kdo vymysle darky

az budu v budoucim zivote planovat deti,tak nekdy na cerven....kdo ma vymyslet dvoje darky v listopadu a hned dvoje v prosinci...to se neda...cim jsou starsi tim je to horsi..narozky jsme zkrouhli na minimum...a vanoce mame asi jen 2 vymysleny...ale ja fakt netusimnavic chteji rok co rok pyzamo a povleceni..no oboji jsme uz sehnali..pokemoni pyzamo a povleceni pony a jakuba z tomaska, ale co dal..mece a zbrane nepovolim ani za boha,karty pokemonu me vytacej,protoze uz zvonilce rozkradli pulku me sbirky z mladi ve skole, a nase deti znaji vse o pokemnonech od 4 let a to se jim smali a ted najednou se diky blbe hre vsichni kartuji..to mame doma asi 20 plysaku a 140 figurek a vsechny serie serialu a vsechny filmy je vedlejsi.... stene,kote,krysa,morce neprojdou pres tatinka...no a co dal..3d tiskarna a ozubena kola ktera se daji sestavit do uzasnych tvaru a toci se jak maji jsou obejdane a uz nam asi zbejva jen mluvici robot,humanoid,coz pobavi asi vsechny a mozna ulehci praci,ale to se mi z nej zcvokne pes,az ho bude robot vencit na zahrade a ne jaa hlabvne kdo ma hlidat co mu ti dva pnaci daji za prikazyuz ted na me bafa tablet a zada si piskoty a popcorn

U mě jev nezvyklý, ba až unikátní

Ale mám první vánoční dárek. Pro Evu.

dárek pro 7 letého kluka

Tak ideální je pro kluky auto, aspon u nás. A to na dálkové ovládání. Koupili jsme synovi ted fakt pořádný, terenní auto na dál. ovl. a je z něho úplně natšenej.

Žiju dopředu

tudíž pro Heli nejhlavnější vánoční dárek doma: její první mobil. Ke svátku si vysloužila a vytoužila balíček s Pokémonama. Pro babičky tradiční vytoužené fotodárky. Pro mamku k narozkám nová zrcadlová skříňka do koupelny a schůdky do domácnosti. Já už byla také hodná na Ježura a v pondělí by mi měli doručit mé Barkerovsko-Briceovské variace, to samé chtěla ke kulatinám i kamarádka-má to mít! A pro šeredu je to taky ukryto v depozitáři, jen to zabalit.

Velikonoce s Babyonline

Proč, kdy a jak se Velikonoce slaví? Jak budou vypadat ty Vaše? Letos poprvé budou 4 dny volna, děti budou mít volných dní dokonce pět.http://www.babyonline.cz/maminka/zivotni-styl/velikonoce

Tip na dárky pro děti

Dostala jsem od kamarádky tip na dárky ze stránky http://modryslon.cz/ a musím říct, že i já i děti jsou nadšené. Normálně mě nic tak nenadchne, ale mají tam super věci na rozvíjeni motoriky. Synovi jsem kupovala osobní knihu, kde je on sám hlavním hrdinou a dceři jsem koupila motanice, je to sranda :-D Ještě se chystám na to pexeso a i ta okénková kniha nevypadá zle. A ceny tam mají teda super!!

