banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Závody ve „zkojení“ aneb stresovaná ne/kojící matka - diskuze

31 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Nepatřím zrovna mezi typy, které by byly předurčeny v kojení trhat rekordy. Ale i přesto jsem své děti kojila. Naštěstí, možná spíše navzdory všem radám, kterých se mi ze všech stran dostávalo. Radám, kterých jsem se z počátku držela, ale postupně, zvláště u dalšího dítěte jsem zjistila, že u kojení je pro maminku mnohem, mnohem důležitější, než vyděšeně běhat s bezradnýma a vytřeštěnýma očima, zklidnit se a začít přemýšlet nad nejvhodnějším řešením. Ale začněme od začátku. Postupně se mi dostalo následujících rad:Rada první: kojte třeba i 40 minut! Tato rada vedla k takovému rozdrásání bradavek, že již nebyly kojení schopné. Nehledě na fakt, že dítě již s přibývajícím věkem bere takto dlouhé kojení, nikoli jako krmení, ale jako fetiš a, což je pouze můj soukromě vypozorovaný názor, může se stát v budoucnu psychologickým problémem. Rada druhá při naběhnutí prsou: to musíte všechno odstříkat! Co? zeptala jsem se, poté, co jsem to zkusila a nic tam nebylo. Naštěstí bylo uznáno. Bohužel po poměrně bolestivé a zbytečné proceduře.Poté, co jsem se sama zklidnila a začala přemýšlet vlastní hlavou, jsem se rozhodla, že budu několik týdnů do zhojení prsou odstříkávat a krmit dítě z láhve. Načež přišla rada nebo spíše konstatování třetí, které mi rovněž na klidu nepřidalo:Po láhvi se již ke kojení nevrátíte!A jaký byl výsledek? Celodenní odstříkávání bylo sice obtěžující, ale co by matka neudělala pro své dítě, pokud může. Takto jsem to vydržela 8 týdnů. A pak přišla ta chvíle, které jsem se nejvíce obávala: Po 8 týdnech jsem opět dítě zkusila přiložit. Sálo! Jako kdyby to dělalo naposledy před 2 hodinami. Nakonec jsme to takhle vydržely asi 10 měsíců.Po této zkušenosti zcela souhlasím s textem a hlavně praktikami dr. Ludvíkovské, která maminky nechala kojit v ordinaci a dítě převažovala. Tento proces zcela zklidnil maminku, až se navrátila ke kojení doma. Také při této praxi zjistila stejnou skutečnost jako já při kojení dětí, a to, že většinu mléka zdravé, donošené dítě skutečně vypije během prvních 10 minut. Ona to měla dokonce potvrzeno vážením.A také si po těchto vlastních zkušenostech uvědomuji, jakou sílu člověk v sobě musí najít. Nejen, aby řešil problém, ale aby stál tzv. proti všemu a všem. Ještě k tomu v naší společnosti, kde je to „ode zdi ke zdi“. Nejdříve se vůbec nekojilo a nyní místo, aby se našla nějaká střední cesta, si zase máme hrát na kojné za každou cenu a nejlépe 3 roky?Po této zkušenosti obdivuji všechny maminky, které z jakéhokoliv důvodu nemohly kojit a nezhroutily se z toho, nýbrž tuto skutečnost v naší současné společnosti ustály. I když je neoddiskutovatelnou skutečností fakt, že mateřské mléko je pro dítě nejlepší, tak je stejně tak neoddiskutovatelnou skutečností, že kojení z nás lepší matku nedělá. Mateřství tkví i v jiných a zejména jiných aspektech. Respektive: Která matka je lepší? Ta, která dítě rutinně nakojí, pak jej někam nebo k někomu odloží, přijde po třech hodinách, s dítětem se nepomazlí, pouze uspokojuje jeho fyzickou potřebu? Nebo naopak matka, která sice dítě krmí z láhve, ale vždy na něj láskyplně mluví, v mezičase s ním sdílí tělesný kontakt, hraje si s ním, mazlí se s ním?Co myslíte? A jaké jsou vaše zkušenosti s kojením?Prodělala jste něco obdobného?
ale občas to dá přemáhání(to se týká švagrové a tchýně)
Jo holky, kojení je sice super, jde nám dobře-i když Marťásek prospíval při plném kojení jen na spodní hranici přírůstků, ale byl spokojen, ale jak ho ukončit? Máme rok, brzy bohužel budu muset do práce, flašku nechce. Ovšem mlíko s nadrobeným rohlíkem, to ano. Stejné mlíko, které odmítá z té flašky nebo z pítka nebo z čehokoli. Ale přece to nebude pít pořád po lžičkách?!?! I když je pravda, že on pije jen naturální vodu, nechce ani šťávy ani čaje. Je holt charakter. Nezlomný. Ale matky, co nechtějí kojit, aby si nezkazily postavu (viz moje švagrová), fakt odsuzuju. Stejně nakonec nezhubnou jako my "kojné". Ať kojíte nebo ne, mějte je rády, i když jsou někdy protivné:-) Děti i švagrové :-)Pavla
@mrkvička
Ahoj,já jsem také byla kojící matka. Měla jsem ze začátku problémy mám vpáčené bradavky,tak jsem kojila přes kloboučky. Během 3 měsíců se mně "vytáhly", tak jsem kloboučky už nepotřebovala.Ještě jsem první 2 měsíce trpěla na záněty, měla jsem strašně mlíka, byly veliký vedra,tak mně to tam začínalo kvasit - říkala doktorka. Tak jsem musela odstříkávat,čím víc jsem odstříkávala,tak toho bylo zase víc. Pak se to ale spravilo, jsem ráda,že jsem vydržela, kojila jsem plně do 8 měs, a v noci do 1 roku. Teď už se moc těším,že zase za chvilku budu, byl to pro mně nádherný pocit,jak mimčo pilo a hladilo mně po zádech.. No a když by to nešlo,tak by to nešlo a nebudu se stresovat...
@petis Ahoj holky a nepřipadá vám to jako pohled na přítomnost muže u porodu? Dřív byl taky muž, který u porodu chtěl být "divnej" a teď je zase "divnej" ten, který tam nechce.... Jo jo, důležité je, aby byli všichni spokojení. Mamča, dítko i taťka
@Michaela Mišo,tak přesně takhle to vidím taky...můj manžel k porodu nechtěl(čekal na chodbě)a když se o tom bavil se známýma ,tak se na něj dívaly,jako na zvířátko v ZOO(tedy byly i vyjímky).Fakt je že tohle téma(táta u porodu)je asi stejně kontroverzní jako otázká kojení.
@Michaela Míšo,nemyslím si ,že chlap,kterej chtěl být dříve u porodu by byl divnej.Spíš byla divná doba,protože to neumožnila.
@Martina Jenže tak to bylo i s tím kojením. Doba tomu taky moc nepřála....... Všechno se mění a je to normální. Jen mám pocit, že se u nás všechno bere ještě trochu "programově". Všichni by měli dělat to co je správné a pokud to nedělají, je to špatně.
@petis Ahoj Petis,jen klid,ono to nějak dopadne...
@petis Ahoj Petis ,budem držet palce!
Ještě jsem zapoměla. Jinak kojení je moc příjemná věc. Je to lepší než orgazmus. Kojila jsem i na veřejnosti a bylo mi to jedno že někoho pohoršuji.Stáňa
@Stáňa Milá Jano-zastávám názor kojit,ale ne za každou cenu.Svoji Vendulku jsem kojila tři měsíce a byl to docela boj-ani jedna jsme nevěděly,jak na to a já jsem z toho byla dost vystresovaná-až mi nějaká dobrá duše řekla,že o tom mateřství není a tak jsme přešly na láhev,a byl klid na duši.Druhého Vojtíška kojím dodnes-má dva roky a dva měsíce-šlo to samo.Ještě k těm generačním rozdílům:byli jsme na návštěvě u manželové babičky(má 72 let)a já jsem tam automaticky vyhrnula tričko a začla kojit-babičce málem vypadly oči z důlků,kroutila hlavou a nemohla uvěřit že ještě kojím a prý ať s tím rychle skončím,že to se už u tak velkého dítěte nehodíToš tak

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40