Zajímavé... - diskuze

Většinou jsem během druhého těhotenstvídělala jen to nutný, takže pěkně klídek. Porod jsem brala tak, že to miminko musí někudyma ven a z vyvolání jsem strach neměla, i když jsem věděla od 37 týdne, že mě to čeká. Taky když jsem šla na vyvolání v 38 týdnu tak mě říkali, že jsem byla tak na 3 cm otevřená.

Díky za názory, já jen, že jsem se přistihla, že jsem tentokrát nějaká smířená, uklidněná, v pohodě si chystám věcičky, ale nijak zvlášť se nesleduju, oproti prvnímu těhu...Až jsem s tím klidem sama sobě podezřelá, páč jinak patřím spíše mezi hysterické lidi...

Teda já jsem na to koukala taky a musím říct, že jsem si u toho pobrečela. Za prvé mě to dojalo a za druhé se toho tak nějak bojím a jsem někdy ve stresu. Nicméně je to jak kdy. Ale tomu co tam říkali, tak bych věřila. No ještě si počkám na sebe za pár týdnů

Ahojky, já jsem zase někde četla,že mírný stres nevadí, že naopak může pomoc porod navodit. vyplavují se při něm kortikoidy, které můžou porod spustit. Jinak moje zkušenost je trochu opačná, prvního porodu jsem se nebála, (možná malinko-takových těch věcí jestli bude mimi v poho a jestli to zvládnu), měla jsem za sebou předporodní kurz, cvičení pro těhu a taky jsem studovala obor blízký medicíně, tak jsem si říkala že vím o tom dost a že jsem na něj připravená. Ale nakonec to bylo uplně jinak. Přenášela jsem 10 dní, pak vyvolání.bohužel vyvolávaný porod není vůbec přirozený, tak jsem z toho byla dost neštastna. Ted čekáme druhé mimi a bojím se o moc víc. Ale doma se nestresuju, chodíme s malou na procházky, z uklidu nijak nešílím, jsem v 37.tt a ještě doděláváme poslední věci pro miminko.Poslední týden mám i chvilky, kdy se už na to těším, je to jak na houpačce. Tak uvidíme. A moje mamka když čekala mě přenášela 3 týdny, ten den ještě gruntovala celý byt, vytírala, luxovala a kolem 11 večer jí praskla voda a v půl 4 rano jsem byla venku a v sedm ráno už otravovala sestry že kdy přivezou snídani, že má hlad.Tak fakt nevím, že bych šla vytřít a umýt tu horu nádobí. Docela mi pomáha připravovat věci pro malého, peru kočárek, včera jsme postavili postýlku, to se pak opravdu těším. P

no já sem teda prvorodička, tak nemám zkušenosti,ale já se nějak nebála porodu.a to že se člověk pozoruje, je asi normální, každej má strach... spís ta nervozita na mě jde až ted po termínu, kdy vím že malej je dle vah. odhadu špekounek, a já dle mudra uzká a maličká.. a spíš sem taková nervózní jako proč nechce ven?? a hlavně když vím jak rodila třeba mamka.. to po ní zdědit:( asi u porodu umřu:-!

tomuhle názoru věřím, že funguje, nicméně jsem prvorodička, takže nemám zkušenost. Ale doktor nám vyprávěl, že měli na sále doslova workoholičku, která celou první dobu porodní měla mobil na uchu a vyřizovala manažerský záležitosti a vždycky když měla kontrakce tak akorát zařvala do telefonu, že teď nemůže a zachvilku už ho měla zase na uchu a do 2 hodin prý měla po porodu a ještě stihla někoho seřvat do telefonu

Ja mela prace spoustu, takze jsem si ani nevsimla, ze rodim. Tim padem to byl super prirozeny porod, pekne rozchozeny