Pro ty co neslaví toho židovského uprchlíka

Vánoční koledy pro Slovanské Pohany:Můj milý Svarožku píšu ti vánoční přání,za oknem padá sníh mám ráda sáňkování.Chtěla bych vidět andílka z nebe, venku je skoro tma, za oknem zebe.Vánoční koledy v rádiu hrají, zda přijdeš k nám děti se ptají.Vánoční koledy v rádiu hrají, zda přijdeš k nám děti se ptají........................................O Božicově narození:Už se zase těšíme na SvarožkaCopak nám letos nadělíCopak asi dostanem od SvarožkaTo bychom rádi věděliJá asi nic, protože jsem zlobilA naši šetřej na automobilUž se zase těšíme na SvarožkaCopak nám letos nadělíCopak asi dostanem od SvarožkaStačí svetr nebo knížkaVšichni chcem však od SvarožkaJen aby byl šťastný a veselýBóže jak čas letí ještě včera bylo třicet ve stínuKdo včera chodil bos, dnes v mrazu krčí nos a ani za nic nedal by si zmrzlinuUž se zase těšíme na SvarožkaCopak nám letos nadělíCopak asi dostanem od SvoražkaTo bychom rádi věděliMojí rodiče tajně kují pikleA tak obdržím zas to co obvykleUž se zase těšíme na SvarožkaCopak nám letos nadělíCopak asi dostanem od SvarožkaStačí svetr nebo knížkaVšichni chcem však od SvarožkaJen aby byl šťastný a veselý........................................A pro germánské Pohany:Půjdem spolu do Valhally, dujdaj, dujdaj, dujdaj dá!Wodanku, panáčku! Já tě budu kolíbati, (dvakrát)A ty Janku na píštalku, dudli, tudli, dudli, dá!Wodanku, panáčku! Já tě budu kolíbati. (dvakrát)Začni Kubo na ty dudy, dudaj, dudaj, dudaj, dá!Wodanku, panáčku! Já tě budu kolíbati!A ty Mikši na housličky, hudli, tydli, hudli, dá!Wodanku panáčku, já tě budu kolíbat!A ty Vávro, na tu basu, rumrum, rumrum, rumrum, dá!

