Amniocentéza - odběr plodové vody

AMNIOCENTEZA II.
AMNIOCENTÉZA - ČESKÉ BUDĚJOVICE

Mě poslala moje doktorka na odběr plodové vody, protože mi z genetických testů vyšla zvýšená hladina HCQ v krvi. Objednala mě tam přímo paní doktorka a dala mi papír s požadavkem na toto vyšetření.
Jako první si mě k sobě do ordinace vzala sestřička k sepsání podrobného zdravotního rodokmenu. Naštěstí sem s sebou měla připravený papír, který mi pomohli sepsat rodiče, neboť sama nevím, co jaká babička měla za zdravotní problémy. Po tom mi dala podepsat prohlášení, že souhlasím s odběrem plodové vody a poslala nás do druhé čekárny.
V druhé ordinaci nás uvítal první doktor. Udělal mi podrobný ultrazvuk. Bylo úžasné, co vše se dá pomocí ultrazvuku sledovat. Podrobně prozkoumal srdíčko, nechal si barevně rozlišit krev na okysličenou a neokysličenou a tím zjistil, zda srdíčko pracuje jak má a nejsou-li viditelné některé vady. Takto postupně prohlédl celé miminko a vše nám odborně popsal a vysvětlil. Dokonce nám sdělil i svůj názor i na pohlaví, což mě hodně překvapilo, neboť sem si myslela, že na určení pohlaví je mimi ještě moc malé. Přesně se to však dovíme až z výsledků vyšetřené plodové vody. Pan doktor nám ještě jednou vysvětlil, co mě čeká ve vedlejší ordinaci, jaká jsou spojená rizika s tímto vyšetřením a že mám 3dny víceméně jen polehávat a pak se dalších 14 dní šetřit a co nejvíc odpočívat. Na památku dostal manžel fotečkunašeho miminka a sestřička nás doprovodila do malé převlíkárny, kde sem se měla svléknout jen do podprsenky a dostala sem slušivého anděla.

I do druhé ordinace mě mohl doprovodit manžel, což sem velice ocenila.
Po chvíli si nás vyzvedl druhý doktor. Mě pomohl ulehnout na lůžko a manžel dostal židličku, aby si mohl sednout vedle mě a držet mě za ruku. Pan doktor si ultrazvukem našel polohu miminka a poslechl si jak mu bije srdíčko. Bylo to strašně úžasné to slyšet. Pak mi sondu vložil do pupíku a našel si vhodné místo pro odběr vody. Po té mi sestřička řádně vydezinfikovala bříško a oba se připravili k samotnému odběru. Sestřička mi opět dala sondu do pupíku a pan doktor si levou rukou přidržel bříško s miminkem na straně. Patrně, aby nepřiplulo nevhod na průzkum, co se děje. Samotný odběr trval jen pár minut. Nejdřív mi odebrali jednu stříkačku kalné tekutiny, která se pro vyšetření nehodí a po výměně stříkačky odebrali již průzračnou nažloutlou tekutinu. Píchanec mi sestřička přelepila a pan doktor si znovu poslechl srdíčko mrňouska. Vše bylo v pořádku, tak jsme mohli odejít. No, popravdě řečeno, pro mě bylo nepříjemné již to, když mi doktor vsunul sondu ultrazvuku do pupíku a pod tlakem jí směřoval směrem dolů. Samotný píchnutí jehlou zas tolik cítit nebylo, ale pak přišel velmi nepříjemný tlak a dost mě to bolelo. Přirovnala bych to asi tak, jako by mi do bříška pan doktor pronikl prstem a tím tam různě kroužil a tlačil ho čím dál hlouběji. Po převlečení jsme vyšli do čekárny a tam sem si musela znovu sednout. Udělalo se mi dost špatně a musela jsem se rozdýchat. Nepříjemný tlak v bříšku mi stále neustával. Pak sme došli do první čekárny a tam chvilku čekali na sestřičku. Ta nám donesla papíry, které máme odevzdat u mé paní doktorky. Taky mě objednala na kontrolní ultrazvuk a mi jsme mohli jet domů. Ještě dva dny mě po tomto vyšetření pobolívalo bříško. Teď je to už v pořádku a já čekám, až mi dojdou domů poštou výsledky. Můj osobní názor na amniocentézu?... No, kdybych měla ještě jednou jít na toto vyšetření, budu o tom hodně přemýšlet, jestli jí podstoupím ještě jednou.