Včera mi volala úplně vyklepaná babička. Je jí 87 a sama na tom není zdravotně dobře, ale přesto se stará doma o dědu, který je na tom poslední rok a třičtvrtě dost špatně. On to ani není její manžel, jen spolu už leta žijí prakticky jako spolubydlící každý ve svém pokoji. Děda ujde sotva pár kroků a už padá, zvládne tak do kuchyňe a zpátky, když se opírá o zeď. I tak je minimálně jednou denně na zemi, babička ho tahá zpátky do postele, aby na té zemi nebyl třeba celou noc. Ale přesto, když je mu trošku líp, chce jít ven. Babička mu proto vzala klíče. Oni mají totiž za barákem Albert a na zídce pár metrů od vrat celý dny vysedávají místní bezdomovci a opilci. Takhle jsou neškodní, ale babička má strach, že dědu napadne jít ven, když ona nebude doma, za vratama spadne, oni mu půjdou pomoct a přitom jí vykradou celej barák. Už mockrát říkala doktorce, že péči o dědu nezvládá. Teď nějakou dobu chodí dědovi nějaké asi sestry nebo co to je, měřit třikrát týdně tlak. Snažila se s nima několikrát domluvit, ať někdy přijdou v jiný den nebo jednou vynechají, že sama potřebuje jet k doktorům, ale to prý nejde. Zkoušela to i u doktorky, ta jí řekla, že se k němu ty sestry dostat musí a ať si to udělá jak chce, jinak že mu prý brání v léčení a bude z toho mít problémy. A když v pátek řekla té sestře, že prostě nebude v pondělí doma, ať nechodí, ta jí na to navrhla, že teda musí dát klíče buď jí nebo prostě někomu, kdo tam v těch deset bude a otevře. Ale přece nedá klíče od svýho baráku cizímu člověku. No a tak se spolu pohádaly a ta sestra na babičku řvala, že je za prvý povinná se o dědu starat, vařit mu, prát, uklízet, což podle nich nedělá. To rozhodně není pravda, vždyť ji samotnou ta péče o něj a nervy úplně zničili. A pak že děda musí mít klíče od svýho baráku (ten barák není jeho, má tam jen trvalý bydliště), protože není zbavený svéprávnosti a pokud jí nikdo v pondělí neotevře, tak zavolá sociálku a policajty a nechá barák otevřít násilím. Chudák babička od pátku jen brečí a je jí zle. Kdyby mu dávali nějaký životně důležitý injekce, ale oni mu fakt jen změří tlak a za dvě minuty jdou pryč. Omlouvám se za román, ale mám nervy z toho, jak si můžou dovolit takhle chovat a vyhrožovat babičce policajtama. Kdybych aspoň nebyla tak daleko a mohla i s malým jí jet nějak pomoct.