trpěliví, nenuťte dítě do jídla, které zarytě odmítá a stolujte společně v klidu a pohodě bez jakýkoli jiných podnětů (bez tabletu, puštěné pohádky v televizi aj.). Držím palce.