Inzerce
Inzerce
Inzerce

Vojtův princip

  1. Kdo byl prof. Vojta?
  2. Kdo může s dítětem cvičit?
  3. Vojtův princip aneb reflexní lokomoce
  4. Kdy a jak cvičit
  5. Přítomnost rodiče
  6. Jak postupovat v zařazování cviků
  7. Význam Vojtova principu

1. Kdo byl prof. Vojta?

Profesor MUDr. Václav Vojta byl významný český neurolog. Narodil se 12. 7. 1917 a zemřel 12. 9. 2000. V tomtéž roce byl vyznamenán státním vyznamenáním - Medailí za zásluhy in memoriam na Pražském hradě.

Jak už to tak u nás bývá, jeho zásluhy museli nejprve ocenit v Německu, kam dr. Vojta emigroval v roce 1968, aby se posléze stal uznávaným odborníkem i ve své rodné vlasti.

Pan doktor Vojta neměl rád, když se jeho technice říkalo Vojtova metoda, ale trval na označení princip. Takže správné označení jeho celoživotní práce je Vojtův princip. Vůbec není správné říkat, že metodu vynalezl, neboť na svém poznání určitých zákonitostí pracoval celý život.

Pravděpodobně první poznatky, dostupné fyzioterapeutům, o reflexní lokomoci se datují do let 1954 -1968, kdy pan doktor vedl dětskou léčebnu v Železnici a ještě několik let pracoval v Praze na poliklinice na Karlově náměstí.

Pevné postavení si vybudoval v Německu, kde od roku 1975 vedl rehabilitační oddělení Dětského centra v Mnichově a stal se celosvětovým odborníkem v léčbě a diagnostice dětských vývojových poruch. V Německu je také sídlo Mezinárodní Vojtovy společnosti.

Inzerce

Bylo by nespravedlivé nezmínit se o paní Marcele Klémové, jejíž jméno je potřeba se jménem doktora Vojty spojovat. Paní Klémová, v době, kdy Vojta již byl v emigraci a výsledky jeho práce se vlastně nesměly používat, využila vše, co se od Vojty naučila a také to dokázala převést do praxe. Vyškolila mnoho nových pokračovatelů a ve své práci pokračuje ve školícím centru v Olomouci.

2. Kdo může s dítětem cvičit?

Není snadné jednoduše popsat princip reflexní lokomoce, neboť k pochopení je potřeba poměrně podrobně znát zákonitosti psychomotorického vývoje dítěte, dále zákonitosti kineziologie, anatomii a pochopitelně neurologii.

Inzerce

Používat techniku v praxi mohou pouze odborně vyškolení fyzioterapeuti s certifikovaným kurzem. Tito také mohou zaučit rodiče dítěte, které se podrobuje léčbě. I přes zaškolení, musí rodiče pravidelně docházet na rehabilitační oddělení, kde se jejich dítěti věnuje odborník.

Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o léčbu dětí, je potřeba si uvědomit, že tak jak se dítě vyvíjí, tak se vyvíjí i jeho léčba a během léčebného procesu se mění. Rozhodovat o způsobu a postupu léčby může pouze zkušený odborník, který zná zákonitosti vývoje jedince a možnosti, jak Vojtův princip aplikovat na měnící se situaci.

Inzerce

3. Reflexní lokomoce

Pro následující řádky je potřeba vysvětlit slovo lokomoce, které se zde objevuje. Toto slovo znamená pohyb, avšak pohyb, kdy se dítě přesunuje z místa na místo. Podle věku dítěte se může jednat o plazení, lezení a chůzi.

Lokomoční soubory – reflexní plazení a reflexní otáčení jsou souhrnné vzorce, kdy se aktivují všechny příčně pruhované svaly v určitých sehraných souvislostech. Mozek se těchto vzorců účastní od nejnižších až po nejvyšší řídící roviny.

V novorozeneckém období se mohou léčebně využít dva reflexní celky – reflexní plazení a reflexní otáčení na bok.

Tyto reflexní projevy se objevují po tlaku na tzv. vybavovací zóny. Hlavní zóny jsou na končetinách a jsou v místech, kde je kost – tedy okostice, blízko povrchu těla.

Dalším důležitým momentem při cvičení je volba správné výchozí polohy. Ta se volí podle vývojového věku dítěte, ne podle kalendářního věku, dále podle toho, aby se nepodporovaly špatné hybné souhry a dále tak, aby se aktivoval správně vedený pohyb.