Pohanský svátek v měsíci Prosinec: Alban Arthuan a Kračun

Jak slavili staří Slované, Germáni a Keltové (naši předci) svátek zimního slunovratu.Takže drazí Pohané, přeju vám bohatého Jule'ho (pro křesťany Ježíška).Kračún (21.12. – 1.1.) Český název Vánoce vznikl z německého Weihnachten, tedy „Svatá noc“. Ve všech slovanských jazycích existuje slovo koleda, které původně označovalo, bělorusky a v bulharsky stále označuje, právě svátek zimního slunovratu.Praslovanské kolęda je zcela jistě přejetím z latinského „calendae“, což byly u Římanů oslavy prvního dne v měsíce, zvláště pak u prvního měsíce v roce. (ti slavili Saturnalie).Druhý název, který někdy bývá považován za staré slovanské označení zimního slunovratu, je kračun. Paradoxně však i tento název pravděpodobně přišel z latiny, vyloží se ze slova cre?ti? „stvoření“. Charakteristické pro něj je, že se vyskytuje v panonsko-karpatské oblasti, ze slovanských jazyků je známo ze slovenštiny, rusínštiny a ojediněle též z bulharštiny, ale dodnes funguje jako název Vánoc v maďarské Karácsony a v rumunské Crăciun. Někteří se slovo kračun snaží objasnit jako „nejkratší den v roce“, z jazykovědného hlediska však takové výklady nejsou přesvědčivé. V lužických srbštinách a v polabštině je zimní slunovrat prostě nazýván Hody, což je také nejspíše označením nejstarším a nejpůvodnějším, vždyť jihoslovanské godina a východoslovanské god ve významu „rok“ právě označují dobu mezi dvěma zimními slunovraty.Oslavujeme pravděpodobně Dažboga, jeho matkou bude nejspíš Mokoš. Světu vládne podsvětní bůh Veles, jako náhrada ua 12 měsíců, kterým vládne právě Dažbog (či Svarožic).Rituály:Pálení ohňů (zapalování svící).V minulosti byly páleny pro celé vsi. Církev je zakázala.V Rusku se posílalo z kopce hořící kolo. Nesměly vyhasnout až do svítání a většinou se u nich celo noc bdělo.U jižních Slovanů (I Germánů a Litevců) je zvyk, do ohně se vkládal badnik (poleno). Musí vydržet do rána a jeho zbytky jsou považovány za posvátné a obdařené čarovnou mocí. Nejspíš je to symbol starého neplodného roku. Oheň chrání před nebezpečnými silami. Hlavní pokrm je koláč, na němž byly zobrazovány solární symboly (svastiky). Při večeři musí být na stole co nejvíce pokrmů a plodů, aby se totéž opakovala v dalším roce. Pokrmy obvykle jsou nemasité. Je zvykem prostírat slámu pod stolem, aby byla zajištěna úroda obilí.U jižních Slovanů následujícího rána pojídá „četnica“ – nekvašená placka symbolizujícího plenku Božice.U jiho a východo Slovanů se pro tento den ovětuje prase. Bylo posvátným zvířetem Dažbogovým, označující blahobyt a kulatost. V Čechách se konaly vepřové zabijačky.Nejdůležitějším aspektem tohoto svátku je ctění předků. Hranice mezi světem zemřelých a živých je otevřena, duše mrtvých se svobodně pohybují po světě. U Slovanů je všeobecným zvykem při štědrovečerní večeři prostírat i zemřelým členům rodiny a na jejichž počest se připíjí. Mrtví předkové se v této podobě mohou objevit i v podobě neznámých příchozích. Proto všichni, kdo zaklepou na dveře, musejí být řádně pohoštěni. Duše předků se můžou převtělovat i do domácích zvířat a jejim věnováno zvláštní péče a jsou jim přinášeny lepší pokrmy, věří se, že o půlnoci dokáží mluvit lidskou řečí. Je nejvýznamnější slovanským svátkem předků. V tomto období se na náš svět dostávají i podsvětní duchové, kteří mohou být nebezpeční, jako jsou různí běsové, čerti, upíři, vlkodlaci i víly. Před nimi bylo nutné se chránit. Právě proto ten posvátný oheň, lidé se různě přestrojovali. Využíval se ochranný účinek česneku, žádná nečistá síla nemůže uškodit tam, kde panuje přátelství, bujarost a nevázané veselí. Velesova čarovná moc byla vhodná pro různé druhy věštění, které se při zimním slunovratu provozuje, např. rozkrojená jablka. O půlnoci můžou dívky při pohledu do studny spatřit svojeho ženicha, ale též svojí smrt.Dne Božího zrození až po Tři krále, tedy po dvou 12 nečistých dní, počínala doba koledovaní. Koledovat nechodily děti, ale mladí muži, kteří shromažďovali do malých skupin. Nosily masky a strojili se do podoby různých zívřat či duchů. Cílem bylo