Inzerce
Inzerce

Vojtův princip

  1. Kdo byl prof. Vojta?
  2. Kdo může s dítětem cvičit?
  3. Vojtův princip aneb reflexní lokomoce
  4. Kdy a jak cvičit
  5. Přítomnost rodiče
  6. Jak postupovat v zařazování cviků
  7. Význam Vojtova principu

1. Kdo byl prof. Vojta?

Profesor MUDr. Václav Vojta byl významný český neurolog. Narodil se 12. 7. 1917 a zemřel 12. 9. 2000. V tomtéž roce byl vyznamenán státním vyznamenáním - Medailí za zásluhy in memoriam na Pražském hradě.

Jak už to tak u nás bývá, jeho zásluhy museli nejprve ocenit v Německu, kam dr. Vojta emigroval v roce 1968, aby se posléze stal uznávaným odborníkem i ve své rodné vlasti.

Pan doktor Vojta neměl rád, když se jeho technice říkalo Vojtova metoda, ale trval na označení princip. Takže správné označení jeho celoživotní práce je Vojtův princip. Vůbec není správné říkat, že metodu vynalezl, neboť na svém poznání určitých zákonitostí pracoval celý život.

Inzerce

Pravděpodobně první poznatky, dostupné fyzioterapeutům, o reflexní lokomoci se datují do let 1954 -1968, kdy pan doktor vedl dětskou léčebnu v Železnici a ještě několik let pracoval v Praze na poliklinice na Karlově náměstí.

Pevné postavení si vybudoval v Německu, kde od roku 1975 vedl rehabilitační oddělení Dětského centra v Mnichově a stal se celosvětovým odborníkem v léčbě a diagnostice dětských vývojových poruch. V Německu je také sídlo Mezinárodní Vojtovy společnosti.

Inzerce

Bylo by nespravedlivé nezmínit se o paní Marcele Klémové, jejíž jméno je potřeba se jménem doktora Vojty spojovat. Paní Klémová, v době, kdy Vojta již byl v emigraci a výsledky jeho práce se vlastně nesměly používat, využila vše, co se od Vojty naučila a také to dokázala převést do praxe. Vyškolila mnoho nových pokračovatelů a ve své práci pokračuje ve školícím centru v Olomouci.

2. Kdo může s dítětem cvičit?

Není snadné jednoduše popsat princip reflexní lokomoce, neboť k pochopení je potřeba poměrně podrobně znát zákonitosti psychomotorického vývoje dítěte, dále zákonitosti kineziologie, anatomii a pochopitelně neurologii.

Používat techniku v praxi mohou pouze odborně vyškolení fyzioterapeuti s certifikovaným kurzem. Tito také mohou zaučit rodiče dítěte, které se podrobuje léčbě. I přes zaškolení, musí rodiče pravidelně docházet na rehabilitační oddělení, kde se jejich dítěti věnuje odborník.

Inzerce

Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o léčbu dětí, je potřeba si uvědomit, že tak jak se dítě vyvíjí, tak se vyvíjí i jeho léčba a během léčebného procesu se mění. Rozhodovat o způsobu a postupu léčby může pouze zkušený odborník, který zná zákonitosti vývoje jedince a možnosti, jak Vojtův princip aplikovat na měnící se situaci.

3. Reflexní lokomoce

Pro následující řádky je potřeba vysvětlit slovo lokomoce, které se zde objevuje. Toto slovo znamená pohyb, avšak pohyb, kdy se dítě přesunuje z místa na místo. Podle věku dítěte se může jednat o plazení, lezení a chůzi.

Lokomoční soubory – reflexní plazení a reflexní otáčení jsou souhrnné vzorce, kdy se aktivují všechny příčně pruhované svaly v určitých sehraných souvislostech. Mozek se těchto vzorců účastní od nejnižších až po nejvyšší řídící roviny.

Inzerce

V novorozeneckém období se mohou léčebně využít dva reflexní celky – reflexní plazení a reflexní otáčení na bok.

Tyto reflexní projevy se objevují po tlaku na tzv. vybavovací zóny. Hlavní zóny jsou na končetinách a jsou v místech, kde je kost – tedy okostice, blízko povrchu těla.

Dalším důležitým momentem při cvičení je volba správné výchozí polohy. Ta se volí podle vývojového věku dítěte, ne podle kalendářního věku, dále podle toho, aby se nepodporovaly špatné hybné souhry a dále tak, aby se aktivoval správně vedený pohyb.

