Vojna - diskuze

já jsem se s manželem seznámila, když byl na vojně kousek od nás, horší bylo když po tom roce musel domů (100km), takže my měli vztah na dálku až potom a jsme spolu dodnes. Ale vím třeba, že taťka si přál, aby se mu narodily holky (to se mu splnilo), protože kluk by musel jít na vojnu.

s vojákem jsme žádným nechodila,ten můj Vlastimil se naučil vařit na vojně, byl kuchařem-improvizace v kuchyni jsou úžasné. Časem se přiznal, že seděl i za katrem. Utekl aby mohl za holkou a nakonec se žalem, že mu nedala, opil jako Dán. Tak z něj za trest udělali pomocného kuchaře.

Martin má modrou knížku,jako správný programator.Ale za jeho bratrancem jsme jeli na přísahu a chytili tam všichni vši i tchýně.Jo jinak s vojákama jsem si psala a i pár vojáku co zase tady vojančili poznala.Neměla jsem nic proti vojákovi.Spíše naopak.Více než s vojákem jsem si psala s jedním vysokoškolákem co mi odjel do Prahy studovat a já nečekala a poznala Martina.Kdo ví,že já hloupa si nevzala raději Pištu Hufnágla.NO a on mi jednou poslal dopis rozstříhaný na kousíčky truhelníčky.Já bych ho klidně vyhodila,ale moje mamka skládala celou noc a stál za to byl silně erotický.Ted jsem se zasnila,bohužel ani přes FB jsem ho nenašla.

několikrát jsem si psala s nějakým vojákem,ale nebylo to nic vážného. Můj nynější manžel byl na vojně 1 rok. přísahu měl ve Strašicích u Rokycan a pak ho převeleli do Karlových Varů. Odešel mi na vojnu když jsme spolu chodili pouhé 3 měsíce. Byla to vážně zkouška a vydrželi jsme to. Uslzené loučení i návraty. Byla to krásná doba. Jsem za ní moc ráda.Napsali jsem si moc moc dopisů,psala jsem denně tak pětistránkové zpovědi a vyznáníA milování v pronajatém pokojíku po přísaze snad nikdy nezapomenu

Tak já se ve 14ti do jednoho vojáčka zabouchla... dokonce jsme spolu i chodili. Máma z toho byla nadšená :DD Ale rozešli jsme se, protože chtěl víc, než jsem byla ochotná dát....Pak v 16ti jsem chodila s jedním, co pak šel na vojnu...ale nepsali jsme si, on byl imrvére doma....No a poslední voják, kterému jsem psala pravidelně byl kamarád Péťa. Nedávno jsem zrovna našla dopisy od něho a dost jsem se nasmála. Tomovi se naštěstí už vojna vyhla. Ale s tím jsme si napsali milion dopisů i bez vojny...když jsme rok udržovali vztah na dálku...

tak ja jsem s milanem od 17,takze nas vojna tez zastihla.do prisahy se to strasne vleklo,jet na druhy konec republiky na prisahu.pak ho dali bliz a uz byl celkem casto doma,tak to slo.je rad,ze na vojne byl,nove zazitky,zkusenosti,kamaradi..ale hodne tam prozral,provolal,nektere dny jen prochrapal nekde zasitej v aute,nekdy se ani dve noci nevyspal..na zdravi mu to taky nepridalo...no ale je to za nami a meli by tim projit vsichni kluci dle me.