vzpomínáte na svou první pusu,lásku,sex ???? - diskuze

ani ne, na první pusu si pamatuju moc dobře. neb sem se nikdy nelíbala a měla sem hrůzu, jaký to bude \"s jazykem\"

ja jsem to mela vsechno v jednom a nedavno,cca pred peti lety,ve 24 letech,jo dala jsem si na cas,prvni velka laska,pusa z lasky i sex a myslela jsem,ze je to navzdy a byly to dav silene roky,on byl bohuzel nevyzraly a fixovany na matku,co vim,tak u ni zije jeste ve 30letech a porad ma ty same vztahy-jako v 16-rande a domu. Ja mam vic jak dva roky sveho manzu a ted i mimise a ted je to ta prava laska!!,navzdymdoufam

no jéjePusu i první líbání ( nebo spíš oslintání ) jsem prožila v telefoní budce, první milování bylo šup šup a teda žádný pěkný to nebylo. Jen mě vzpomínka vždy rozesměje, protože můj další partner o pár let tomu mému prvnímu vyryl na základce na čelo značku renolta

vzpomínám si na všechno a hanba mne u toho fackuje. vrátit to nejde, zapomenout také ne, holt s tím musím žít dál

To víš , že si vzpomínám....ale raději snad ani nevzpomínat, já byla tenkrát pako

na prvni pusu si pamatuju a na prvni sex s mojim taky

nevzpominam v dobrem

na první pusu si pamatuju,a na první milování taky bylo to z mým manželem

Muj první je mrtvý.Byl to veksklák.Ja jsem v 15 utekla z domu a neměla jsem kde spát.Šla jsem do party kde jsem chodila a nikdo si mě nemohl vzít domu,tak si někdo vzpoměl na nějakého kámoše, k tomu mě zavedli (mobily nebyli) a on si mě po bujarém večirku a super zábavě vzal k sobě domu,už měl svuj byt.Měl kolem 20.Tam jsme si to super užili se vším všudy,byla to romatika jak blázen.Druhý den mě odvedl zas zpátky tomu od koho si mě pujčil,že zas večer (asi musel jít pracovat)a mezitím mě našli naši.Asi za měsíc jsem se dověděla,že ho ve rvačce gengu,mafie zabili.Tak a a je po něm,mám na něho jen vzpomínku.Naštěstí né maleho Pepouše.Bylo to celé jak ve filmu Kamarád do deště 2.Ještě předtím než jsem ten film vznikl.Luci,už dlouho jsem si nevzpoměla a zrovna ted jak mám MS,tak ty na mě ze vzpomínaním.

Vzpomínám není to tak dávno. Teda nad pusou jsem se musela hodně zamyslet kdo že byl ten štastný ale jinak to mám všechno pěkně pohromadě. A já vim kde bych byla. Někde v aziláku pro svobodné matky s dětma a nebo v ubytovně a nebo u matky....teda asi bych s nim neměla dítě, ale kdo ví že...ale občas si na něho stejně s láskou vzpomenu.

Zrovna nedávno měl svátek tak jsem na něj vzpoměla jak se má.vím že je ženatý má dvě děti.Ale vím že jsem na tom teď stokrát líp nezměnil se a je krapet sobec a to se týče bohužel i jeho maželky a dětí

jasně že si občas vzpomenu! a nejvíc na to, co mohlo být a nebylo ale nechtěla bych nic měnit ani vrátit zpátky..(kromě mého nevydařeného prvního manželství, které se rozpadlo nechutným způsobem )ale teď je to dokonalé, doufám, že to nezakřiknu..