banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

zajimal by me vas nazor - diskuze

27 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Uz dlouho o tomhle premyslim i diky vasim ruznym prispevkum o tatinkach tak by me zajimalo jak to vidite vy.Takova jako anketka.Jde o to co si myslite o rozdilech mezi PLANOVANYM a NEPLANOVANYM MIMINKEM.Jde mi zde specificky spise o pristup k nasledne peci po narozenim a to predevsim ze strany tatinka - jak hodne se snazi.Jsou takove tri kategorie ( teda aspon tak to subjektivne vidim ja)1. Rodice, kteri si ditko naplanujou spolecne, tesi se spolecne:-).2. Detatko chce vetsinove zena a to pres nerozpoznatelnou nechut partnera a nebo si tzv.vydupne dite i pres ocividnou nechut partnera s nadeji,ze zmeni nazor.3. Rodice, kteri z ruznych duvodu jeste dite neplanovali a oba je to zaskoci a prevrati OBOUM( vetsinou vic zene) zivot na ruby.Ja jsem se donedavna s presvedcenim domnivala( z vlastni zkusenosti), ze partner pomaha vice, kdyz je ditko neplanovane. Z takove te urcite solidarite k partnerce, ktera se ocitla ve stejne situaci jako muz - zaskocena,ale nakonec se s tim poprala a snazi se byt dobrou mamou. Prislo mi,ze muz pozdeji pochopi,ze ona je na tom jakoby vice bita, ze si tak zivot jeste nepredstavovala a tak se muz snazi o peci podelit jak jen to jde. Muze muzi v krizovych situacich oponovat,ze na dite se take neciti pripravena a tak nemusi byt perfektni vsezvladajici matkou.Na druhou stranu,ze matka, ktera si dite svym zpusobem na muzi vyprosi - touzi po nem spise ona, ze to ma s ukolovanim tatinka tezsi.On se na ni muze vzdycky oborit stylem \"tys to dite chtela, tak se ted starej\" . Muze si snad nakonec jeste myslet,ze ji udelal sluzbu a ze kdyz uz ji tenkrat rekl,ze se na to neciti,tak ted po nem zadnou zmenu a pomoc nemuze chtit.Prvni pripad kdy oba mimi planuji by podle me mel byt idealni a rodice asi spolupracuji nejlepe.Ale treba taky ne.treba je ten muzu chtici dite take nakonec peci o miminko zaskocen?!?Nevim.Zajimaly by me proto nazory vsech,protoze z neceho co jsem tady cetla, vyplyva spis ze se pletu a u tech co neplanovali OBA se nakonec snazi jen maminka.No uvidime jak je to u vas. Rekla bych,ze musite patrit do jedne z techto tri kategorii pokud mate tatinka vaseho ditete u sebe.Tak se tesim na vas pohled na vec.jana
Jani,záleží na osobnosti a míře nesobectví obou. Plánování je určitě oproti délce péče o dítě chvilková záležitost.Osobně bych do toho proti vůli muže nešla. Dítě potřebuje účast obou rodičů.
@Calamity J. To souhlasim. Treba mit miminko jako nastroj jiste manipulace se mi vubec nelibi az mi to vadi.A hlavne pomaha kdyz se umi vzit do te situace druheho, at uz je to prekvapeni ci vytouzena chvile
To je zajímavé téma....my jsme obě děti plánovali,sice ne jako pětiletku,přesně na datum,to se nám nepovedlo ale děti se povedly.Moje mamka vždycky říká že je dobře že se děti rodí za devět měsíců,aby se s tím chlapi stihli vyrovnat.I přesto že jsme se o dítě snažili,jako by ten můj doufal že to pro tentokrát nevyjdeVždycky byl dost zaskočený,vyvedený z míry ale spíš v tom negativním slova smyslu,né že by nebyl rád,ale neuměl se radovat,byl chvíli takový jiný,jako by byl v jiném stavu on a ne jás rostoucím bříškem rostlo i jeho potěšení z těhotenství,a z budoucího rodičovství,a po porodu se teprve opravdu ukázalo jak moc nás miluje a ochraňuje.V těhu neznám skoro žádnou pomoc,nebo dokonce komunikaci s miminkem v bříšku.Pomalu jsem ho musela přemlouvat aby si sáhnul jak kope a tak...dneska se o děti příkladně stará,vše je schopný obstarat a mazlení a láska je samozřejmostí.Takže kdyby těhotenství trvalo třeba jen 3 týdny tak by to asi nejspíš neustál
