Velikonoce

Proč se Velikonoce slaví?

Velikonoce jsou snad nejdůležitějším křesťanským svátkem, který oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista, ke kterému došlo tři dny po jeho ukřižování.

Kdy se Velikonoce slaví?

Boží hod Velikonoční nemá stanovené pevné datum. Jeho oslava připadá na první neděli po prvním jarním úplňku.

Škaredá středa/Sazometná středa

Tento den se vymetaly komíny. Někde též nazývaná Škaredá středa. Lidé se neměli mračit, jinak by se škaredili každou středu v roce. Je to den, kdy Jidáš zradil Krista.

Zelený čtvrtek

Neví se přesně, podle čeho dostal čtvrtek před Velikonocemi svůj název. Jedna z možností je, že je to podle zeleného roucha, které ten den faráři nosili. Tento den bychom měli jíst samou zelenou stravu (špenát, zelí apod..), abychom byli silní a zdraví.

Zajímavostí je, že tento den zazní zvony na kostele naposledy – když při jejich zvonění vytáhneme z kapsy peníze a zacinkáme jimi, budeme dle pranostiky mít v následujícím roce hodně.

Velký pátek

Velký pátek je dnem hlubokého smutku. V noci ze čtvrtka na pátek byl Ježíš vyslýchán, v pátek pak odsouzen ke smrti na kříži a ukřižován. Nekonala se mše a při bohoslužbě se pouze četly texty a zpěvy. V kostelech se upravoval “Boží hrob”, předváděly se pašijové hry. Procházela se křížová cesta na památku Ježíšova utrpení a bolesti.

Tento den lidé vstávali před východem slunce, aby se omytím v potoce či řece uchránili nemocí a bolestí.

Věřilo se, že se země otevírá, aby vydala poklady. Ten den se podle pověsti otevíral i památný Blaník.

Byl to den bez práce, nepilo se mléko, nejedla se vejce, kuřáci nekouřili. Tento den se nesmělo prát, neboť pradleny říkaly, že by namáčely prádlo do Kristovy krve.

Bílá sobota

Poslední postní den byla Bílá sobota, kdy bylo Ježíšovo tělo sejmuto z kříže a uloženo do skalního hrobu.

Po stránce liturgické se tento den konala jen noční bohoslužba - tzv. vigilie (bdění).

Dopoledne se před kostelem pálil a světil oheň (pálení Jidáše), který si hospodyně odnášely na polínku domů.

Večer všichni v kostele vítali Krista, jenž vstal z mrtvých. Z “Božího hrobu” se vyzvedla monstrance s Nejsvětější svátostí a Kristova socha nebo obraz, které se nesly ve slavném průvodu vzkříšení. Vrcholí velikonoční slavnosti - vigilie. Přichází Veliká noc, po níž vznikl název celých svátků, při nichž se oslavuje Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zvony se vracejí z Říma. Také se omývaly obličeje sněhem nebo studenou vodou - aby byli lidé po celý rok zdraví.

Je také dnem, který se nese ve znamení úklidu. Hospodyňky uklízely světnici a dům. Tento den je i dnem příprav na Boží hod velikonoční – chlapci pletou pomlázky, děvčata zdobí vejce.

Boží hod velikonoční – Velikonoční neděle

Byl vyvrcholením svátků. Docházelo ke svěcení pokrmů, děvčata už byla připravená na pondělní šlehání a chlapci si opakovali koledy.

Velikonoční pondělí

Je posledním dnem velikonočních oslav. Chlapci chodí za děvčaty, šlehají je pomlázkou – nejčastěji upletenou z vrbových proutků – a to proto, aby byly ženy zdravé a mladé. Odměnou jim jsou malovaná vajíčka.

