Odloučení 5,5 měsíce

Dobrý den, o prázdninách se chystám odletět na 3 celé dny mimo ČR, tou dobou bude synovi 5,5 měsíce. Je plně kojen, na tu dobu bude mít zamražené moje mléko a bude s otcem. Může mít toto odloučení nějaké dlouhodobé následky? Může celé 3 dny kvůli odloučení proplakat? Nebo bude na separační úzkost ještě malý? Předem děkuji za odpověď.

Uzkost

Dobry den, mam 10 mesicniho syna a mam dojem, ze zacina byt posledni dobou vice uzkostlivy. Zacal mit strach z deti, dospeli mu zatim problem nedelaji. Kdyz se v mistnosti nachazi dite v rozumne vzdalenosti a je tiche tak mu to nevadi. Ale kdyz se k nemu priblizi, krici nebo beha tak ma syn strach, jde se ke me schovat nekdy se i rozbreci. Driv s detmi nemel problem. Muze i takovyto strach spadat do obdobi separacni uzkosti? Dekuji????

Úzkostlivé dítě

Dobrý den. Náš syn (2 a půl roku) je hodně konzervativní a úzkostlivý. Nerad zkouší jiné potraviny, než ty, u kterých ví, že mu chutnají, přestože je dříve jedl. Jeho jídelníček tedy není příliš rozmanitý, nejí téměř nic mléčného (žádné sýry, jogurty, tvaroh, mléčné kaše ...), z ovoce sní pouze dva druhy, pečivo pouze suché nebo jen s máslem (žádné pomazánky, marmelády). Teplá jídla jako obědy a večeře jí dobře. Konzervativní a úzkostlivý ale není je ve stravě. To bychom přisuzovali období vzdoru a nepovažovali to za přílišný problém). Ale takovéto problémy má i například s oblečením a botami. Nechá si obléct jen pár věcí, které zná a často je nosí. Máme tedy problém s jarním oblečením, které v zimě nenosil a teď na něj začíná být vhodné počasí. To stejné s botami. Chce nosit pouze zimní boty, odmítá si vzít jiné, které nosil na jaře, natož zkusit v obchodě nové boty a ty pak nosit. Nehledě na to, že roste a je potřeba mu obměnit oblečení za větší a když není zbytí a nepomáhá několika minutové vysvětlování a je nutné, aby na sebe vzal něco nového (například jarní boty, když je teplo a v zimních by se mu potila noha), dám mu věc i přes jeho odpor. Většinou se po pár minutách uklidní a pak mu již věc nevadí dokud ji nesundáme, ale občas se to stejné opakuje, když danou věc chci znovu obléknout nebo obout. Také má občas strach z neobvyklých věcí. Například se bojí tuhého mýdla na ruce, které máme doma, přestože u dědy má tuhá mýdla rád a naopak je tam pořád bere do rukou a přendavá. Doma máme ale jiný tvar mýdla, tak mu vadí asi to a má strach si s ním mýt ruce. Zpočátku jsem ho musela dávat pryč, když se šel umývat, nyní už si na něj zvykl, že může zůstat na umyvadle, ale nechce ho vzít do ruky. Nevíme, jak tuto jeho úzkost řešit, nechceme mu působit strach a obavy tím, že mu budeme něco nutit, ale nevíme, jak ho jeho strachu zbavit. Zda je to u dětí běžné, nebo by bylo dobré toto konzultovat s nějakým odborníkem? Moc děkuji za Váši radu.

Moc prosim o radu

Dobrý den, mám dotaz ohledně spravneho casove/nejideálnějšího přesunu z ložnice ( spí ve sve postýlce ) do dětského pokojíčku. Momentálne je nám 6 měsíců. V deseti mesich jsem chtěla přesunout postýlku do v te době už dodelaneho pokojíčku. Dveře do ložnice by byly otevrene a v podstatě by se jednalo akorát o přesun čtyř metrů od původního místa. Mel by tam tlumící lampičku,obrázky na zdi, teple barvy, monitor dechu a maminku s tatínkem na blízku kdykoliv, když nas bude potřebovat. Můj pohled byl takový, že v te době bude mit v pokojíku i "koutek" na hrani , cela ta místnost bude jeho království a ja mu toto chtěla dopřát. Avšak manžel s tímto v žádném případe nesouhlasi, že je brzy, že se tam bude bát (kdyby se bálo, či nějak špatne to snaselo, urcite nehodlám nic lámat přes koleno ). Přijdu si ted podle něj jako krkavci matka, přitom to nebylo myšleno zle. Můžete mi prosim poradit? Chci pro malého samozřejme to nejlepší. Předem mockrát děkuji za odpověď. Žanet

separač. úzkost?