dosáhnout co nejbizarnější podoby. Někteří se převlékali do ženských šatů. Pokud se kolední družiny setkaly, tak byla důsledkem bitva, při které mohli zemřít. Tito mrtví byli pohřbíváni na místě (na křižovatkách) a za jejich smrt nebyl nikdo postihován. Kolednici chodili po domech, kde hospodáři zvěstovali zrození „mladého Božice“, přáli domu zdraví a blahobyt. Vyjadřovali písněmi a scénkami. Jeden z koledníku nesl tyč se zobrazením slunce v podobě šesticípé hvězdy zlaté barvy, kterou může osvětlovat svíce.Příkladem je tato koleda: Čert: „O vy batuláci, sprostí tuláci, do kostela nechodíte, bohům se nemodlíte, zanechte toho dítěte a přidržte se mně, krále, knížete.“První pastýř: „Bratře, jest tady čert, chce s námi míti nějaký žert, zažeň ho do pekla.“Druhý pastýř: „Di, ty mrcho huhlavá, do tvýho pekla, sic tě uvážu na řetěz, budeš skákat jako pes z místa na místo.“ Čert ustoupí a pastýři dále vítají boží děťátko.Modlitba Dažbogu:Dažbog, bože náš svatý přejasný, prvorozený synu nebeského Svaroga!My, vnuci tvoji Slované, jsme se dnes sešli, abychom tvůj veliký svátek uctili.Dažbog, ty jsi naším mocným vládcem, slunéčkem naším ve tmě zářícím, vševidícím, vševědoucím.Nechť nám hoří tvůj neuhasitelný oheň, nechť tvoje síla vstoupí v něj, nechť nás ochraňuje za těchto nebezpečných nocí.Děkujeme tobě, Svarog, nejvyšší bože, že jsi dal sémě,Děkujeme tobě, Mokoš, že se z tvého lůna Božic zrodil.Sláva tobě, Dažbog, nechť tvoje síla skrze slunko napájí i naše životy!Alban Arthuan – „Světlo medvěda“ (Méan Geimrigh) (21.12. – 25.12.)Chlad, chlad. Chladný dnes večer je širý Moylurg. Výš leží sníh než hřbety hor. Jelenům krmě nedosažitelná. Proklatá zima! Bouře se rozprostřela všady: Z každé rýhy ve svahu je řeka, z každého brodu tůně.Z astronomického hlediska slunovrat připadá na 21. prosince, kdy je den nejkratší a noc nejdelší. V tento den pak východ i západ slunce dosahují nejjižnějšího bodu na horizontu a po tomto datu se východy a západy slunce posunují stále severněji.Podle legend víme, že Keltové považovali zimní slunovrat za den, kdy se narodil, nebo spíše znovuzrodil, sluneční bůh Belen, syn Bohyně a rohatého boha Cernunna.Zimní slunovrat byl den naděje neboť slunce začalo posilovat svou moc a dávalo tak příslib nového života. Ovšem nejen Keltové, ale i další kultury považují 21. prosinec za den narození svého buď slunečního nebo jiného vysoce postaveného boha. A vlastně i křesťanské Vánoce nejsou ničím jiným než oslavou narození Ježíše Krista, který tak symbolicky přináší nové světlo do nejhlubší tmy.Rituály:Pálení ohňů, které měly na základě podobenství magie posílit světlo „nového“ slunce. Pro poleno se vypravovali vyvolení mladíci, kteří vybrali strom, nejčastěji dub, nejprve uctili obětinami, vysvětlili mu, že ho musí porazit, poněvadž je to živá bytost. Porazili ho, nařezali na polena a nesly slavnostně domů. Přivítali se s rodinou. Hospodyně poté jeden konec pomazala medem, posypala moukou a polila pivem či medovinou a druhý konec byl zapálen. Popel z popela byl přimíchán pro dobytek a jarního osiva a zbytek rozprašila po polích a zahradách.Věštění budoucnosti:krájení jablek či ořechů, což se zachovalo do dnešní doby. Zdravý a nepoškožený plod znamenal štěstí a prosperitu, červivý či jinak poškozený pak nemoc nebo neštěstí.Pekly se rituální koláče, zdobená tak, aby připomínali slunce. Jeden se pak rozdělil mezi rodinu, což mělo zajistit, že všichni zůstanou pohromadě a budou zdraví.Keltové zdobili svoje domy jmelím, cesmínou, břečťanem a stále zelenými jehličnatými větvemi na připomínku obnovující se životní síly. Předávali si dárky, snad jako připomínku velkého daru Bohyně v podobě narození slunečního boha, či jen tak pro radost, aby prosvětlili tento temný čas. V dnešní době žijeme pod umělými světly a ani si nepovšimneme měnícího se slunečního cyklu a přitom by nám tolik prospělo, kdybychom se s ním zharmonizovali. Nadcházející doba Vánoc je pro nás rok od roku hektičtější a stále více stresující, že si už ani neuvědomíme, že bychom se právě nyní měli zastavit a oslavit příchod nového světla s radostí.

