Včerejší návštěva nemocnice - diskuze

Tak se s Vámi jdu podělit o můj včerejší zážitek. Opět jsem se přesvědčila o tom, že člověk se nesmí nechat dát a v určitých situacích jednat podle své vůle. V pátek mě začal pobolívat podbrišek a tak nějak mě začaly pálit močové cesty. Tak jsem to chtěla vyřešit dřív, než se to rozjede v nějaký větší zánět, a proto jsme zajeli do nemocnice. Na recepci jsem se ptala, jestli tam je někdo z urologie, nebo jestli se mám jít poradit na gynekologii. Paní mě poslala na chiru, že tam za mnou někdo dojde. Tam přišla sestřička, která shledala, že obtíže vyřeší kdejaký doktor, tak mě poslala na klasickou pohotovost. Měla jsem dost, že musím běhat podle toho, jak kdo má čas a chuť. No to mě natolik vytočilo, že jsem si řekla, že to tedy ne. Zlatá gynda tady v Opavě. Poprosila jsem sestřičku, jestli bych se mohla poradit s panem doktorem co a jak. Změřila mi tlak 160/80, byla jsem pěkně rozčilená z předchozího jednání, že mi ho pak musela přeměřit ještě jednou. A pak ochotně bez problému vzala moč, zavolala pana doktora. Ten usměvavý vyšetřil, udělal mi všechna vyšetření včetně ultrazvuku s nádherným popisem, dokonce chtěl i záznam srdíčka, tak jsme hledali a po 10 minutách opravdu našli, takže jsem si hned oživila ve vzpomínkách, jaké to je, když už se sledují ozvy a případné stahy dělohy... Vzali mi krev na CRP, krevní obraz...no prostě zlatí oba. Poradili, pomohli . Náš malý bobínek má už 900g. Mělo se čile k světu. Jsem moc ráda, že po téhle stránce bylo všechno v pořádku. Kdybych šla na pohotovost, tak by mi někdo možná napsal antibiotika, aniž by věděl na co. Omlouvám se za román, ale muselo to ven. Jsem ráda, že jsou na světě rozumní lidé. Mám být v teple, hodně pít, koupila jsem si Uroval minosu a čajík. A posečkám, jestli to bude lepší. Možná někdo namítnete, že se jsem tam nemusela jezdit a nechat si něco dát z lékarny hned, ale já jsem fakt nechtěla nic zanedbat. Tak pohlaďte holky pupíčky, přeji krásné sluníčkové odpoledne.