banner
Napadlo vás něco zajímavého nebo hledáte inspiraci? Řešíte právě problém s těhotenstvím, porodem, kojením nebo výživou? Pojďme společně sdílet své radosti, starosti, zkušenosti, tipy a triky a podporovat se.

Pro tuto akci musíte být přihlášení

Vaše dětství a babičky - diskuze

10 reakcí

Zobrazit příspěvky podle:
Když už jsme u těch vztahu v rodině.Já měla dvě.Jednou zlou starou a druhou hodnou a jak taž mladou.Zlá byla mamka od tatky a mám s ní dost zajimavých zážitku.Třeba mě zmlátila za to,že jsem se bála ve 4 letech kočky,která číhala před záchodem na holuba,který tam byl v krabici na vykrmení.Už to,že jsem tam musela jít byl pro mě horor.Nestačila jsem rychle zavřít- kočka předemnou rozsápala holuba.Babička po ní hodila perletový kartáč na vlasy, minula,ten se rozbil o moji hlavu a tak mě zmlátila za to,že kvuli mě přišla o kartáč.Při každém česání si na toto vzpomenu.Hodná ta ještě žije-jezdím k ní na prázniny dodnes. A chová se uplně stejně jako když jsem byla dítě.Dědečka jsem měla jednoho.Tatkuv už byl mrtvý,nikdo ho neměl rád a babička ho furt pomlouvala.Já bych ho bývala ráda poznala,určitě by jsme si rozuměli.A druhý byl doktor a byl bručoun.Většinou tam ani nebyl.Byl ředitel polikliniky a občas mě svezl saninkou s houkačkou.Ten umřel než se narodila Gabka.Babička ho dodnes miluje a chová se jak by tam byl.Měla jsem taky strýce tatkova bráchu a s tím jsem si moc rozuměla.
ja mela bajecneho dedu ,zemrel v mych 7 letech a desnou babicku jeho zenu,co me silene rezala a dodnes nevim proc...kdyz mi bylo 14 ,tak jsem ji tak nejak odpustila a chovali jsme se k sobe jako babicka s vnuckou,ale ja za ni jezdila na 1 den ze slusnosti 2x do roka...
Než jsem stihla napsat, že mám všechny babičky i dědy, tak mi jeden děda umřel... Každopádně mamky mamka je ta nejlepší babička, kterou si člověk může přát. Jako malí jsme k nim jezdili na prázdniny a bylo to nádherný.... doteď je babička velice chytrá a rozumná ženská se kterou si můžu povídat skoro o všem a hlavně na její názor dám... Mám jí moc ráda a jednou bych chtěla být jako ona. Druhá babička je taky fajn, ale přecejen už je taková trošičku ztřeštěná. Nemyslím to špatně... právě tahle babička s dědou byla 60 let a chtěla se s ním rozvést, nakonec teda jen odešla do jiného bytu. No a za pár měsíců děda umřel. Děda byl dřív skvělej, věnoval se nám, hrál s náma šachy, chodili jsme na procházky,.... akorát před pár lety se s naší rodinou trošku pohádal, kvůli jedný úplný blbosti, špatně pochopený větě..... nikdy už to nebylo jako dřív a bohužel už ani nebude.
Od taťky jsem rodiče nepoznala,zemřeli ještě než jsem se narodila.Tátu od maminy si pamatuju jenom slabě,mamča nechtěla,aby jsme se stýkali(vůbec se jí nedivím,až později se mi přiznala,že jí zneužíval)a maminy máma byla skvělá,dokud jsem nezačala mít rozum.Jako malá jsem k ní jezdila na prázdniny,měla zvířata a já to tam měla ráda.Pak začala mít problémy a nastěhovala se k nám.Zjistili jí rakovinu,moje mamča jí pomáhala jak mohla a ona nakonec začala všechny okolo sebe obviňovat,že jí okrádáme,na mě řvala,že jsem jí z ledničky snědla jogurt apod.Nakonec se odstěhovala,po třech letech se ukázala,opilá,půjčila si od maminy tři stovky a už se neukázala.
To je strašná story s tím kartáčem....Já měla babičky tři :) Ale postupně. Máma mámy byla nejlepší. Měla jsem jí hrozně ráda a když umřela, tak mě to fakt sebralo. Ona se o nás hodně starala. Vařila nám, pekla cukroví - narozdíl od mámy se s ní dalo normálně mluvit... Tátovo mámu jsem tak ráda neměla. Ale to bylo tím, že hodně kouřila, takže mi nevoněla :). Zemřela, když mi bylo 11 let. Pak si po čase děda našel a vzal další paní a tu jsem teda neměla ráda vůbec. Ona byla úplně blbá. I ta už to má za sebou. Bohužel se nevídám už ani s dědou - to by bylo na delší vyprávění.
Tak já mám babičky ještě obě a jednoho dědu. Jedna babička (od taťky) ta žila s námi tak to pro mě vzácnost nebyla, ale hrála si s námi, pak když jsme vyrosli tak šla do svýho, děda umřel, když mi byly 3 roky. Moje druhá babička s dědou ty žijí na vesnici, každý víkend a prázdniny jsem trávila tam. Tam jsem měla tu pravou volnost a moc ráda jsem poslouchala, když mi vyprávěla co mamka prováděla, když byla malá anebo ona, když byla malá. Mám ráda obě, ale tuhle o trochu víc, no a děda, ten je zlatej, zpíval mi písničky a jezdil pro nás na zábavy.
Na prázdniny u babičky a dědy v dětství vzpomínám v dobrém, bylo to fajn a i přes různé problémy se mi tam líbilo.Chodili jsme na houby, jezdili na výlety vláčkem, děda nám vyráběl věci v dílně, babi mě učial vařit. Horší to bylo až jsem si začala některé věci uvědomovat. Jako že babička nadává na všechny kolem a na dědovu maminku neřekne dobrý slovo. Teď nemá dobré slovo ani na dědum, ani na svoji dceru a ani na mě. S dědou se stýkám, ale s ní né, Ondru viděla jen dvakrát. Od taťky jsem rodiče nepoznala a co mi řekla sestra tak byla moc hodná, umřela když mi byli 4 měsíce na Vánoce.
Na prázdniny u babičky a dědy v dětství vzpomínám v dobrém, bylo to fajn a i přes různé problémy se mi tam líbilo.Chodili jsme na houby, jezdili na výlety vláčkem, děda nám vyráběl věci v dílně, babi mě učial vařit. Horší to bylo až jsem si začala některé věci uvědomovat. Jako že babička nadává na všechny kolem a na dědovu maminku neřekne dobrý slovo. Teď nemá dobré slovo ani na dědum, ani na svoji dceru a ani na mě. S dědou se stýkám, ale s ní né, Ondru viděla jen dvakrát. Od taťky jsem rodiče nepoznala a co mi řekla sestra tak byla moc hodná, umřela když mi byli 4 měsíce na Vánoce.
Mamky rodiče si pamatuji méně- babička umřela, když jsem byla ve 4. třídě, vím jak vypadala a vím, že nás zbožňovala, rozdala by se pro nás. Třeba když pekla, tak nás nechala hňácat se v těstě.. měla velkou zahradu a to bylo vždycky dobrodružství . Děda u nás po její smrti chvíli žil a pak po  4 letech umřel v nemocnici.. bývala s ním legrace, měl takový silný ruce a byl vysoký.. Mamka sice vypráví, že se taky rád napil a že si s ním v dětství užili svý, ale to já si nepamatuji..Tátovo rodiče - babička je učitelka, je trochu ráznější, hlučná, ale jinak veselá a taky nás má moc ráda.. po rozvodu to bylo chvilku trochu divný, ale teď už je vše OK. Pokaždé nám dávala nějakou korunku či ňamku.. když ještě učila, tak chodila k nám na kafe a nosila i salámek pro našeho pejska . Teď co mám Anetku, tak je zlatá - často volá, když přijedeme k ní, tak je z malý prostě hotová.. sice má \"rady\" ohledně jídla, ale nemyslí to zle a já si stejně dělám věci podle sebe.. Jediné co mě na ní štve je to jak se chová k tátovi - jako kdyby mu bylo 10. Pořád mu cpe peníze, který on hodí do bedny.. pořád mu volá, za všechno ho omlouvá a on si toho ještě neváží, Můj táta je pro ní zlatej a snad svatej . Děda - není tátův biol. otec, ale vychovává ho od 1 roku, takže se tohle nikdy neřešilo... děda je milionový - je velmi citlivý, pláče u filmů, velmi nás miluje... nejraději by nás dal všechny do nějaké ochranné koule, kde by se nám nic nestalo .. jinak je to ale šílenej hypochondr, pořád ho něco bolí, všemu hned podléhá.. ale jinak je asi ze všech nejlepší .Já mám tedy prarodiče na 1* 
