Výchova, vztahy mezi sourozenci, aktivity, kroužky, mazlíčci dětí - nové reakce

@nadule1

Na zabití

To je dobře.Mi už začíná klackovatět Zuzka.Má takové drzé tendence jako Gabka. Naštěstí ji dokážu zkrotit.Ale puberta bude krutá.Honza je od přírody hodný.

@Honafa

Na zabití

To je právě těžkej úkol :DDD Hanička ne, tak je naladěná pozitivně. Doufám, že jí to vydrží :))

@nadule1

Na zabití

No nezbývá než se s tím naučit žít,at tě to nerozčiluje.On to bude dělat furt.Co Hanička nezkouší to taky?

@moninif

Jsi zlá máma - Já to řeknu tátovi...

V tomhle jsem skeptik.Časem budou jen drzejší a budou používat drsnější výrazy.Taková kráva je ještě v pohodě.

@lucie73

Na zabití

Hmm. Tos mě moc nepotěšila :))

Na zabití

že to je u nás horší tě asi neuspokojí co ? no budiž ti přáno aby přestal a nebo si kup špunty, to tě vyjde možná nejlíp

@nadule1

Na zabití

ty si ale drzá :D

Malá měla 3 roky a větší 6 a řekli jsme pravdu. Že babička umřela. Měly spoustu otázek, jestli ji ještě uvidí a tak...Myslím že to holky pochopily a srovnali se rychleji než my rodiče.

@Dana S

Na zabití

Nás ty úkoly čekají od září.... jestli ho to do té doby nepustí, tak potěš :DDD

Na zabití

Jestli tě to potěší, nejsi v tom sama Zuzce je necelých 7 a taky je to s ní zajímavý. Držkuje, je zlá na bráchu, u úkolů dělá scény, když jí něco zakážu začne ječet, nemá ráda bráchu, nemá ráda tátu, má ráda akorát mě (proto mě pětkrát denně vytočí doběla), ve všem zdržuje, nechce jít ven, nechce jít dovnitř... Občas nějakou schytá, někdy zakážu televizi a počítač, nezabírá ani jedno. A když už je pár dní klid a vypadá to nadějně, tak se to zase rychle vrátí Ale zase si říkám, přece jí nepřerazím, když už mi dalo tolik práce jí vypiplat...

Určitě pravdu.Nám loni zemřel dobrý známý-strejda, naposledy jsme tam byli 14 dní před smrtí. Bylo to nečekané, doma jsem to ořvala i Ondra mi pak brečel, ale řekla jsem mu pravdu co se stalo.Chodíme teď spolu zapalovat svíčky.

To mě mrzí Ségry kluk měl pět roků, když jim umřela prababička a nesl to dost špatně, až skončili u psychologa a ten jim řekl, že se hlavně nemá říkat, že ten člověk usnul a už se neprobudil, že pak mají strach spát (to mu právě řekla ségry tchýně). Já to dětem vysvětluju tak, že odešli do nebe, kde se mají dobře a dávají na nás pozor. Malýmu dítku to stačí a na další otázky dojde až časem. Zuzka (7 let) už třeba ví, že se tělo dává do hrobu, i co je kremace a bere to v pohodě. I Davídek (4 a půl) mluví o smrti úplně přirozeně, až mi to někdy přijde divný, že před tím nemá ostych, jako my dospělí.