Inzerce
Inzerce
Inzerce

Nepřiměřený, iracionální strach dítěte

Syn má o mě nepřiměřený strach

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu ohledně mého osmiletého syna. Už delší dobu pozoruji u syna, že má o mne (matku) nepřiměřený strach. Ráno se například bojí jít do školy, aby se mi něco nestalo v práci. Pokud jdu do obchodu, musím ho brát s sebou, jinak na mne čeká za oknem a pokud delší dobu nejdu, tak se obleče a jde mi s pláčem naproti. Pořád mi opakuje, že mne má rád a že se o mne bojí. Nerozumím tomu, nikdo mi před ním neubližuje. Jednou jsem měla zlomenou nohu, tak to možná mohl být spouštěč jeho strachu. Každé ráno mu musím opakovat, že jedu do práce s kamarádkou, že mne vysadí až u vchodu a také kdy přesně přijedu domů. Když chci jít někam s kamarády také je to problém, je schopný na mne čekat do půlnoci, zda přijdu v pořádku. Jednou mi dokonce řekl, že kdybych umřela, tak on by musel taky, protože by tady beze mne nemohl být. Myslíte, že mám se synem navštívit psychologa? Má mladšího bratra 5 let, ten je v pohodě. Otec je přísnější, ale určitě nám neubližuje. Děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den, strach vašeho synka je iracionální, pramení zřejmě z nějaké jeho prožívané úzkosti. Spouštěčem mohla být vaše zlomená noha, případně souhra nějakých dalších okolností v kombinaci s jeho pravděpodobně úzkostnější osobností. Na základě písemného dotazu nelze dát jednoznačnou radu, jak postupovat, doporučovala bych vám kontaktovat buď pedagogicko psychologickou poradnu, nebo dětského klinického psychologa. Se synem se doma můžete snažit o jeho strachu mluvit, zjistit co mu k jeho překonání pomáhá, co by potřeboval. Oceňte, pokud vaši nepřítomnost zvládne, pochvalte ho, ubezpečte ho, že na sebe budete dávat pozor, ale situaci nezveličujte, nepřikládejte jí nepřiměřený význam, nerozebírejte synovo chování před ním. Návštěvu psychologa neodkládejte. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Syn nerad zkouší nové věci, je konzervativní a úzkostlivý

Dobrý den. Náš syn (2 a půl roku) je hodně konzervativní a úzkostlivý. Nerad zkouší jiné potraviny, než ty, u kterých ví, že mu chutnají, přestože je dříve jedl. Jeho jídelníček tedy není příliš rozmanitý, nejí téměř nic mléčného (žádné sýry, jogurty, tvaroh, mléčné kaše…), z ovoce sní pouze dva druhy, pečivo pouze suché nebo jen s máslem (žádné pomazánky, marmelády). Teplá jídla jako obědy a večeře jí dobře. Konzervativní a úzkostlivý ale není jen ve stravě. To bychom přisuzovali období vzdoru a nepovažovali to za přílišný problém. Ale takovéto problémy má i například s oblečením a botami. Nechá si obléct jen pár věcí, které zná a často je nosí. Máme tedy problém s jarním oblečením, které v zimě nenosil a teď na něj začíná být vhodné počasí. To stejné s botami. Chce nosit pouze zimní boty, odmítá si vzít jiné, které nosil na jaře, natož zkusit v obchodě nové boty a ty pak nosit. Nehledě na to, že roste a je potřeba mu obměnit oblečení za větší a když není zbytí a nepomáhá několika minutové vysvětlování a je nutné, aby na sebe vzal něco nového (například jarní boty, když je teplo a v zimních by se mu potila noha), dám mu věc i přes jeho odpor. Většinou se po pár minutách uklidní a pak mu již věc nevadí, dokud ji nesundáme, ale občas se to stejné opakuje, když danou věc chci znovu obléknout nebo obout. Také má občas strach z neobvyklých věcí. Například se bojí tuhého mýdla na ruce, které máme doma, přestože u dědy má tuhá mýdla rád a naopak je tam pořád bere do rukou a přendavá. Doma máme ale jiný tvar mýdla, tak mu vadí asi to a má strach si s ním mýt ruce. Zpočátku jsem ho musela dávat pryč, když se šel umývat, nyní už si na něj zvykl, že může zůstat na umyvadle, ale nechce ho vzít do ruky. Nevíme, jak tuto jeho úzkost řešit, nechceme mu působit strach a obavy tím, že mu budeme něco nutit, ale nevíme, jak ho jeho strachu zbavit. Zda je to u dětí běžné, nebo by bylo dobré toto konzultovat s nějakým odborníkem? Moc děkuji za Váši radu.

