Zajímalo by mě jak na děti mluvíte, když jim je kolem roku. Já Toníkovi většinou tak říkám co dělám a nebo si prohlížíme knížky a to mu popisuju, zpíváme apod...Ale všechny babičky na něj mluví stejným způsobem, kteýrm já nemluvím a začínám si říkat jestli díky tomu není takový tupounek.Třeba on se na něco zadívá a nehledě na to kam kouká, tak když je před ním auto řeknou babičky auto to je a u t o. Támhle je kytka k y t k a .....Cokoliv vezme do ruky tak mu je desetkrát řečeno vařečka a po slabikách. Já mu třeba jen řeknu Jéé co to máš? Ty máš vařečku, udělej míchy míchy...apod. Ale vše mu stokrát neopakuju. ALe on taky nic neví a nezná. Neví co je auto, co je hračka, pejsek, kočička atd.Viděla jsem na písku 10 měsíční dítě co na prosbu: přines šišku. Přineslo šišku o tomhle bychom si mohli nechat zdát.Umí pár naučených kousků jako paci paci, jak jsi veliký, berany duc a to tím že jsme to do něj pořád šili...Ale třeba pápá neudělá ani za nic. Když ho učim nějákou lumpačinu naučí se to hned, ale když nechce tak prostě nechce. A on mi příjde že nic moc nechceNedělám něco špatně v komunikaci? Někdy třeba i jen mlčim. Nemluvím na něj neustále pořád a pořád. Co jsem tak pozorovala na písku maminku té holčičky tak ta pusu nezavřela a vše tomu dítěti popisovala. Toník by takový příval ani nestačil zaznamenávat podle mě. Je to takový pomalý baculík, ale hloupí neni...