No tak to bych taky mohla vyprávět.Mamka od mamky mě nesnášela, byla jsem strašně akční dítko, ukecané rozlítané, brácha byl miláček - hodný, seděl tam kam ho dali. Říkavala mi fakane, dodnes si pamatuji jak brácha dostal to malinkaté lipo, seděli jsme na schodech do chalupy a já nic. Když jsem byli větší brácha dostával 50 kč a já 20Vždycky mu řekla ať mi to neříkáa on vždycky řekl. Bylo toho hrozně moc, od 10 let jsme se vídaly minimálně. Neměla jsem potřebu. Když babička umírala celkem jsme se sblížily a nakonec jsem ji i dost oplakala. Tátova mamka ještě žije.Ta byla v pohodé, téd je už stářím trochu mimo, ale to čeká v jejím věku asi každou z násDědu od mamky si nepamatuji, byl starý a zemřel když mi bylo 5, druhý děda byl perfektní, byl to námořník tvrdý chlap, toho jsem milovala. Nosil přehazovačku a já jsem mu pořád délala trvalouZemřel neštastnou náhodou pod koly auta.Bylo mi 16 a dost mě to vzalo.
Jedna babička, když jsem byla malá mi vykládala pohádky a musela jsem se před spaním modlit, i když nejsem ani pokřtěná. Když jsem byla v pubertě tak jsem jí nevídala, naši se rozvedli a já tam nejezdila. S rodinou matky s nějak zpřetrhali kontakty. Druhá babička k té jsem jako malá jezdívala tak 3x za rok a v pubertě snad každých 14 dní a na prázdniny. Ta mi pohádky nevyprávěla, protože na to neměla čas. Měla RD, slepice, králíky, zahradu kolem baráku a menší pole. Když jem tam přijela tak jsem s něčím musela pomáhat. Utřít prach, vysát, nebo jít pomt na zahrátku, popřípadě zavařovat. Dědu jsem poznala jen jednoho. Ten od té první babičky umřel, když byla mamka malá. S tím druhým jsem v létě sedávala na verandě, povídala si o všem možným a přitom jsme plnili sklinky okurkami, nebo vypeckovávali a dávali do sklinek meruňky a chystali babičce na zaveření jiné ovoce. Pamatuji si, že jsem pořád strkala ruce do kapes a děda mi je chtěl zašít. Všichni umřeli tak nějak zaráz. Začátkem léta děda. Viděla jsem ho tak 3 dny před smrtí. Tenkrát jsem od nich odjížděla a děda mi říká pojď mi dát pusu na rozloučenou už tady dlouho nebudu. Odpověděla jsem mu, že mě ještě přežije. V pondělí jsem odjela na tábor a v pátek pro mě taťka přijel, že jedeme na pohřeb. Na podzim toho troku umřela babička od mamky a dva roky na to babička s taťkový strany. Viděla jsem ji naposled tak 12h před smrtí. Rozloučili jsme se spolu, pohladila Ondru s tím, že bude vpořádku. Vlastně mi přišlo jak kdyby čekala na to až s tí Ondrou přijedu se za ní rozloučit. Takže na prarodiče si stěžovat nemůžu.

Vybraná anketa

Souhlasíte s omezením odkladů za současného zrušení přípravných tříd?

9 %
1 hlas

91 %
10 hlasů

0 %
0 hlasů

Celkem hlasovalo 11 unikátních návštěvníků

Diskuze 0

Mohlo by vás zajímat

Knihy vysoce hodnocené odborníky i rodiči zaštiťuje matka-lékařka Jana Martincová.

Žena po 40 – sebevědomá a v kondici

Desatero péče po 40
Know-how od odborníků. Tradiční i progresivní oblasti péče o tělo i duši po 40. Pouze pro odvážné, přemýšlivé, schopné vytvořit si vlastní recept.
cena pouze u nás: 349 Kč
Žena po 40