Dudlík...UŽ NE!!! :-) - diskuze

dudu

malej ted začíná 9 měsíc a už se snažíme odnaučit. je zvyklá na něj přes noc a ted už 5 dnů usíná bez dudlíku:)) a jak jsme to udělali, prostě jsem všechny vyhodila a ono vám nezbude nic jinýho než to vydržet. pohled na tříleté děti s dudlajzem v puse se mi vážně nepáčí:((

Dudu

Mé dceři bylo tehdy 2 roky a 3 měsíce,v prosinci na Mikuláše jsme svázali všechny dudu na červenou mašličku a čertík si je všechny odnesl.Dcerka se s tím smířila-k nadpozemským bytostem měla tehdy ještě respekt.

Po všech marných pokus včera zafungovalo, dudlík je rozbitý, ještě dvakrát se zeptala a nakonec stejně usnusla bez něj..tak uvidíme dneska

my jsme dudlík skoro vůbec nepotřebovali (poprve jsme ji ho dali az v měsíci) a když už jo tak ho po chvíli (po usnutí) vyplivla...a od pul roku jsme ho nechtěli vůbec

vzít dudu

no,mě to přijde dost kruté,hlavně jak tam píšeš že ho malá držela celou noc v ruce.To je fakt hustý,my máme dudu pořád,zatím to neřeším,uvidím až bude správná chvíle :o)

užasné a nenásilné, poradím to kamarádce, moc děkuji

U nás to proběhlo naštěstí tak že si ho Fífí někam dal a opravdu jsme ho nemohli najít..Hledali jsme průběžně celý den ,nenašli,měla jsem v zásobě další pro případ srdceryvných scén..Nestalo se,vždy jsem jen řekla že přeci didik není a Fífí pochopil..
Dva dny se mě na něj ptal a pak jakoby zapoměl..Nebrečel naštěstí tak to bylo v pohodě..
Ještě tentýž den jsem ho našla v pračce,měl jako komplet plenu a dudlík,tudíž jsem ho sebrala já s plenou a hodila do pračky..
Zajímavé bylo že jak neměl dudlíka,odmítl i tu mazlící plenu..
V jeho očích to byl asi opravdu nerozlučný komplet

kdzž to tak čtu,zítra zkusim dát malou do postýlky bez dudu.Uvidíme jak pochodim

to je dost dobrý nápad, to by mě teda nenapadlo Moje mamka mi říkala, že předemou spláchla dudlík do wc a řekla, že dudu není..a já to prý nějak pochopila a už ho nechtěla...

Moc děkuji, tak to by mě nenapadlo, moc dobrý nápad, začnu střihat a uvidím, co to udělá.

Syn si oblíbil jeden dudlík a ten začínal dosluhovat.Sháněla jsem stejný,ale nikde ho neměli,koupila jsem asi tři podobné,ale nechtěl je.A asi mu ten jeho přestal chutnat tak ho začal plivat,no a jiný prostě nebyl.Takže se to vlastně vyřešilo samo.A od 6ti měsísů už nedudáme.

My jsme toto naštěstí řešit nemuseli,Maty dudlík vůbec nechtěl.Jinak nevím,jak bych to toho našeho tvrdohlavce odnaučovala....

ahojky,taky jsem odnaučovala později od dudlíku a strachovala se jak to půjde,tenkrát jsme malé řekli,že ho nechala na zahrádce a že ho nemůžeme najít a tak jsme společně hledaly a nenašly.S manželem jsme si řekli, že ji ho ani jeden nedáme a nemohli jsme už couvnout, nejhorší bylo, když ji píchla včela, to jsem ji ho chtěla dát, ale vydržela jsem.Držím pěsti všem, které odnaučování dudlíčku čeká. Mějte se moc krásně.

Ahoj Small, tak nevím, jestli by tenhle můj příspěvek neměl být radši zařzen do "příhod", no nic, týká se dudlíku: Moje sestra se dudlíku zbavila na dovolené v tehdejší Jugosávii, a to tak, že když jí spadl do moře a byl pak slaný, tak už ho prostě nechtěla, no a byl konec. (Byly jí dva roky.) Nechci sůl dávat jako návod, ale jeden nikdy neví, co zabere )
Můj dudlík zase odnesl čert s Mikulášem. Takže v obou případech to byla rychlá a radikální akce.
(Já takový problém naštěstí neřeším, náš kluk prostě dudlík nechce, naštěstí ani palec si místo toho necucá.)

ahoj tak s tím mám taky dobrou zkušenost.Dvouletá dcera někam pohodila dudlíka a nemohli jsme ho najít,jak se blížila hodina spánku,tak jsem se čím dál víc strachovala,jak to přes noc zvládneme,dokonce jsem se psychicky připravila na to že půlku noci probdíme,ale překvapila mě,ani si na něj nevzpoměla a spala celou noc.Další noc to proběhlo stejně.Jen jednou jsem jí ho ještě dala,to se jí asi něco zdálo a kolem půlnoci se pro budila a měla div ne histerický záchvat a nic nepomohlo,tak jsem jí ho ještě dala a v ten moment usnula.Nad ránem jsem jí ho zase sebrala aby si toho nevšimla a od té doby jsme bez dudlíka. Šlo to vlastně samo od sebe

ještě tip odjinud

přiznám se, že tak skvělý nápad, jako prostřižení dudlíku jsem neměla, ale u nás proběhlo taky úspěšně. Syn jej sám odmítl v 8. měsíci (protože z něj nic neteklo). U dcery jsme s ním skončili v roce tak, že jej odnesla do kuchyně, pohodila, já jej pohotově schovala. Když se před spaním dudlíku dožadovala, připomněla jsem, že jej někam odnesla, já nemohu najít, tak není. Chvíli prohledávala, ale nic nenašla...