Zase cigára - diskuze

Musím vám povědět, jak mě ten můj včera nemile překvapil. Před pěti lety se mu úspěšně podařilo s mojí pomocí skoncovat s kouřením. Nebylo to hned, trvalo to asi tři měsíce, vytrpěla jsem si s ním svoje, ale účel se dostavil a přestal úplně kouřit. Dokonce hrdě odpovídal na nabídku cigarety: "Ne, díky, už nekouřím." Asi poslední rok jsem na něm ale začala pozorovat, že je občas cítit kouřem, když ke mně přijde, atd. Vymlouval se na to, že to je od toho, jak vozí mámu kuřačku v autě a že máma chodí kouřit ven v jeho bundě. Asi před třemi měsíci z něj ale vypadlo, že občas si nějakou tu cigaretku dá, když jde třeba s přáteli do hospody. Dost mě to tenkrát ranilo a překvapilo, ale včera jsem dostala teda pořádnou ťafku. Moji rodiče odjeli pryč, tak jsme byli s přítelem čtyři dny spolu u nás doma. Divila jsem se, že se každé ráno tak ochotně vydal "koupit si jogurt" naproti do obchodu. A i několikrát denně řekl, že se jde projít, podívat se, jestli jsou pstruzi (on rybář, já bydlím u Vltavy), no a včera ráno, že si jde zase pro jogurt. Tak jsem ho pozorovala od nás ze dvora a koukám, jak nemíří k obchodu, ale kamsi za něj po silnici do kopce. Tak jsem se namíchla, podívala jsem se mu do batohu a tam dvě krabičky cigaret já vím, že jsou to jeho věci, že jsem se tam neměla koukat, ale proč mi teda tak lže??? To je přece taky nefér. Hned jak se vrátil, spustila jsem na něj, že nechápu, proč mi tak lže a ať už přede mnou nehraje opičky, že to prostě nesnáším. Vyplašeně na mě koukal a nic neříkal. Bylo ale jasné, že prostě chodí kouřit. Holky, mě to tak v tu chvíli zamrzelo, že jsem se to dozvěděla takhle, nechápu, co ho k tomu vedlo, že se musel k těm cigaretám vrátit a že už nekouří jen občas, ale prostě kdykoliv, kdy s ním nejsem...myslela jsem, že jsme to tenkrát před pěti lety společně překonali, ale je to tu zas. Řekla jsem mu ale jasně, že přede mnou kouřit nebude. Peníze nemá, ale na cigára...to jo, to jsou penízky vždycky. Ach jo, tak mě to mrzí...promiňte, že je to tak dlouhý