Kam s dětmi na mikuláše?

Ahoj holky, nevíte kam s dětmi zajít na Mikuláše? kde bude nějaká akce pro děti, aby se tam mohly trošku vyblbnout a samozřejmě kde nebude chybět ani čert s mikulášem :-) Nokolí Ostravy nejlépe, děkuji :-)

Fotodárky

Ahoj holky, jaký máte názor na fotodárky k vánocům. Udělá vám takový dárek radost? Nevím, jestli je mám nechat udělat a zároveň nevím, co jiného bych vymýšlela. Děkuju za rady :)

Vánoce 2015

Ahoj, nějak mě to nedá a musím se zeptat. Už se připravujete na Vánoce? Já je mám hrozně ráda a taky je fajn když má člověk všechno dopředu nachystaný, aby se pak nemusel honit. Vánoce jsou pak stresové. Dárky se přiznám ještě nemám, jen mám namyšlené co budu kupovat rodině a dětem. Taky jsem se dívala, že už se začínají prodávat nějaké ozdoby. Na stromečku mám nejraději skleněné baňky. Když jsou na stromečku plastové, příjde mi stromek ochuzený. Chápu, že někdo je nechce koupit kvůli dětem, ale ty naše to třeba pochopili, že nejsou na hraní :-) Na www.glassor.cz mají teď slevněnou dopravu

"Ježura" u nás

pro tatina luxusnější kanc.křeslo, Helin hl. dárek je větší a vymakanější kolo+doplňky k němu. Co chci já, už Ježura taktéž ví(resp. má názorně ukázáno-vnější paměť k notasu na fotky). Babičky jsou jasné s fotkama a jejich varietama. Rodinným dárkem jest čistička vzduchu. Včera jsem preventivně nakoupila ván.kolekce bez podzimní přirážky a dne 16.11. jedem na výlov blízkého rybníka....

