Jak nejlépe zabít batole

Ano,ač je to neuvěřitelné,náš malý drak se dožil věku skoro batolecího.Nevím tedy,proč zrovna batole,ani u jednoho ze svých potomků jsem nezažila že by se batolili.Lezli,vstávali,padali,o roztomilém batolení jsem si mohla nechat zdát.Náš malý drak má tu smůlu(nebo štěstí),že kromě rodičů vlastní i dva šílené sourozence.Já tvrdím,že je to její smůla,ona si naivně myslí,jaké to má štěstí.Možná změní názor až nám jí odebere sociálka mající už určitě podezření,že to dítě doma týráme.Ono neustále oboulované a ošrámované 13 měsíční dítko vypadá poněkud podivně.Drak leze po čtyřech,bohužel se stavíi na zadní,chodí okolo nábytku a občas se zapomene a pouští se.Pouští se a padá.Otázkou vždy jen je,co stojí v cestě jejímu pádu k zemi.Dnešní úrazy: ráno mě vzbudil šílený řev z pokojíčku.Potvoráci v rámci programu \"nebudíme rodiče\"tahali draka z postýlky.Jindy celkem nenáročná operace se dnes trochu zvrtla a drak měl zaseklou nožičku mezi špryclema.Výsledkem je krásná modřina na stehně.Dopoledne vymysleli bezva hru na posteli i když jsem jí zakázala,stejně ve finále Janče spadlo,samozřejmě na hlavu a pořídila si tím další bouli na čele(ta stará 3 dny se ještě ani nestihla zahojit).Pak ovšem zabodoval malý drak a pořídil sestřičce krvavý šrám pomalu přes celou tvář,když si v kuchyni rabovala kuchyňskou linku a Jitka jí chtěla vzít nějaký kastrol.Janča se naštvala,popadla pařák a bohužel se šikovně trefila těma spodníma nožičkama.Netušila jsem,že jsou taková zbraň.Všichni tři byli vyhnáni do pokojíčku,to se ukázalo jako pitomý nápad.Při hře na schovávanou přivřeli malému drakovi ruku do skříně.O tom co udělá s vyžehleným a složeným prádlem návštěva 3 šílenců je zbytečné se zmiňovat.Asi abych přišla na jiné myšlenky při snaze zachránit aspoň zdání vyžehlenosti triček a ostatního(žehlit to prostě znova nebudu),odešla Jitka na záchod a vylítla z něj přesně tak,jak mají zakázáno-prudce otevřela dveře.A bohužel,jako vždy za dveřma čekala Janča mající podezření,že WC žere lidi a sourozence obzvlášť.Výsledkem je rozseklé čelo na opačné straně než má ranní bouli-no aspoň je symetrická.A co na to já?Nic.Zjistila jsem,že už je mě to všechno jedno.Okouknu poraněné dítě,uklidním se zjištěním,že neumírá a neřeším,protože bych se jinak asi musela zbláznit.Takže jak nejlépe zabít batole?Nijak.Je naprosto odolné a přežije vše.

moje zkušenost

Když nás začne náš dvouletý mazlíček mlátit, řeknu mu, že se to nedělá a jdeme udělat Aničce malá, to je sestřička. Když praští hračkou o zem, seberu ji, pofoukám hračce bolístku a pochovám, dám hračce pusinku. Děláme to tak již tři měsíce a zprvu se zdálo, že to nemá efekt. Nyní pozoruji, že malý hračku pohladí, dá ji pusinku, sestřičce jde udělat malá a tak podobně... Když jsem jej praštila přes ručičku, tak mlácení používal víc a víc... Tak třeba, když vytrváme s pusinkami, bude to mít efekt.

Vztekání má malý nejraději v obchodě a to začne už hned u vstupu, není výjimkou, že leží na podlaze a kope kolem sebe. Ty pohledy kolemjdoucích si umíte představit. Na to zabere jen jediné, uklidit se do ústraní, nejlépe do auta, počkám, až se vyvzteká - v autě ho to moc nebaví, když nemá diváky. Přestane a jdeme opět do obchodu, to už většinou vydrží, ale stejně je to jen vzít chleba a jít...

