Inzerce
Inzerce
Inzerce

Vojtův princip

  1. Kdo byl prof. Vojta?
  2. Kdo může s dítětem cvičit?
  3. Vojtův princip aneb reflexní lokomoce
  4. Kdy a jak cvičit
  5. Přítomnost rodiče
  6. Jak postupovat v zařazování cviků
  7. Význam Vojtova principu

1. Kdo byl prof. Vojta?

Profesor MUDr. Václav Vojta byl významný český neurolog. Narodil se 12. 7. 1917 a zemřel 12. 9. 2000. V tomtéž roce byl vyznamenán státním vyznamenáním - Medailí za zásluhy in memoriam na Pražském hradě.

Jak už to tak u nás bývá, jeho zásluhy museli nejprve ocenit v Německu, kam dr. Vojta emigroval v roce 1968, aby se posléze stal uznávaným odborníkem i ve své rodné vlasti.

Pan doktor Vojta neměl rád, když se jeho technice říkalo Vojtova metoda, ale trval na označení princip. Takže správné označení jeho celoživotní práce je Vojtův princip. Vůbec není správné říkat, že metodu vynalezl, neboť na svém poznání určitých zákonitostí pracoval celý život.

Inzerce

Pravděpodobně první poznatky, dostupné fyzioterapeutům, o reflexní lokomoci se datují do let 1954 -1968, kdy pan doktor vedl dětskou léčebnu v Železnici a ještě několik let pracoval v Praze na poliklinice na Karlově náměstí.

Pevné postavení si vybudoval v Německu, kde od roku 1975 vedl rehabilitační oddělení Dětského centra v Mnichově a stal se celosvětovým odborníkem v léčbě a diagnostice dětských vývojových poruch. V Německu je také sídlo Mezinárodní Vojtovy společnosti.

Inzerce

Bylo by nespravedlivé nezmínit se o paní Marcele Klémové, jejíž jméno je potřeba se jménem doktora Vojty spojovat. Paní Klémová, v době, kdy Vojta již byl v emigraci a výsledky jeho práce se vlastně nesměly používat, využila vše, co se od Vojty naučila a také to dokázala převést do praxe. Vyškolila mnoho nových pokračovatelů a ve své práci pokračuje ve školícím centru v Olomouci.

2. Kdo může s dítětem cvičit?

Není snadné jednoduše popsat princip reflexní lokomoce, neboť k pochopení je potřeba poměrně podrobně znát zákonitosti psychomotorického vývoje dítěte, dále zákonitosti kineziologie, anatomii a pochopitelně neurologii.

Používat techniku v praxi mohou pouze odborně vyškolení fyzioterapeuti s certifikovaným kurzem. Tito také mohou zaučit rodiče dítěte, které se podrobuje léčbě. I přes zaškolení, musí rodiče pravidelně docházet na rehabilitační oddělení, kde se jejich dítěti věnuje odborník.

Inzerce

Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o léčbu dětí, je potřeba si uvědomit, že tak jak se dítě vyvíjí, tak se vyvíjí i jeho léčba a během léčebného procesu se mění. Rozhodovat o způsobu a postupu léčby může pouze zkušený odborník, který zná zákonitosti vývoje jedince a možnosti, jak Vojtův princip aplikovat na měnící se situaci.

3. Reflexní lokomoce

Pro následující řádky je potřeba vysvětlit slovo lokomoce, které se zde objevuje. Toto slovo znamená pohyb, avšak pohyb, kdy se dítě přesunuje z místa na místo. Podle věku dítěte se může jednat o plazení, lezení a chůzi.

Lokomoční soubory – reflexní plazení a reflexní otáčení jsou souhrnné vzorce, kdy se aktivují všechny příčně pruhované svaly v určitých sehraných souvislostech. Mozek se těchto vzorců účastní od nejnižších až po nejvyšší řídící roviny.

Inzerce

V novorozeneckém období se mohou léčebně využít dva reflexní celky – reflexní plazení a reflexní otáčení na bok.

Tyto reflexní projevy se objevují po tlaku na tzv. vybavovací zóny. Hlavní zóny jsou na končetinách a jsou v místech, kde je kost – tedy okostice, blízko povrchu těla.

Dalším důležitým momentem při cvičení je volba správné výchozí polohy. Ta se volí podle vývojového věku dítěte, ne podle kalendářního věku, dále podle toho, aby se nepodporovaly špatné hybné souhry a dále tak, aby se aktivoval správně vedený pohyb.

Při volbě polohy i při cvičení se používají názvy: čelistní horní končetina, čelistní dolní končetina, záhlavní horní končetina a záhlavní dolní končetina. Končetiny na straně obličeje jsou čelistní, na druhé straně záhlavní.

Pokud je dítěti doporučeno cvičit „ Vojtu“, je nejprve podrobně vyšetřeno neurologem a rehabilitačním lékařem. Fyzioterapeut provede další pohybové vyšetření a stanoví rehabilitační plán.

4. Kdy a jak cvičit?

Novorozenci a kojenci cvičí pouze 10 minut, několikrát denně (třeba při přebalování) a ne bezprostředně po jídle. Doba cvičení se postupně prodlužuje. Starší děti cvičí dvakrát denně půl hodiny.

5. Přítomnost rodiče

Rodiče přicházejí s dětmi na rehabilitační oddělení, kde fyzioterapeut zkontroluje správné provedení cviků a pokud uzrál čas, přidá nové cviky a provede instruktáž pro rodiče. Řada rodičů dochází na rehabilitaci i několikrát týdně a hlavní cvičení se uskuteční s fyzioterapeutem. Mnoho dětí při cvičení pláče, což rodiče velmi těžce nesou, neboť se domnívají, že metoda je bolestivá. Rozhodně bolestivá není, ale děti jsou nuceny drážděním výbavných zón vykonávat pohyby, které jsou jim vlastně cizí a kterým by se raději vyhnuly. Bližší jsou jim pohyby jejich chybné motoriky, způsobené zpožděným vývojem, a cvičení je rozčiluje.

6. Jak postupovat v zařazování cviků

Každá nově zvolená poloha při cvičení odpovídá stupni vývoje vzpřimovacích mechanizmů. Pro informaci: první vzpřimovací mechanizmus vidíme u dítěte v poloze na břiše, kdy zvedá hlavičku a začne zapojovat šíjové svaly. Vzpřimovací mechanizmy se postupně vyvíjejí od hlavy po nožky.

Během léčby není možné dělat vývojové skoky!

Děti, které přeskakují bez léčení jednotlivá vývojová stádia, mají mnohem horší držení a funkci horní končetiny a totéž pochopitelně platí i pro dolní končetinu. Fyzioterapeut, který vede léčbu dítěte, musí mimo perfektně zvládnuté techniky i ovládat psychomotorický vývoj dítěte. Tyto znalosti a dovednosti využívá za intenzivní spolupráce rodičů k co nejefektivnější léčbě.

Cvičení je velmi komplexní, o čemž svědčí i fakt, že u postižených novorozenců, kdy je hlavička držena ve výchozí poloze, se přesouvá jazyk na stranu plánovaného otočení, zároveň se rozšiřuje a objevuje se intenzivní polykání. Někteří ohrožení kojenci totiž mají porušenou polykací funkci, a tím je ztíženo přijímání potravy. Reflexní pohyb jazyka je v prvních šesti týdnech důležitým vývojovým příznakem. Cvičením se jazyk rozvíjí, rozšiřuje a později jeho správná funkce vede i ke správnému vývoji řeči.

7. Význam Vojtova principu

Vojtův princip je velmi složitá metoda vhodná pro cvičení novorozenců, kojenců i starších dětí v případech, kdy je nějakým způsobem porušen či zpomalen vývoj dítěte. Tato technika je nejefektivnější u malých dětí, kdy jsou tzv. nejvíce výbavné, tedy v době, kdy nejbouřlivěji reagují na dráždění výbavných zón. V naší republice je tato metoda považována za nejlepší léčbu pro pacienty postižené jakoukoli formou dětské mozkové obrny.

Autor: Bc. Andrea Havlíková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Bc. Andrea Havlíková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Vojtova metoda - diskuze

Poradna

Pokakavani

| Nikolabi | 24.07.2024, 17:12

Dobry den,

obracim se na Vas s dotazem ohledne syna. V cervnu mu byli tri roky. Mame problem s chozenim na velkou. Loni v listopadu jsme zacali odplenkovavat. S curanim problem ani tak nebyl, sem tam se pocura a to i ted, ale to beru asi jako "normu". Ale bohuzel neni schopen udelat velkou potrebu na nocnik, ci zachod. Vykonava to pouze do kalhot a treba i petkrat za den. Jsou situace, kdy sedi vedle nocniku, nebo je od nej vzdalen opravdu jen kousek a presto se pokaka. Uz od zacatku jsem ho motivovala napr. gumovym bonbonkem, ci nejakou hrackou, ktera se mu libila v kramu, ale bez uspechu. Priznam se, ze posledni dva mesice jsem z toho uz tak zoufala, ze jsem mu dala za to i na zadek. On mi slibi, ze bude chodit kakat na zachod, ale pak se to treba za pul hodiny opakuje znova. Parkrat se stalo, ze tu potrebu vykonal na zachod ci nocnik, ale jen tehdy, kdyz zrovna kakal a ja jsem ho popadla a on to tam dodelal. Vetsinou se to ale pak zastavilo a nelibi se mu to, knoura. Kolikrat i odejde do jine mistnosti a tam se pokaka. Ja na nem samozrejme poznam, ze kaka a kdyz se ho zeptam, tak mi tvrdi, ze ten bobek nedela. Toto se deje i kdyz je napr. u babicky na noc. Myslim, ze jen jednou se stalo, ze sam od sebe sel na nocnik a vykakal se. To jsem zrovna nebyla doma a hlidal ho manzel. Rekla bych, ze je na me celkem dost fixovany. Bohuzel manzel je casto v praci, tak drtivou vetsinu casu je se mnou. Mam jeste starsi dceru (5 let) a ta s tim taky mela trochu problem, v tom smyslu, ze do ctyr let nekakala vubec a vecer, kdyz jsme ji dali plenku na noc, tam se behem chvilky vykakala. To jsme odbourali kolem toho ctvrteho roku. Jinak bych rekla, ze je sikovny. Uz dlouho je schopen se skoro sam uplne oblect, obuje si boty, v pohode se naji. O tom, ze se kaka do nocniku, ci na zachod si povidame nekolikrat denne, myslim, ze toto chape. Ale uz jsme z toho vsichni dost nestastni. V zari by mel nastoupit do statni skolky (a ja do zamestnani), ale obavam se, ze pokud se bude tatkto neustale pokakavat, tak ho odtamtud vylouci. Uz opravdu nevim, co s nim. Prijde mi, ze at se snazim ho presvedcit, aby chodil na zachod, tak stejne dokud nebude on sam chtit, tak se to nezlepsi. Ale pokud by vas napadlo nejaka rada, jak to zlepsit, byla bych za to velmi vdecna. Mockrat dekuji

