Vaření, pečení.... - diskuze

Vařit mě začalo bavit po 30.Byl to můj velký koníček a hodně jsem se ve vaření vzdělávala.Dokážu o něm hodiny diskutovat.Jenže pak to začal být koníček celého národa a je toho všude plno,že mě to už zas tak nebaví.Experimentuji pořád,ale ten elán už vyprchal.Už si vaření užívám.Minulí týden jsem dělala čevabčičí a tak fajn jsem si zavařila,v takové pohodičce,že na to furt myslím jak to bylo fajn.

mě vaření baví,ale musím na to mít čas,ale i když mám málo času,tak skoro denně vařím,ale už to nedělám tak s chutí,ale z povinosti.Vlastně spoustů prací dělám z povinosti,aniž by se mi chtělono jo,ale když to jiný za mě neudělá a je to potřeba

nebavi me to...varim ze musim..jasne snazim se at je to dobre..ale s laskou a nadsenim to teda nedelam..je to jen dalsi z zivotnich povinnosti

Moni mám to jako ty.kdybych nemusela tak nevařím.I když nekdy mě to chytne a vařím i ráda,ale více méně převazuje to druhé.

vaření mě vždy bavilo, baví a doufám, že bavit bude, miluji vymýšlení jídelníčku, miluji kuchařky, nemám ráda pečení, nejím sladké a tak mi pečení moc nejde a tudíž mě to nebaví když se mi to nedaří

Nesnášela jsem vaření.Teď mě to celkem baví. Na mateřské mě to nějak chytlo. Nedávno jsem psala někde v diskuzi, že máme barový pult, ten je směrem k obýváku(telka) a k oknu, kde krásně vidím na náměstí. Tak všechno co jde dělám na tom baru.

mě to nebavilo nikdo, co mám děti, mě to trochu chytlo a i jsem se zlepšila, ale že by to byla kdovíjaká zábava, poslední dobou k tomu mám vyloženě nechuť a vařím fakt málo moje mamka nevařila nikdy, taťka vždycky chodil na meníčka a teď jak je starší, tak začal vařit, prve polívky, pak i guláše, pečené koleno a tak...prostě jak mu mamka neuvaří, tak chce něco domácího a naučil se musím říct dobře

já jsem v té druhé vařím, že musím.

Bez mučení přiznávám, že patřím do první skupiny. Čím jsem starší, tím jsem odvážnější.