Při volbě polohy i při cvičení se používají názvy: čelistní horní končetina, čelistní dolní končetina, záhlavní horní končetina a záhlavní dolní končetina. Končetiny na straně obličeje jsou čelistní, na druhé straně záhlavní.

Pokud je dítěti doporučeno cvičit „ Vojtu“, je nejprve podrobně vyšetřeno neurologem a rehabilitačním lékařem. Fyzioterapeut provede další pohybové vyšetření a stanoví rehabilitační plán.

4. Kdy a jak cvičit?

Novorozenci a kojenci cvičí pouze 10 minut, několikrát denně (třeba při přebalování) a ne bezprostředně po jídle. Doba cvičení se postupně prodlužuje. Starší děti cvičí dvakrát denně půl hodiny.

5. Přítomnost rodiče

Rodiče přicházejí s dětmi na rehabilitační oddělení, kde fyzioterapeut zkontroluje správné provedení cviků a pokud uzrál čas, přidá nové cviky a provede instruktáž pro rodiče. Řada rodičů dochází na rehabilitaci i několikrát týdně a hlavní cvičení se uskuteční s fyzioterapeutem. Mnoho dětí při cvičení pláče, což rodiče velmi těžce nesou, neboť se domnívají, že metoda je bolestivá. Rozhodně bolestivá není, ale děti jsou nuceny drážděním výbavných zón vykonávat pohyby, které jsou jim vlastně cizí a kterým by se raději vyhnuly. Bližší jsou jim pohyby jejich chybné motoriky, způsobené zpožděným vývojem, a cvičení je rozčiluje.

6. Jak postupovat v zařazování cviků

Každá nově zvolená poloha při cvičení odpovídá stupni vývoje vzpřimovacích mechanizmů. Pro informaci: první vzpřimovací mechanizmus vidíme u dítěte v poloze na břiše, kdy zvedá hlavičku a začne zapojovat šíjové svaly. Vzpřimovací mechanizmy se postupně vyvíjejí od hlavy po nožky.

Během léčby není možné dělat vývojové skoky!

Děti, které přeskakují bez léčení jednotlivá vývojová stádia, mají mnohem horší držení a funkci horní končetiny a totéž pochopitelně platí i pro dolní končetinu. Fyzioterapeut, který vede léčbu dítěte, musí mimo perfektně zvládnuté techniky i ovládat psychomotorický vývoj dítěte. Tyto znalosti a dovednosti využívá za intenzivní spolupráce rodičů k co nejefektivnější léčbě.

Cvičení je velmi komplexní, o čemž svědčí i fakt, že u postižených novorozenců, kdy je hlavička držena ve výchozí poloze, se přesouvá jazyk na stranu plánovaného otočení, zároveň se rozšiřuje a objevuje se intenzivní polykání. Někteří ohrožení kojenci totiž mají porušenou polykací funkci, a tím je ztíženo přijímání potravy. Reflexní pohyb jazyka je v prvních šesti týdnech důležitým vývojovým příznakem. Cvičením se jazyk rozvíjí, rozšiřuje a později jeho správná funkce vede i ke správnému vývoji řeči.

7. Význam Vojtova principu

Vojtův princip je velmi složitá metoda vhodná pro cvičení novorozenců, kojenců i starších dětí v případech, kdy je nějakým způsobem porušen či zpomalen vývoj dítěte. Tato technika je nejefektivnější u malých dětí, kdy jsou tzv. nejvíce výbavné, tedy v době, kdy nejbouřlivěji reagují na dráždění výbavných zón. V naší republice je tato metoda považována za nejlepší léčbu pro pacienty postižené jakoukoli formou dětské mozkové obrny.