Vzdor, agrese, nejezení

Dobrý den, máme podobné problémy s dcerou. Jsou jí 2 roky a 3 měsíce, začala nám odmítat vařené jídlo, sní maximálně vývar se zeleninou. Nejraději by jedla jen banány a sladkosti. Je hyperaktivní, tak chvilku neposedí a u ničeho nevydrží. Nechce jíst pravidelně. Prvně jsem jí dávala i 4 různá jídla naráz, aby si mohla vybrat, aby alespoň něco jedla, ale obvykle nechtěla ani jedno. Teď už to nedělám, ať sní to, co dostane, nebo bude hlady. Ale pořád se snažím ji během dne nabízet alespoň sýr nebo ovoce atd., protože si sama o jídlo neřekne. Ale podle plínek se zdá, že příjem má asi dostatečný. Váží 12kg a měří 92cm.

Často se vzteká, a to i venku, a když není po jejím, tak je ke mě agresivní. Bije a kope mě, až mám nohy samé modřiny. Začala 2x týdně chodit na 2 hodiny do školky, aby si zvykala být beze mě. Manžel je doma jen o víkendech a já se bez ní nemůžu nikam hnout. Když ji dovedu do školky, začne se vztekat už při vstupu do budovy. Po nástupu do školky začala bít děti na kroužkách, ale to ji naštěstí po dvou týdnech přešlo a už bije jenom mě.

Domluvy a zákazy nepomáhají. Snažím se ji netrestat fyzicky. I když mi občas ruka ujede a plesknu ji přes plínku. To se jen podívá a začne nadávat, jakože co jsem si to dovolila.

Abych ji zklidnila doma, když se vzteká příliš, snažím se ji potrestat tím, že ji zavřu do jiné místnosti. Ale poslední dobou přestává pomáhat i to. Občas už jsem z ní opravdu zoufalá.

Boby pro batole

Holky, chci Alexovi k vánocům pořídit boby no a nemůžu se rozhodnout, které v tom roce a půl (to mu bude na vánoce) by byly ideál. Chtěla bych, abych ho mohla na nich táhnout - takže aby mohl sedět sám, ale ráda bych se s ním i někdy svezla.Tipy mám zatím tyto:http://www.mojelyze.cz/detske-boby-sane-a-kluzaky/destke-boby-kluzak-hamax-baby-bob-modry/ tyto jsou super, že se dá za prcka i něco položit a můžu ho opřít a připoutat, ale nebude to jen na jednu zimu? No a taky se tam s tatínkem už ani jeden nevlezem :-(Nebo tyto: http://detske-boby-sane.heureka.cz/sulov-extreme-sampion-boby/galerie/ toto je klasika, asi se tam k němu vlezu i já, ale zvládne v tom sedět dobře, když ho potáhnu do kopce?Nebo jiný tip?Díky moc

Cukrovka u batolete

Našemu 14ti měsíčnímu synovi čerstvě diagnostikovali cukrovku 1.typu! Předevčírem jsme se vrátili z Motole, kde jsme pobývali 10 dní. 3x denně pícháme inzulín. Hledám někoho, kdo má také batole s cukrovkou, abychom se mohli podělit o zkušenosti.Piště na mail (jitka.perinka@seznam.cz). Předem děkuji.

Cestovani s batoletem.

Pred par dny jsme se vratili z tydenni zahranicni cesty (navstevy manzelovych rodicu) i s nasim 13-ti mesicnim klukem. Mela jsem docela obavy z letu (4 hodiny), i kdyz jsme s malym leteli uz jednou v dubnu minuly rok, kdyz mu bylo 5 mesicu, ale nakonec jsem byla opravdu mile prekvapena, jak to vsechno zvladnul. V letadle jsme si s nim vetsinu casu hrali, hodinu prospal, trochu jsme se prochazeli v ulicce mezi sedadly a tak nejak nam ty 4 hodiny utekly. Je to nase sikulka a az se tesime na dalsi cestovani za pul roku