Inzerce
Inzerce
Inzerce

Vojtův princip

  1. Kdo byl prof. Vojta?
  2. Kdo může s dítětem cvičit?
  3. Vojtův princip aneb reflexní lokomoce
  4. Kdy a jak cvičit
  5. Přítomnost rodiče
  6. Jak postupovat v zařazování cviků
  7. Význam Vojtova principu

1. Kdo byl prof. Vojta?

Profesor MUDr. Václav Vojta byl významný český neurolog. Narodil se 12. 7. 1917 a zemřel 12. 9. 2000. V tomtéž roce byl vyznamenán státním vyznamenáním - Medailí za zásluhy in memoriam na Pražském hradě.

Jak už to tak u nás bývá, jeho zásluhy museli nejprve ocenit v Německu, kam dr. Vojta emigroval v roce 1968, aby se posléze stal uznávaným odborníkem i ve své rodné vlasti.

Pan doktor Vojta neměl rád, když se jeho technice říkalo Vojtova metoda, ale trval na označení princip. Takže správné označení jeho celoživotní práce je Vojtův princip. Vůbec není správné říkat, že metodu vynalezl, neboť na svém poznání určitých zákonitostí pracoval celý život.

Inzerce

Pravděpodobně první poznatky, dostupné fyzioterapeutům, o reflexní lokomoci se datují do let 1954 -1968, kdy pan doktor vedl dětskou léčebnu v Železnici a ještě několik let pracoval v Praze na poliklinice na Karlově náměstí.

Pevné postavení si vybudoval v Německu, kde od roku 1975 vedl rehabilitační oddělení Dětského centra v Mnichově a stal se celosvětovým odborníkem v léčbě a diagnostice dětských vývojových poruch. V Německu je také sídlo Mezinárodní Vojtovy společnosti.

Inzerce

Bylo by nespravedlivé nezmínit se o paní Marcele Klémové, jejíž jméno je potřeba se jménem doktora Vojty spojovat. Paní Klémová, v době, kdy Vojta již byl v emigraci a výsledky jeho práce se vlastně nesměly používat, využila vše, co se od Vojty naučila a také to dokázala převést do praxe. Vyškolila mnoho nových pokračovatelů a ve své práci pokračuje ve školícím centru v Olomouci.

2. Kdo může s dítětem cvičit?

Není snadné jednoduše popsat princip reflexní lokomoce, neboť k pochopení je potřeba poměrně podrobně znát zákonitosti psychomotorického vývoje dítěte, dále zákonitosti kineziologie, anatomii a pochopitelně neurologii.

Používat techniku v praxi mohou pouze odborně vyškolení fyzioterapeuti s certifikovaným kurzem. Tito také mohou zaučit rodiče dítěte, které se podrobuje léčbě. I přes zaškolení, musí rodiče pravidelně docházet na rehabilitační oddělení, kde se jejich dítěti věnuje odborník.

Inzerce

Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o léčbu dětí, je potřeba si uvědomit, že tak jak se dítě vyvíjí, tak se vyvíjí i jeho léčba a během léčebného procesu se mění. Rozhodovat o způsobu a postupu léčby může pouze zkušený odborník, který zná zákonitosti vývoje jedince a možnosti, jak Vojtův princip aplikovat na měnící se situaci.

3. Reflexní lokomoce

Pro následující řádky je potřeba vysvětlit slovo lokomoce, které se zde objevuje. Toto slovo znamená pohyb, avšak pohyb, kdy se dítě přesunuje z místa na místo. Podle věku dítěte se může jednat o plazení, lezení a chůzi.

Lokomoční soubory – reflexní plazení a reflexní otáčení jsou souhrnné vzorce, kdy se aktivují všechny příčně pruhované svaly v určitých sehraných souvislostech. Mozek se těchto vzorců účastní od nejnižších až po nejvyšší řídící roviny.

Inzerce

V novorozeneckém období se mohou léčebně využít dva reflexní celky – reflexní plazení a reflexní otáčení na bok.

Tyto reflexní projevy se objevují po tlaku na tzv. vybavovací zóny. Hlavní zóny jsou na končetinách a jsou v místech, kde je kost – tedy okostice, blízko povrchu těla.

Dalším důležitým momentem při cvičení je volba správné výchozí polohy. Ta se volí podle vývojového věku dítěte, ne podle kalendářního věku, dále podle toho, aby se nepodporovaly špatné hybné souhry a dále tak, aby se aktivoval správně vedený pohyb.

Při volbě polohy i při cvičení se používají názvy: čelistní horní končetina, čelistní dolní končetina, záhlavní horní končetina a záhlavní dolní končetina. Končetiny na straně obličeje jsou čelistní, na druhé straně záhlavní.

Pokud je dítěti doporučeno cvičit „ Vojtu“, je nejprve podrobně vyšetřeno neurologem a rehabilitačním lékařem. Fyzioterapeut provede další pohybové vyšetření a stanoví rehabilitační plán.

4. Kdy a jak cvičit?

Novorozenci a kojenci cvičí pouze 10 minut, několikrát denně (třeba při přebalování) a ne bezprostředně po jídle. Doba cvičení se postupně prodlužuje. Starší děti cvičí dvakrát denně půl hodiny.