Autor: Bc. Andrea Havlíková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Bc. Andrea Havlíková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Vojtova metoda - diskuze

Poradna

Syn se počůrává

| Sarka003 | 13.04.2021, 10:22

Dobrý den,

syn (momentálně 2 roky a 7 měsíců) chodil pravidelně od dvou let na nočník. Už chodil i na velký záchod s dětským prkénkem a pořídili jsme i dětský pisoár s vrtulkou. Vlastně na nočník začal chodit ukázkově při narození mladší dcery - to bylo září. Zhruba do konce roku vždy bez problémů a už jsem uvažovala nechat ho i v noci spávat bez plenek. Po Novém roce však začalo počurávání přes den a stále se to stupňuje a je to doteď horší a horší. Snažíme se ho nijak neodstrkovat a dopřát mu stejně (i více) času než mladšímu sourozenci, netlačíme na něj, když se počurá nenadáváme mu ani se mu nijak nesmějeme a podobně. No i přes to je to mnohdy i 10 počurání denně. Ráno 2x nebo 3x bez problému zajde na nočník a pak to začne. Vidíme, že se mu chce čurat, chceme mu pomoci a posadit ho na nočník, on nechce a do vteřiny je počůraný. Snažíme se motivovat , uplácet, ale nijak to nezabírá. Dle doktorky je moč i ledviny v pořádku a dává tomu psychologický důvod. Ptám se tedy, zda je nějaká rada nebo máme prostě vytrvat a čekat až se to upraví? No už jsou to 4 měsíce a pomalu začínám být zoufalá, v podstatě neustále převlékáme a převlékáme. Když jdeme někam na návštěvu, tak se děsím, že se mi tam počurá, protože plenku si mnohdy nechce dát. Nemám třeba zase naběhnout na plenky jako kdyby ještě na nočník nechodil? Děkuji za radu

Dobrý den, u vašeho dotazu začnu trochu od konce, ne pleny zpět svému synovi nevracejte. Došlo by k regresu ve vývoji a mohlo by to na něj do budoucna mít špatný vliv. Obrňte se proto trpělivostí, snažte se vysazovat chlapce častěji na nočník, připomenout mu potřebu, když si všimnete, že vysílá signály, že se mu chce. Připravte si také dostatek oblečení k převlečení, zkuste mu nachystat oblečení volnější, které se mu snadněji obléká a veďte ho k tomu, že když si oblečení pomočil, ať si ho sám převlékne. Pokud dojde k nehodě, tak situaci nijak emotivně nekomentujte, nekárejte jej, mluvte věcně, řešte příčinu a následek - počůral ses, teď je potřeba se převléct. Také na návštěvu si vezměte pro něj oblečení navíc a prostě syna bez velkých komentářů převlečte. Snažte se zklidnit a nestresovat se předem, že se syn pomočí, protože z vás cítí napětí a vnímá svoji moc, kterou nad vámi prostřednictvím počůrávání získává. Také si dejte pozor, abyste jeho potíže nerozebírala s partnerem nebo s kamarádkami či rodinou před synem. Děti vše slyší, i když to vypadá, že vás nevnímají. Ouška mají obzvláště nastražená, když se mluví o nich, ostatně asi tak jako každý z nás.  Rozebíráním potíží a upozorňováním na ně můžete nevědomky vybudovat a zveličit "problém". Někdy méně pozornosti, která se věci věnuje, je více. Ve hře může být i žárlivost na mladšího sourozence. Pokud se sestřička narodila v září, tak nyní ve věku kolem sedmi měsíců je její vývoj rychlejší a rychlejší včetně vývoje pohybového. Syn proto sestru může vnímat čím dál více jako konkurenci, bez ohledu na to, že i jemu se snažíte věnovat dostatek pozornosti. Pomoci by mohla pozornost dělená, to znamená, že si vyhradíte dobu, kdy se budete věnovat jenom jemu zvlášť. Můžete se s tatínkem nebo třeba s babičkou střídat a občas vzít syna samotného ven nebo až to bude možné na nějakou akci. Bude to váš společný vyhrazený čas, který strávíte jen s ním bez mladší sestry. Pomůže mu to získat ztracené pozice a ubezpečí se o své důležitosti pro vás a že jej mladší sourozenec nechce nahradit. Můžete si na společné činnosti vyhradit pravidelně třeba jedno odpoledne v týdnu. Až sestřička povyroste, můžete děti střídat, protože i ona uvítá, že vás bude mít jen pro sebe. Mladší sourozenec to ale má v této situaci jednodušší, jednak má sourozence už od svého narození a vnímá jej jako samozřejmost a za druhé po nástupu staršího sourozence do školky má rodiče přirozeně jen pro sebe. V případě, že by obtíže stále přetrvávaly a lékař možnou fyziologickou příčinu obtíží vyloučil, jak píšete, pak bych vám doporučila kontaktovat dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 16.04.2021, 23:47
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce