Inzerce
Inzerce
Inzerce

Nepřiměřený, iracionální strach dítěte

Syn má o mě nepřiměřený strach

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu ohledně mého osmiletého syna. Už delší dobu pozoruji u syna, že má o mne (matku) nepřiměřený strach. Ráno se například bojí jít do školy, aby se mi něco nestalo v práci. Pokud jdu do obchodu, musím ho brát s sebou, jinak na mne čeká za oknem a pokud delší dobu nejdu, tak se obleče a jde mi s pláčem naproti. Pořád mi opakuje, že mne má rád a že se o mne bojí. Nerozumím tomu, nikdo mi před ním neubližuje. Jednou jsem měla zlomenou nohu, tak to možná mohl být spouštěč jeho strachu. Každé ráno mu musím opakovat, že jedu do práce s kamarádkou, že mne vysadí až u vchodu a také kdy přesně přijedu domů. Když chci jít někam s kamarády také je to problém, je schopný na mne čekat do půlnoci, zda přijdu v pořádku. Jednou mi dokonce řekl, že kdybych umřela, tak on by musel taky, protože by tady beze mne nemohl být. Myslíte, že mám se synem navštívit psychologa? Má mladšího bratra 5 let, ten je v pohodě. Otec je přísnější, ale určitě nám neubližuje. Děkuji za radu.

Odpověď: Dobrý den, strach vašeho synka je iracionální, pramení zřejmě z nějaké jeho prožívané úzkosti. Spouštěčem mohla být vaše zlomená noha, případně souhra nějakých dalších okolností v kombinaci s jeho pravděpodobně úzkostnější osobností. Na základě písemného dotazu nelze dát jednoznačnou radu, jak postupovat, doporučovala bych vám kontaktovat buď pedagogicko psychologickou poradnu, nebo dětského klinického psychologa. Se synem se doma můžete snažit o jeho strachu mluvit, zjistit co mu k jeho překonání pomáhá, co by potřeboval. Oceňte, pokud vaši nepřítomnost zvládne, pochvalte ho, ubezpečte ho, že na sebe budete dávat pozor, ale situaci nezveličujte, nepřikládejte jí nepřiměřený význam, nerozebírejte synovo chování před ním. Návštěvu psychologa neodkládejte. Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Syn nerad zkouší nové věci, je konzervativní a úzkostlivý

Dobrý den. Náš syn (2 a půl roku) je hodně konzervativní a úzkostlivý. Nerad zkouší jiné potraviny, než ty, u kterých ví, že mu chutnají, přestože je dříve jedl. Jeho jídelníček tedy není příliš rozmanitý, nejí téměř nic mléčného (žádné sýry, jogurty, tvaroh, mléčné kaše…), z ovoce sní pouze dva druhy, pečivo pouze suché nebo jen s máslem (žádné pomazánky, marmelády). Teplá jídla jako obědy a večeře jí dobře. Konzervativní a úzkostlivý ale není jen ve stravě. To bychom přisuzovali období vzdoru a nepovažovali to za přílišný problém. Ale takovéto problémy má i například s oblečením a botami. Nechá si obléct jen pár věcí, které zná a často je nosí. Máme tedy problém s jarním oblečením, které v zimě nenosil a teď na něj začíná být vhodné počasí. To stejné s botami. Chce nosit pouze zimní boty, odmítá si vzít jiné, které nosil na jaře, natož zkusit v obchodě nové boty a ty pak nosit. Nehledě na to, že roste a je potřeba mu obměnit oblečení za větší a když není zbytí a nepomáhá několika minutové vysvětlování a je nutné, aby na sebe vzal něco nového (například jarní boty, když je teplo a v zimních by se mu potila noha), dám mu věc i přes jeho odpor. Většinou se po pár minutách uklidní a pak mu již věc nevadí, dokud ji nesundáme, ale občas se to stejné opakuje, když danou věc chci znovu obléknout nebo obout. Také má občas strach z neobvyklých věcí. Například se bojí tuhého mýdla na ruce, které máme doma, přestože u dědy má tuhá mýdla rád a naopak je tam pořád bere do rukou a přendavá. Doma máme ale jiný tvar mýdla, tak mu vadí asi to a má strach si s ním mýt ruce. Zpočátku jsem ho musela dávat pryč, když se šel umývat, nyní už si na něj zvykl, že může zůstat na umyvadle, ale nechce ho vzít do ruky. Nevíme, jak tuto jeho úzkost řešit, nechceme mu působit strach a obavy tím, že mu budeme něco nutit, ale nevíme, jak ho jeho strachu zbavit. Zda je to u dětí běžné, nebo by bylo dobré toto konzultovat s nějakým odborníkem? Moc děkuji za Váši radu.