Dobrý den,

poradila bych vám se s problémem vašeho synka obrátit na dětského klinického psychologa. Pouze na základě dotazu po e-mailu nelze dát jednoznačnou odpověď a ani zázračné rychlé řešení. Je možné, že bude potřeba podrobnější zmapování situace a dlouhodobější vedení, nebo se naopak situace může vyřešit velmi rychle. Obtíže s vyměšováním nejsou ale u batolat nic neobvyklého a objevují se. Mnoho dětí preferuje zejména defekaci (vykonání velké potřeby) do plen a má problém s přechodem na nočník či toaletu. Píšete, že syn je čerstvě tříletý. Kontrola vyměšování souvisí se zralostí nervového systému dítěte a se schopností volního ovládání svěračů. Nervový systém syna nemusí být ještě dostatečně zralý a syn tak není ještě třeba připravený na přechod na nočník či záchod. Určitě bych vám doporučila snížit na něj tlak v tomto ohledu. Váš stres se na něj přenáší, tlakem je i vaše neustálé vysvětlování, kam se potřeba vykonává. To vše syn zcela jistě již ví. Pod psychickým tlakem se obtíže ještě zhoršují a může dojít k rozvoji psychosomatických potíží, které se pak těžce odbourávání. Pokud syn ještě není dostatečně vyzrálý, pak je jedno, jestli se nachází právě vedle nočníku či WC, prostě do něj potřebu není ještě schopen vykonat, nemá nad ní úplnou kontrolu. Častost stolice cca 5x denně i obtíže s použitím nočníku bych vám také doporučila konzultovat s dětským lékařem. Mohlo by se jednat i o projev nějaké potravinové intolerance či alergie a je potřeba to vyloučit, dále je dobré se poradit o vhodném stravovacím režimu a složení stravy, je možné vyhledat i dětského dietního poradce.

Při jednání se synem se určitě zcela vyhněte výčitkám, přílišnému nátlaku i vysvětlování. Ukažte mu, kde je nočník, záchod a podporujte i každý pokus o vykonání potřeby na něj. Nezaměřujte se na neúspěchy, ale pouze na úspěchy, i třeba částečné, kdy se syn k nočníku či záchodu snažil třeba přiblížit, i když to nestihl. Tyto úspěchy "oslavujte", zaznamenejte třeba do kalendáře a na ně se při následné chvále zaměřujte, může být i odměna ve formě sladkosti, hračky apod. Pokud již potřebu vykonává, tak se snažte nepřerušovat mu ji, i když poznáte, že defekuje. On vědomě ví, že má jít na nočník, ale fyzicky to ještě nezvládá. Právě přerušení vykonání potřeby může způsobovat častost stolice, kterou syn nedokončí, protože nemá klid a způsobit např. rozvoj záměrného zadržování stolice a psychosomatické zácpy. Pokud vidíte, že syn kaká, nechte jej stolici dokončit, i když do kalhot, pak jen krátce připomeňte, že je lepší použít nočník a syn se může následně podílet na úklidu (např. odnést znečištěné oblečení do prádla, zkusit vám pomoci utřít případně znečištěnou podlahu atd.). Je potřeba synovi dopřát čas a snížit tlak na něj, také vy se situací přestaňte trápit, zaměřte se na jiné věci, které synovi jdou a že jich v jeho věku není málo. Přeji vám hodně trpělivosti, do září je ještě spousta času a mohli byste situaci zvládnout.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 25.07.2024, 09:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×