Inzerce

Odpověď: Dobrý den, ve věku vašeho syna je těžké odhadovat přesné příčiny jeho chování. Vhledem k tomu, že některé jeho projevy, které popisujete, jsou poměrně výrazné a vytrvalé, pak bych vám raději doporučila konzultaci s odborníkem, můžete začít u vašeho ošetřujícího dětského lékaře a doporučila bych i konzultaci u dětského psychiatra. Mohlo by se jednat o příznaky možného rozvoje nějaké poruchy autistického spektra v dětském věku. Na základě konzultace formou emailu není však možné více posoudit, váš syn potřebuje odborné vyšetření. Pokud se chlapec něčeho bojí (tuhá mýdla apod.), tak jej nestresujte, odstraňte tyto předměty z jeho dosahu. Odmítá-li nějaké oblečení, boty, pak je zakoupené ponechte nejdříve nějakou dobu doma v jeho dohledu, aby si na věci mohl přivyknout a poté jej zkuste přesvědčit k jejich oblečení, obutí. Samozřejmě mu přitom vysvětlujte, proč je to potřeba (vyrostl, je teplo atd.). Další rady, jak postupovat a jak pracovat s vaším synem jistě obdržíte od odborného lékaře. Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Autor: Mgr. Michaela Matoušková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Michaela Matoušková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Nepřiměřený, iracionální strach dítěte - diskuze

Poradna

Dobrý den,

mám několik dotazů ohledně dcery (5 měsíců a týden).
První problém máme s její přítomností v rukách někoho jiného než mých nebo manžela. Dříve s tím problém neměla, babička ji i hlídala, když jsem potřebovala odejít. Nyní začne plakat, až hystericky křičet.
Druhý problém je v usínání. Vždy jsme se s manželem střídali, dcera nikdy neměla problém manželovi usnout. Nyní při jeho pokusu o uspání opět pláč, až hysterický křik. Přes den se dceři manžel věnuje, chová ji, v ničem není problém, pouze v uspávání.
Dále bych se chtěla zeptat, zda mám v něčem hledat důvod, proč dcera přestala spát celou noc. Již delší dobu spala od cca 20:30 do 5-6 ráno, vyjímečně i 6:45. Nyní se v noci budí a neusne bez kojení.
Posledních pár noci máme i velký problém s usnutím večer. Dceru v náruči uspím, ale při pokládání do postýlky se vzbudí, nebo vydrží spát pár minut, maximálně 40.

Předem děkuji za jakékoli rady

Dobrý den, chování vaší dcerky vykazuje poměrně typické projevy počátku období separační úzkosti. O tomto období najdete mnoho informací na internetu, i zde na stránkách Babyonline jsem o něm několikrát psala. První projevy tohoto období jsou typické pro kojence od cca 8 - 9 měsíců, ale mohou se objevit i dříve. Záleží na více faktorech, vyspělosti psychiky dítěte, na jeho osobnosti ... Pro toto období je charakteristické, že jinak milé a klidné a od každého "chovací" děťátko se najednou pustí do hysterického křiku a pláče, pokud se od něj pečující, většinou mateřská osoba vzdálí. Ano často v tomto období děti křičí i v přítomnosti babičky, nebo i tatínka. Jedná se o fyziologické a vývojové období, které je v životě dítěte důležité. Nástup separační úzkosti znamená, že emoční vývoj probíhá normálně a dítě si vytvořilo citovou fixaci na matku nebo někoho jiného, kdo se o něj nejvíce stará. Tato emoční vazba se v budoucnu stane základem pro vytváření citových vztahů ke druhým lidem, rodičům, partnerovi, dětem... Dítě v kojeneckém věku žije přítomností a nedokáže si představit a vyrovnat se s tím, že rodičovská osoba od něj odchází, vnímá to, jako by od něj odešla nadobro. Pro toto období jsou charakteristické také jiné obtíže, strachy a úzkosti a také k nim mohou patřit obtíže s usínáním a spánkem. Mohu vám poradit pouze hodně trpělivosti, citlivý přístup k vaší dcerce, které poskytněte v co nejvyšší míře vaši emoční přítomnost, více ji chovejte, mazlete se s ní, nenechávejte ji o samotě, pokud bude plakat. To jak nyní zareagujete na projevy jejího strachu je pro její další vývoj velmi důležité, může se cítit buď přijímaná a pochopená, nebo také odmítaná. Tatínek ani babička ať si její projevy neberou osobně, ony při vašem citlivém přístupu brzy přejdou stejně tak jako obtíže se spánkem. Pokud budete od dcery potřebovat odejít, pak s ní klidně mluvte, vysvětlete jí, že se brzy vrátíte (i když je malinká, tak váš uklidňující hlas vnímá), neopouštějte ji však na dlouho. Přeji ať se vám dcerka dále zdárně vyvíjí a ať společně překonáte další úskalí jejího vývoje. Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 06.01.2022, 15:55
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×