Vadí / vadilo by vám - diskuze

Mně by to určitě vadilo. Připadala bych si pak spíš jak nějaká kamarádka a ne jak rodič, který ho má nějak vychovat. Jinak s mojim na sebe většinou taky voláme nějakýma přezdívkama a jménama si moc neříkáme, dokonce i na prcka máme různé názvy (např. muchlíšo, kakour..apod.)

Kdysi jsme se o tom bavili s Martinem a mu by to nevadilo.Mi jo.Nemusí mi říkat rovnou mami,ale úplně jménem né.Martin nabídl Veverkovi tykání a je to taky takové trapné ,jak mu říka Martine.Mi Veverka říka-paní G.

Teď už asi ne :-)

No, vadit,....kdyby nebyla jina moznost, tak bych to prijala, ale radost by mi nedelalo. Prijde mi to divne. Radeji opravdu to \"mami\".

jo, mrzelo by mě to, vždyť je to jejich výsada, nikdo jiný mi tak neříká

nevim..u jinejch mi to nevadi a kdyz na me zvonilka hulaka pres cely obchod Slancoooooo...protoze tak me oslovil tesne pred tim tatinek a neuvedomil si,ze jde s kopirakem,tak mi to prijde dost usmevne

Delala to moje sestra tatkovi a dela to i Adam Ahmedovi. Jim to nevadilo/nevadi, me by to asi taky nevadilo

přiznám se, že jsem staromódní, vadilo by mi to. Když už má potřebu mi říkat Moniko, tak jedině maminko Moniko :-) Ve srandě samo může, ale trvale, nebo pokud něco chce ne.

V mých 15cti jsme se s mamkou a ségrou dohodly,že ji budeme říkat jménem.A do dneška ji říkáme jménem,mamce to vyhovuje a líbí a nám to problém nedělá. Jen si to neumim představit u mýho synka.:)

Mě ne - na to jejich \"mamííí\" jsem někdy doslova alergická, takže změna by byla dobrá.Spíš jde o okolí. Je pravda, že jednu rodinu znám, kde říkají děti rodičům jménem a dlouho jsem si myslela, protože jsem slýchala hlavně o tátovi mluvit jménem, že to třeba je jen mamky přítel, ale pak jsme se o tom jednou s paní bavily.Na druhou stranu, dneska je hokej v rodičích i díky tolika nesezdaným rodičům - což mi tedy připadá horší mít jiné příjmení než jeden z rodičů než říkat rodičům jménem.

Evča zrovna dnes na mě volala před spaním. Hanko, cos to říkala? Zkouší to i na Jirku. Ale je taky proto, že já mu vždy neřeknu taťko, ale oslovím ho jménem. On mě většinou osočí, že mu mám říkat tati, protože to pak holky opakují. Má asi pravdu. Ale mi se to nelíbí

jo, vadilo, vysvětlila jsem holkám, že já jsem sice Lucka ale pro ně jsem maminka a tak to bylo, je a bude. Taky to samozřejmě zkusily. Máme známé, kde je děti oslovují jménem a jen když o nich mluví, řeknou táta, nebo máma.

Jojo, vadilo by mně to. Jako jasné, nevadí mi to u tříletého dítěte které to prostě zkouší, protože to slyší od jiných, ale třeba v první třídě už by mi to vadilo dost. Ale mně by i vadilo kdyby mi sestřiné děti říkali jménem a ne \"teto\". Já budu pyšná na to že jsem jejich teta a tak bych byla ráda kdyby mě tak oslovovali, i když je to samozřejmě malichernost. Znám pár rodin kde dítě říká jménem svým rodičům a přijde mi to prostě zvláštní. Ono je něco jiného když někomu říkáš láskyplně \"tygře\" a když ho oslovuješ \"Lucko\"

No, jako pořád určitě, ale někdy mi kluci řeknou Silvinko :-DA já mamce říkám Soníku :-)

nevím. teď asi spíš jo, až bude velkej tak asi spíš ne...

Mě občas řekne Báro nebo drahá. Oslovuje mě tak martin nebo okolí. Ale Toník při tom tak lišácky kouká. Takže to je spíš ze srandy. Mě se oslovení mami líbí. Já jsem ráda máma a tak něják si toho oslovení i vážím i když nevím proč.Znám jednu paní co si přišla na dítě ještě mladá a bylo jí blbé být na veřejnosti oslovovaná mami. Tak jí dítě říká křestním jménem. Mě osobně to moc nesedí. Ale nadruhou stranu - no a co

Karolínka mi občas řekne \"Martíku\",když to slyší od Michala.To mi nevadí.Ale kdyby mi říkala jenom jménem,to by se mi asi moc nelíbilo,nevím.Pamatuju si,že náš tatík měl takové období,kdy chtěl,abychom mu říkali jménem.Chtěl si připadat mladší.Já jsem to tehdy odmítla,připadalo mi to stupidní.

mě to přijde divné oslovovat rodiče jménem...jo když je to ve srandě tak to bych brala, ale jinak ne. Ale mám kamarádku, která říká rodičům jménem. Ale ona je prostě svá a k ní mi to docela sedí. Ale podle mě je to na rodičích jestli to budou tolerovat.

Nikča mě taky jeden čas říkala Hani, pak to říkala už jen ze srandy (jako kdyby mě tím chtěla naštvat nebo co) a pak to přestalo, nelíbilo by se mi kdyby mi tak chtěla říkat pořád

Dlouhodobe by me to mrzelo, tomu \"maminko\" se nic nevyrovna, ale jinak ne. Se tak jmenuju, ne ;-)

zalzei v jakem veku.. ted to dela jen tak ze srandy a zkousi na co slysime... v dospelosti nevim.. ale asi by mi to bylo divny:D

je to určitě tím, že to slyší okolo, že ti tak říkají ostatní.My si doma s Radkem říkame mami, tati, takže oni mají spíš problém stím, že neví, jak se jmenujemeJedné kamarádce říkal syn taky jménem a přišlo mi to divný, ale oni si právě doma říkají jménama.

My jsme zdegenerované tygrama, takže Danča mi doma občas říká Tygře nebo Pruhu (to má z jednoho seriálu, kde se tygr jmenoval Pruh a tygřátko Proužek). My jsme prostě případ pro Chocholouška. Ale křestním jménem mi neříkají ani jedna.

Já ani nevím.Někdy když volám na Ríšu,tak Tobík hned reaguje a volá na něj taky jménem.Ale jinak to je furt tati,mami.

A Zajíci? Tak mi totiž Maruška říká HODNĚ často. A i Eliško mi někdy říká, ono totiž tak mě oslovuje většina lidí.Co mi přijde drsné, tak můj táta říká Pepovi \"Josefe\", tak když volá na Pepu Maruška \"Josefe\", tak to se fakt dobře bavím.Nemám k tomu žádný postoj, je mi to jedno. Sama své mamince neříkám \"maminko\", ale \"pse\".

Trvale by mi to asi lito bylo. Ale divne mi to neprijde, kdyz to slysi vsude kolem. Myslim, ze ho to prejde.Tomasek moje jmeno normalne moc neslysi, Milos mi rika slunicko nebo milacku . Ale jak jsme tu ted meli babicku, tak ho od ni slysel. Nerekl tak ale primo mne, ale babicce, kdyz o me mluvil. A to mne naopak zaujalo, ze se jakoby prizpusobil ji, aby vedela o kom mluvi.

Napořád asi jo, přijde mi to divné. Ale třeba bratránek se sestřenkou svým rodičům říkají jménem od mala.