Diskuze?

Článek má špatný nadpis...přestože tuto problematiku nevnímám černobíle a chápu, že nervozní rodiče na JIP můžou přinést víc problémů než užitku - čekala jsem polemiku - vypíchnutí pro a proti, různé úhly pohledu. Toto je subjektivní a zcela jednostranný popis postrádající jakoukoliv empatii, navíc psaný značně manipulativní formou ("matka si přivedla aktivistku"). Je to bohužel smutné potvrzení toho, jak to v našem zdravotnictví i 30 let po revoluci funguje - tělo oddělené od ducha. Jak se asi cítí malí pacienti oddělení od rodičů nikoho nezajímá.

Tohle myslíte vážně?

Mluvíte o právu a přesto o něm očividně nevíte vůbec nic. Doufám, že se s vámi nepotkám v ordinaci, neboť mě děsí představa, že někdo, kdo je schopen vyplodit takový článek, léčí lidi a nedejbože děti.

můj názor

Ano, právo dětí na přítomnost rodiče autorka zapomněla zmínit. Stačí si představit, jak se asi malé dítě cítí, pokud se najednou ocitne samo mezi cizími lidmi. Myslím, že pokud rodič může být s dítětem nepřetržitě, je to to nejlepší zejména pro psychický stav dítěte. A psychika se zdravotním stavem souvisí velice úzce.

otázka práva

Děti (nějak jste na ně v tom nadpisu zapomněla) mají právo být se svými rodiči nepřetržitě, i na JIPce. To není věcí diskuse a není to nijak závislé na tom, jestli by (podle názoru lékaře) bylo pro rodiče lepší jít ven na čerstvý vzduch.

Blog Jany M.: Čí právo je na dětské JIP větší? Lékaře, rodiče, ostatních dětských pacientů?

Vzpomínáte si na ten případ z března letošního roku? Kdy bylo na dětskou JIP přijato 6týdenní dítě se zápalem plic? Jeho matka tehdy odmítla opustit JIP. Každý se domáhal svého práva. Mohly strany najít společnou řeč?https://www.babyonline.cz/blog-jany-martincove/jip-deti

Právo dítěte x právo rodiče na nový vztah

Asi teď půjdu proti proudu, a určitě je to hodně individuální, ale já si pořád neumím představit situaci, víš s tatínkem už nebydlíme, já mám nového přítele a bude tady s námi bydlet... Jo je to běžné, a pokud je dítě větší a souhlasí s tím a novým partnerem si rozumí, tak možná dobře, ale stejně je mi to proti srsti... Navíc když se bavím s někým, kdo se nastěhoval k někomu kdo už děti z předchozího vztahu měl, tak vždycky to tam třelo, a zpětně většina těch dětí přiznala, že jim to vadilo... Asi u malých dětí to nevadí, ty si zvyknou, ale děti školou povinné mají rozum a dost to vnímají... Ne že by zakazovali rodičům nový vztah, i když i tam kritika výběru partnera je (ale tak kritizují i kamarádi), ale nechtěli ho tam trvale.. Mluvím teď o případech kdy dítě má oba rodiče, kteří se o něho aktivně zajímají a starají. Případy, kdy se rodič nezajímá, nebo dokonce umřel, tam to chápu, tady asi bych byla schopná si někoho domů trvale nastěhovat...