TAk jsem se konečně na chvíli dostala k tomu, abych popsala, jak se náš malý človíček prodral na svět. Termín porodu jsme měli stanovený na 15. 7., alepodle veškerých vyšetření se nezdálo, že by se tomu tak mělo stát. Tak jsem jen pila maliníkový čaj a jedla lněné semínko a čekala. Už jsem měla stanovený termín na vyvolání na 21.7., když mě 15.7. ve 3:3O probudilo mokro. Šla jsem teda na záchod, abych zjistila co se to děje. Protože ta tekutina byla čirá a po chvilce zase začala téct, řekla jsem si, že to asi bude plodovka, ale protože se jinak nic jiného nedělo, břicho mě nebolelo, šla jsem si lehnout. Asi po půl hodině mě probudila první kontrakce, je to jako když máte silnější menstruační křeče. Protože za patnáct minut přišla další, zavolala jsem tedy příteli, aby se pomalu chystal na cestu, že to vypadá,m že se začíná něco dít. Byl v tu dobu v práci, asi dvě hodiny jízdy od nás. V sedm dorazil, počkali jsme ještě hodinu, na dobu kdy byly kontrakce po pěti minutách a vyrazili do porodnice. To už začínaly být silnějš a jediné co mi ulevovalo bylo pohupování se na míči, židli, křesle, na čemkoliv. Spíš bych řekla, že to bylo takové nadskakování . Kontrakce pomalu sílily, napojili mě na monitor, zavolali doktorku, která nám udělala ultrazvuk, odhadla Cipíse na 3300 g a řekla, že jsem otevřená na 3 cm, ať uděláme přípravu. Po ní jsem si dala sprchu, ač nesnáším horkou vodu, tentokrát to byla úžasná úleva nechat na břicho a záda proudit horkou vodu, najednou mě nic nebolelo . Po sprše jsme šli na porodní sál, kontrakce byly asi po dvou minutách, to už mi nepomáhalo nic, jen jsem věděla, že nesmím tlačit (i když už se mi strašně chtělo) a tak jsem jen zhluboka dýchala, tzv. psí dýchání mi vůbec nešlo a tlak v břiše se mi při něm zdál ještě horší. Šla jsem ještě jednou do sprchy, vrátila se a když přišla porodní asistentka, aby mě vyšetřila, byla jsem otevřená na 10 cm, zavolala tedy doktorku a šlo se rodit. Během dvou kontrakcí byl malej venku. Narodil se ve 12:
15.Nastřihli mě jenom kousek, vůbec jsem to necítila, jen jsem se ještě trochu natrhla a to cítit bylo. Vlastně ještě je, vůbec jsem nečekala, jak s tělem porod zamává, samotná \"akce\" byla sice náročná, ale když mi pak večer přišel podvozek k sobě a bolel mě i zadek, že se nedalo ani sednout, tak mě to dost překvapilo. :-)Utekl týden a už jsme s prckem doma, je to kolotoč, ale už si na sebe pomalu zvykáme a snad se někdy i trochu vyspíme :-).