@lucie73 u nas is nesahl ani jednou..jen koukal ...a je pri tom skvely tata...o tom to asi neni..proste se ti chlapi boji at i spatnuym dotekem neco neudelaji...
@lucie73 To je podobny jako u nas.Nebyl na me nijak obzvlast opatrnej - musela jsem mu rict at si sahne at zzpia brisku pisnicku.Udelal to ale ne uplne z vlastni vule a ne uplne rad.bral to jako brisko a nevedel jak se chovat. Spis si delal starosti jak pak vse obstara on co se tyce financi atd.Po porodu to pro nej take byl nekdo cizi,ale za tyden azdva uz se nemohl zastavit a porad ji pusinkoval a chlubil se s ni,prebaloval,nosil mi ji na kojeni do postele a ted je skvely tata.Takze ono to tehotenstvi je pro neproste jiny.Ja se ani nedivim - taky jsem to poradne nechapala,ze je tam vazne miminko.Druhe tehotenstvi budem asi prozivat jinak
@janney Jani,můj manžel alespoň při prvním těhu projevil trochu účasti,měl o mě možná trochu strach,když jsem řekla že mě třeba pobolívá břicho tak se ptal jestli pojedeme k dr.a tak,při druhém asi už zjistil že jsem to poprvé přežila,dítě se dřív nenarodí,nebo nevím co si vlastně myslel ale jen vím že už to prožíval ještě mnohem míň než poprvé,neviděl v tom ani ten nejmenší zázrak,prostě to už pro něj byla rutina.takže to bych neřekla že to bude podruhé lepší....ale máš úplnou pravdu v tom že se ti naši chlapi nejvíc bojí toho jak nás uživí,berou všechnu odpovědnost na sebe a tu tíhu nesou hodně těžce a sami.A přitom my jim chceme tolik pomoct a na komfortu a finanční stránce nám ve skutečnosti záleží úplně nejmíň,že????
No já bych tam dala ještě čtvrtou kategorii - muž dítě chce, žena není pevně rozhodnutá. To je můj případ. Vždycky jsme děti chtěli, já měla pořád čas, ale na manželovi bylo vidět, že by si dal i říct. Bohužel to dopadlo tak, že sice dítě máme, ale starám se o něho já. On je akorát na hraní, a to musí mít ještě náladu.... Dost mě to štve, ale na druhou stranu se ani moc nedivím jeho přístupu, poté co jsem párkrát vyslechla u jeho rodičů . Když se třeba chlubil, že byl s ním doma sám, tak to vyzvídali kde jsem si dovolila jít, nebo posledně když malý nespal, tak ráno se divili, proč manžel nešel spát do obýváku aby měl klid. No ze začátku jsem nechápala, a v duchu počítala do desíti, teď už mě to ani nepřekvapuje.
My plánovali a taky se dlouho snažili o to víc mi připadne že se Michal víc těší a váží si toho že jsem těhotná.Doma mi hodně pomáhá a myslím že z něj bude skvělý táta.Každý den se mazlís bříškem a mluví na něj je něžný a pozorný pěkně si nás hýčká už se těším až uvidím malou v jeho náručí
My jsme v 1.kategorii - oba jsme společně moc chtěli, společně plakali každý měsíc nad přišlou MS, společně se šíleně radovali když se objevily 2 růžové proužky, společně se starali o moje zdraví a pohodlí, společně rodili a společně se rozplývali. Bohužel pak se to \"společně\" trochu pochroumalo, protože manža odmítal společnou péči o mimi. Neříkám hraní, to on si hraje pořád a rád (když je Klárka hodná), ale jakmile začala být uplakaná nebo měl jít přebalit či okoupat, už od ní dával ruce pryč. Před nedávnem jsme po pár hádkách došli k dohodě a už i občas přebalí a o víkendech koupe on
