Věci - diskuze

Dodnes nezapomenu, jak mi mamka vyhodila moje první školkový bačkůrky s třešinkama Už mi byly malé, v místě, kde má být palec díra, ale když jsem se tenkrát (bylo mi 3,5) dozvěděla, že mi je vyhodila, chytla jsem hysterák a řvala asi hodinu, že ji nenávidim, že to byly moje nejmilejší bačkůrky a jak že mi to mohla udělat a pak jsem odmítala nosit nové a den jsem se s ní nebavila. Holt už jsem v tom věku byla nostalgická a chtěla si je nechat na památku..

Jo, tak to mám nastejno. Z obývaků bych taky vyhodila všelijaké bedýnky a krabičky.O akvárku momentálně uivažujeme, páč jsme chtěli vyzkoušet, jestli nebude menší vlhkost v bytě v zimě. Trošku nám vlhne roh místnosti, za ním je traverza. Ale kdo ví, zda by to naše malé 30l akvárko mělo vliv.jinak běžně vyhazuji všelijaké hračky, takové ty šunty, co koupí babička jen tak.... a odpadávají z toho části. Líéto mi bylo vyhodit před měsícem velkého mega plyšového slona.... ale nebylo ho jak očistit. leda tahat se s ním do čistírny....

nejradsi bych vyhodila vsecky veci po jezibabe..ale muz je v tomto jinej a vse schranuje:-! me nasi vyhodily mou mysku na spani:( to sem obrecela a nebavila se s nima hoodne dlouho:( ja vyhodila naky fotky brachy kdyz umrel.. a ted me to taak mrzi:( mam jich malo..

Vyhazuji jen věci,které se už dlouho nepoužívají, nenosí,nebo jsou zničené a zabírají zbytečně místo.

taky ráda likviduju když jsme přestavovali podkroví v mém rodném domě, vyházeli jsme skoro celou půdu do konťasu.. můj otec je velký sběratel všeho (i třeba kelímků od jogurtu, rozbitých hraček ještě po nás, staré elektroniky co nejde spravit..) - měl tam např. 14!!!! starých televizí jeho teorie je, co kdyby z toho nějakou součástku někdy potřeboval polovinu těch krámů, jsme mu museli nastěhovat do sklepa (ikdyž o tom stěhování rok dopředu věděl, nesáhnul na nic) a to co jsme vyhodili jsme museli rozbít, protože lezl do toho kontejneru a zase všechno vytahoval zpátky a nosil do baráku půl roku se se mnou nebavil, že jsme mu zničili jeho majetek! a co mi nemůže odpustit a dodnes to mám na talíři - že jsme mu spálili staré časopisy Amatérské rádio (bylo to asi 10 obrovských svázaných balíků, na které se nejmíň 20let na půdě prášilo a nikdy je už nečetl) doma moc nevyhazujem, zatím není co a udržujem pořádek průběžně

nevyhazuju v podstatě nic, malé věci odnáším na charitu nebo prodám. Hraček se postupně udržuje stejné množství, protože občas se něco totálně rozbije, že vidí hned důvod proč to letí do koše, nebo si sami něco poztrácí na výletech.Co ale mám na celý život, a i to myslím ovlivní trochu ještě i moje vnoučata je to, že moje mamka vyhodila všechny fotky při jednom ze svých schizofrenních záchvatů.

nemrzi me nic,detem jsem jeste nic nevyhodila co by obreceli,me byl vyhozen medved ruzena mymbratrem,protoze pry neprezil nasi operaci a nez mama prisla domu a sla do popelnice,tak toho rozparanehomedveda uz nekdo odnesl a ja prisla o ruzenu a brecela jsemkvuli tomu hodne dlouho,hlavne po nocicih,protoze mi byla velka postel najednou

snažím se průběžně nepoužívaných věcí zbavovat a už se mně párkrát stalo, že mi ta věc potom chyběla. ale nevadí, pořídí se nové, já jsem taková neskromná a miluju nové věci. vyhodila bych půlku garáže, přijde mi, že tam máme spousty zbytečností. jako Udunka jsem dala pryč hromady oblečení a teď by mi bylo zase dobře. ale je prostě spotřební doba...

Holkám vyhodím jen to rozbité a to ještě s oblibou ty hračky opravuji. Normálně vezmu tavnu a tím lepidlem slepím co se dá. Přece nebude koník bez jedné nohy, panenka bez paruky, knížku slepím izolepou a ono to ještě nějaký čásek vydrží. Teď se mi podařilo z rozbitého tahače udělat tatrovku. Manžela to stálo jen dva šroubky a máme novou hračku. Jsem Ferda maravenec, práce všeho druhu Troufám si vyhazovat jen své věci, o těch rozhoduji já, na manželovy si netroufám i když bych ráda něco vytřídila.

Mrzí mě, když to vyhodím omylem, třeba v nějaké krabici nebo do něčeho zamotané. Jinak vyhazuju nepotřebné věci, nejsem sběratelka. Co je rozbité, nehodící se k něčemu, vyhazuju. Nesnáším sbírání věcí.

Já jsem povyházel spoustu pěkného oblečení s tím, že do toho už nezhubnu. A ejhle půl roku po porodu jsem o dvanáct kilo lehčí a všechno je mi velký

ja jsem toho vyhodila, vetsinou je to \"hej, Zajici, tady lezel TAKOVY PAPIREK, a byly na nem vypocty k rekonstrukci\" Tak TAKOVYCH PAPIRKU jsem vyhodila spousty.Pak obcas vyhodim nejake Marusciny vytvarne vytvory.Jedina vec, co me mrzi, tak ze moje babicka vyhodila sneka, ktereho jsem ji usila. Bylo mi asi tak 11.

mě moc mrzelo, když mně maminka vyhodila velkého plyšového medvěda, byl sice pořádně vypelichaný, ale můj miláček, moc jsem to obrečela, pamatuji si tu lítost dodnes,a proto bych svým dětem nikdy jejich oblíbenou hračku nevyhodila, i kdyby vypadala jako ze smetiště