ZRADA - kdo vás v životě zradil? Jak jste se s tím vypořádal... - diskuze

hmmm..asi nevěrnej chlap. nebo ta moje kamarádka, se kterou si začal..když jsem byla těhotná...nevím. vypořádání - jakýsi nijaký, racionální, už nikdy nic nemůže být jako dřív.

Mě nejvíc zradila babička. Měla jsem jí strašně moc ráda a věřila,že i ona mě má hodně ráda, ale byla to jen z její strany hra a přetvářka. Štvala všechny proti sobě,ale tak aby ona vždy vypadala,že je ta dobrá. Loni se to vše provalilo a aby docílila svého,byla ochotná zajít tak daleko,že přišla o rodinu, o dceru, vnoučata a pravnoučata. Mi kvůli ní přišli o hodnýho dědu, který se celá léta tvářil jak kakabus a jen proto,že mu navykládala bůhví co a strašně s nim manipulovala. A to všechno dělala jen pro svého nemanželského synáčka Je to ještě všechno hodně čerstvý a nevim jestli jí to někdy odpustim....

Bolest a rozčarování si nesu ze vztahu s mou kamarádkou z dětství. Otevřely jste mi nedávno tady oči a pomohly mi pochopit, že člověk prostě nemůže do vztahů dávat všechno a druhý nic. Darovala jsem jí téměř celé své srdce a na oplátku dostávala jednu ránu za druhou. Už jsem se s tím vypořádala nikoli vyrovnala. Snažila jsem se to pochopit, ale myslím, že na tohle není teď vhodná doba. Věřím, že to jednou přijde vše má svůj čas. Největším zrádcem v životě byl kus mě samotné, část mého vnitřního já. Vždy když jsem padla na dno s fyzickými silami ( při nemocech a po porodech), zradila mě i má psychická stránka Nemůžu ale sebe nazvat zrádcem, přeci? Protože je to střípek, který však umí udělat pěknou neplechu

Jedinou zradu jsem vždy cítila ze strany mého biologického otce, když mi byl rok, s mamkou se rozvedli a od té doby nic, žádný zájem. Co se vypořádání týče, tak takový ten pocit křivdy už ve mně zůstane na věky věků, ale v podstatě si nemůžu vůbec stěžovat, prima taťku mám a moje děti zase dědu. Jen kousíček mně to pořád nemůže strávit a nechápe...

Tehdejší kluk. Domluvili jsme se na ochraně z jeho strany a on to tak úplně nedodržel. Nechci sem vypisovat detaily. Tehdy jsem se rozhodla, že tyhle věci chci mít absolutně pod kontrolou a šla si na gyndu pro prášky.

jedina nejvetsi zrada byla od cloveka. ktereho sem milovala celym svym srdcem, byla jsem na nem zavisla a on me tu nechal.. vzdy kdyz me objimal,rikal-nikdy te neopustim, budu tu jen a jen pro tebe.. a odesel.. normlane mne tu nechal..odesel navzdy a uz se mi nikdy nevrati... moc me to boli i po 11ti letech... porad kvuli nemu casto placu, chci aby poznal Tobikam Martina, a chci aby tu byl semnou a zas me objimal...vim ze s ena mne diva a slysi me..ale tak bych chtela aby mi odpovedel,poradil.. a byl tu semnou....

Můj táta. Po 25 letech manželství si našel milenku, bohužel tedy se s tím nedokázal vypořádat jako chlap, udělal z mamky trosku, ze sebe chudinku jak ho moje mamka podezírá obviňuje a přitom nikoho nemá. V den kdy to všechno prasklo vážila máma o 25 kg míň, měla cca 45 kilo, tenkrát pro ní přijela i sanitka, zhroutila se. Já s tátou ukončila veškeré styky. Ani ne proto, že někoho má, ale že nechal mamku klesnout až takhle na dno. Teď, s odstupem 6-ti let, jako největší zradu považuju jeho ješitnost, že ho prostě ani já jako dcera totálně nezajímám, zahodil celých 25 let, celé mé dětství, všechno, že má svou novou rodinu (a to neodešel za mladší), \"vnoučata\" říká někomu úplně jinému a moje dvě zlatíčka nikdy, nikdy neviděl. A jak jsem se s tím vypořádala? Myslím, že jsem to ještě za těch 6 let nezvládla.

Jo a vypořádali-Martinovi nevěřím a nebudu už nikdy na něho čekat.Jestli tu někdy přijede tak bude mít štěstí,když budu doma.Ty vánoce jsem se s tím vypořádala těžko,když do toho byli zapletení děti.Řekla bych ,že v ten moment pro ně tatka přestal existovat.I v tak malých dětech se něco zlomilo a vlastně je to dobře.

mě zradil asi jenom můj ex, jinak naštěstí nikdy nikdo :)