Svátek Lughnasad - 1. srpen

Oslavy keltského Lughnasadu se konaly ve dnech od 1. srpna a obvykle trvaly několik dní. Zvyklosti tohoto svátku přešly částečně do dožínkových slavností. Lughnasad byl původně svátkem oslavujícím úspěšnou sklizeň, byl vyjádřením vděčnosti bohům zodpovědným za ochranu kmene a za úrodu.Během oslav Lughnasadu se obvykle uzavíraly sňatky, pořádaly různé lidové veselice, závody a soutěže či sportovní klání. Během těchto oslav byly zakázány jakékoli projevy nevraživosti, násilí a také vymáhání dluhů.Během shromáždění lidu, pořádaných obvykle na nějakém posvátném vrchu, či významné mohyly, byla uctívána Matka země v některé ze svých podob (nejčastěji jako bohyně Danu) a především jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších keltských bohů Lugh, po němž nese jméno i tento svátek. Lug byl bohem moudrosti a všech umění, patron řemeslníků i válečníků, mocný kouzelník nadaný neobyčejnými intelektuálními schopnostmi a vůbec jeden z "nejuniverzálnějších" keltských bohů. Zobrazován byl zpravidla jako mladý muž ušlechtilých rysů s velkým oštěpem a doprovázen havrany, symboly moudrosti a proroctví. Lugovo jméno nese mnoho evropských měst: ve Francii Lyon (který prý Lug sám založil), Loudun a Laon, v Belgii Leuven, v Holandsku Leyden a v Polsku Legnica. U nás na Lugovo město aspirují nejspíše Louny, které nesou slovní základ této sympatické postavy keltské mytologie.Někde se doposud dochovaly některé zvyky původního dožínkového obřadu, který lze zrekonstruovat asi takto: Při východu slunce prvního dne Lughnasadu odsekl slavnostně jeden z druidů několik klasů obilí z první úrody. Ty položil na kámen a vyřkl zaklínací formuli (šlo patrně o díkůvzdání bohům). Poté se zrno z těchto klasů umlelo, zpracovalo na těsto z něhož se vytvarovala placka. Ta se pak upekla na ohni, který byl rozdělán pouze z větví jeřábu. Upečená placka se po drobtech rozdala všem účastníkům oslavy.V keltské společnosti byl považován za jeden z nejhorších trestů vyloučení z náboženských obřadů. Teprve při popisu např. tohoto rituálu je vidět, že šlo opravdu o tehdy velmi tvrdý trest. Vyloučení z náboženských obřadů znamenalo ztrátu přízně i ochrany bohů a také praktické vyloučení ze společnosti.Také keltský král prováděl při Lughnasadu obřad, při němž vyjadřoval úctu a vděk bohům. Vše se odehrávalo opět na některém z posvátných vrchů. Král stojící na vrchu obrátil hlavu vzhůru ke slunci a svazkem klasů z nové úrody opsal nad hlavou tři kruhy ve směru hodinových ručiček Různé podoby lidových veselic při dožínkách svědčí o rozmanitosti zvyků při oslavách Lughnasadu v různých krajích. Často se na konci žní vytvaroval poslední snop do tvaru lidské postavy. Podle toho, jaká byla úroda, dostal podobu panny nebo babizny ("cailleach"). Poslední vůz, vezoucí obilí z polí bylo zvykem ozdobit květinami. Obvykle se zvolil "pán žní" a "královna žní", kteří jej doprovázeli a dohlíželi na to aby se dostalo obilí suché pod střechu. Ostatní se symbolicky snažili obilí pokropit vodou. Poslední dožínkový snop bývalo také zvykem po celý rok ponechat na nějakém významném místě, někdy se však obřadně pálil nebo zaorával do půdy, či přidán do krmiva pro nějaký obzvlášť ceněný kus dobytka. Věřilo se, že v tomto snopu je zakletá síla plodnosti a růstu.Tradičním jídlem o Lughnasadu byl ovesný koláč, o který bylo nutno se podělit s přáteli. Pečení tohoto koláče je spjato s původním zvykem uctívání smrti "Zeleného muže" (John Barleycorn, Ječmínek), který symbolizoval vegetační cyklus. Ten se každý rok symbolicky o žních obětoval, aby mohl vzejít život další.O tom, jak se nevyplácí nedodržovat tradice a opomíjet slavnost Lughnasadu, vypovídá i jedna středověká báseň:Za zanedbání přicházíholá hlava, ochablost, brzké šediny,králové bez důvtipu a radosti,bez pohostinství a pravdy. http://www.lughnasad.cz/https://www.facebook.com/festival.lughnasad

