Otěhotnění po potratu

Kdy se po prodělaném potratu můžeme opět pokoušet o miminko? Otěhotním vůbec?http://www.babyonline.cz/diskuze-ke-clankum?topic=33983&url=dobry-den-mam-dotaz-jemi-20-let-a-chtela-34089#r34100

Co se stalo nám.......

Ahoj holky. Teď Vám napíšu svůj příběh já. Po sedmi letech, když už jsme ani nevěřili, že budeme mít to štěstí a povede se nám to, tak se náš sen splnil a já byla těhotná. Byli jsme ti nejšťastnější lidi na této planetě. Od začátku těhotenství jsem pořád zvracela, ale říkala jsem si, že to prostě k tomuto stavu patří. V desátém týdnu jsem začala krvácet - hrozný strach - cesta do nemocnice,....... Měla jsem hematom, ale dopadlo to dobře. Miminko se udrželo. Všechno bylo v pořádku, jen trošku zvýšené krevní testy, podle lékařů to prý může být po tom hematomu, ale je mi 37 let a tak mě posílali na plodovou vodu. To jsme odmítli a radši si zaplatili vyšetření z krve matky, abychom o miminko nepřišli. Podotýkám - toto vyšetření se celé platí a není to vůbec malá částka. Zjistili jsme, že čekáme holčičku, a teď nás čelaly 3 týdny strachhu, jak testy dopadnou. V dvacátém druhém týdnu mi najednou praskla plodová voda a my 40 minut čekali na sanitku. Věděla jsem, že je zle,......... Ještě dojel doktor, který byl opravdu DOKTOR na pravém místě. Zeptal se mě, jestli je to opravdu plodová voda?! Já říkala: co by to asi mělo být jinýho, když nekrvácím?? Po třech dnech v nemocnici a hrozných bolestech v tříslech ráno telefon z Brna, že testy dopadly dobře a holčička je v pořádku. To byla úleva!! Týž den večer ( 5.března ) - stejný den, jak mi volali z Brna - jsem potratila. Nikomu na světě bych to nepřála zažít! Ta strašná bezmoc,......! Aby toho všeho nebylo málo, tak přišla další rána osudu. 28.března mi zemřel tatínek. Do dneška jsem se z toho ještě nedostala. Doufám, že jsme si už všechno zlé vybrali a že konečně se na nás usměje štěstí v podobě zdravého miminka. Vůbec nevím, co se stalo, proč se to stalo - nikdo na nic nepřišel. Jen mi bylo řečeno, že u druhého je malá pravděppodobnost, že se to bude opakovat. Všem, co se snaží o miminko držíme palečky ať se to podaří!

Antikoncepce po samovolném potratu - ano či ne?

Je pravda, že by se po spontánním potratu neměla používat hormonální antikoncepce?http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/otehotneni/antikoncepce-po-potratu

Otěhotnění po potratu

Mohu být měsíc po potratu těhotná? Jak dlouho zůstává po potratu pozitivní HCG?http://www.babyonline.cz/tehotenstvi/otehotneni/otehotneni-po-potratu

tak už po třetí

Ahoj Holky, tak už zase tady, díky bohu za tyhle diskuze, člověk na to není sám. Včera sem se vzbudila a krev, tak sem si řekla a už je to tady zas. Tak sem se rychle osprchovala a oholila nohy, abych nejela do špitálu neupravená, na řasenku sem se vykašlala pač sem věděla že stejně budu brečet. Když sem se konečně dovolala na gyndu tak mi sestřička řekla že mám jet rovnou na pohotovost na echo, protože nemá volnýho doktora. Nechtěla sem stresovat manžela v práci, tak sem sedla na kolo a odjela do špitálu. Brečet sem začla jak mi měřili tlak a ptali se na předchozí těhotenství, Byla sem tak vystresovaná že sem uvedla svůj poslední potrat v roce 1312 místo 2012, pak sem začla přemýšlet co je vlastně za rok a proč to ze mě vypadlo, ten pán se na mě soucitně podíval a zeptal se chcete si radši lehnout, to sem odmítla, po chvilce si mě vyzvedla mladá doktorka, nejspíš čerstvě po škole, byla hrozně milá a snažila se mě přesvědčit že to ještě nemusí být konec, ale já sem věděla že je to potrat pač už sem měla křeče. SONO bylo utrpení, trvalo asi 20 minut a nemohli nic najít, hrozně mě bolel děložní čípek a trochu to štípalo. pak mi vzali krev a musela sem čekat na výsledky, zůstala sem na lačno pač sem doufala že mě ještě ten den vezmou na kyretáž, mezitím sem zavolala do práce a manželovi, na výsledky sem čekala přes 3 hodiny a nic se nedělo, tak se manžel šel zeptat a za chvilku došla doktorka. Ta nám oznámila že HCG je nízko a že se jedná o potrat a ať si zajdu v pátek k praktickému doktorovi na kontrolu krve. Kyretáž prý není nutná. tak sedím doma a doufám že všechno odejde samo a nedostanu nějakou komplikaci. Včera sem si pobrečela, ale nechcu se litovat a sedět na zadku věčně. Byli sme v únoru na klinice na kompletním vyšetření včetně genetiky infekcí hormonů krvácivosti, no nic nám nenašli, mě akorát zvýšený prolaktin, což může způsobit problém s početím, ten mi ale nemáme. Strašně obdivuju páry co si tímhle prošli víckrát, slyšela sem o osmi i více potratech a to mě jako fakt děsí a vím že tohle já určitě nezvládnu. Začínám uvažovat o adopci. Taky sem hrozně ráda že žijeme s manželem v zaharaničí, protože nemáme žádnou oporu v rodině, všichni nám jen stěžují život otázkama kdy už bude to dítě a přitom to všichni vědí. Moje tchýně mi po prvním potratu řekla: Od vás se vnoučete asi nedočkám, že? a moje máma: Nežereš nebo co? Mám hrozný stresy tady s těch rodinných návštěv a sem šťastná že letos už nejspíš další dovolenou nedostanu a nebudu tam must jet. Díky že jste si přečetli můj příběh. Přeju všem štěstí při dalším těhu!!!

samovolný potrat

Přeji všem krásný večer,i když pro nás opět smutnýJe to dva dny,co jsem opět přišla o mimi.Bohužel je to přesně půl roku potom ,co jsme přišli o mimi ve 24 týdnu.Minulí týden jsem zjistila,že jsem opět těhotná,ale jak je vidět radovali jsme se zbytečně,smích přešel zas ve smutek.Nevím jestli mám říct,že to bylo \"jen\"6 týden,ale i tak nás to zasáhlo.Jsme s manželem oba pozvaní na vyšetření na genetiku,jak jsme na tom,ale nějak začínám přemýšlet jestli se máme pokoušet znova,začínáme ztrácet naději.Máme už 7 letou holčičku,tak si říkáme,že máme aspoň jedno ,naštěstí zdravé dítko.Přeji všem smutným rodičům,více štěstí než máme my.