Při volbě polohy i při cvičení se používají názvy: čelistní horní končetina, čelistní dolní končetina, záhlavní horní končetina a záhlavní dolní končetina. Končetiny na straně obličeje jsou čelistní, na druhé straně záhlavní.

Pokud je dítěti doporučeno cvičit „ Vojtu“, je nejprve podrobně vyšetřeno neurologem a rehabilitačním lékařem. Fyzioterapeut provede další pohybové vyšetření a stanoví rehabilitační plán.

4. Kdy a jak cvičit?

Novorozenci a kojenci cvičí pouze 10 minut, několikrát denně (třeba při přebalování) a ne bezprostředně po jídle. Doba cvičení se postupně prodlužuje. Starší děti cvičí dvakrát denně půl hodiny.

5. Přítomnost rodiče

Rodiče přicházejí s dětmi na rehabilitační oddělení, kde fyzioterapeut zkontroluje správné provedení cviků a pokud uzrál čas, přidá nové cviky a provede instruktáž pro rodiče. Řada rodičů dochází na rehabilitaci i několikrát týdně a hlavní cvičení se uskuteční s fyzioterapeutem. Mnoho dětí při cvičení pláče, což rodiče velmi těžce nesou, neboť se domnívají, že metoda je bolestivá. Rozhodně bolestivá není, ale děti jsou nuceny drážděním výbavných zón vykonávat pohyby, které jsou jim vlastně cizí a kterým by se raději vyhnuly. Bližší jsou jim pohyby jejich chybné motoriky, způsobené zpožděným vývojem, a cvičení je rozčiluje.

6. Jak postupovat v zařazování cviků

Každá nově zvolená poloha při cvičení odpovídá stupni vývoje vzpřimovacích mechanizmů. Pro informaci: první vzpřimovací mechanizmus vidíme u dítěte v poloze na břiše, kdy zvedá hlavičku a začne zapojovat šíjové svaly. Vzpřimovací mechanizmy se postupně vyvíjejí od hlavy po nožky.

Během léčby není možné dělat vývojové skoky!

Děti, které přeskakují bez léčení jednotlivá vývojová stádia, mají mnohem horší držení a funkci horní končetiny a totéž pochopitelně platí i pro dolní končetinu. Fyzioterapeut, který vede léčbu dítěte, musí mimo perfektně zvládnuté techniky i ovládat psychomotorický vývoj dítěte. Tyto znalosti a dovednosti využívá za intenzivní spolupráce rodičů k co nejefektivnější léčbě.

Cvičení je velmi komplexní, o čemž svědčí i fakt, že u postižených novorozenců, kdy je hlavička držena ve výchozí poloze, se přesouvá jazyk na stranu plánovaného otočení, zároveň se rozšiřuje a objevuje se intenzivní polykání. Někteří ohrožení kojenci totiž mají porušenou polykací funkci, a tím je ztíženo přijímání potravy. Reflexní pohyb jazyka je v prvních šesti týdnech důležitým vývojovým příznakem. Cvičením se jazyk rozvíjí, rozšiřuje a později jeho správná funkce vede i ke správnému vývoji řeči.

7. Význam Vojtova principu

Vojtův princip je velmi složitá metoda vhodná pro cvičení novorozenců, kojenců i starších dětí v případech, kdy je nějakým způsobem porušen či zpomalen vývoj dítěte. Tato technika je nejefektivnější u malých dětí, kdy jsou tzv. nejvíce výbavné, tedy v době, kdy nejbouřlivěji reagují na dráždění výbavných zón. V naší republice je tato metoda považována za nejlepší léčbu pro pacienty postižené jakoukoli formou dětské mozkové obrny.

Autor: Bc. Andrea Havlíková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Bc. Andrea Havlíková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Vojtova metoda - diskuze

Poradna

Školka

| LucyLucinka | 07.02.2020, 20:47

Dobrý den,mám problém s mým 4 letym synem a školkou... Který bohužel již nevím,jak řešit.
Už rok chodí do školky,ale loni jsme bohužel chytli snad každou nemoc,takže docházka byla taková,ze 3 týdny školka,14 dnů doma a tak stále dokola,pak prázdniny letní měsíc,pak možná chodil měsíc a zase různé nemoce. Za loňský rok jsme měli 3x antibiotika,stále chřipku,menší nemoce jako rýma a kašel,do toho občas horečky,dokonce sedmou nemoc,střevní chřipku. Ze všeho jsme se dostávali stále 14 dnu. Abych to zkrátila,snad každá nemoc u něj trvala pres týden.
A ted k věci. Oba s přítelem pracujeme a zatím jsem rada,ze pres stálou obsenci v práci,my drží místo,pro me v super práci,kde mám jen ranní,volné víkendy. Ale jak říkám,již rok trvají stále dokola nemoce malého a já už jsem z toho dá se říct vyřízená a to same i můj zaměstnavatel. Chápu,ze pokud se dostane do školky určitě nebude jen zdravý. Ze si tím projde každé dítě,ale tohle už je pro me extrém. Dáváme různé vitamíny,doplňky stravy,atd..
Hlavní problém všeho je podle me docházka do školky. Malý tam prostě nechce. Nejlepší den ma patek. Protože ví,ze další den se už nejde. Já vstavam do prace ve 4 ráno,a často se stane,ze se vzbudí v noci a pláče,ze pojede radši se mnou do prace,ze nechce do školky,prostě vše možné,jen aby tam nemusel. Na psychiku mou i přítele to nepřidá. Vodí ráno malého do školky on a tohle třeba i 3x v týdnu je vyčerpávající pro nás pro všechny. Večer usiname s tím,ze malý stále dokola opakuje,ze do školky zítra nechce,mami prosím,já už tam chodit nebudu a tak bych mohla pokračovat do nekonečna.
Bavila jsem se o tom a učitelkou... Říkala,ze je to na něm hrozně vidět,ze se mu tam nelíbí,že se ptá,kdy přijdu,když je patek všem říká,ze už zítra nejde. A ze je možné,ze i ty nemoce si takzvaně hýčká,vyvolává si je,protože ví,ze pak bude se mnou doma.
Ze ma oblíbené dva kamarády se kterými si hraje nejvíc,ostatní odmítá,ale jakmile si ten s jeho dvou kamarádů jde hrát s někým jiným,bere to jako zradu a stáhne se do sebe.
On je prostě z te školky šíleně vystresovany a ma šílenou radost,když je nemocný,i když to znamená,ze budeme zavřeny doma a někdy i v horečkách.
Mluvili jsme o tom s nim,i s učitelkou,nikdo mu tam neublizuje,naopak se snaží ho zapojovat. Když pro něj přijdu,říká,ze to bylo dobrý,jak si hráli,byli venku,ale ze už další den zase nechce jít. Už si nevíme rady,a ohledně i tech nemoci,bych to chtela nějak změnit,a proto i zadam o vaší radu a uvítám cokoliv.
Moc děkuji za odpověď,at už je jakákoliv.
Je nam ho šílené líto,ale ustoupit nechceme a rádi bychom,aby chodil do školky aspoň zčásti tak,aby si nemyslel,ze je to snad za trest. Kolikrát pláče a i se mu zvedá žaludek,asi proto,aby druhy den nemusel jít. Jak říkám,jsme v koncích. Moc děkuji i za vypsání se ???? L.

Dobrý den, ohledně zdravotního stavu chlapce se nejdříve poraďte s jeho ošetřující lékařkou zda nezvážit nějako medikaci na podporu imunity. Dále bych vám doporučila konzultaci potíží syna u dětského klinicikého psychologa v místě vašeho bydliště. Vzhledem ke sklonu k psychosomatizaci (pocity na zvracení, častá nemocnost) a tomu, že syn do školky dlouhodobě chodit odmítá bych jako jednu z alternativ zvážila změnu školky. V dnešní době existuje velké množství předškolních zařízení, kde je méně dětí a možnost klidného a citlivého přístupu. Nebo docházku do školky skutečně na čas přerušit. Nejde zde o boj, kdo ustoupí, nebo neustoupí. Váš syn vám všemi prostředky, které má ve svém věku k dispozici dává najevo, že na docházku do školky není pravděpodobně ještě psychicky připravený a návštěva školky ho traumatizuje. Časté výpadky z docházky do MŠ z důvodu nemocí situaci ještě zhoršují.Nemám více informací například o příčině či vzniku potíží, proto vám na základě emailové konzultace nejsem schopna více poradit. Zdravím Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 10.02.2020, 13:01
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce