banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Zamlklý potrat v 6 měsíci - diskuze

42 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Ahoj VŠEM.Jsem tu dnes poprvé a ráda bych se s váma podělila o bolestivou událost z minulého týdne.V říjnu minulého roku jsem ztratila otce.Dlouhou dobu jsem byla neštastná,nikdo mi nerozumněl a se smutkem ve tváři jsem si říkala,jak je život nespravedlivý.Chut na otěhotněmí jsem ztratila,ale.. příroda byla mocná a v únoru jsem poprvé otěhotněla.Zjistila jsem to v březnu,kdy jsem s touto zprávou čekala,než odjedu s rodinou do Paříže, ale kdo by to vydržel.. koupila jsem mé mamince malé bílé botičky a pro brášku \"budoucího strejdu\" malý dudlík.Přítele jsem poinformovala o par dní dříve a nebot to na mém usměvu a atmosféře poznal,těšil se,až to rodině vysypu za tepla.Celých 6 měsícu jsem žila v radosti a v hlavě si říkala:škoda,že ten můj taťulda se toho nedožil,byl by to úžasný dědeček,budu mít chůlapečka hurá a minulý týden rána!Určitě víte,kam směřuji-ANO,je to tak,na UTZ jsem neviděla srdíčko,dítě mrtvé.Sama jsem přestala dýchat a říkala si,že když sem před 20ti dny byla na kontrole po AMC(amniocentéze-odběr plodové vody)a bylo vše v pořádku,co se děje?S pláčem jsem jela do nemocnice v Č.B.,kde pan doktor 20 minut jezdil po mém břiše a viděl to samé co já.Můj sen se zhroutil.Můj břáška seděl v čekárně a modlil se,že je to špatný vtip,ale nebyl.Večer jsem dostala injekce na uklidnění,3 DILAPANY na otevření-příjemné to nebylo,ale vydržíte to a čekalo se do rána a hladila si tvrdé bříško a cítila,jak v něm můj malý Daniel leží a netluče mu srdíčko.Ráno doktor usoudil,že vstupní cesta je otevřena,tak zavedl tabletu na vyvolání kontrakcí.Upozornil mě,že to může nastoupit velice rychle,at se neleknu té bolesti.Než sem došla do pokoje a usnula,začalo to..bolesti.Po 3h jsem byla odvedena na kontrolu,kde mě lékař vyšetřil..myslela jsem,že mu bolestí utrhnu hlavu,ale jela jsem ihned na sál.Už sem nemohla ani chodit,ale každé pohlazení a útěcha od porosních asistentek se dala stále zvládnout a vydržet to..ale..příjezd na sál byl prvním strašným zážitkem,kdy slyšíte rodící ženu někde ve vedlejším sale,jak čerstvě narozené miminko křičí a ona pláče štěstím a vy jedete doslova na porážku.Ležela jsem na tom malém sále se zelenýma dlaždičkama sama s porodníma asistentkama a každou chvilku přišla paní doktorka a kontrolova mě.Byla jsem ve skvělé péči,stále jsem chtěla studený hadr a sestra mě hladila a utěšovala a paní doktorka byla ohleduplná a vyšetřovala mě opatrně a chlácholila příjemnýma slovama a hezkým úsměvem,ale já měla takové bolesti,že jsem jen ležela a čekala.Pak jsem se zmínila o Epiduralu.Byla jsem dost otevřená,aby to doktor schválil..protože potom jsem byla uvolněná,bylo mě krásně a nic mě nebolelo.Pak jsem najednou cítila to malé \"žblunknutí\" jak Daniel jde pomalu nožičkama ven.Najednou kolem mě bylo 6 sester a 4 doktoři.Nikdy nezapomenu,jak jsem cítila ty jeho malé nožičky,parkrát jsem zatlačila a chlapeček byl venku.Potom jsem byla uspaná a probudila se za hodinku,kdy bylo po všem.Ted je to týden,co jsem si tento hruzný zážitek-jak já říkám-hodně špatný sen prožila a musím říct,že i těch 6 měsíců bylo krásných a ikdyž jsem porodila se \"špatným koncem\", slíbila jsem na porodním sále,že do r.2010 budu bud těhotná nebo se tam sejdeme a já přijedu s veeeeelkým bříškem a konečně porodním se \"štastným koncem\".Ted vám tady píšu svůj příběh a mého partnera bráchy manželka je těsně před porodem.Ted tady byla a celá partnerovo rodina se usmívala a radovala(já vše jen slyšela,neměla sem sílu jít si popovídat-nemam sílu na návštěvy),že už je to tady a bude rodit.Já bohužel byla v patře a vše slyšela a s bolestí na srdci si říkala,že má holka štěstí a na své štěstí si já musím počkat,ale tu bolest na srdci,prázdnotu a myšlenky je jediný lék a to je ČAS a SÍLA.Bohužel mě ted od pátku ta síla a statečnost opustila o bojuji,ale přiznávám, že jsem si přečetla holky všechny vaše příspěvky a opravdu jsme na jedné lodi a nejsme v tom samotné a chce to se podpořit.. Tak se hlavně držte a VYPLAČTE TO, VYKŘIČTE a i já vám všem přeji, ať čas nám dá sílu a určitě na VŠECHNY přijde řada, jen musíme být trpělivé a MY TO ZMÁKNEME!!! Zatím ahoj,Vali. PS:Pokud máte chut si někdo psát,budu ráda a napíši vám také.Email:Val.i@email.cz
Bože Val, já tu bulim jak malá.Vím, že tobě tím nepomůžu, ale tohle mě protě dostalo a musím ti napsat, strašně moc ti držím palečky a už teď se těším za tebe na ty vytoužené nožičky, ale ve tvém náručí s pořááádnýýým plááááčem a řevem, aby jsi věděla, že ho máš.....jsi statečná a úžasná.
ahojky, moc tě zdravím, obdivuju tvoje další odhodlání a optimismus, i když je pravda, že ženě, která přijde o miminko vlastně ani jiného nezbývá..já jsem se 17.tého září dozvěděla, že mi umřel ve 32.týdnu chlapeček v bříšku, tak si dokážu představit jak se cítíš...já ještě ani neznám důvod, proč??Damiánek byl zdravej jako řípa, všechno jsme měli v pořádku..přesto všechno jsi na tom určitě jinak něž já, já už mám doma 3letou dcerku Nicole. I když jsem měla chlapečka vytouženýho a vymodlenýho už od svých 12ti let, dokonce jsem měla i to jméno vybrané od dětství, teď jsem zlomená a mám děsnej strach z vánoc...taky mi nezbývá nic jiného než jen jít dál...tak jako vše co nás tohle potkalo
ahoj, díky ti za moc krásně napsaný smutný příběh zároveň plný síly a odhodlání. Normálně se stydím za to, jak jsem se litovala, jaký jsem měla blbý porod. Úplně jsem zapomněla, že vlastně mohl být ještě horší, horší kvůli špatnému konci. Přeju ti, abys neztrácela to odhodlání, určitě si zasloužíš krásné zdravé miminko.
Vali drz se berusko,muselo to byt hrozny,brecim tady jak zelva...preju ti moc aby to vyslo brzy znova auz tak jak to ma byt.Jsi moc statecna
Ahoj brečím jak tygr má sestra taky přišla o malé bylateda v 8 tt ale dost to s náma zamávalo nedovedu si představit čím jsi musela projít ty.Držím palečky at se ti co nejdřív zadaří a nosíš pod srdíčkem miminko
obdivuju tvou silu..drzim ti palecky,aby jsi jiz brzy mela sve miminko..strasne se mi chce brecet a nejde to zastavit..kdyby ti clovek mohl nejak pomoci..budes uzasna mama..pisu to asi blbe,ale nejak jsem ted mimo..moc moc drzim palecky,at uz jsi v zivote jen stastna...
Ahoja kuřátko, je mi moc líto, toho co se ti stalo, věř že v tom nejsi sama, je nás víc. Je v tobě spousta energie, která to zvládne i když věřím a vím že je to hodně těžké a bolí to. Já prodělala taky zamlklý potrat. Ty to určitě zvládneš a tvůj přítel určitě jen neví jak se k tobě chovat a co dělat, chlapi jsou takoví. Můj přítel taky neví co dělat tak jsem mu sama řekla co potřebuji.Držím mooc palečky a kdyby jsi chtěla písni na mailík buchtenka@centrum.cz
Vali čtu a bulím tu s tebou...Jsi odhodlaná jít dál a to se mi líbí!!!Když ti bude smutno přijď zase mezi nás!!!Držím ti palečky ať nějak překleneš to radostné období tvé švagruše,musí to být pro tebe hoooodně moc těžké!!!Posílám ti objetí a drž se!!!!
ahojky,čtu Tvůj příběh a slzy se mi valí po tváři,to musí být hrozné ani vtom nejhroznějším snu si to nedovedu představit...držím moooc palečky aby jste měli co nejdřív nové miminko a tentokrát to mělo štastný konec
Nevím co napsat,hrozně moc bych si přála umět ubrat trošku tvé bolesti,nechápu jak je to možné,ale z tvého psaní opravdu čiší síla a odhodlánínedej se a pátrej po tom co se stalo,když to budeš vedět o to klidněji budeš prožívat nové těhulkování (které určitě příjde brzo)Nikdy nezapomeneš,ale naučíš se s tím žítJsi opravdu silná ženskáKoukám na ty svoje neřády a znovu si uvědomuju jaký jsem měla a mám neuvěřitelný štěstí,přeju ti z celého srdce taky takový
smutný příběhvěřím že se ti podaří jednou miminko donosit a radovat se z něho.Prožila jsi těžkou věc porodit dítě bez toho obejmutí a pohlazení,máš víc síly než kdokoliv z nás,drž se a buď statečná,myslíme na tebe
To je tak strašlivě smutné. Přeji Ti, aby se brzy zadařilo a co nejdřív jste se mohli radovat z malého mimouška.
Vždycky jsem si říkala,jak se cítí maminky,které musí porodit mrtvé mimi...děkuji Ti za příspěvek,nedokážu si to představit,jak bych to zvládla já... bulím tady......strašně moc Ti přeji další těhulkování se štastným konce,koncem,který bude pro Tebe ten nejkrásnější a alespoň malinko zapomeneš na zážitek,který si musela podstoupit...obdivuji Tě a přeji abys si mohla brzy držet své miminko v náručí.Článkek by si měly přečíst ženy,ty které své zdravé mimi porodí a zahodí...je to malý zázrak a ne vždy vše musí být pokaždé v pohodě,není to samozřejmost.
@petersim2 Ahoj,promin nevím kam sem máčkla,ale nechtěně sem napsala vzkaz k FIREANGEL,tak se omlouvam,mam porad zaslzený oči, asi uz se mě to mota :-)
@Val.i nic se neděje
@petersim2 Ahojky,po tech vsech dnech se citim zranitelna,ale srdce je bolave,ale tělo je jako skořápka,do které se jen tak nikdo nedostane.. ale už si neříkám otázku PROČ JÁ???..spíš si říkám, že narozením nového miminka do rodiny (mého partnera brášky manželka vcera porodila chlapecka) musím dostat sílu do života, ale někdy to nejde, nebot na své cestě pro vítězství potkávám i lidicky, co mají takový názor-že na to mam zapomenout, nemyslet na to, postavit se tomu čelem, ale zapomenout nejde a při každém pohlazení po břiše-není tam nic, nemyslet na to nejde-když všude vidíte těhulky a miminka a to nemluvím o venku a televizi a postavit se čelem? Myslím si, že jsem se postavila aspon trochu, nebot si píšu se skvělýma ženskýma tady a už to je pokrok, když s někym komunikuji, nebot k sobě v této době pustím jen nejbližší rodinu, partnerovo nevl.mamku s kterou si povídáme a sousedku a 2 nejbližší kamarádky a to mají malé děti, cca 5 a 8 měsíců, ale zvladam to a bude líp.. čas je lék.. cítím to!!!
@petersim2 Ahoj S., tys mě doslova vzala myšlenky z hlavy, až sem pustila slzy a nevidím na klávesnici.. Děkuju Ti..!!
