vaše dětství - diskuze

Taťka mi umřel když mi bylo 12 takže sem vyrůstala jen s mamkou a na to že mě vychovával sama si myslim že ze mě vychovala slušnýho člověka.Taky si pamatuu že sme si nikdy neříkali že se máme rádi.Máme mezi sebou takový zvláštní vztah,mamka je taková uzavřená a vím že mě to vždycky vadilo tak s Honzikem se snažim hodně mluvit,taky mu každý den říkám jak ho miluju a před spaním když mu dávám pusu na dobrou noc mu to říkám taky i manžel a je krásný od něj slyšet když řekne mami moc tě miluju to bych se rozpustila.Nepamatuju si že mi mě nutila do jídla nebo podobný věci,nebila mě.Pár věcí se snažim dělat podle ní.Jezdili sme spolu na výlety a různě,myslim že až na to že mi umřel brzo táta tak sem měla krásný dětství.

Já doufám že nebudu ve všem jako moje rodiče, ale na druhou stranu v něčem chci vychovávat Ondru stejně. Jsou hold věci které jsem nechápala u ostatních a ani dnes. Hlavně nechci dopadnout jako moje mamka se svoji, už se pěkně dlouho nebaví a když už tak to skončí hádkou a babiččinýma urážkama.

JÁ doufám, že budu úplně jiná, než moje mamka..

Já mám na dětství jen dobré vzpomínky a ať nad tím přemýšlím sebevíc, nevzpomínám si na nic, co bych chtěla změnit nebo dělat jinak. Rodiče nám lásku vyjadřovali slovně i skutky, hodně se nám věnovali, povzbuzovali, netrestali za blbosti, byli a jsou velkou oporou a hlavně nás nenásilně dovedli k naprosté samostatnosti. A mým jediným přáním je to všechno zopakovat na vlastním dítěti.

Já si pamatuju, že nám naši lásku vyznávali, nedělal jim problém dát si před náma pusu, to u Petra v rodině nefungovalo a dokonce mi řekl, že je nikdy neviděl!!!Taky nás dost povzbuzovali a chválili. Ale taky si pamatuju jak nás taťka mučil při psaní, když se mu nelíbilo jak píšeme klidně nám sešit roztrhl a mi to všechno museli napsat znova. Mamka byla vždycky v klidu, za to těd - těd prudí a sekýrujeStellce jdeme příkladem, první co ráno udělá je, že nám dá pusinku a obejme nás.

Nepamatuju se, že by mě máma někdy za něco pochválila. Nikdy mi neřekla, že mě má ráda. Takže já chválím a oběma říkám, že je mám ráda, že je miluju a tak. Vlastně ted jsem si vzpomněla, že jednou mi to máma řekla... kousla mě opilá do ruky, kousek od ramene a řekla mi, že tak moc jak mě to bolí, tak moc mě má ráda. Dál vzpomínat nechci.

po přečtení se mi vybavilo pěkných pár věcí...jako by na to tehdy byl nějaký manuál nebo co. Všechno stejné co u vás. Naši nás brali na dovolenou ale neznám takovéto věnování se jenom nám,dojídat u stolu,nesmět se během jídla napít,otírání pusy oslintaným kapesníkem,taky jsem pořád dostávala herdu do zad se slovy, narovnej se,spíš než mám tě rád mi říkali,nečum na sebe do zrcadla nejsi žádná hvězda,nikdy jsem neměla narozeninový dort,oslavu a balonky a i přesto to vnímám že jsem měla hezké dětství(vyjma mého otce alkoholika),mamka nás měla a má ráda a i když má svůj styl výchovy tak z nás myslím vyrostli slušní lidé

tak mi si doma neříkali, mám tě rád/a, ale lásku sme si dávali najevo mazlením, objímáním. do teď když dojedeme či odjíždíme, tak se všichni políbáme, i s bráchama a klidně i na veřejnosti (třeba včera nejmladší brácha, je mu 18, v obchodě). myslím si, že je to důležité, kluci se za mamkou chodí ještě \"pochovat\" a když je tu mamka, tak se taky ráda nechám \"pochovat\" a malému říkám vždy před spaním že ho moc milujeme a vlasntě pořád mu to říkám a i můj to říká

Nesnášela jsem, když mě otec nutil u jídla abych vše dojedla...kolikrát jsem seděla u stolu pěknejch pár hodin, tak toto Kubíkovi nedělám, i když jsem už od pár lidí slyšela, že dělám chybu, ale úplně si pamatuju, jak jsem ho za to nenáviděla

Já se naopak pořád snažím být jako moje mamka, je mým vzorem, ale přesto mi v dětství docela vadila jedna věc a sice, že mě často srovnávala s mou kamarádkou, předhazovala mi její lepší známky, jak se obléká atd. To vím, že svým dětem fakt dělat nebudu.

Jojo,také mám pár věcí které bych chtěla udělat jinak. Moje mamka je strašně zlatej člověk a mám ji strašně moc ráda, ale kupříkladu vždycky strašně moc řešila mojí školu. Musela jsem domů nosit samé jedničky. Jako jo, mám vystudovanou vysokou a díky tomu hodně dobře placenou práci, ale myslím si že občas kvůli jedné trojce nemuselo u nás doma být takové divadlo. Jinak to že mě má ráda mi neříkala, ale já jí také ne. To začlo až v pozdějším věku, tak nějak samo od sebe. A já to své dceři říkám každou chvilku, jen z toho ještě nemá rozum

Snažím se vše dělat jinak.Moji rodiče nejsou zrovna příklad dobré a spokojené rodiny.Po materiální stánce jsme měli všechno,ale citově nic.A museli jsme makat,o všechno se zasloužit.Nedrželi sliby.Mamka nevařila.Neuměla nic organizovat.Na narozeniny nikdy neupekla dort,ani ho nekoupila.Ale byli jsme každý rok u moře,každou zimu na horách.Jen si to užívali více oni než my.Mamku nenapadlo,že by jsme měli mít nějaký pitný režim,opalovací krém nebo na horách rukavice.No asi tak.