Šlehání je původně pohanský magický obřad k zajištění plodnosti a zdraví, jehož se účastnili dospělí - muži z žen čerstvými metlami (pomlázkami) vyháněli nemoci a polévali je mocnou živou vodou - za tuto službu se jim ženy odměňovaly zdobenými vejci jako příslibem skrytého, budoucího života. Někteří odborníci se domnívají, že šlehání a polévání žen je vlastně symbolickým aktem oplodnění.

Později se stal tento den hlavně zábavou pro děti, mládež ale i dospělé. Dodnes mládenci chodí za děvčaty dům od domu s vlastnoručně vyrobenými nebo koupenými pomlázkami splétanými z různého počtu vrbového proutí, které jsou na koncích zdobené pestrobarevnými stuhami. Malí i velcí koledníci dostávají od vyšlehaných dívek zdobená vajíčka, malé sladkosti nebo velikonoční perníčky. Zvláštní pozornost si zaslouží i rýmované říkačky “velikonoční koledy”, které obvykle celý rituál koledování provázejí. A tak se “koleda” říká tomu, co si koledník vykoleduje, samotné obchůzce, ale koleda je zároveň i zmíněná říkanka. Koledování (vánoční i velikonoční) se církev snažila zakázat, ale bez úspěchu - tento pohanský zvyk byl a je mezi lidmi příliš hluboce zakořeněný).

Pomlázka

Tato tradice se datuje zpátky do 14. století. Uplést pomlázku uměl v té době každý. Je několik druhů pomlázek, které se liší hlavně počtem použitých proutků. Na konec pomlázky se vplétají barevné stuhy.

Všichni muži a děti tedy vstávají časně ráno a vydávají se do sousedství, aby vyšlehali ženy a dívky a dostali koledu.

Velikonoční vajíčka

Nejstarší nalezená kraslice je podle vědců 2300 let stará. Podle všeho tradice barvených vajec pochází z Egypta. Vajíčka, která chlapci při koledě obdrží, musí být plná a barevná. Dutá vejce – kraslice – slouží jen na ozdobu. Vyfoukávají se proto, že vydrží déle a nezkazí se.

Typické barvy velikonočních vajec jsou žlutá, červená, zelená a hnědá. A to proto, že se jedná o barvy přírodní. Jak jich můžeme docílit?

Žlutá – použijeme krátce odvar z cibulových slupek; šafrán
Červená – odvar ze slupek červené cibule a octa; červené zelí nebo šťáva z červené řepy; šťáva z bezinek
Zelená – mladé žito; voda ze špenátu
Hnědá – odvar z cibulových slupek (delší dobu).

Velikonoční beránek

Je symbolem člena božího stáda. Beránek je již od středověku známý jako obřadní pokrm. Můžeme dnes jen spekulovat, zda se o velikonocích jedlo beránčí maso, či zda na maso neměli prostředky a pojídali pouze pečivo ve tvaru beránka. Jisté je, že v dnešní době se toto pečivo peče v mnoha rodinách.

Koledy

Asi nejznámější velikonoční koleda je Hody, hody. Ne všichni ale známe celý text:

Hody, hody
Hod, hody doprovody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.

Za kamny v koutku
na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá,
vajíčko se kolíbá,

proutek se zláme,
slepička z něj spadne,
vajíčko se odkulí
do strejčkovy stodoly,

vajíčko křáp,
slepička kdák,
panímámo,
máte mi ho dát!

 

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velikonoce,  www.velikonoce.org