@petersim2 Souhlasím s holkama..u Tvého příspěvku mi tekly slzy, celé těhotenství jsem se o malou strašně bála, doktoři mě stršili nejdřív mimoděložním těhotenstvím, pak raným potratem, pak jsem zase nebyla až do 11tt na žádném ultrazvuku, ve 20tt strašn=é křeče v bříšku, týden v nemocnici, ke konci zase kapačky - málo plodové vody, Nell se jim zdála malá, hypotrofní - pořád se kolem mě kupily příběhy, jak miminka v bříšku umřela, z toho jsem měla obrovskou hrůzu, chvílemi jsem necítila pohyby, malá byla kliďas a já už se jen modlila, ať se narodí, jinak se zblázním strachy. Nakonec - díkybohu - je úplně zdravá. Je mi z Tvého příběhu hrozně smutno, opravdu jsem to obrečela, ještě teď mi padají slzy..stránky mimiangel znám, natrefila jsem na ně náhodou..pro mámu nemůže být nic horšího, než smrt vlastního dítěte...posíláme Ti s Nellinkou hrozně moc síly a lásky, pohlazení pro bolavé srdíčko.....uvidíš, že vše bude zase jak má být a Ty budeš brzy šŤastná maminka...
Val.i, brečím tu jak želva ... je mi to hrozně líto, na druhou stranu z tebe a z tvého příspvěku cítím ohromnou sílu ... drž se, doufej a určitě to vyjde ... nevím, co napsat, je mi tě hrozně moc líto, ale fakt děláš dojem silné ženy, která to zvládne (nemá na výběr - nebo vlastně má - může rezignovat na vše) a brzo bude držet v ruce vytoužené miminko ...
@twigginka Ahojky,takové krásné miminko máš a čte tady ty smutné příběhy? Já sem si říkala, že každá žena nad tím pustí slzu.. ale je pravdou, že jsem bojovnice a šestinedělí mě končí začátkem září a já hned vyrazím do práce, tak se odreaguju a zamakám na sobě.. a nevzdam se vidiny na miminko. Strašně jsem se těšila a s rodinou jsem si myslela, že po smrti mého tatínka je to \"duše za duši\" nebot se Danielek měl narodit na 1rok výročí umrtí tatky.. ale příroda asi věděla, proc říct NE!!! Hned jak budu mít další výsledky,budete to tady všechny holky vědět:-)i Tobě děkuji za zprávu!A Adámkovi z jihu posílam pohlazení:-)
Ahojky Vali.Při čtení tvého příspěvku my tekly slzy jak hrachy.Nevím proč sem vlastně lezu,ale asi to bude tím že jsem zvědavá.I já jsem teď ve 22tt a doufám,že to bude vše ok.Tobě držím palečky ať čas vše rychle zahojí a podaří se Ti znova otěhotnět a úspěšně donosit miminko.Věřím že máš podporu u své maminky a i přítele.Víš chlapy dávají své pocity jinak najevo než mi ženské,ale věřím že přítel je s Tebou a je ti alespoň v duchu Tvou oporou.Hodně moc sil do nového začátku a držím palečky Eva Kdyby jsi si chtěla popovídat tak se klidně napiš vzkazík.Vím že ti nedokážu moc pomoc,ale někdy pomůže,kdyš se můžeš někomu vypovídat
@ruzenka Ahoj E. Muži mají i jiné myšlení a je pravdou,že pokud si to nemůžou muži zažít na vlastní kůži, mají určitě v sobě smutek, ale jiný, než my ženy.. někdy si i muži nedokáží představit, co je to za zmenu-být těhulka, co je to za změny a někdy i strachu, nebot je to naše tělo a my musíme dávat pozor, aby se mimi dobře vyvíjelo a cokoliv je negativní, žena nese moc těžko.. ale od toho dala příroda požehnání ženám, že můžou mimi nosit a porodit, nebot muži jsou pány přírody, ale určitě nevydrží to, co musíme celý život na bedrech nést my ženy.. ale podporu od partnera mam, jen jsem si jí představovala malinko jinak, ale před pár dny jsem i usoudila, že s býv.partnerem bych to asi psychicky nezvladla vubec, ted mam opravdu vedle sebe prince na bílém koni a jsem za to ráda :-)
Ahoj,moc mě to mrzí,taky jsem si teď teda pěkně pobrečela.Mé kamarádce se něco podobného stalo v 8.měsíci-odloučila se ji placenta,když přijela do porodnice,tak srdíčko ještě bilo a při další kontrole už ne,dělali ji ale císařský řez.Tohle by se opravdu nemělo stávat.Drž se!!!
@novacven Děkuji V.,taky se drž, nebot mas nadhernýho okatýho chlapečka, tak ho opatruj! Moc Vám to na fotce sluší :-)
Ahojky,taky se mi po přečtení tvého smutného příběhu,vehnaly slzy do očí.Je mi to moc líto a je to strašné to co jsi prožila a prožíváš.Držím ti moc palečky,aby smutek a vše kolem toho pominulo co nejdřív.Drž se!!!
@Zuzbr Ahojky Z.,děkuji za reakci.Tobě přeji,at vydržíš az do konce a porodís zdrave miminko a urcite se tady pochlub,at se muzeme tesit s dalsim novym andilkem!
Přečetla jsem to už včera, ale teprve dneska si dovolím vyjádřit podporu a lítost. Nevím, co napsat, tak snad jen DRŽ SE.
@zajic Děkuji Ti E. za podporu.Je to těžké,ale jste tady fajn parta holek, poperu se s tim a snad brzy napíši něco pozitivnějšího :-)
Ahojík Val,u tvého příspěvku jsem si teda pobrečela Proč se tohle stává,ach joo Ale ty jsi statečná holčina,z tvého psaní je cítit bolest,ale i optimismus,vím,že na to nikdy nezapomeneš,ale ty to zvládneš a brzy budeš zase těhulka a porodíš krásné zdravé miminko,moooc ti to přeju !!!!
@andilek261 Ahojky K.,teda ty maš okaty miminko :-) je to poklad,co?Dekuji za podporu..moc se snažím držet,ale doufam, ze vse spatne bude mit dobry a stastny konec..jsem asi po tatinkovi..to byl velky bojovnik a ja to zvladnu,jen potrebuji cas..ale v zari,pokud budu dobra,jdu do prace..to bude dalsi rana,ale nabiram se vsema holkamatady silu,ze v tom nejsem sama, tak snad bude lepe, budu verit a ja zdravim z jihu čech:-)
Valinko,sluníčko.Taky jsem si tu poplakala po přečtení tvého příspěvku a musím před tebou ten pomyslný klobouk smeknout.I přes vše,co jsi popsala,tvůj konec příspěvku je plný síly a odhodlání jít dál.Přeju ti z celého srdíčka,atˇjsi brzo fit a další těhulkování bude jen a jen úžasné a s krásným koncem.Jsi silná holčina,cítím to.Drž se,zlatíčko
@ Děkuji ti Jani.Bohuzel my ženy mame ten dar miminko nosit, ale pak je to opravdu zase jen zena, která nese tu nejtežší roly, coz je smířit se a jít dal a verit... někdy těm muzum zavidim... ikdyz nepopiram, ze to maji jednoduche a nebolí je to jako nas, ale my musime projit vsechny ty procedury atd.a to si pak zena nese cely zivot a koukam, ze si to taky nemas jako prcházku rajem, ale hlavu vzhuru a vydrz a mej silu... vim moc dobre, ze je to tezke, ale zvladnes to :-) Tak se drz a budeme si posilat silu..!Hodne sil!!My to zmaknem,vid :-)
To je mi strašně líto, kéž by se takové věci nestávaly.. My máme za sebou podobnou zkušenost, taky jsme přišli o miminko a prožila jsem si to co ty - ten šok když nám v nemocnici oznámili že našemu Honzíkovi nebije srdíčko, porod mrtvého miminka, zoufalství na nemocničním pokoji, když jsem přes zeď slyšela křičet miminka.. Tři měsíce po porodu jsem znovu otěhotněla, teď jsem v 16.týdnu a každý den se modlím, aby to tektokrát dobře dopadlo.. Strašně moc ti držím palečky ať se taky brzo dočkáte
@Beruška80 Katy děkuji za reakci a držím pěsti,at máte štěstí,ale ted uz se to podaří,jen se neboj a delej si radosti-kazdodenně,at je mimi v poradku a urcite si pak napiseme,jak stastná jsi,ze mas miminko a konecne vse zle je pryc,jen ver a mej silu!Jediné,co by mě opravdu zajimalo je,co jsi od te spatne události-pojmenuji to tak-dělala:šestinedělí,krev,vyšetření-ty a partner, vitamíny,prásky...hysteresk. a laparoskopie.. nebo co vse jsi prosla?Já mam 8 dní po té hrůze a dala jsem jen krev,ale gynekolozka chce testovat jen me a ne mojeho partnera,coz me trochu zarazi a minim si to vydupat,nebot pred 11 lety mel s 1zenou miminko a zemrelo, taky chlapec, tak si dokazes predstavit,jak je mu, jiz 2 syn mrtvej a ja to nechci prehanet, ale chci udelat jen to dobre a nebot oracuji ve farmacii,tak mam k doktorum a lékárnam velice blízko. Jinak dekuji a ahoj
@Val.i Ono záleží na co při pitvě přijdou proč vám chlapeček umřel, u nás to bylo nakonec jednoznačné - uškrtil se pupeční šňůrou, jinak byl naprosto zdravý a v pořádku Prý jsme měli smůlu, stává se to tak ve třech případech z tisíce.. Takže žádná vyšetření jsme neabsolvovali, jen po šestinedělí jsem si zašla na běžnou kontrolu a pro radu jak dál.. Pokud by se u vás potvrdila nějaká genet.porucha, tak vás určitě vyšetří na nějakém specializovaném pracovišti. Držte se oba dva, chápu že pro manžela to taky musí být těžké, ale určitě zas bude líp P.S. Pokud bys měla sílu na to číst si osudy maminek, které taky přišly o své děti, koukni se na stránky www.mimiangel.cz. Mně to tenkrát hodně pomohlo, sice jsem si u toho strašně pobrečela, ale věděla jsem, že v tom nejsem sama a někteří jsou na tom ještě mnohem hůř..
@Beruška80 Tak jsem si na mimiangel přecetla spis pobrecela a pred chvilkou prisel partner a sdelil mi ze brachovo žena je v porodnici.Asi se s tim neumim poprat ale je mu zle bolení srdce a celkove na nic.Podporu necekám-ze strany partnera,zjistila sem,ze nevi co ma delat..tak tady jen lezim a jen me tečou slzy..
@Val.i No oni chlapi se s tím vyrovnávají asi jinak než my, ten můj byl to samé. Já vím, že ho to uvnitř taky moc bolelo, ale navenek to nedával najevo, spíš to bral jako uzavřenou kapitolu na kterou chce zapomenout a sám od sebe o tom nemluvil. Jen když bylo nejhůř a viděl mě plakat, tak mě vždycky objal a řekl ať se nebojím, že budeme mít ještě spoustu dětí Za to já to obrečela za nás oba
Ahojky,mám oči plné slz,je mi to moc líto,že to tak dopadlo,já jsem teď ve 21tt a tu hrůzu si nedokážu ani představit,když už člověk cítí pohyby a těší se na nového člena rodiny.Přeji ti brzké uzdravení těla i dušičky a hodně sil do dalšího boje o miminko
@Valča AHOJ L.,DĚKUJI ZA SÍLU A TOBĚ PŘEJI,AT TO DONOSÍŠ.HLAVNĚ SE SNAŽ NENERVOVAT,AT JE MIMI V KLIDU,URCITE TO TED DOPADNE DOBRE:-)TAK SE DRZ A VYDRŽ A JESTE JEDNOU DEKUJI:-)
Ahojky Vali!Musím přiznat,že po přečtení Tvého příspěvku mám plné oči slzí.Prožila jsi velmi krutou ránu od života.Přeju Ti,aby čas rychle všechno zahojil,Ty ses dala především psychicky do pořádku a brzy nám tady všem napsala tu nejkrásnější zprávičku,že čekáš vytouženého mimíska.P.S.:Smím se zeptat,zda to všechno způsobila amniocentéza nebo to mělo jinou příčinu?Řekli Ti lékaři?
@tygřímáma AHOJ ANIČKO.V UT. JDU NA KONTROLU,TAK SNAD SE NECO DOZVIM Z KRVE CO JSEM ODEVZDALA A DAM VEDET A DEKUJI TI ZA PODPORU,NEJAK TO NEJDE SE SMIRIT,ALE VERIM,ZE MIT DETI BUDU A PAK SE ME BUDE HLAVA TOCIT.ZATIM AHOJ.
@Val.i Byla jsem na amniocentéze taky v C.B. a musím říct,že se o mě starali nádherně.

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

17 %
11 hlasů

0 %
0 hlasů

8 %
5 hlasů

58 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 66 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40