Nácvik spánku dítěte

Jak postupovat, když 6-ti měsíční a starší dítě vyžaduje noční dávky mléka a je proto stále neklidné?

Jelikož vím, jaké nervy maminka prožívá s dítětem - celonočním budičem, nepřeji nikomu podobné zážitky a zkušenosti. Proto jsem dala dohromady s dr. Ludvíkovskou pár "fíglů", které by mohly zabrat, příp. zabraly jinde. Také si myslím, že i ostatní maminky připíší své zkušenosti:
- kojení je krásná a pro dítě jedinečná věc; ale, všimla jsem si po 6 měsících u syna, že měl prso jako fetiš a tuto pro něj "posvátnou" věc vyžadoval, kdykoli si zamanul, osobně bych doporučila toto u dítěte sledovat, pokud se začne vytvářet a dítě (ač nemá důvod mít v noci hlad) bude prso vyžadovat po 6 měsících několikrát za noc, na tuto hru nepřistoupit
- čím dříve dítěti naznačíte, že na jeho "noční cvičení" nebude nikdo reagovat, tím méně bolestnější a rychlejší to bude
- je vhodné na pár nocí zaangažovat tatínka, z jehož prsa nic nevyteče a dítě pochopí, že noční kojení již skončilo
- také bych dítě nenavykala spaní s rodiči, od začátku vést, že každý spí ve vlastní posteli a všichni spí celou noc
- není vhodné vstávat k dítěti v noci kdykoli se zavrní či zapláče; vždy raději počkejte 5-10 minut, dítě pohlaďte, tiše k němu promlouvejte, po případě zkuste dudlík nebo několik lžiček kojenecké vody či dětského čaje
- zjistěte, zda mu není příliš horko nebo naopak chladno (v noci má být teplota v místnosti 18 st.) a buď ho lépe zakryjte, nebo naopak odkryjte
- budete-li důslední, dítě si zvykne, že maminka není vždy k dispozici a zklidní se, postupně se navodí správný spánkový rytmus. I tak malé děti jsou trochu „vyděrači“, dožadují se přítomnosti maminky za každou cenu, takže nesmíte podlehnout, jinak se může stát, že se nevyspíte vůbec a dítě potřebuje maminku hlavně během dne.
- nejdůležitější je důslednost a vytrvalost, výše zmíněné si uvědomuje většina nás maminek budičů, ale hůře se pak zvládá noční nátlak dítěte

Proto všem přeji pevné nervy, hodně úspěchů a klidné spaní.