Vynucování si věcí... - diskuze

Byla jsem dneska u doktora, Ádu jsem brala s sebou bez kočárku, napadl sníh, takže bych daleko nedojela. V pohodě jsme přišly, ale měly jsme ještě cca 20 minut, tak si Aduš chodila po chodbách a spokojenost. Pak v čekárně na ušním viděla asi osmiletou holčičku, tak si k ní hned musela sednout a \"popovídat\" si. S holčičkou tam byla její babička a pak nějací cizí lidi (důchodci). Už jsem chtěla jít, že za chvilku jsem na řadě, tak říkám \"Tak, udělej holčičce pápá a jdeme za panem doktorem\", načež Adriana hodila vzteka, skočila ze židle, zase se snažila na ni vyškrábat a celou dobu řvala. Ženská, co seděla vedle ní pronesla nějaké výchovné řeči a pak se obrátila na mě a říká \"to ona takhle dělá, že si vynucuje?\" řikám \"no jo, má teď takový období\". Což paní brala asi, že to ignoruju, tak se do Ády pustila, ať už je ticho, však už sedí a co by ještě chtěla. V ten moment jsem zavelela \"Adriano jdem\", čapla jsem ji pod paži a šla pryč. V čekárně u mého dr. zase pohodička, sestřička z ní byla na větvi, jak je hodná. No, to ji měla vidět před 10 minutama Pak venku zase samozřejmě, řeknu \"Adri, jdeme sem\", ona se vztekne, zařve NE a začne ječet. Nejradši bych jí dala na prdel rovnou, ale vím, že to moc smysl nemá Nesmím jí prostě v ničem odporovat, má svojí hlavu..