Připravila: Naďa Barochová

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

Velikonoce - diskuze

  • super, přečtu to Nikče, letos bude chodit koledovat poprvé Fanoušek, a já jí už vysvětlovala proč nechodí koledovat i holčičky, jenže když je pak vidí venku s košíčkem tak je jí líto, že nechodí taky, ale já se v tomhle směru držím tradice, nelíbí se mi když koledují i holčičky
    HankaŽ   | 28.03.2015 13:08:28
    Reagovat | URL příspěvku
  • Já mám velikonoce hodně ráda. Bohužel na některí tradice není čas. Vajíčka doma barvíme, ale dekorace si kupuji.
    Lenul2310   | 26.03.2015 12:57:34
    Reagovat | URL příspěvku
  • jeste bych doplnila o rehtackach..u nas se to drzi porad.
    K symbolům Velikonoc pro mě neodmyslitelně patří řehtačky. Řehtat neboli řepotat se s nimi začíná na zelený čtvrtek, kdy se přestává zvonit zvony, protože ty "odlétly do Říma". A tak ke svolání k bohoslužbám se musely použít jiné než zvonivé nástroje - různé řehtačky, klapačky, mlýnky, trakářky a všechno jiné, co vydávalo rámus. S nimi pak kluci obcházejí vesnici až do bílé soboty - brzy ráno, v poledne a odpoledne. Vepředu jdou ti nejmenší s trakači, vzadu ti nejstarší - "páni" s ručními řehtačkami. U křížků ve vesnici se páni vždy pomodlí. Na velký pátek se řepotá ráno v pět hodin, o poledni a ve tři hodiny, kdy se dělají "kolečka". Ve dvoře každé chalupy řepotáci objedou třikrát dokola. Klepáči stojí a klepou. Poslední řepotání tohoto dne je večer. Na bílou sobotu se řepotá opět ráno v pět hodin a pak se chodí vybírat. Páni nesou v dnešní době kasičku na peníze.Jeden,většinou nejstarší,se přestrojí za Jidáše a ten nejmenší ho drží na provázku.Obcházejí stavení a vyvolávají u jednotlivých domů: "Páni, dámy, dejte něco od vrkání! Jidáši, Jidáši, cos to učinil, že jsi svého pána zradil? Za to budeš pykati, s čertem ďáblem sídliti!".
    Po skončení obchůzky je maskování z představitele Jidáše sejmuto a zapáleno, aby shořelo, zatímco se účastníci obchůzky dělí o vykoledované peníze, syrová vajíčka a sladkosti.
    A vždycky když hážem peníze do kasičky,tak mě Jidáš začerní ruku.
    ..tolik jeste u nas.. 
    Andrea81   | 24.04.2011 14:41:37 | Reakcí: 1, poslední: 23.03.2016 07:33:44
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: jeste bych doplnila o rehtackach..u nas se to drzi porad.
      Krásne napsane, Velikonoce bychom meli detem pripominat, jako nejvetsi nase krestanske svatky a tradice, zvlast v dnesni dobe je to velmi dulezite.
      aninax   | 23.03.2016 07:33:44
      Reagovat | URL příspěvku
  • vzdycky si to rada pripomenu 
    Andrea81   | 24.04.2011 12:55:52
    Reagovat | URL příspěvku
  • Moc pěkně napsané.
    Honafa   | 23.04.2011 21:31:12
    Reagovat | URL příspěvku
  • Nadi, sepsala jsi to moc pěkně,
    vzdělala jsem se. 
    Calamity J.   | 23.04.2011 15:12:53
    Reagovat | URL příspěvku
  • my velikonoce neslavime,vubec ...mozna az budou deti starsi,tak jim rekneme co a jak a par tradic dodrzime..vejce ,beran,jidlo podle tech dnu,koledy apod...je to jako s vanocema ..take neslavime a svet bezi porad dal..my si jen uzivame spolecne chvile a jezdime na vylety apod
    Liberte   | 21.04.2011 10:02:01
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Krvácení mimo cyklus

| Galeko | dnes, 15:59
Dobrý den, je mi 21 let. Beru pravidelně antikoncepci Belanette. Vždy jsem měla pravidelný cyklus. Tento měsíc jsem začala mírně krvácet týden před očekávaným příchodem menstruace. Probíhá mírná bolest, stejná jako předmenstruační bolesti. Začala jsem poslední měsíc často cvičit, mohlo by to mít spojitost? Je nutné navštívit lékaře?
Moc děkuji

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce