vztekání, řvaní a kňourání II. - diskuze

Náš maloch (3 roky) kňourá taky. Se ani nedivím, když kňouráme i my dospělí, akorát to vypadá jinak než to dětské kvílení. Já jsem už nevydržela a vypěnila. Dořvala jsem ho, že má pusu a už umí mluvit, tak ať nekňourá a řekne co chce a proberem to. Už to i zabírá. Jak začne, zamračím se a už to souká: \"maminko, prosím dej mi...\". Funguju na to dobře. :-)))Jinak bych se zasekla a bylo by to - kdo z koho.

Pokud znám příčinu, urychleně vyřeším, potom si střihnu přednášku na téma: \"Jak slušně požádat o...\"Vyplatilo se mi pokusit se doplnit cukry, tekutiny, popř. na chvíli uložit do postele. To teda u menších dětí, tak ve věku Aničky a míň, tak je dost často protivná z hladu, z únavy. DObrá je separace. Kňourání a vztekání neslyším, nerozumím, co chceš, až budeš schopna domluvit se slušně, přijď.V některých případech, kdy je frustrace oprávněná, přitulím a nechám vyzuřit v náručí.Prostě případ od případu.Holky nejsou moc ukňourané, to je fajn, to snáším špatně. Vztekání mi nevadí, oba jsme s Pepou vzteklí, takže pro to máme pochopení. Spíš, než že bychom to omezovali, tak holkám ukazujeme, že sami s pocity zuřivosti pracujeme.

kňourání nesnáším. reaguju podrážděně...odstatní dle situace.když mu byli necelý 3 roky byla jsem na návštěvě u kamarádky, byla tam spousta rodičů se spoustou dětí, všichni už školou povinní. měla jsem pak z toho depku, zjistila jsem totiž, že i 10 letý děti kňourají!! nechápala jsem, jak někdo může vydržet 10let kňourání a kňučení, ještě, když je těch dětí víc..pak to asi přechází do držkování v pubertě

já se snažím, ale jelikož je to tááák časté, tak jsem na to alergická a už začínám pěnit velmi brzy