@BarčaKa dekuji holky - zatim je to velmi zajimave.Koukam,ze jste vetsina planovali,tak to je pekne.Jinak planovaci maminky jsou asi ty nejlepsi amminy na svete a takse jm do toho manzove nechtej plest? Ne asi je to vazne take hodne o poaze arekla bych o veku otce a nakonec i ditete. Terry teda choval i kdyz plakala a prebalovalKoupani zezacatku nechaval na me,ale vse pripravil a pak byl u nasledne pece - protoze ja byla nervni jakpes.Pak nebyl vubec,ale ne z vlasni viny a ted pomaha zase zasne.Ale pozoruju,ze to oprvdu musel udelat ( treba koupani) trikrat tak trochu z donuceni,nechtelo se mu, nevedel jak na to.Violka mu tam zacla plakat tak jen zavolal MAMI a ja jimusela dokoupat.Jak mu to zaclo jit tak se u to zaclo i libit a ted uz se sam nabidne kdyz si rozdelujem vecerni povinnost, ze on chce koupat:-)Takze parkrat pritlacit ke zdi a uz je to bavi
u nás to bylo společné plánovaní...když jsem byla těhu-s Patou tak se staral,nákupy...hladil bříško,poslouchal,mluvil k němu,byl při porodu(ikdyž nesnáší krev)-ale nakonec jsem musela na císař-takže nic neviděl...ale doma se nemohl nějak zařadit..nechtěla jsem poním at přebaluje atd..ale pomoct mohl víc..na 3den propuštění z porodnice šel na noční..takže jsem zůstala doma sama...neříkam,vyhrál a vyhraje si sním hodně..ale kdoví jak by to bylo kdyby to nebylo plánované-asi stejné..ted čekáme druhé plánované a jsem na všechno sama..snad ho to aspon trošku nakopne..bere si 14dnů dovolené aby mi pomohl..tak nas jo
My jsme oba kluky plánovali, ale péče o ně a vše kolem domácnosti je víceméně na mě. Jo, když někam potřebuju jít, tak se postará, ale když jsem doma, tak bez povelu se taťka nezapojuje. Spíš teď když už jsou větší, si je rád vezme s sebou k nějaké práci, ven apod. Když byli mimča, tak moc ne. Třeba hovínko přebaloval asi jen jednou
My uz NEPLANOVALI uz jsme mneli jine plany a v tom jsem zjistila ze jsem tehotna.Tak nam to urcite prevratilo zivot na ruby ale v dobrem smyslu,tatinek se staral hned od zacatku ja bych to nedala dokonce na mne prichazela poporodni depka a tatka to zvladnul bravurne jak Filipka tak mne.
My jsme mimi plánovali,ale musím přiznat,že čím je Daniela větší,tím víc se tatínek zapojuje.Když byla fakt malá(tak do půl roku),nechávat péči ve větší míře na mě.Jen drandil s kočárem.Dneska už je z Daniely parťák a nemusím mít strach,zda jí opatří.
My jsme mimi chtěli, ale nechali jsme to osudu kdy příjde(zadařilo se ale velice rychle).V těhu mu to moc nedocházelo že je nějaká zmena, ale příchodem z porodnice se změnilo dost.Nechodí do hospody, aby neprošvihl večerní koupání, pomáhá hlídat přes den.Pomůže něco i uklidit.Už můžu zkočit i do obchodu bez malýho, hlídá taťka
My jsme plánovali společně,i když on to tak neprožíval jako já.Jeho život to první mimi nějak neomezilo,někdy uvaří a nakoupí,ale péče o miminko byla spíš moje práce a převážně i domácnost.Mojím odjezdem znovu do porodnice se všechno nějak změnilo a dokázal se perfektně postarat o Markétku i domácnost.Teď hodně času tráví s Markétkou a dělá všechno kolem ní a uplakaná Karolínka tak nějak zůstala mě.Pohlídá jí,to jo,uspí ji,ale nepřebaluje a nekoupe.Tak na 80 procent je to všechno na mě.On se toho malýho prcka tak nějak bojí a radši si vezme tu větší s kterou už se domluví.
@soni Jo jo, to rika hodne lidi,ze chlapi by pry chteli aby se dite narodilo a bylo mu tri roky :-) Mj tata ( deda) rekl pred uz hodne lety na chate,kdyz tahal kameny z lesa na skalkuZe by to chtelo abych uz privedla na svet nejaky to dite a at je to kluk a at uz mu jsu rovnou 3 at mu muze pomahat tahat ty kameny...no verili byste tomu?
@soni NEBOJ TO SE ČASEM ZMĚNÍ...ONI CHLAPI SE TĚCH BEZBRANÝC UZLÍČKŮ BOJÍ
@kamila souhlasim...u nas fakt prebaluje z nutnosti a to proto ze pry nema nahradni dily kdyby jim neco upadlo...
My jsme taky plánovali společně,i když já asi víc a společně jsme se těšili.Já to prožívala více než tatka,chodila jsem nakupovat výbavičku a radovala se z každé maličké věcičky,ten chlap to tak neumí.Když jsem měla bříško ,tak poslouchal,co tam malá dělá a občas jí něco povídal.Byl se mnou u porodu,je to pyšný táta,malou miluje.Nevím zda by se choval jinak, kdyby byla neplánovaná.
My jsme mimi plánovali společně a moc jsme se těšili. Od prvního dne se taťka zapojil a pomáhal. První týden s námi zůstal doma, abych já mohla odpočívat a on přebaloval a vařil mi... Jinak naše ´povinnosti´se mění podle situace. Ze začátku chodil nakupovat on, pak jsem to přebrala já - když jsme s Kubíkem jezdili pravidelně na procházky, ale už nevydržel spát tak dlouho, jak když byl malinkej, našla jsem prostě ideální trasu, která končila v obchodě a pak jsme šupajdili domů. Teď, co Kubík chodí a já jsem těhu, je zase nakupování na tátovi, protože já chodím s Kubou spát po obědě doma a ven chodíme bez kočáru, abych se s ním nemusela tahat ze a do schodů... Domácnost funguje tak, že kdo zrovna má náladu ten udělá (naskládá nádobí do myčky, pověsí prádlo...atd.), co se týká starosti o Kubu, tak přes den je ´můj´a odpoledne ´tátovo´. Večerní příprava jídla, koupání a uspávání je v režii tatínka. Pomáhá mi hrozně moc.
my Pepíčka neplánovali, ale ani se mu nebránili...nechali sme to osudu...no a Pepa je spolehlivý táta, který pomáhá s Pepíčkem (koupe, hraje si, dokáže ho obléci když je nutnost,můžu jet kamkoliv on se postará), sice v domácnosti né, to máme jakoby rozdělené, on dělá takové ty venkovní práce a doma sem pánem já...když je potřeba tak přiloží ruku k dílu i doma...Myslím že je to hodně o povaze toho chlapa, o jeho výchově, na co byl nebo nebyl zvyklý z domu...
planovali a desne pomaha..i kdyz treba ne tolik s detma..stema blbne..ale nakupuje,uklizu,vari,prvni mesic po cisari jsem nemusela delat nic jen se starat o deti a i ted rika ze jsem tu pro deti a ne at kmitam kolem vseho ostatniho...s detma blbne,krmi a vynasi ven a do koupelny...prebaluje v nejnutnejsich pripadech, v nedeli me vyhazuje z domu at jdu courat po obchodech,s kamoskama na kafe apod a odpocinu si od deti..v sobotu je bere ven a ja jdu spat
@Liberte Skvely!!! To je mozna taky dalsi vec - nejsou treba dvojcata takova ta vyzva,ze se to proste musi zvladnout a muz si pak prijde,ze je moooc sikovnej kdyz to zvlada?

Vybraná anketa

Bylo vaše dítě očkováno proti pneumokokům? Jakou vakcínou?

19 %
13 hlasů

0 %
0 hlasů

7 %
5 hlasů

56 %
38 hlasů

18 %
12 hlasů

Celkem hlasovalo 68 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40