Už pět let trpím na vysoký tlak.Nikdy jsem nepociťovala žádné příznaky a přesto mi doktorka naměřila 190/100. A tak začal koloběh po nemocnici, všechna možná vyšetření, ekg, echo, endokrinologie, interna, 24h sledování tlaku, neustálé braní krve, kontrola očního tlaku atd..bylo toho opravdu hodně a stejně nic nenašli, krom zvýšené hladiny aldosteronu v nadledvinkách. A tak začala doba hokus pokus léky - za ty roky, co na to trpím, jsem vyzkoušela takové množství léků, všelijaké dávkování. Jeden čas dokonce 2 typy 3x denně, zlepšení minimální.A tak jsem začala pravidelně docházet do centra pro výzkum tlaku na Karlovo náměstí. Pan doktor je fajn, povídá se a nakonec se zjistilo, že trpím i syndromem bílého pláště. Vidím doktora a v tu ránu mám tlak hodně špatný. Konečně jsem dostala lék, který aspoň zabírál, denně si doma tlak měřím, zapisuju hodnoty a pak to hlásím. 24h sledování tlaku pomocí tonoportu u mě z hlediska stresu nepřipadá v úvahu, ač mám dojem, že jsem v klidu, tělo to vidí jinak..to jsou hodnoty, že se divím, že ještě žiju. V roce 2006 po dvou letech léčby jsem otěhotněla, změnila lék na ten, který se smí užívat v těhotenství a můj tlak? Jak miminko..hodnoty pořád kolem 120/80, i méně. V porodnici mi léky nakonec vysadili, protože jsem se blížila k tlaku nízkému..Vydrželo to dva a čtvrt roku. Poslední dobou problémy s expřítelem a tlak rázem vylítl na 190/110..a tak má cesta vedla opět k lékaři, opět mi nasadil léky. Už jen jednou ráno a hlavně klid, žádný stres..prý škoda, že mi nemůže doporučit těhotenství, to by bylo lepší než léky..ale nemám partnera, takže si ještě počkám. Nikdy jsem nevěřila, jak moc takový blbý vztah může ničit zdraví, když si představím, že jsem klidně mohla pořád žít bez léků a že jeden jediný čtvrt rok (kdy začali hádky a neustálé problémy, o kterých jsem vám říkala) mě může ohrozit..V podstatě i na životě, hypertenze je zatraceně nebezpečná, kor když se neléčí..takže pokud máte někdo problémy s tlakem, určitě je řešte včas.