Inzerce

Odpověď: Dobrý den, ve věku vašeho syna je těžké odhadovat přesné příčiny jeho chování. Vhledem k tomu, že některé jeho projevy, které popisujete, jsou poměrně výrazné a vytrvalé, pak bych vám raději doporučila konzultaci s odborníkem, můžete začít u vašeho ošetřujícího dětského lékaře a doporučila bych i konzultaci u dětského psychiatra. Mohlo by se jednat o příznaky možného rozvoje nějaké poruchy autistického spektra v dětském věku. Na základě konzultace formou emailu není však možné více posoudit, váš syn potřebuje odborné vyšetření. Pokud se chlapec něčeho bojí (tuhá mýdla apod.), tak jej nestresujte, odstraňte tyto předměty z jeho dosahu. Odmítá-li nějaké oblečení, boty, pak je zakoupené ponechte nejdříve nějakou dobu doma v jeho dohledu, aby si na věci mohl přivyknout a poté jej zkuste přesvědčit k jejich oblečení, obutí. Samozřejmě mu přitom vysvětlujte, proč je to potřeba (vyrostl, je teplo atd.). Další rady, jak postupovat a jak pracovat s vaším synem jistě obdržíte od odborného lékaře. Zdravím Mgr. Matoušková, dětský psycholog

Autor: Mgr. Michaela Matoušková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Autor: Mgr. Michaela Matoušková
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Nepřiměřený, iracionální strach dítěte - diskuze

Poradna

Dítě

| Káča2018 | 07.03.2023, 09:26

Dobrý den, chtěla bych se s někým poradit, dřív než to půjdu řešit nějak dál. Mám dvě děti. Holka 4 roky a kluk 5 let (v září 6). S jejich otcem spolu nežijeme už dva roky. Syn měl od malinká problémy s vyprazdňováním, a v pozdějším věku jsme s tím byli i v nemocnici, kde mu "diagnostikovali " syndrom dráždivého tračníku. Bylo u nás dost časté zvracení, nebo naopak průjem. Stačilo aby ho něco podráždilo, např. kašel, a už zvracel. Jenže teď pozoruji, že má tyhle problémy, když má jet, nebo už je u otce. Není to pravidlem, ale stává se to častěji. U mě jsou v pořádk , a předám je otci a do hodiny třeba mě volá, že kluk zvrací, v jakém stavu jsem mu je jako dala. Říkám dyť se mnou byli dobří jako. A stalo se to tak už několikrát, jednou tak začal zvracet už chvilku před tím, než si pro ně měl dojet. A druhý den je v pořádku všechno. Někdy i jak dojede v neděli domů, tak je dobrej, a večer až se hodí do klidu, tak se pozvrací, ale tím to hasne. Tak už si říkám, jestli to není z nějakého psychického původu. Holka je vždy v pořádku. On je kluk i takovej citlivější. Rozhodně si nemyslím, že by otec byl na děti nějak zlej nebo tak něco, to je vyloučené. Jeden den k nám otec přijel za dětma na chvíli, a jak kluk viděl z okna, že parkuje, tak mě říká "bolí mě bříško, protože dojel táta ". My s otcem máme dobrý vztah jen tak na oko. On i po dvou letech má potřebu o mě nehezky mluvit všude, že jsem krkavčí máma a že děcka nechci a podobně. Jednou se mi stalo že děti dojely domů od otce a syn se mě ptá " tak co mami, odpočinula sis? Mělas klid od nás ". To jsou přesně slova jeho otce, on pořád potřeboval mít svůj klid. Jediný kde to kluk mohl slyšet takovou vět , je u otce. Hned sem mu to vyvrátila a řekla, že mi bylo smutno po nich a že rozhodně žádný klid od nich nepotřebuju. Když se dceři stal úraz a otec nás vezl do nemocnice, tak moje kamarádka odvezla syna k otcové matce, tím že otec pak tam za ním dojede a bude s ním. A kamarádka mě píše, že jí kluk v autě říkal, že ale chce spát s maminkou. Pak už sem otcovi řekla tak nějak oklikou, že někoho mám, aby už nechal těch pomluv, a on se začal vyptávat kluka na "strejdu". Tak já nevím, jestli to může být stresem, nebo nějak psychicky. Co myslíte, poradíte mi? Jestli to nějak řešit. Nechci mu je dávat za tu cenu, že kluk bude mít scvrklej žaludek nebo že z toho bude zvracet nebo mít nějaký stres. Předem děkuji za odpověď. Seitlová

Dobrý den, z vašeho popisu není patrné, jak často si otec děti bere, nebo jestli máte střídavou péči? V každém případě ne všechny děti dobře snáší změny, navíc se vašim dětem rozpadla rodina, přišly o jistou míru stability a bezpečí. Reakcí může být separační úzkost - strach odloučit se od nejbližší pečující osoby, v tomto případě od vás jako od matky. Na tuto úzkost a strach mohou nasedat psychosomatické obtíže, zejména u citlivého dítěte s touto dispozicí. Je zde potřeba postupovat vzhledem k synovi velmi citlivě. Neměl by určitě přijít o kontakty s otcem. Otcovská postava je v životě chlapce velmi důležitá. Bylo by ale dobré se s ohledem na aktuální situaci s tatínkem domluvit na nějakém řešení, které bude pro chlapce co nejméně stresující. Jedná se o řešení na přechodnou dobu, než syn opět získá potřebnou stabilitu a separační úzkost odezní. Tatínek by si ho mohl na omezenou dobu brávat třeba jen na procházky, výlety, nebo k sobě přes den bez spaní. Vzhledem k tomu, že domluva může být složitá, pak by bylo vhodné kontaktovat Poradnu pro mezilidské vztahy a pokusit se dojít např. prostřednictvím mediace k nějaké dohodě, kompromisu. Ohledně obtíží syna se můžete poradit také s pediatrem a případně by bylo vhodné kontaktovat dětského klinického psychologa. S pozdravem Mgr. Michaela Matoušková, dětský psycholog

Mgr. Michaela Matoušková | Babyonline | 09.03.2023, 10:00
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×