5. Přítomnost rodiče

Rodiče přicházejí s dětmi na rehabilitační oddělení, kde fyzioterapeut zkontroluje správné provedení cviků a pokud uzrál čas, přidá nové cviky a provede instruktáž pro rodiče. Řada rodičů dochází na rehabilitaci i několikrát týdně a hlavní cvičení se uskuteční s fyzioterapeutem. Mnoho dětí při cvičení pláče, což rodiče velmi těžce nesou, neboť se domnívají, že metoda je bolestivá. Rozhodně bolestivá není, ale děti jsou nuceny drážděním výbavných zón vykonávat pohyby, které jsou jim vlastně cizí a kterým by se raději vyhnuly. Bližší jsou jim pohyby jejich chybné motoriky, způsobené zpožděným vývojem, a cvičení je rozčiluje.

6. Jak postupovat v zařazování cviků

Každá nově zvolená poloha při cvičení odpovídá stupni vývoje vzpřimovacích mechanizmů. Pro informaci: první vzpřimovací mechanizmus vidíme u dítěte v poloze na břiše, kdy zvedá hlavičku a začne zapojovat šíjové svaly. Vzpřimovací mechanizmy se postupně vyvíjejí od hlavy po nožky.

Během léčby není možné dělat vývojové skoky!

Děti, které přeskakují bez léčení jednotlivá vývojová stádia, mají mnohem horší držení a funkci horní končetiny a totéž pochopitelně platí i pro dolní končetinu. Fyzioterapeut, který vede léčbu dítěte, musí mimo perfektně zvládnuté techniky i ovládat psychomotorický vývoj dítěte. Tyto znalosti a dovednosti využívá za intenzivní spolupráce rodičů k co nejefektivnější léčbě.

Cvičení je velmi komplexní, o čemž svědčí i fakt, že u postižených novorozenců, kdy je hlavička držena ve výchozí poloze, se přesouvá jazyk na stranu plánovaného otočení, zároveň se rozšiřuje a objevuje se intenzivní polykání. Někteří ohrožení kojenci totiž mají porušenou polykací funkci, a tím je ztíženo přijímání potravy. Reflexní pohyb jazyka je v prvních šesti týdnech důležitým vývojovým příznakem. Cvičením se jazyk rozvíjí, rozšiřuje a později jeho správná funkce vede i ke správnému vývoji řeči.

7. Význam Vojtova principu

Vojtův princip je velmi složitá metoda vhodná pro cvičení novorozenců, kojenců i starších dětí v případech, kdy je nějakým způsobem porušen či zpomalen vývoj dítěte. Tato technika je nejefektivnější u malých dětí, kdy jsou tzv. nejvíce výbavné, tedy v době, kdy nejbouřlivěji reagují na dráždění výbavných zón. V naší republice je tato metoda považována za nejlepší léčbu pro pacienty postižené jakoukoli formou dětské mozkové obrny.

Autor: Bc. Andrea Havlíková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Bc. Andrea Havlíková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Vojtova metoda - diskuze

Poradna

Syn plive jidlo

| Vlavl | 13.01.2021, 15:24

Dobrý den, syn 20m ve všech případech prospiva dobre, neni velký jedlik a jidlo ho zajímá jen občas. Od nas se pri rozptýlení nakrmit nechá. Kdyz mu dáme nějaké jidlo, cele ho rozzvyka, pak ho ale nakonec vyplivne. Dělá to i s tekutinami, kdyz je volně v bytě. Je to prosim normální? Je to jen zlobeni a známka, že rad plive? Samozřejmě mu říkáme, ze se to nedělá, ale dělá to rád dal. Moc dekuji za info!

Dobrý den, pokud syn dobře prospívá a něco sní, pak není důvod k většímu znepokojení. Nevím, zda není třeba ještě kojený, nebo nemá jiný zdroj živin (např. podávání mléka přes den). V každém případě může mít jeho záliba v rozkousání a vyplivování jídla více příčin, určitě se však nejedná o zlobení. Takto malé dítě není ještě schopno mentálně tak složité operace, aby dělalo něco úmyslně se zákeřným či špatným úmyslem. Váš chlapeček si prostě s jídlem a pitím jen hraje a experimentuje, stejně tak jak poznává svět i v jiných oblastech. Zkouší, co to udělá, když jídlo vyplivne, když vyplivne tekutinu a může ho bavit také to, jak na to jako rodiče reagujete. Synek může být například najedený a napitý, tak si jen hraje, nebo ho může také něco trápit, například v době růstu zubů mohou děti začít přechodně odmítat jídlo, nebo jíst hůře. Místo napomínání, kterým jeho činnost činíte ještě atraktivnější, zkuste tomuto nešvaru předejít. Nedávejte mu jídlo a pití volně po bytě, ale u stolu. Pokud jídlo vyplivne, tak jej ukliďte bez zbytečných komentářů, nedávejte tomuto chování přílišnou pozornost, pokud jej dítě chcete odnaučit. Pokud synka plivání baví, pak si to může vyzkoušet například při koupání ve vaně, tam můžete projevovat nadšení a usměrnit tak jeho zálibu žádoucím směrem, nebo může zkoušet foukat třeba bublifuk, nebo foukáním posunovat malý lehký balonek, bude tak trénovat motoriku mluvidel, což je prospěšné pro rozvoj řeči. Dávejte také pozor na podávání různých pamlsků mezi jídly, děti se jimi rychle zasytí, nemají pak hlad a s jídlem si jen hrají. Také pokud chlapec jídlo ukončí a od stolu odejde, pak by jídlo mělo skončit až do doby dalšího jídla. V každém případě je plivání a hra s jídlem u dětí častá a normální a dítě z tohoto období vyroste i bez nutnosti větších zásahů a opatření. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 16.01.2021, 20:14
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce