Inzerce
Inzerce
Inzerce

Nepřiměřený, iracionální strach dítěte

Syn má o mě nepřiměřený strach

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu ohledně mého osmiletého syna. Už delší dobu pozoruji u syna, že má o mne (matku) nepřiměřený strach. Ráno se například bojí jít do školy, aby se mi něco nestalo v práci. Pokud jdu do obchodu, musím ho brát s sebou, jinak na mne čeká za oknem a pokud delší dobu nejdu, tak se obleče a jde mi s pláčem naproti. Pořád mi opakuje, že mne má rád a že se o mne bojí. Nerozumím tomu, nikdo mi před ním neubližuje. Jednou jsem měla zlomenou nohu, tak to možná mohl být spouštěč jeho strachu. Každé ráno mu musím opakovat, že jedu do práce s kamarádkou, že mne vysadí až u vchodu a také kdy přesně přijedu domů. Když chci jít někam s kamarády také je to problém, je schopný na mne čekat do půlnoci, zda přijdu v pořádku. Jednou mi dokonce řekl, že kdybych umřela, tak on by musel taky, protože by tady beze mne nemohl být. Myslíte, že mám se synem navštívit psychologa? Má mladšího bratra 5 let, ten je v pohodě. Otec je přísnější, ale určitě nám neubližuje. Děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den, strach vašeho synka je iracionální, pramení zřejmě z nějaké jeho prožívané úzkosti. Spouštěčem mohla být vaše zlomená noha, případně souhra nějakých dalších okolností v kombinaci s jeho pravděpodobně úzkostnější osobností. Na základě písemného dotazu nelze dát jednoznačnou radu, jak postupovat, doporučovala bych vám kontaktovat buď pedagogicko psychologickou poradnu, nebo dětského klinického psychologa. Se synem se doma můžete snažit o jeho strachu mluvit, zjistit co mu k jeho překonání pomáhá, co by potřeboval. Oceňte, pokud vaši nepřítomnost zvládne, pochvalte ho, ubezpečte ho, že na sebe budete dávat pozor, ale situaci nezveličujte, nepřikládejte jí nepřiměřený význam, nerozebírejte synovo chování před ním. Návštěvu psychologa neodkládejte. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Syn nerad zkouší nové věci, je konzervativní a úzkostlivý

Dobrý den. Náš syn (2 a půl roku) je hodně konzervativní a úzkostlivý. Nerad zkouší jiné potraviny, než ty, u kterých ví, že mu chutnají, přestože je dříve jedl. Jeho jídelníček tedy není příliš rozmanitý, nejí téměř nic mléčného (žádné sýry, jogurty, tvaroh, mléčné kaše…), z ovoce sní pouze dva druhy, pečivo pouze suché nebo jen s máslem (žádné pomazánky, marmelády). Teplá jídla jako obědy a večeře jí dobře. Konzervativní a úzkostlivý ale není jen ve stravě. To bychom přisuzovali období vzdoru a nepovažovali to za přílišný problém. Ale takovéto problémy má i například s oblečením a botami. Nechá si obléct jen pár věcí, které zná a často je nosí. Máme tedy problém s jarním oblečením, které v zimě nenosil a teď na něj začíná být vhodné počasí. To stejné s botami. Chce nosit pouze zimní boty, odmítá si vzít jiné, které nosil na jaře, natož zkusit v obchodě nové boty a ty pak nosit. Nehledě na to, že roste a je potřeba mu obměnit oblečení za větší a když není zbytí a nepomáhá několika minutové vysvětlování a je nutné, aby na sebe vzal něco nového (například jarní boty, když je teplo a v zimních by se mu potila noha), dám mu věc i přes jeho odpor. Většinou se po pár minutách uklidní a pak mu již věc nevadí, dokud ji nesundáme, ale občas se to stejné opakuje, když danou věc chci znovu obléknout nebo obout. Také má občas strach z neobvyklých věcí. Například se bojí tuhého mýdla na ruce, které máme doma, přestože u dědy má tuhá mýdla rád a naopak je tam pořád bere do rukou a přendavá. Doma máme ale jiný tvar mýdla, tak mu vadí asi to a má strach si s ním mýt ruce. Zpočátku jsem ho musela dávat pryč, když se šel umývat, nyní už si na něj zvykl, že může zůstat na umyvadle, ale nechce ho vzít do ruky. Nevíme, jak tuto jeho úzkost řešit, nechceme mu působit strach a obavy tím, že mu budeme něco nutit, ale nevíme, jak ho jeho strachu zbavit. Zda je to u dětí běžné, nebo by bylo dobré toto konzultovat s nějakým odborníkem? Moc děkuji za Váši radu.

Inzerce

Odpověď: Dobrý den, ve věku vašeho syna je těžké odhadovat přesné příčiny jeho chování. Vhledem k tomu, že některé jeho projevy, které popisujete, jsou poměrně výrazné a vytrvalé, pak bych vám raději doporučila konzultaci s odborníkem, můžete začít u vašeho ošetřujícího dětského lékaře a doporučila bych i konzultaci u dětského psychiatra. Mohlo by se jednat o příznaky možného rozvoje nějaké poruchy autistického spektra v dětském věku. Na základě konzultace formou emailu není však možné více posoudit, váš syn potřebuje odborné vyšetření. Pokud se chlapec něčeho bojí (tuhá mýdla apod.), tak jej nestresujte, odstraňte tyto předměty z jeho dosahu. Odmítá-li nějaké oblečení, boty, pak je zakoupené ponechte nejdříve nějakou dobu doma v jeho dohledu, aby si na věci mohl přivyknout a poté jej zkuste přesvědčit k jejich oblečení, obutí. Samozřejmě mu přitom vysvětlujte, proč je to potřeba (vyrostl, je teplo atd.). Další rady, jak postupovat a jak pracovat s vaším synem jistě obdržíte od odborného lékaře. Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Autor: Mgr. Michaela Matoušková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Michaela Matoušková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Nepřiměřený, iracionální strach dítěte - diskuze

  • Strach z nového prostředí
    Dobrý den,
    syn bude mít v lednu 2 roky. Do jednoho roku a kousek šel se mnou kam bylo třeba. Po tomto období syn dostává záchvat pláče při jakékoliv změně místa, kromě chaty, nebo domu mých prarodičů, chápu tam to zná, má rad. Ale návštěvu příbuzných, ke kamarádce, do hernicky na cvičení - když je to hodně uzavřeny prostor. Je to bohužel pro mě hrozne frustrující, rada bych s nim šla cvičit, koupit něco do obchodu. Někdy to zvládne ale spíše hrozny pláč a hlavně utíká pryč ven. Syn je má mě opravdu hodně fixovaný, na druhou stranu jsme pořad s vím, hlídání nemáme, jen opravdu výjimečně. Neumím si představit ho vzít do nějaké detske skupinky, ale přijde mi ze na hřiště když vidí děti je rad a běží k nim, chce si s nimi hrát. Prosím o radu, jak mu mám tyto strachy nejak pomoct zmírnit. Krásný den preji!
    Lenka M.   | 30.12.2023 17:19:00
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Kroužek pro malé děti

| AjaH | 12.02.2024, 13:43

Dobrý den, prosím mám dotaz. Dnes jsme byli se synem 1,5 roku na druhé hodině cvičení pro děti, kde se spojuje více aktivit od zpívání, přes výtvarku a další. Syn hezky spolupracoval, výtvarka se mu moc nechtěla, to jsem udělala za něj a nechala si ho hrát. Děti měli i pauzu na svačinu a poté paní učitelka dala pokyn k úklidu hraček a přesunutí se do druhé místnosti na zpívánky s hudebními nástroji. Syn nechtěl pustit kočárek, s kterym jej bavilo jezdit přes práh. Když jsem se s ním snažila domluvit, tak odmítl, řekl ne a tak jsem navrhla, že zůstaneme ve staré místnosti, ať si dohraje a poté se přidáme k dětem. Jenže když se zavřely dveře, tak začal brečet a chtěl jezdit přes ten práh. V tu chvíli jsem se jej snažila jen uklidnit, ale nedařilo se. Zkoušela ho nalákat i paní učitelka, ale take nic. Já jsem nechtěla narušovat hodinu jinak spolupracujícím dětem, tak jsem mu nedovolila tam s kočárkem jezdit. Na chvíli se uklidnil a když jsme se přidali ke skupině, opět začal plakat (spíše řvát jako tygr). Šla jsem s ním tedy na chodbu, ať přijde na jiné myšlenky. Tam se uklidnil po chvíli a poté jsme se už přidali ke skupině. Byl pořád trosku mrzutý, ale nakonec byl v pohodě. Paní učitelka říkala, že jsem dobře udělala, že málokterá maminka by takto postupovala, ale v té chvíli jsem si začala sama o sobě říkat, že jsem byla asi zřejmě moc přísná a chtěla toho po něm moc. Cítím se od té doby opravdu špatně, že kladu na syna nároky, které zatím nedokáže splnit tak, že by to pochopil. Říkám si, že můžu být ráda, že ho konečně bavilo na chvíli něco, s čím si hrál sám a já jsem jej odtrhla. Na druhou stranu ale vím, že pro skupinu jsem udělala asi lepší službu, že jim nikdo nenarušoval zpívání. Bylo mi jasné, že pokud tam bude tahat hračky mě dítě, začnou i ostatní. Můžete mi prosím poradit, jestli mám syna raději víc nechat se rozvíjet a nekorigovat jej tak přísně az do řevu? Přece jen to nebyla žádná závažná situace. Nebo si to nemám dávat za zlé? Moc děkuji za radu

Dobrý den,

pokud chcete s takto malým dítětem chodit na nějakou skupinovou aktivitu, tak musíte počítat s tím, že bude potřeba, aby se dítě režimu skupiny přizpůsobovalo. Je však potřeba zvážit, jestli je toho dítě ve věku 1,5 roku schopné. Pro dítě jeho věku je přirozené, že si chce hrát s hračkami podle svého výběru a svým způsobem. Zároveň však je možné začít jej postupně do skupinových aktivit zapojovat, rozvíjet u něj schopnost spolupráce, přizpůsobení a ohleduplnost k ostatním. Třeba jej některá z aktivit předkládaných v kroužku zaujme a rád se zapojí. Vaše reakce byla správná a přirozená, zachovala jste se ohleduplně k ostatním dětem ve skupině, které spolupracovaly. Váš syn měl zase právo projevit svoji nespokojenost, protože se mu líbila jeho hra s kočárkem. Předala jste mu tak poselství, že někdy jsou prostě zájmy skupiny nadřazeny zájmům jednotlivce, vždyť určitým společenským pravidlům se podřizujeme všichni a kdyby tomu tak nebylo, tak by nejen v malé dětské skupince, ale také ve společnosti vznikl chaos. Zároveň jste jej nechala projevit křikem jeho nespokojenost, vzala jste ho uklidnit a v aktivitě jste pokračovali, oba jste tedy tuto situaci zvládli, a to proaktivním a prosociálním způsobem. Pokud však další podobné situace neunesete, pak zvažte, zda v pokračování docházky do kroužku setrvat, nebo zda nějakou obdobnou aktivitu nezkusit, až bude syn starší a lépe jí porozumí. Každé dítě je jiné, vyvíjí se odlišným způsobem, má odlišnou povahu, je jinak společenské, některé je pasivní, jiné zase živé a aktivní apod., a proto některým dětem zapojení do kroužků a aktivit ani v nízkém věku nemusí vadit, jiným dětem zase nemusí vyhovovat. Pozorujte reakce vašeho dítěte, jestli chodí do kroužku s radostí, chce tam být, chce pracovat, dokáže se uklidnit, když jej něco rozhodí. Pokud bude např. plakat jenom když se do kroužku chystáte či blížíte, pak zřejmě ještě není dostatečně zralý. Také dejte na radu paní učitelky, pedagogové, kteří vedou kroužky pro takto maličké děti, jsou většinou zkušení a aktivity jsou těmto malým dětem přizpůsobené. Také vy si můžete užít nějaký čas se synem, kdy se mu aktivně věnujete a něco společně tvoříte a něčím se zabýváte. Přeji hodně úspěchů ať už se rozhodnete v docházce do kroužku pokračovat, nebo ne.

S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 13.02.2024, 21:23
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×