Dobrý den,
asi tak od 7 měsíce trpí syn separační úzkostí. Jenže je problém v tom, že nyní je mu 13 měs. a mě připadá že se to jen zhoršuje. Aby vydržel syn 10 min. sám si hrát? Velice ojedinělé. Nemůžu uvařit. V kuchyni mám zábranu (syn na mě vidí) je ode mně 1 metr a přes to buší do zábrany a pláče. Jakmile hned nepřicházím nebo jen k němu povídám, je zle a pláč se mění ve vztek. Na wc msí se mnou, stojí u mě. Kvůli tomu, že chvíli nevydrží sám většinu času trávíme s manželem u něj na zemi s hračkama. S manželem se střídáme ale často syn vyžaduje jen mě. Hlídat nenechávám právě pro tyto problémy. Když už je to nutné, čekám na manžela až přijde z práce a hlídá on. Poslední dobou mi přijde, že čím více se mu věnujeme a snažíme se být u něj, tím horší to bývá. Někdy syn ztropí scény (vztek, křik, pláč) pro nás naprosto nepochopitelné - bezdůvodné. Ale kdybychom ho v tu chvíli nechali o samotě, bylo by to ještě horší. Vztek a pláč by se znásobil. Trvá to už tak dlouho (od 7 měs.) a nebere to konce. Začínám pochybovat nad tím, zda se jedná o separ. úzkost a nejde o nějakou psych. poruchu? Jsem už vyčerpaná. A začínám se obávat nejhoršího a to, že třeba i ve 2 - 3 letech si syn nebude dokázat hrát chvíli sám a bude mě potřebovat u sebe.

Je to separační úzkost?

Dobrý den,
mám 7,5 měsíční dceru. Tak od 3. měsíce ale špatně snáší, když s ní přijdu do cizího prostředí, když se nad ní nakloní jiná osoba než já nebo její tatínek, aby jí pohladil byť jenom po nožičce někdo jiný než já nebo tatínek naprosto neexistuje. Chodily jsme na cvičení, kde pár lekcí v podstatě proplakala, teď bych s ní ráda chodila na plavání, ale první lekci opět proplakala. Pomůže pouze, pokud si jí vezmu já a odejdeme pryč. Jedná se o separační úzkost? A pokud ano, jak na ní? Na jednu stranu z ní nechci udělat skleníkovou kytku a zavřít jí doma, kde je 100% spokojená, na druhou stranu jí nechci stresovat a nechat jí plakat.
Moc vám děkuji za radu!

Odchod od dítěte

Dobrý den,
máme osmiměsíčního chlapečka Aleše. Je moc šikovný a je to sluníčko. Je na mě ale hodně upnutý (i já na něho). Začala jsem každý čtvrtek večer chodit na trénink s mažoretkami a Aleš můj odchod nese těžko. Chtěla bych se zeptat, co je pro dítě lepší. Když se s ním rozloučím než odejdu, anebo když prostě zmizím? Zkusila jsem obě varianty. Ta 2. byla pro mně lepší v tom, že já u toho nebyla, když začal Aleš plakat. Ale když se vracím domů, on už spí. Vnímá už takhle malé dítě rozdíl v tom, když se s ním rozloučím, a když se vypařím? Anebo jen to, že tam najednou nejsem?

Děkuji

Propadám stavům úzkosti

Ahojky maminy,chci se s vámi podělit o to,co se mi teď děje(12 dní do termínu) a zeptat se vás zda jste to taky některá zažila a co s tím.Jsou to čtyři dny,co jsem z nevysvětlitelných důvodů začala propadat hrozným stavům úzkosti.Pořád jenom brečím opravdu kvůli všemu,všechno mě hned rozhodí a jsem na všechny až zlá...vůbec to nejsem já a i když jsem druhorodička(rodila jsem před 10 lety akutním císařem,takže nic moc)tak tohle vůbec z prvního těhu neznámzažila jste to některá\\?je to ze strachi z nervů nebo už je porod fakt na spadnutí?dvě noci už mě pobolívá v podbřišku,ale jsem nastydlá,tak nevím jestli mě jen netrápí močák...

Separační úzkost

Dcera vyžaduje neustálé nošení. Zároveň téměř odmítá kontakt se svým otcem. Poradíte?http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/separacni-uzkost#uzkost5

Separační úzkost

Dcera chce pouze mě. Nezvládnu ani uvařit oběd. Jakmile se od ní vzdálím, kňourá. Co mám dělat?http://www.babyonline.cz/vyvoj-ditete/separacni-uzkost#uzkost4

Separační úzkost - 4 roky

Dobrý den, mám 4-letého syna, kterého mám v péči. Často se vídá s otcem, cca 3x týdne. Má ho rád a je na něj silně fixovaný. Asi měsíc od něj nechce chodit domů ke mně. Když jsem se ho ptala, proč řekl, že má u otce hračky. Ty má ale i doma a tak tomu nerozumím. Když je doma, tak mi často říká, že mě má rád. Pak ale vždy dodává, že má rád i otce. Často se ptá na to, kdy půjde k otci, ten si jej ale bere nepravidlně. Nemáme pevně dny, kdy si ho může brát. Může se v i v tomto případě jednat o separační úzkost, kdy odmítá mě matku a chce být raději s otcem. K tomu ale podle mě nemá důvod. Syn je hodně mazlivý a když je doma, tak ho často musím držet za ruku, nebo vedle něho těsně sedět. Když ho otec přiveze, tak se mu pověsí kolem krku a řekně, že chce jít pryč. Nechápu tady tyto reakce. Doteď vždycky doběhl rozesmátý a bez problémů ke mě šel, teď asi měsíc ke mě nechce jít.

separační úzkost?

Dobrý den, moc Vás zdravím, prosím, mohu se optat? Mám 10 ti měsíčního synka, 8.4. nám bude 11 měsíců. A cca tak týden se nemohu vzdálit ani na krok, myslela jsem si, že separačku máme za sebou, ale tohle je opravdu velké.Může to být i takto v pozdějších měsících? nebo je to tak, že si malej hraje s hranicemi maminky,? dávám mu pozornost celý den, ale stupňuje se to, tak si říkám, abych zase nepřešvihla, co vy na to?