Svátek pro měsíc Duben: Beltain

Jeden z nejvýznamnějších keltských svátků. Původně byl slaven v noci před druhým úplňkem po jarní rovnodennosti, nyní je slaven 40 dnů po jarní rovnodennosti. Podle Keltů tímto svátkem začíná „světlá“ polovina roku, kdy je příroda probuzená a vitální, vše rozkvétá, sluneční paprsky probouzejí  naše smysly a dávají nám novou sílu.Zatímco na Velikonoce se k poctě bohyně Ostarun (Easter) slavila probouzející se plodnost země, nyní nastal čas květu. Příroda je již probuzená, nastává čas lásky a radostného života plného plodnosti. Sexuální síly dosahují svého vrcholu. Aby se mohlo zrodit nové, je však třeba nejdříve zničit staré. To se provádí pomocí ohně. Beltaine znamenal ve starokeltštině „jasný a zářivý“ oheň.Ohňové rituály na BeltaineZapalují se dva ohně. Jeden byl mužský, černý a druhý byl ženský, bílý. Mezi nimi se o půlnoci vztyčovala bříza (májka), ozdobená barevnými stuhami jako symbol oslavy plodnosti, růstu a života. Půlnoc znamenala přelom mezi temnotou a světlem, odchod temné poloviny roku a příchod světlé. Májka byla také spojením mezi Nebem a Zemí. V ohních se pálily slamění panáci od Samhainu, nyní již nebyli potřeba. Pálili se na znamení konce temných časů. Muži a ženy pálili u svých ohňů vše staré a nečisté, co se nashromáždilo během zimy a přijímali novou sílu na nadcházející období. Poté spolu všichni až do rána  tančili okolo májky a milovali se v přírodě. Děti zplozené o této noci bývají prý velmi šťastné.Oslavy Beltainu v dávných dobáchV předkřesťanských dobách se na Beltaine setkávaly ženy, aby slavily svátek ženskosti a plodnosti. Šlo především o oslavu a uctění daru Velké bohyně svým dcerám, schopnosti dávat život. Ženy doslova tahaly své vyvolené do křoví, aby vyzkoušely, zda je tento muž schopen zplodit děti a být otcem. Tuto noc neplatili žádné závazky, muži i ženy si mohli sundat snubní prsteny a chovat se jako svobodní. Tyto praktiky měly také zabránit uzavírání neplodných manželství. Není divu, že se tyto svobodné, sexuálně nezávislé a sňatkem neposvěcené reje, církvi znelíbily. Křesťanští kněží začali podněcovat strach mužů z divoké, bezuzdné ženské sexuality, označili účastnice tohoto svátku za čarodějnice a upalovali je.Magie a rituály na BeltainRáno na Beltain by si ženy měly omýt obličej v ranní rose, potom budou celý rok krásné, pletou věneček z jarních květin a háží do potoka, řeky či jezera. Žehnají tím vodě a též pozdraví její bytosti. Mohou také natrhat košíček jarních květů a postavit ho na práh tomu, kdo potřebuje pomoc a povzbuzení. Tato noc je pro čarování jako stvořená. Dnes můžete spatřit víly. Tančete, zpívejte, milujte se! Nezapomeňte si něco přát, až budete skákat přes beltainský oheň! Se svým milovaným vypijte společně číši vína, do které jste vložili čerstvý jarní květ. Je svátkem Velké svatby. Beltaine oslavuje sexualitu, smyslnost, spojení, plození, rození, život, smrt, znovuzrození. Využijte tuto magickou noc k nějakému očistnému obřadu, k partnerskému rituálu nebo k obřadu plodnosti. Volejte měsíční bohyni Rhiannon a proste ji o lásku, sexualitu, vášeň a soucit. Pomůže vám také s tvořením, uměleckou inspirací a zhmotněním vašeho snu.

Rodíme ONLINE 2015: Jak maminky prožily Velikonoce?

Alex dostal obří vejce. Ady.S nemile překvapilo počasí. Jasko si užila rodinnou oslavu narozenin. http://www.babyonline.cz/rodime-online-2015-jak-maminky-prozily-velikonoce

Velikonoce,snad už naposledy |:)

Barvíte na Velikonoce vajíčka?Kolik jich tak nabarvíte?Nebo raději koupíte čokoládové pro malé kluky a pro velké se vždy najde nějaká kořalka :)(u nás to nějak nikdo neslaví,proto nikdy nebarvíme,bydlíme tady na vsi už 7let a ještě snad nikdo nepřišeloni to z nás snad cítíani mi to nevadí.Jsme malá vesnička možná tak do 200 obyvatel.Když jsem byla malá,tak jsem musela barvit aspon 20ks vajíček,tenkrát se to nějak více řešilo a koledníci ještě chodili.Pamatuji si,že jsem musela trapně otevřít dveře a nastavit zadekno proto Velikonoce nemusím)

Svátek pro měsíc Březen

Meán Earraigh nebo-li Alban Eilir či též Eostre, Ostara, to všechno jsou názvy pro slavnosti jara. Jméno Eostre, bohyně jara a nového života, nás potom přímo odkazuje na Velikonoce (anglicky Easter). V dávných dobách tyto svátky splývaly v jeden, jehož hlavním smyslem bylo uctít a oslavit příchod nového plodného období.Při jarní rovnodennosti opět nastává výjimečný okamžik, kdy den a noc jsou stejně dlouhé. K tomuto jevu dochází kolem 21. března a tímto datem také začíná astronomické jaro. Tento svátek je protipólem podzimní rovnodennosti, a i on je symbolem dokonalé rovnováhy. V následujících dnech až do letního slunovratu moc slunce poroste.ME jest oslava plodnosti a nového života. Proto se s ním pojí mnoho tradic, které tento aspekt podtrhují. Nejdůležitějším symbolem nového života je vejce. Proto se při jarních slavnostech vejce zdobí, obětují, darují, ale také se z nich připravují různé pokrmy. Časté jsou různé vaječné nádivky, které navíc obsahují množství čerstvých jarních bylinek, které byly vítaným oživením jednotvárného jídelníčku. Vejce se pro příležitost oslav často barvila na červeno, aby byla ještě více zvýrazněna symbolika nového života.Dalším symbolem jsou jarní květiny a rašící větvičky, kterými byly zdobeny domy, případně byly uchovávány jako ochranný amulet. Nesmíme opomenout tradici pomlázky, která sahá až daleko do minulosti. Věřilo se totiž, že vyšlehání živými pruty přenese nový život i do těla vyšlehaného člověka.S jarními zvyklostmi se také pojí důsledná očista po zimě, držely se půsty, lidé se omývali tekoucí (živou) vodou z potoků a samozřejmě se také uklízely a čistily domácnosti. Přímo při oslavě jarní rovnodennosti potom proběhla očista novým ohněm, který měl zároveň symbolizovat rostoucí moc slunce.Se slunečním aspektem svátku se pojí pečení tradičních koláčů nebo bochánků s křížovým zářezem, v dnešní době je jím mazanec, kterým je tak symbolicky znázorněno slunce. Z tohoto koláče byla část obětována a zbytek se rozdělil mezi rodinu a přátele. Podle tradice každý, kdo snědl kousek potřený medem, byl celý rok zdravý.Mezi atributy jara patří také zajíc, který se symbolickým zvířetem bohyně jara. Dnes můžeme, zvláště v anglofonních zemích, narazit na velikonočního zajíčka, či králíčka, který rozdává dárky, hlavně vajíčka, a který je odrazem tohoto symbolu.S příchodem jarní rovnodennosti tedy začíná roční období plné života a radosti a tento zlom naši předkové velmi intenzivně vnímali, obzvlášť po dlouhé zimě, kdy museli být zavření doma. My dnes máme mnoho možností, jak si zpříjemnit zimu, přesto bychom neměli zapomínat na to, že nastal významný okamžik, přelom období, a měli bychom se připravit na novou aktivní část roku. Proč ne třeba tím, že se také očistíme a omladíme, jako to dělali naši předkové.Literatura k tématu:Frazer, J. G.: Zlatá ratolestHopman, Ellen.: Druidský herbářMacCulloch, J. A.: The Religion of the Ancient CeltsMcCoy, Edain.: Keltské mýty a magie

6. únor - svátek slovanského boha Velese

Jeho jméno se odvozuje od indoevropského kořene „uel“ – pastvina, louka, případně i „wel“ ve významu vidění, prozření. Jako bůh plodivých sil země a hojnosti podporoval zemědělství a chovatelství. Svěřovala se mu tedy ochrana úrody i dobytka. Z posledních klásků obilí se zavazovala „brada Velesovi“, která sloužila jako ochrana úrody před zlými duchy.Je to mocný bůh podsvětí, dobytka a čarovné síly. Není vůbec náhodné, že doba jeho svátku připadá na opačnou polovinu roku, než doba svátku Perunova, s nímž Veles tvoří protikladnou dvojici. Více na stránce: http://rodnavira.cz/o-nas/nase-cinnost/velesuv-svatek/http://www.pohanskafederace.cz/veles/